Praha 5
Kenotaf Ervín Mecer
- + o skupině VPM (P-05, Peroutkova, Nový židovský hřbitov)
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
IN MEMORIAM
ERVÍN MECER
NAR. 18.8.1906
UMUČEN V KONC. TÁBOŘE EBENSEE
NA JAŘE 1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kenotaf Maxmilian Šmolka
- + o skupině VPM (P-05, Peroutkova, Nový židovský hřbitov)
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
IN MEMORIAM
MAXMILIAN ŠMOLKA
2.IV.1878 – 1942 OSVĚTIM
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kenotaf Karolína Terezková
- + o skupině VPM (P-05, Peroutkova, Nový židovský hřbitov)
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001. - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Nevelký hřbitov byl založen roku 1903 na pozemku, který přiléhá k západní straně malvazinského hřbitova. Na hřbitově jsou náhrobky z první poloviny 20. století. Pohřbívalo se tu do roku 1973, urny se zde ukládají dodnes.
IN MEMORIAM
KAROLÍNA REZKOVÁ
Karolína Terezková je uvedena na webovém Seznamu obětí holocaustu.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Jaromír Hnátek
ZDE PADL ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
JAROMÍR HNÁTEK
ŠTÁBNÍ STRÁŽMISTR ČETNICTVA
* 22. 2. 1914 +6.5.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE
Pamětní deska byla za přispění Muzea Policie ČR a o.s. HS Četnická pátrací stanice Praha odhalena dne 6. 5. 2007 ve 13.45 h.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-26679
Souřadnice: N50°4'50.09'' E14°24'18.3''
Pomník přidal: Radek Galaš
Pomník Jan Baloun
JAN
BALOUN
*24.12.1925 +6.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20171
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pomník Antonín Kopecký
ANTONÍN KOPECKÝ Z KOŠÍŘ
21 ROKŮ STÁR
PADL 6.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20170
Souřadnice: N50°03'43.81'' E14°20'12.12''
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Jan Kincl
Příprava dat: Jiří Porteš
Pomník Jožka Jabůrková - místo je zrušené
zrušený pomník
Jožka Jabůrková (rozená Řehořová), *16. dubna 1896 Vítkovice, + 31. července 1942 Ravensbrück) byla československá levicová novinářka a spisovatelka. Od roku 1931 pražská zastupitelka KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena.
Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehořové. Matka, která ji vychovávala v katolickém duchu, záhy zemřela. Svoji dceru zanechala ve skrovných majetkových poměrech; tyto vzpomínky na dětství Jožku Jabůrkovou ovlivnily na celý její život. Za první světové války pracovala ve Vítkovických železárnách a později ve vítkovické nemocnici. Po válce se odstěhovala do Prahy, kde se zapojila do sociálně demokratického a později komunistického dění.
Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Po rozkolu ve Svazu DTJ se zapojila do komunisticky orientované Federace dělnických tělovýchovných jednat. Podílela se na organizaci významné maninské spartakiády v roce 1921. Studovala krátce v Moskvě na tamním tělovýchovném institutu. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Uplatnila přitom své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezaměstnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek, reagovala na nebezpečí války. Pod jejím vedením Rozsévačka organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa. Stala se spisovatelkou, napsala několik knih, např. dětskou Evička v zemi divů.
V roce 1931 byla zvolena do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce KSČ. Své sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty.
V noci z 15. na 16. března 1939 byla však zatčena a později uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň.
Hned na počátku své internace navázala kontakty s antifašistkami různých zemí, hlavně s německými, které byly v táboře vězněny již po řadu let. Pomáhala jak mohla, pracovala mezi ženami do poslední chvíle svého života. V rámci možností se snažila ulehčit i utrpení otřesených lidických žen. Zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení, po kterém byla ponechána bez pomoci v táborovém vězení.
Bronzovou postavu Jožky Jabůrkové v nadživotní velikosti realizovala sochařka Věra Merhautová v letech 1960 až 1965.V roce 1965 byl pomník slavnostně odhalen v Praze-Košířích v malém parčíku u křižovatky ulic Plzeňská a Podbělohorská. Na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, byl pomník v roce 1992 (bez vědomí autorky sochy) odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jožky Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech.
Na základě života a smrti Jožky Jabůrkové vznikl původní scénář Jaromíry Kolárové k filmu Zastihla mě noc režiséra Juraje Herze. Pramen: wikipedia.org
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Z VAŠÍ SMRTI – NAŠE SVOBODA
HILDENBRANTOVÁ MARIE * 1.6.1902 - + 7.5.1945
HÁJEK JOSEF * 19.6.1898 - + 15.5.1945
JINDRA FRANTIŠEK * 20.9.1898 - + 5.5.1945
NEUBAUER BEDŘICH * 24.2.1912 - + 5.5.1945
MAREK KAREL * 12.3.1902 - + 14.4.1945
SKÁLA FRANTIŠEK * 21.12.1886 - + 5.5.1945
ZAMĚSTNANCI E.P. VOZ. MOTOL.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20169
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
…PRO NÁŠ ŽIVOT, PRO NAŠI PRÁCI, UMÍRALI.
1939-1945
Umučeni a popraveni:
Dupač František, Fiala Václav, Křepčík Václav, Lerch Jindřich, Lípa Otakar, Mikeska Josef, Poláček Antonín, Sedláček Karel, ing., Steiner Antonín, Ševčík Josef, Wahl Karel, dr., Zacpal Josef, Zachariáš František, Padli na barikádách:, Fořt Jan, Hrdlička František, Jirsa František, Kašek Oldřich, Krampera Viktor, Přibil František, Prokůpek Jiří, Samec Jaroslav, Svoboda Bedřich, Šimsa Vojtěch, Špotz Otakar, Vaněk Eduard, Vidomus Jaroslav
Prsť ze stalingradského bojiště
Deska dříve vsazena do uliční fasády budovy závodu TATRA (ČKD Praha) původně Ringhofferovy továrny.
Po demolici závodu TATRA a úpravě secesní čelní zdi byla deska restaurována a umístěna poblíž u nákupního centra Anděl(nádoba z prstí ze stalingradského bojiště nebyla nově pod desku instalována). (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20088
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Slávinka Kampová
TO JEST TEN MÁJ, JEJŽ VYKOUPILAS
SVOU VLASTNÍ KRVÍ, DRAHÁ
A UMÍRAJÍC ŠEPTALAS POSVÁTNÁ
JMÉNA – HRADČANY A PRAHA.
VŠAK OČI ZHASLY TVÉ
A NEVIDĚJÍ JIŽ SLÁVU,
CO OZÁŘILA SLAVNÝ HRAD
A TVOU MILOVANOU PRAHU.
NAŠE NADANÁ
SLÁVINKA KAMPOVÁ
KTERÁ NÁM BYLA ULOUPENA NACISTICKÝM VRAHEM
7. KVĚTNA VE VĚKU 14 LET.
další foto v příloze - stav před opravou sloupku
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32326
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
