Brno
Pamětní deska Josef Tvrdý
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1923-1941
ČESKÝ FILOSOF UNIVERSITNÍ PROFESOR
PhDr. JOSEF TVRDÝ
1877 – 1942
NA PAMĚŤ 25. VÝROČÍ JEHO MUČEDNICKÉ SMRTI
V MAUTHAUSENU
PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Pamětní deska byla vytvořená v roce 1967 sochařem Miloše Axmanem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=179)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41803
Souřadnice: N49°11'46.6'' E16°35'23.94''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Josef Tvrdý
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
Prof. PhDr. JOSEF TVRDÝ
NAR. 19. 9. 1877
VĚZNĚN V BRNĚ 1941
DEPORTOVÁN
DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 13. 3. 1942
V MAUTHAUSENU
PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1750)
Souřadnice: N49°11'46.67'' E16°35'24.43''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 2. světové války
Věčná památka
spoluobčanům
padlým při osvobozování
Žebětína
24. – 26. IV. 1945
Krví svou
posvětili naši svobodu!
Světlo věčné ať jim svítí!
Dne 18. IV. 1945
Andreatti Jan
Dne 24. IV. 1945
Kozel Otakar
Ševčík Josef
Dne 25. IV. 1945
Prokeš Bartoloměj
Čermák Metoděj
Topinka Ludvík
Máša Přemysl
Dne 26. IV. 1945 v domě č. 143
Baláš Petr Balášová Vincencie
Bezdíčková Věra Bezdíček Ondřej
Bytešník Leopold Bytešníková Marie
Kafoněk Jaroslav Kronesová Olga
Oulehlová Josefa Oulehla Jan
Purč František Purkrábek Ladislav st.
Purkrábek Ladislav ml. Skalník Josef
Skalník František Skalník Jan
Stodůlka František Stodůlková Marie st.
Stodůlková Marie ml. Stodůlka Jaromír
Štefánek Miroslav Štefánková Jarmila
Urban Rudolf Veselá Josefa
Vojanec Karel Vojancová Anna
Vojancová Eva Vojancová Irena
Dne 27. IV. 1945:
Zaplatil Bedřich
V Brně zahynul:
Prokeš František
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39256
Souřadnice: N49°12'17.75'' E16°28'40.76'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník ukončení 2. světové války
NEPLAČ V BOLU,
NENAŘÍKEJ,
PŘISTUP JENOM SMĚLE BLÍŽ
JISTOU POMOC
A ÚTĚCHU
POSKYTNE TI
SVATÝ KŘÍŽ.
NA PAMÁTKU SKONČENÍ
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY R.1945
VĚNUJÍ OBČANÉ IVANOVIC
Oprava památky proběhla r. 2004.
(zdroj: Ivanovické ohlasy 4/2004, str. 6 - https://docplayer.cz/24384426-Ivanovice-zname-i-nezname.html)
Souřadnice: N49°15'45.03'' E16°33'56.42''
Pomník přidal: Milan Zachodil
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA PAMĚŤ OBĚTÍ FAŠISMU
1939 – 1945
RUDOLF BROUSIL, JAN ČAPKA, PETR HAAS, MILOŠ HABROVEC, VÁCLAV HAŇKA, MILOŠ HUDEC, ZDENĚK KOPŘIVA, ZDENĚK KOŽELUHA, ING. KAREL NĚMEC, DOC. RNDR. BEDŘICH POSPÍŠIL, JOSEF TESAŘ, JOSEF TRAKATSCH
Seznam obětí dle portálu CEVH MO ČR:
Rudolf Brousil, *20.2.1918, Praha, +20.10.1942, Ludwigsburg
Jan Čapka, *26.5.1909, Brno, +10.4.1942, Mauthausen
Petr Haas, major in mem., *28.3.1920, Brno, +13.6.1942, Derne (Tripolis)
Miloš Habrovec, *9.8.1919, Kuřim, +5.10.1944, Tišnov
Václav Haňka, podplukovník in mem., *7.11.1919, Sokolnice u Brna,+18.10.1942, poblíž Uxbridge, Velká Británie
Miloš Hudec, *18.6.1918, Lipovec, +24.1.1945
Vratislav Zdeněk, Kopřiva, *4.7.1919, Olomouc, +6.9.1941, Osvětim
Zdeněk Koželuha, *24.4.1917, Brno, +15.10.1942, Berlín
Ing. Karel Němec, *16.10.1898, Brno
Doc. RNDr. Bedřich Pospíšil, *25.9.1912, Bučovice, +27.10.1944, Brno
Josef Tesař, plukovník in mem., *19.4.1919, Horní Štěpánov, +10.12.1942, U Malty ve Středozemním moři
Josef Trakatsch, *12.2.1919, Bučovice, +20.4.1940, Neustadt
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37442
Souřadnice: N49°11'53.69'' E16°35'28.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský
V TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ
NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )
Souřadnice: N49°11'53.66'' E16°35'32.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Kameny zmizelých – rodina Redlich
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
Ing. JULIUS REDLICH
NAR. 25. 9. 1871
DEPORTOVÁN 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
KLÁRA REDLICHOVÁ
ROZ. MAUTNER
NAR. 1. 1. 1886
DEPORTOVÁNA 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 15. 2. 1944
V TEREZÍNĚ
ZDE ŽILA
MARIANNE GORGEOVÁ
ROZ. REDLICH
NAR. 30. 1. 1914
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU
Julius a Klára Redlich byli manželé od roku 1913, Julius Redlich byl velkoobchodníkem. Marianne Fränzi Gorgeová byla jednou z jejich dvou dcer. Druhá dcera Liese Ruth Weigerová byla deportována 1.4.1942 do Piaski, kde později zahynula.
Kameny zmizelých na památku tří členů rodiny Redlich byly odhaleny 11.6.2023.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2310)
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'49'' E16°36'2.1''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 2. světové války
1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
JOSEF BAZINEK, LADISLAV BAZINEK, ANTONÍN BOHATEC, ANTONIE BOHATCOVÁ, ADOLF BURIÁN, ANTONÍN CUPÁK, ALOIS ČEJKA, DR. MAX GALANDAUER, KAREL GROMEŠ, ARNOŠT HAPALA, RICHARD HAPALA, ALOIS HORÁK, ANTONÍN HREJSEMNOU, KAREL HUDEC, JOSEF FRITZ, FRANTIŠEK HUJÍČEK, JINDŘICH JANEČEK, BŘETISLAV KINCL, FRANTIŠEK KOLAŘÍK, LADISLAV KONEČNÝ, VÁCLAV KOZÁK, JAROSLAV KUČERA, LEOPOLD KYTNER, FRANTIŠEK MALÍK, ROBERT MÁCA, ING. VÁCLAV MAŘÍK, JOSEF MAŠEK, VILÉM MEDEK, VILÉM POKORA, VOJTĚCH MĚŘIČKA, PETR OLŠANSKÝ, JOSEF POSPÍŠIL, DR. VOJTĚCH ROSICKÝ, JAN RŮŽIČKA, ANASTAZIE RŮŽIČKOVÁ, FRANTIŠEK RYS, RUDOLF SLÁMA, FRANTIŠEK SOVA, VÁCLAV ŠKLUBAL, METODĚJ ŠPAČEK, JAN ŠTEFEK, FRANTIŠEK VRÁNA, ING. EMIL ŽENATÝ
informace ke jménům Antonín a Antonie Bohatcovi:
Tkadlena, narozena v Brně-Židenicích. S maželem Antonínem, sestrou Františkou Dvorskou a dalšími se zapojila do pomoci našim výsadkářům ze skupiny Silver B. Ve svém domě v Řečkovicích ukrývali Jana Zemka a Vladimíra Škáchu. Při razii gestapa po atentátu na Heydricha se podařilo Bohatcovým se Škáchou uniknout a více než dva roky skrývat v Brně a Ostravě. Antonín Bohatec byl zatčen v prosinci 1944, ve vězení spáchal sebevraždu. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha i tentokrát gestapu unikli, spolu s Alžbětou Sommerovou, kterou ukrývali před transportem do koncentráku, zabarikádovali vstup do bytu a uprchli oknem.
3. ledna 1945 je přepadlo pět členů gestapa v Ostravě, Antonie Bohatcová využila zmatku a druhou Škáchovou pistolí tři gestapáky postřelila: prvního zasáhla do ledvin, druhého dvakrát do nohy, třetímu prostřelila plíce. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha byli následně bezvýsledně mučeni. Antonie Bohatcová byla na sklonku války i se sestrou a dalšími členy rodiny zavražděna v koncentračním táboře, Jan Zemek a Vladimír Škácha přežili. Zneškodnění tří gestapáků Antonií Bohatcovou patří mezi mimořádné, nicméně málo známé činy našeho protinacistického odboje.
(zdroj: https://www.facebook.com/skutecna.elita/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39614
Souřadnice: N49°15'16.84'' E16°34'57.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vojtěch Klimt
Hrob Josef Halám
Zde v Pánu odpočívá
náš milovaný syn a bratr
JOSEF HALÁM
vojín c. k. pěš. pl. č. 8, raněn 21./11. 1914 v bitvě u Lodže,
zemř. 28./11. 1914 ve Vídni v 26. roce věku svého
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Daniel
ING. ANTONÍN DANIEL
MAJOR. ČSL. ARM.
NAR. 25.4.1891
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU 24.7.1948
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný