Praha 2

Albertov, Americká, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Botičská, Boženy Němcové, Budečská, Čelakovského sady, Čiklova, Dudova, Francouzská, Fügnerovo náměstí, Gorazdova, Hlavova, Horská, Chodská, Chopinova, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Jugoslávská, Karlovo náměstí, Kateřinská, Ke Karlovu, Koperníkova, Korunní, Krkonošská, Lazarská, Legerova, Libušina, Lípová, Londýnská, Lumírova, Lužická, Lužická 1701/38, Malá Štěpánská, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Výtoni, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Plavecká, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Rejskova, Resslova, Rumunská, Římská, Sekaninova, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Šafaříkova, Škrétova, Štulcova, Šumavská, Trojanova, Trojická, Tyršova, U Kanálky, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Vratislavova, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Hrob František Křečan

Autor: Petr Kudláček, archiv
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov, oddělení 9, hrob č. 10
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Pilot npor. František Křečan a pozorovatel por. Jaroslav Vondrášek zahynuli dne 18.7.1924 při letecké nehodě u Hrdějovic. Havarovali při nouzovém přistání pro poruchu nebo požár motoru a vše shořelo. Pomník na místě je na https://www.vets.cz/vpm/22535-pomnik-frantisek-krecan-a-jaroslav-vondrasek/#22535-pomnik-frantisek-krecan-a-jaroslav-vondrasek
František Křečan byl 22.7.1924 pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově do hrobu č. 10 v oddělení 9. Jeho náhrobek však byl již zrušen, a do téhož hrobu byl v roce 1946 pohřben spisovatel Eduard Bass.

Více o nehodě na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/588/
další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Miloslav Lintner

Autor: Jiří Porteš, 22.02.2020
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad
Nápis:
MILOSLAV LINTNER
PODPORUČÍK ČSL. ARMÁDY
1917 - 1945
PADL V BOJI ZA VLAST
Poznámka:

Miloslav Lintner
*29.1.1917
+10.5.1945
technický úředník
Praha XVI., Jarolímova č.p. 391
smrtelně zraněn 5.5. 1945 v Praze
(zdroj: MAREK, Jindřich, Ivo PEJČOCH, Jiří PLACHÝ a Tomáš JAKL. Padli na barikádách: padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2015. ISBN 978-80-7278-652-7.)


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš

Hrob Jitka Lengsfeldová

Autor: Vladimír Jouda, 15.02.2019
Umístění: Praha 2, Štulcova, hrob 13-22
Nápis:
JITKA LENGSFELDOVÁ
8/9 1922 – 7/5 1945
Poznámka:

uveden v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

soukromá úřednice, bydliště Praha XIII Vršovice 782, Ruská 110, raněna 5. 5. v Praze, zemřela na následky zranění ve Vinohradské nemocnici.


Souřadnice: N50°3'51.52'' E14°25'1.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Oto Mádr

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
Mons. ThDr. OTO MÁDR
NAR. DNE 15. ÚNORA 1917
ZEMŘ. DNE 27. ÚNORA 2011
APOŠTOLSKÝ PROTONOTÁŘ,
VYŠEHRADSKÝ KANOVNÍK, ČESKÝ TEOLOG
Poznámka:

Kněz a teolog Oto Mádr byl po vykonstruovaném politickém procesu od roku 1951 do roku 1966 vězněn v komunistických koncentračních táborech a věznicích. V 70. a 80. letech byl aktivním přispěvatelem samizdatu a odpůrcem komunistického režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oto_M%C3%A1dr )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hroby příslušníků Jezuitského řádu

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
P. VOJTĚCH PEŠEK + 22.7.1994
P. BOHUMIL PLAČEK + 21.1.2001

P. JOSEPHUS ŠPATNÝ + 12.2.1941 I.M.

P. FRANCISCUS VLK + 10.3.1945
P. THEOPHILUS SPÁČIL + 5.12.1950
P. ADOLPHUS KAJPR + 17.9.1959
Poznámka:

Vojtěch Pešek byl v letech 1944 a 1945 vězněn v Praze na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín. Od roku 1950 do roku 1964 byl internován a poté vězněn komunistickým režimem.
Bohumil Plaček byl komunistickým režimem internován a vězněn od roku 1950 do roku 1962.
Josef Špatný působil jako vojenský kaplan během první světové války.
František Vlk byl v roce 1944 zatčen Gestapem a v roce 1945 zemřel ve věznici Praha Pankrác.
Bohumil Spáčil byl v roce 1950 internován komunistickým režimem v internačním klášteře v Oseku, kde zemřel v témže roce.
Adolf Kajpr byl od roku 1941 do roku 1945 vězněn v nacistických koncentračních táborech, nejdéle v Dachau. V roce 1950 byl zatčen a vězněn v komunistických kriminálech, kde v roce 1959 zemřel.
(zdroj: http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=232 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=215 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=242 , http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=253 , https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Sp%C3%A1%C4%8Dil , https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Kajpr )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Emil František Burian

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
EMIL FRANTIŠEK BURIAN
1904 - 1959
Poznámka:

Divadelník a režisér Emil František Burian byl v roce 1941 zatčen Gestapem a do konce okupace vězněn v nacistických koncentračních táborech. V květnu 1945 přežil potopení vězeňské lodi Cap Arcona a vrátil se do vlasti. V padesátých letech se připojil ke štvavým kampaním proti osobám, souzeným ve zmanipulovaných politických procesech a napsal na toto téma divadelní hru Pařeniště. v letech 1951 až 1955 byl vedoucím Armádního uměleckého divadla.
(zdroj: http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/2389/ , https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_Franti%C5%A1ek_Burian , https://www.divadlo.cz/?clanky=pareniste-e-f-buriana-se-po-vice-nez-57-letech-vraci-na-scenu )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Bedřich Fučík

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
PhDr. Bedřich FUČÍK
literární kritik a spisovatel
* 4.1.1900 + 2.7.1984
Poznámka:

Bedřich Fučík byl v roce 1951 zatčen Státní bezpečností a o rok později odsouzen ve zmanipulovaném politickém procesu s takzvanou Zelenou internacionálou k odnětí svobody na patnáct let. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii, v době normalizace se zapojil do samizdatové vydavatelské činnosti a byl tak aktivním odpůrcem komunistického režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Fu%C4%8D%C3%ADk )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Josef Zvěřina

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
ThDr. P. JOSEF ZVĚŘINA
* 3.5.1913 + 18.8.1990
Poznámka:

Kněz, teolog, historik umění a filozof Josef Zvěřina byl během protektorátu letech 1942 a 1943 internován v Zásmukách.
V roce 1950 byl povolán na vojenské cvičení a strávil tak 13 měsíců u jednotek Pomocných technických praporů.
V roce 1952 byl zatčen a odsouzen ve zmanipulovaném politickém procesu k 22 letům vězení. Pomínečně byl propuštěn v roce 1965. V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77, byl aktivním odpůrcem komunistického režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Zv%C4%9B%C5%99ina )


Souřadnice: N50°3'53.27'' E14°25'4.45'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Karel Ptáčník

Autor: Jiří Padevět, 09.02.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov
Nápis:
KAREL
PTÁČNÍK
* "ROČNÍK 21"
+ 1.5.2002
Poznámka:

Karel Ptáčník byl během nacistické okupace od roku 1942 do roku 1944 totálně nasazen v Německu, kde onemocněl tuberkulozou. Zkušenost z totálního nasazení popsal v románu Ročník 21.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Pt%C3%A1%C4%8Dn%C3%ADk , http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=852 )


Souřadnice: N50°3'52.96'' E14°25'7.47'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob František Langer

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
Frant Langer

na informační tabulce:
František Langer (3.3.1888 - 5.8.1965)
Dramatik, prozaik, esejista, publicista, lékař
Pocházel z asimilované židovské rodiny
Účastník prvního i druhého zahraničního
odboje, brigádní generál. V mládí kamarád
Jaroslava Haška, člen jeho recesistické
Strany mírného pokroku v mezích zákona.
Později se sblížil s Karlem Čapkem a stal se
jedním z prvních pátečníků. Během druhé
světové války byl předsedou československé
pobočky Mezinárodního PEN klubu v exilu.
Z díla: Velbloud uchem jehly, Periferie,
Jízdní hlídka, Obrácení Ferdyše Pištory,
Zázrak v rodině, Bratrstvo bílého klíče,
Děti a dýka, Filatelistické povídky, Malířské
povídky, Pražské legedy, Byli a bylo.
Poznámka:

František Langer byl vojenským lékařem československých legií v Rusku a po návratu vojenským lékařem československé armády. Během druhé světové války byl velitelem zdravotnictva československých jednotek ve Francii a Velké Británii.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Langer )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět