Brno
Kameny zmizelých – Milan Genserek
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
MILAN GENSEREK
NAR. 24. 11. 1922
ZATČEN GESTAPEM
POPRAVEN
16. 4. 1945
V BRNĚ
KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH
Milan Genserek byl velitelem partyzánské skupiny zvané Třetí československá úderná rota. Tato skupina působila na Tišnovsku, hlavně v okolí obce Skalička. Genserek byl zatčen 24.2.1945 při protipartyzánské akci a po tvrdých výsleších popraven v Kounicových kolejích na „písečku“. Kámen zmizelého mu byl odhalen 7.4.2019.
(více informaci: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1813)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°36'37.5''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
Umístění: Brno, Tumaňanova, Brno - Mokrá Hora, u kapličkyZDE KVETOU RŮŽE
PADLÝM HRDINŮM Z MOKRÉ HORY,
KTEŘÍ TAM V DÁLI ODPOČÍVAJÍ
JAKO OBĚTI SVĚTOVÉ VÁLKY
V LETECH 1914 – 1918
JINDŘICH HALAM SETNÍK, FRANTIŠEK VÁŇA DESÁTNÍK, ALOIS ANTOŠOVSKÝ, ANTONÍN BERAN, JOSEF FINTES, JOSEF KOLAŘÍK, ANTONÍN POKORA, ANTONÍN POTOMSKÝ, JOSEF SOLLER, RUDOLF ŠTOUDEK
K UCTĚNÍ PAMÁTKY VYBUDOVAL
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK
A OBČANÉ V MOKRÉ HOŘE V R. 1919.
OBČANÉ MOKRÉ HORY -
- OBĚTI II. SVĚTOVÉ VÁLKY:
KAREL HUDEC, FRANTIŠEK SOVA, FRANTIŠEK UTRATA, RUDOLF VENDERA, BOŽENA ANTONÍNOVÁ
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41562
Souřadnice: N49°15'32.77'' E16°35'37.98''
Pomník přidal: Petr Válek
Kameny zmizelých – Antonín František Slavík
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
ING. ANTONÍN
FRANTIŠEK SLAVÍK
NAR. 1893
ZATČEN 1939
V BRNĚ
ZAVRAŽDĚN 27. 10. 1942
V BERLÍNĚ
Tento Kámen zmizelého byl odhalen 17.9.2014.
Antonín (František) Slavík byl vojenským radiotelegrafistou. Od roku 1925 začal působit v brněnské pobočce Radiojournalu, od roku 1928 byl ředitelem brněnského Radiojournalu.
Pro činnost v ilegální organizaci Obrana národa (národní výbor) byl 14.12.1939 zatčen, vězněn v Brně a v Berlíně-Alt Moabitu. Byl popraven v Berlíně-Plötzensee v předvečer státního svátku ČSR spolu s Janem Uhrem, Jaroslavem Skryjou a Josefem Jarošem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1579)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'22.08'' E16°34'59.26''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Ludvík Krejčí
Umístění: Brno, Tuřanské náměstí 31, Brno – TuřanyZDE SE NARODIL 17. VIII. 1890
ARMÁDNÍ GENERÁL
LUDVÍK KREJČÍ
NÁČELNÍK HLAVNÍHO ŠTÁBU
Č.S.R
VÍTĚZ V BITVĚ U BACHMAČE
VELITEL 6. HANÁCKÉHO PLUKU
VELITEL 2. DIVIZE RUSKÝCH LEGIÍ
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°08'47.78'' E16°39'57.26''
Pomník přidal: Petr Vacek
Pamětní deska Josef Tvrdý
Umístění: Brno, Tvrdého 564/8, k.ú. Stránice, na levé straně průčelí domuV TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1923-1941
ČESKÝ FILOSOF UNIVERSITNÍ PROFESOR
PhDr. JOSEF TVRDÝ
1877 – 1942
NA PAMĚŤ 25. VÝROČÍ JEHO MUČEDNICKÉ SMRTI
V MAUTHAUSENU
PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Pamětní deska byla vytvořená v roce 1967 sochařem Miloše Axmanem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=179)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41803
Souřadnice: N49°11'46.6'' E16°35'23.94''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Josef Tvrdý
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
Prof. PhDr. JOSEF TVRDÝ
NAR. 19. 9. 1877
VĚZNĚN V BRNĚ 1941
DEPORTOVÁN
DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 13. 3. 1942
V MAUTHAUSENU
PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1750)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'46.67'' E16°35'24.43''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, U Hájovny 11/01, Brno - Žebětín, v parčíku před domemVěčná památka
spoluobčanům
padlým při osvobozování
Žebětína
24. – 26. IV. 1945
Krví svou
posvětili naši svobodu!
Světlo věčné ať jim svítí!
Dne 18. IV. 1945
Andreatti Jan
Dne 24. IV. 1945
Kozel Otakar
Ševčík Josef
Dne 25. IV. 1945
Prokeš Bartoloměj
Čermák Metoděj
Topinka Ludvík
Máša Přemysl
Dne 26. IV. 1945 v domě č. 143
Baláš Petr Balášová Vincencie
Bezdíčková Věra Bezdíček Ondřej
Bytešník Leopold Bytešníková Marie
Kafoněk Jaroslav Kronesová Olga
Oulehlová Josefa Oulehla Jan
Purč František Purkrábek Ladislav st.
Purkrábek Ladislav ml. Skalník Josef
Skalník František Skalník Jan
Stodůlka František Stodůlková Marie st.
Stodůlková Marie ml. Stodůlka Jaromír
Štefánek Miroslav Štefánková Jarmila
Urban Rudolf Veselá Josefa
Vojanec Karel Vojancová Anna
Vojancová Eva Vojancová Irena
Dne 27. IV. 1945:
Zaplatil Bedřich
V Brně zahynul:
Prokeš František
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39256
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník ukončení 2. světové války
Umístění: Brno, U Křížku, křižovatka ulic U Křížku a PokorovaNEPLAČ V BOLU,
NENAŘÍKEJ,
PŘISTUP JENOM SMĚLE BLÍŽ
JISTOU POMOC
A ÚTĚCHU
POSKYTNE TI
SVATÝ KŘÍŽ.
NA PAMÁTKU SKONČENÍ
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY R.1945
VĚNUJÍ OBČANÉ IVANOVIC
Oprava památky proběhla r. 2004.
(zdroj: Ivanovické ohlasy 4/2004, str. 6 - https://docplayer.cz/24384426-Ivanovice-zname-i-nezname.html)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'45.03'' E16°33'56.42''
Pomník přidal: Milan Zachodil
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Údolní 53, Brno - Stránice, vestibul Fakulty strojní VUTNA PAMĚŤ OBĚTÍ FAŠISMU
1939 – 1945
RUDOLF BROUSIL, JAN ČAPKA, PETR HAAS, MILOŠ HABROVEC, VÁCLAV HAŇKA, MILOŠ HUDEC, ZDENĚK KOPŘIVA, ZDENĚK KOŽELUHA, ING. KAREL NĚMEC, DOC. RNDR. BEDŘICH POSPÍŠIL, JOSEF TESAŘ, JOSEF TRAKATSCH
Seznam obětí dle portálu CEVH MO ČR:
Rudolf Brousil, *20.2.1918, Praha, +20.10.1942, Ludwigsburg
Jan Čapka, *26.5.1909, Brno, +10.4.1942, Mauthausen
Petr Haas, major in mem., *28.3.1920, Brno, +13.6.1942, Derne (Tripolis)
Miloš Habrovec, *9.8.1919, Kuřim, +5.10.1944, Tišnov
Václav Haňka, podplukovník in mem., *7.11.1919, Sokolnice u Brna,+18.10.1942, poblíž Uxbridge, Velká Británie
Miloš Hudec, *18.6.1918, Lipovec, +24.1.1945
Vratislav Zdeněk, Kopřiva, *4.7.1919, Olomouc, +6.9.1941, Osvětim
Zdeněk Koželuha, *24.4.1917, Brno, +15.10.1942, Berlín
Ing. Karel Němec, *16.10.1898, Brno
Doc. RNDr. Bedřich Pospíšil, *25.9.1912, Bučovice, +27.10.1944, Brno
Josef Tesař, plukovník in mem., *19.4.1919, Horní Štěpánov, +10.12.1942, U Malty ve Středozemním moři
Josef Trakatsch, *12.2.1919, Bučovice, +20.4.1940, Neustadt
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37442
Souřadnice: N49°11'53.69'' E16°35'28.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský
Umístění: Brno, Údolní 53/3, Brno - Stránice, budova bývalého Zemského vojenského velitelstvíV TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ
NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička