Brno

Kameny zmizelých – Milan Genserek

Autor: Vladimír Šustáček, 24.10.2021
Umístění: Brno, třída Kapitána Jaroše 1945/33, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MILAN GENSEREK
NAR. 24. 11. 1922
ZATČEN GESTAPEM
POPRAVEN
16. 4. 1945
V BRNĚ
KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH
Poznámka:

Milan Genserek byl velitelem partyzánské skupiny zvané Třetí československá úderná rota. Tato skupina působila na Tišnovsku, hlavně v okolí obce Skalička. Genserek byl zatčen 24.2.1945 při protipartyzánské akci a po tvrdých výsleších popraven v Kounicových kolejích na „písečku“. Kámen zmizelého mu byl odhalen 7.4.2019.
(více informaci: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1813)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°36'37.5''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Petr Válek, 24.06.2006
Umístění: Brno, Tumaňanova, Brno - Mokrá Hora, u kapličky
Nápis:
ZDE KVETOU RŮŽE
PADLÝM HRDINŮM Z MOKRÉ HORY,
KTEŘÍ TAM V DÁLI ODPOČÍVAJÍ
JAKO OBĚTI SVĚTOVÉ VÁLKY
V LETECH 1914 – 1918

JINDŘICH HALAM SETNÍK, FRANTIŠEK VÁŇA DESÁTNÍK, ALOIS ANTOŠOVSKÝ, ANTONÍN BERAN, JOSEF FINTES, JOSEF KOLAŘÍK, ANTONÍN POKORA, ANTONÍN POTOMSKÝ, JOSEF SOLLER, RUDOLF ŠTOUDEK

K UCTĚNÍ PAMÁTKY VYBUDOVAL
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK
A OBČANÉ V MOKRÉ HOŘE V R. 1919.

OBČANÉ MOKRÉ HORY -
- OBĚTI II. SVĚTOVÉ VÁLKY:
KAREL HUDEC, FRANTIŠEK SOVA, FRANTIŠEK UTRATA, RUDOLF VENDERA, BOŽENA ANTONÍNOVÁ

ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41562
Souřadnice: N49°15'32.77'' E16°35'37.98''
Pomník přidal: Petr Válek

‹ ›

Kameny zmizelých – Antonín František Slavík

Autor: Vladimír Šustáček, 23.10.2021
Umístění: Brno, Tůmova 2086/15, k.ú. Žabovřesky, v dlažbě chodníku před vstupní brankou
Nápis:
ZDE ŽIL
ING. ANTONÍN
FRANTIŠEK SLAVÍK
NAR. 1893
ZATČEN 1939
V BRNĚ
ZAVRAŽDĚN 27. 10. 1942
V BERLÍNĚ
Poznámka:

Tento Kámen zmizelého byl odhalen 17.9.2014.
Antonín (František) Slavík byl vojenským radiotelegrafistou. Od roku 1925 začal působit v brněnské pobočce Radiojournalu, od roku 1928 byl ředitelem brněnského Radiojournalu.
Pro činnost v ilegální organizaci Obrana národa (národní výbor) byl 14.12.1939 zatčen, vězněn v Brně a v Berlíně-Alt Moabitu. Byl popraven v Berlíně-Plötzensee v předvečer státního svátku ČSR spolu s Janem Uhrem, Jaroslavem Skryjou a Josefem Jarošem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1579)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'22.08'' E16°34'59.26''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pamětní deska Ludvík Krejčí

Autor: Petr Vacek, 07.08.2009
Umístění: Brno, Tuřanské náměstí 31, Brno – Tuřany
Nápis:
ZDE SE NARODIL 17. VIII. 1890
ARMÁDNÍ GENERÁL
LUDVÍK KREJČÍ
NÁČELNÍK HLAVNÍHO ŠTÁBU
Č.S.R
VÍTĚZ V BITVĚ U BACHMAČE
VELITEL 6. HANÁCKÉHO PLUKU
VELITEL 2. DIVIZE RUSKÝCH LEGIÍ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°08'47.78'' E16°39'57.26''
Pomník přidal: Petr Vacek

‹ ›

Pamětní deska Josef Tvrdý

Autor: Vladimír Šustáček, 12.09.2021
Umístění: Brno, Tvrdého 564/8, k.ú. Stránice, na levé straně průčelí domu
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1923-1941

ČESKÝ FILOSOF UNIVERSITNÍ PROFESOR
PhDr. JOSEF TVRDÝ
1877 – 1942

NA PAMĚŤ 25. VÝROČÍ JEHO MUČEDNICKÉ SMRTI
V MAUTHAUSENU
Poznámka:

PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Pamětní deska byla vytvořená v roce 1967 sochařem Miloše Axmanem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=179)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41803
Souřadnice: N49°11'46.6'' E16°35'23.94''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých – Josef Tvrdý

Autor: Vladimír Šustáček, 20.10.2021
Umístění: Brno, Tvrdého 564/8, k.ú. Stránice, v chodníku před vstupní brankou
Nápis:
ZDE ŽIL
Prof. PhDr. JOSEF TVRDÝ
NAR. 19. 9. 1877

VĚZNĚN V BRNĚ 1941
DEPORTOVÁN
DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 13. 3. 1942
V MAUTHAUSENU
Poznámka:

PhDr. Josef Tvrdý byl profesorem filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zemřel. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1750)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'46.67'' E16°35'24.43''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Pavel Kodytek, 07.11.2010
Umístění: Brno, U Hájovny 11/01, Brno - Žebětín, v parčíku před domem
Nápis:
Věčná památka
spoluobčanům
padlým při osvobozování
Žebětína
24. – 26. IV. 1945
Krví svou
posvětili naši svobodu!
Světlo věčné ať jim svítí!

Dne 18. IV. 1945
Andreatti Jan
Dne 24. IV. 1945
Kozel Otakar
Ševčík Josef
Dne 25. IV. 1945
Prokeš Bartoloměj
Čermák Metoděj
Topinka Ludvík
Máša Přemysl

Dne 26. IV. 1945 v domě č. 143
Baláš Petr Balášová Vincencie
Bezdíčková Věra Bezdíček Ondřej
Bytešník Leopold Bytešníková Marie
Kafoněk Jaroslav Kronesová Olga
Oulehlová Josefa Oulehla Jan
Purč František Purkrábek Ladislav st.
Purkrábek Ladislav ml. Skalník Josef
Skalník František Skalník Jan
Stodůlka František Stodůlková Marie st.
Stodůlková Marie ml. Stodůlka Jaromír
Štefánek Miroslav Štefánková Jarmila
Urban Rudolf Veselá Josefa
Vojanec Karel Vojancová Anna
Vojancová Eva Vojancová Irena

Dne 27. IV. 1945:
Zaplatil Bedřich
V Brně zahynul:
Prokeš František

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39256
Pomník přidal: Pavel Kodytek

Pomník ukončení 2. světové války

Autor: Milan Zachodil, 13.02.2022
Umístění: Brno, U Křížku, křižovatka ulic U Křížku a Pokorova
Nápis:
NEPLAČ V BOLU,
NENAŘÍKEJ,
PŘISTUP JENOM SMĚLE BLÍŽ
JISTOU POMOC
A ÚTĚCHU
POSKYTNE TI
SVATÝ KŘÍŽ.
NA PAMÁTKU SKONČENÍ
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY R.1945
VĚNUJÍ OBČANÉ IVANOVIC
Poznámka:

Oprava památky proběhla r. 2004.
(zdroj: Ivanovické ohlasy 4/2004, str. 6 - https://docplayer.cz/24384426-Ivanovice-zname-i-nezname.html)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'45.03'' E16°33'56.42''
Pomník přidal: Milan Zachodil

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Údolní 53, Brno - Stránice, vestibul Fakulty strojní VUT
Nápis:
NA PAMĚŤ OBĚTÍ FAŠISMU
1939 – 1945

RUDOLF BROUSIL, JAN ČAPKA, PETR HAAS, MILOŠ HABROVEC, VÁCLAV HAŇKA, MILOŠ HUDEC, ZDENĚK KOPŘIVA, ZDENĚK KOŽELUHA, ING. KAREL NĚMEC, DOC. RNDR. BEDŘICH POSPÍŠIL, JOSEF TESAŘ, JOSEF TRAKATSCH
Poznámka:

Seznam obětí dle portálu CEVH MO ČR:
Rudolf Brousil, *20.2.1918, Praha, +20.10.1942, Ludwigsburg
Jan Čapka, *26.5.1909, Brno, +10.4.1942, Mauthausen
Petr Haas, major in mem., *28.3.1920, Brno, +13.6.1942, Derne (Tripolis)
Miloš Habrovec, *9.8.1919, Kuřim, +5.10.1944, Tišnov
Václav Haňka, podplukovník in mem., *7.11.1919, Sokolnice u Brna,+18.10.1942, poblíž Uxbridge, Velká Británie
Miloš Hudec, *18.6.1918, Lipovec, +24.1.1945
Vratislav Zdeněk, Kopřiva, *4.7.1919, Olomouc, +6.9.1941, Osvětim
Zdeněk Koželuha, *24.4.1917, Brno, +15.10.1942, Berlín
Ing. Karel Němec, *16.10.1898, Brno
Doc. RNDr. Bedřich Pospíšil, *25.9.1912, Bučovice, +27.10.1944, Brno
Josef Tesař, plukovník in mem., *19.4.1919, Horní Štěpánov, +10.12.1942, U Malty ve Středozemním moři
Josef Trakatsch, *12.2.1919, Bučovice, +20.4.1940, Neustadt


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37442
Souřadnice: N49°11'53.69'' E16°35'28.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

‹ ›

Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Údolní 53/3, Brno - Stránice, budova bývalého Zemského vojenského velitelství
Nápis:
V TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ

NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Poznámka:

Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

‹ ›