Praha 2

Albertov, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Budečská, Čiklova, Francouzská, Hlavova, Horská, Chodská, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Karlovo náměstí, Ke Karlovu, Korunní, Krkonošská, Legerova, Londýnská, Lumírova, Lužická, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Resslova, Rumunská, Římská, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Škrétova, Štulcova, Trojická, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Kameny zmizelých - Anna a Markéta Ledererovy

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 04.10.2011
Umístění: Praha 2, Vinohradská 35/25, Vinohrady, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
ANNA LEDEREROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V MALÉM TROSTINCI

ZDE ŽILA
MARKÉTA
LEDEREROVÁ
NAR. 1905
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V MALÉM TROSTINCI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 11.11.2011
Umístění: Praha 2, Wenzigova 20/1982, Vinohrady, vysokoškolská kolej Budeč, vestibul budovy
Nápis:
ZA VLAST SVŮJ ŽIVOT POLOŽILI
V LETECH 1939 – 1945

PROF. ING. DR. VIKTOR FELBER, PŘEDSEDA DOZORČÍ RADY
ING. MARKÉTA BERGAUEROVÁ, ŘEDITELKA BUDČE
SL. ZDEŇKA PAKOVÁ, ČLENKA PŘEDSTAVENSTVA
JUDR. OLDŘICH ELIÁŠ, ČLEN DOZORČÍ RADY

A ŘADA ČLENŮ DRUŽSTVA BUDEČ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'14.4'' E14°25'57.2'' (vchod do budovy)
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Památník rozloučení Farewell memorial

Autor: Milan Lašťovka, 07.06.2017
Umístění: Praha 2, Wilsonova, budova hlavního nádraží, odjezdový podchod
Nápis:
PAMÁTNÍK ROZLOUČENÍ
FAREWELL MEMORIAL

Památník je symbolem odvahy a lásky všech rodičů, kteří v letech
1938 a 1939, bez ohledu na vlastní osud, posadili své dětí do vlaků, se slzami
v očích í v srdcích jim zamávali a poslali je do bezpečí, aby jim zachránili život.
Většina rodičů zahynula během Holokaustu.

This Farewell Memorial is a symbol of courage and love of parents who in
1938 and 1939 regardless of what their own fate awaited them, boarded
their children on trains and with heartache and tears in their eyes wawed
good bye, sending them away to safety to save their lives
Most parents perished in the Holocaustr.

Realizace veřejné sbírky v ČR Public donation in the UK organised by
Zuzana Marešová Lady Grenfell-Baines MBE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'58.44'' E14°26'8.75'' (střed nádraží)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Nicholas Winton

Autor: Jiří Suchomel, 29.10.2014
Umístění: Praha 2, Wilsonova, 1. nástupiště v hale nádraží
Nápis:
S hlubokou vděčností věnováno siru Nicholasi Wintonovi a všem soucitným lidem, kteří 8 vlakovými transporty do Velké Británie v roce 1939 zachránili 669 dětí před hrůzami 2. světové války a na památku 15 131 českos­lovenských dětí zavražděných v koncentračních táborech.
Poznámka:

Sir Nicholas George Winton (* 19. května 1909, Londýn) je britský makléř a humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království.

Sousoší představuje skupinu skládající se ze tří postav, které jsou vymodelované podle skutečných osob – sira Nicholase Wintona, vnučky jednoho ze zachráněných dětí a chlapce, podobajícího se tříletému Hansimu, jenž přijel posledním vlakem do Anglie, bohužel však po několika dnech zemřel.
Autorkou sousoší je Flor Kent(ová)
http://www.kulturavregionech.cz/praha/mesta-a-obce/socha-nicholase-wintona-na-hlavnim-nadrazi.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nicholas_Winton


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'59.95'' E14°26'06.36''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, podchod pod nástupišti
Nápis:
V REVOLUČNÍCH DNECH 5.-8.5.1945
PADLI HRDINNĚ ZA VLAST
JAKO OBHÁJCI NÁDRAŽÍ.

BALOUŠEK LADISLAV * 18.6.1910, BOČEK KAREL * 8.6.1889, FIDLER ALOIS * 18.1.1914, HÁJEK JAN, HAUSDORF VÁCLAV * 7.5.1900, HRDINA JAN * 7.10.1892, PAŘÍZEK ZDENĚK * 22.5.1928, RŮŽEK FRANTIŠEK * 21.1.1897, STŘELKA JOSEF * 25.12.1913, ŠOLTA BOHUMIL * 12.10.1900, ŠVARCBEK KAREL * 23.5.1918

NEZAPOMENEME VAŠÍ OBĚTI
PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST VLASTI A NÁRODA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39550
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, I. nástupiště, nalevo od dveří
Nápis:
5.-9. KVĚTNA 1945 POLOŽILI ŽIVOTY

LAD. BALOUŠEK, KAR. BOČEK, JAR. ČAPEK, L. FIEDLER, JAN HÁJEK, VÁC. HAUSDORF, JAN HRDINA, EM. JENŠOVSKÝ, ZD. PAŘÍZEK, FR. RŮŽEK, JOS. STŘELKA, BOH. ŠOLTA, K. ŠVARCBERK, KAR. VAMPOL, J. ZÁPOTOCKÝ A 6 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39616
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, I. nástupiště, napravo od dveří
Nápis:
V LETECH 1939-1945
POLOŽILI ZA SVOBODU ŽIVOTY
ONDŘ. BUŠOVSKÝ, JOSEF DUFEK, JOS. FIEDLER, FRANT. HARSA, FR. CHRZANOWSKI, ŠTĚP. JEŽEK, VLAST. KAVKA, JOS. KUBÁT, JOS. MAREŠ, ANT. MARŠÁL, VOJ. MATĚJKA, JAR. MLEJNEK, ANT. NOVÁČEK, JIŘÍ PALEČEK, JAN PĚKNÝ, ANT. PÍČA, JAN POLÁK, ZD. PROKOP, K. SLANEC, R. SMETIVÝ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39616
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Marie a Adolf Bradáčovi

Autor: Pavel Šmejkal, 16.10.2017
Umístění: Praha 2, Záhřebská 558/6
Nápis:
V tomto domě žili obětaví členové odboje
Marie BRADÁČOVÁ
a
Adolf BRADÁČ
Za pomoc výsadku ANTHROPOID
byli popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu.

U příležitosti 75. výročí operace ANTHROPOID věnuje
MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2
Poznámka:

Rodina Bradáčových se zapojila do podpory parašutistů prostřednictvím Jana Zelenky-Hajského. Poskytli konspirační byt pro parašutistu ze skupiny OUT DISTANCE, Adolfa Opálku v dubnu 1942.
Adolf Bradáč se také znal s kaplanem Vladimírem Petřkem a knězem Václavem Čiklem. V době, kdy byli parašutisté ukryti v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje, se s oběma ve své krejčovské dílně radil, jak dál parašutistům pomáhat. Bradáčovi znali představitele pravoslavné církve v Resslově ulici i rodiny, které poskytly ubytování Karlu Čurdovi.
Dne 22. června 1942 byli při práci zatčeni – Adolf Bradáč ve své krejčovské dílně, Marie Bradáčová při praní. Popravení 24.10.1942 v Mauthausenu.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Pavel Šmejkal

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 2, Žitná 569/24, na zdi kolem zahrady kliniky
Nápis:
28.X.1939
J. OPLETAL
V. SEDLÁČEK
NON OMNIS MORIAR

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18129
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Alois Rašín a Ladislav Rašín

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 05.04.2008
Umístění: Praha 2, Žitná 562/10
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ BYL 5.1.1923 SPÁCHÁN ATENTÁT NA JUDR. ALOISE RAŠÍNA (* 18.10.1867). PRVNÍHO MINISTRA FINANCÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. SMRTELNÉMU
ZRANĚNÍ PODLEHL 18.2.1923.

V TOMTO DOMĚ BYL 13.12.1939 ZATČEN GESTAPEM JEHO SYN, JUDR. LADISLAV RAŠÍN (* 22.6.1900), POSLANEC NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ, JEDEN Z VŮDCŮ DOMÁCÍHO
ODBOJE. ZEMŘEL V NACISTICKÉ VĚZNICI VE FRANKFURTU NAD MOHANEM 20.3.1945.
Poznámka:

V tomto domě dr. Rašín žil a před ním byl 5. ledna 1923 anarchistou J. Šoupalem smrtelně postřelen; na následky atentátu o několik týdnů později, 18. února, zemřel. Při vzpomínkovém aktu budou slavnostně odhaleny obnovené pamětní desky v chodníku před domem v Žitné č. 10 a také nová pamětní deska na domě. O předláždění chodníku do původní podoby z doby první republiky, připomínající rok atentátu na Rašína, se zasadila městská část; pamětní desku na domě nechala zřídit Rašínova vnučka. Po roce 1948 byly totiž z chodníku i z domu odstraněny téměř všechny připomínky atentátu na dr. Rašína a na jeho osobnost.
JUDr. Alois Rašín byl především „velkým mužem“ Října 1918 a nejvýraznější osobností mezi představiteli Národního výboru, který dne 28. října 1918 vyhlásil československou samostatnost. Byl autorem prvního základního zákona československého státu – napsal ho v noci z 27. na 28. října 1918. Měl významný podíl na tvorbě československé měny, od r. 1922 stál v čele ministerstva financí.
(zdroj www.praha2.cz)

Ladislav Rašín (22.6.1900 Praha – 20.3.1945 Frankfurt nad Mohanem) byl český politik a právník.
Narodil se jako první potomek Aloise Rašína. Po první světové válce začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako osobní tajemník svého otce. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1923.
Po ukončení studií se začal věnovat advokacii, v době 1. republiky obhajoval například Jiřího Stříbrného.
Ladislav Rašín působil, stejně jako jeho otec, v Československé národní demokracii. V jejím rámci je angažoval ve skupině členů okolo časopisu Národní myšlenka, jehož byl spoluzakladatelem. Aktivně též působil v Mladé generaci Československé národní demokracie.
V roce 1935 by zvolen poslancem za Národní sjednocení.
V období Mnichovské krize byl jedním z hlavních odpůrců kapitulace a jedním z vedoucích představitelů Výboru na obranu republiky.
V době 2. republiky patřil mezi odpůrce změn politického systému. Po německé okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odbojové činnosti v rámci Politického ústředí.
13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn ve věznici na Pankráci. V létě 1940 byl převezen do Berlína a v prosinci 1941 postaven před soud. Byl odsouzenk trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic a během pobytu v nich těžce onemocněl. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.
(zdroj wikipedia.cz)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl