Brno
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
ZDE KVETOU RŮŽE
PADLÝM HRDINŮM Z MOKRÉ HORY,
KTEŘÍ TAM V DÁLI ODPOČÍVAJÍ
JAKO OBĚTI SVĚTOVÉ VÁLKY
V LETECH 1914 – 1918
JINDŘICH HALAM SETNÍK, FRANTIŠEK VÁŇA DESÁTNÍK, ALOIS ANTOŠOVSKÝ, ANTONÍN BERAN, JOSEF FINTES, JOSEF KOLAŘÍK, ANTONÍN POKORA, ANTONÍN POTOMSKÝ, JOSEF SOLLER, RUDOLF ŠTOUDEK
K UCTĚNÍ PAMÁTKY VYBUDOVAL
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK
A OBČANÉ V MOKRÉ HOŘE V R. 1919.
OBČANÉ MOKRÉ HORY -
- OBĚTI II. SVĚTOVÉ VÁLKY:
KAREL HUDEC, FRANTIŠEK SOVA, FRANTIŠEK UTRATA, RUDOLF VENDERA, BOŽENA ANTONÍNOVÁ
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'32.77'' E16°35'37.98''
Pomník přidal: Petr Válek
Pamětní deska Ludvík Krejčí
ZDE SE NARODIL 17. VIII. 1890
ARMÁDNÍ GENERÁL
LUDVÍK KREJČÍ
NÁČELNÍK HLAVNÍHO ŠTÁBU
Č.S.R
VÍTĚZ V BITVĚ U BACHMAČE
VELITEL 6. HANÁCKÉHO PLUKU
VELITEL 2. DIVIZE RUSKÝCH LEGIÍ
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°08'47.78'' E16°39'57.26''
Pomník přidal: Petr Vacek
Pomník Obětem 2. světové války
Věčná památka
spoluobčanům
padlým při osvobozování
Žebětína
24. – 26. IV. 1945
Krví svou
posvětili naši svobodu!
Světlo věčné ať jim svítí!
Dne 18. IV. 1945
Andreatti Jan
Dne 24. IV. 1945
Kozel Otakar
Ševčík Josef
Dne 25. IV. 1945
Prokeš Bartoloměj
Čermák Metoděj
Topinka Ludvík
Máša Přemysl
Dne 26. IV. 1945 v domě č. 143
Baláš Petr Balášová Vincencie
Bezdíčková Věra Bezdíček Ondřej
Bytešník Leopold Bytešníková Marie
Kafoněk Jaroslav Kronesová Olga
Oulehlová Josefa Oulehla Jan
Purč František Purkrábek Ladislav st.
Purkrábek Ladislav ml. Skalník Josef
Skalník František Skalník Jan
Stodůlka František Stodůlková Marie st.
Stodůlková Marie ml. Stodůlka Jaromír
Štefánek Miroslav Štefánková Jarmila
Urban Rudolf Veselá Josefa
Vojanec Karel Vojancová Anna
Vojancová Eva Vojancová Irena
Dne 27. IV. 1945:
Zaplatil Bedřich
V Brně zahynul:
Prokeš František
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39256
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA PAMĚŤ OBĚTÍ FAŠISMU
1939 – 1945
RUDOLF BROUSIL, JAN ČAPKA, PETR HAAS, MILOŠ HABROVEC, VÁCLAV HAŇKA, MILOŠ HUDEC, ZDENĚK KOPŘIVA, ZDENĚK KOŽELUHA, ING. KAREL NĚMEC, DOC. RNDR. BEDŘICH POSPÍŠIL, JOSEF TESAŘ, JOSEF TRAKATSCH
Seznam obětí dle portálu CEVH MO ČR:
Rudolf Brousil, *20.2.1918, Praha, +20.10.1942, Ludwigsburg
Jan Čapka, *26.5.1909, Brno, +10.4.1942, Mauthausen
Petr Haas, major in mem., *28.3.1920, Brno, +13.6.1942, Derne (Tripolis)
Miloš Habrovec, *9.8.1919, Kuřim, +5.10.1944, Tišnov
Václav Haňka, podplukovník in mem., *7.11.1919, Sokolnice u Brna,+18.10.1942, poblíž Uxbridge, Velká Británie
Miloš Hudec, *18.6.1918, Lipovec, +24.1.1945
Vratislav Zdeněk, Kopřiva, *4.7.1919, Olomouc, +6.9.1941, Osvětim
Zdeněk Koželuha, *24.4.1917, Brno, +15.10.1942, Berlín
Ing. Karel Němec, *16.10.1898, Brno
Doc. RNDr. Bedřich Pospíšil, *25.9.1912, Bučovice, +27.10.1944, Brno
Josef Tesař, plukovník in mem., *19.4.1919, Horní Štěpánov, +10.12.1942, U Malty ve Středozemním moři
Josef Trakatsch, *12.2.1919, Bučovice, +20.4.1940, Neustadt
Haas Petr, dle dat na PD v databázi VÚA neztotožněn
Haňka Václav, poručík, osobní číslo Z; F-3229, příslušník RAF, 311. peruť, nar. 7.11.1919, Sokolnice, Brno. Odveden 4.5.1940, Marseille, Francie, četař aspirant letectva čs. Zemřel 18.10.1942, Británie, Northolt, Uxbridge, Middlessex, při letecké havárii za přeletu, Wellington T2564 (KX-T), pohřben Wolverhampton, St. Philip Penn Field, MA-148.
Tesař Josef, podporučík, osobní číslo Z; F-2693; RAF/788212; RAF/138678, příslušník RAF, 138th Squadron (střelec), nar. 19.4.1919, Horní Štěpánov, Jevíčko. Odveden 28.3.1940, Marseille, Francie. Nezvěstný od 10.12.1942, Středozemní moře, z operačního letu na Maltu, Halifax W1002 (NF-Y).
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37442
Souřadnice: N49°11'53.69'' E16°35'28.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský
V TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ
NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 2. světové války
1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
JOSEF BAZINEK, LADISLAV BAZINEK, ANTONÍN BOHATEC, ANTONIE BOHATCOVÁ, ADOLF BURIÁN, ANTONÍN CUPÁK, ALOIS ČEJKA, DR. MAX GALANDAUER, KAREL GROMEŠ, ARNOŠT HAPALA, RICHARD HAPALA, ALOIS HORÁK, ANTONÍN HREJSEMNOU, KAREL HUDEC, JOSEF FRITZ, FRANTIŠEK HUJÍČEK, JINDŘICH JANEČEK, BŘETISLAV KINCL, FRANTIŠEK KOLAŘÍK, LADISLAV KONEČNÝ, VÁCLAV KOZÁK, JAROSLAV KUČERA, LEOPOLD KYTNER, FRANTIŠEK MALÍK, ROBERT MÁCA, ING. VÁCLAV MAŘÍK, JOSEF MAŠEK, VILÉM MEDEK, VILÉM POKORA, VOJTĚCH MĚŘIČKA, PETR OLŠANSKÝ, JOSEF POSPÍŠIL, DR. VOJTĚCH ROSICKÝ, JAN RŮŽIČKA, ANASTAZIE RŮŽIČKOVÁ, FRANTIŠEK RYS, RUDOLF SLÁMA, FRANTIŠEK SOVA, VÁCLAV ŠKLUBAL, METODĚJ ŠPAČEK, JAN ŠTEFEK, FRANTIŠEK VRÁNA, ING. EMIL ŽENATÝ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39614
Souřadnice: N49°15'16.84'' E16°34'57.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Josef Halám
Zde v Pánu odpočívá
náš milovaný syn a bratr
JOSEF HALÁM
vojín c. k. pěš. pl. č. 8, raněn 21./11. 1914 v bitvě u Lodže,
zemř. 28./11. 1914 ve Vídni v 26. roce věku svého
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Daniel
ING. ANTONÍN DANIEL
MAJOR. ČSL. ARM.
NAR. 25.4.1891
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU 24.7.1948
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Motal
ANTONÍN MOTAL
ŠTÁB. KAPITÁN KAPELNÍK V. V.
A ST. DIPLOM. PEDAGOG HUDBY.
*7.-V. 1875 - +9.-IV.1934.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Miloš Navrátil, kenotaf Osvald Navrátil
MILOŠ NAVRÁTIL
PILOT
1907 - 1928
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU
OSVALD NAVRÁTIL
UČITEL
1891 - 1914
PADL NA RUSK. BOJIŠTI
Pilot Miloš Navrátil a pozorovatel Julius Láznik zahynuli dne 20.10.1928 při letecké nehodě u obce Svätý Jur na Slovensku. Při letu ve výšce 2000 m se jim ulomilo křídlo.
V týdeníku Slovák vyšel dne 28.10.1928 o nehodě tento článek: Letecké nešťastie pri Svätom Juri. Lietadlo sa počas letu zlomilo na dvoje a zapríčinilo pádom okamžitú smrť oboch svojich letcov. 20. okt. celé dopoludnie vajnorské lietadlá cvičily výškové lety. Tito lety konajú sa asi v 2000 m. výške. To je predpísaná výška. V takejto výške letelo i lietadlo typu A 11-2 letky č.6., ktoré riadil pilot Miloš Navrátil a ako pozorovateľ bol v lietadle slobodník aspirant Julius Láznik. Nad svätojurskými lúkami pravá polovička lietadla sa odlomila a v okamžiku sa celé lietadlo prevrátilo a ohromnou rýchlosťou letelo k zemi. Pastieri ešte zbadali, ako sa jedon z letcov usiluje dostať z trupu, ale pás, ktorým bol pripútaný, nemohol v tak krátkom čase odpásať. Lietadlo padlo.
Z trosiek trčala len jedna ruka a na polámaných trúbkach a plátne trocha krvi. Pastieri utekali na miesto, ale nebolo záchrany. Z trosiek nebolo možno vytiahnuť ani mrtvoly. Na tele jednoho nešťastníka ležal ťažký motor, ktorého jedna čiastka bola asi na štvrť metra zarytá do zeme. Túto tragickú udalosť sledovali z blízkej svätojurskej stanice, a ihneď zariadili potrebné záchranné práce. Vyslali na miesto nešťastia záchrannú skriňu i mužov ktorí boli na stanici. Náhodou na stanici bol i vojenský lekár, ktorý sa ihneď sobral na miesto nešťastia. Nepoznajúc však terén, zašiel do močariska a zapdnul do bahna. Len šťastnej náhode možno ďakovať, že sa ho podarilo okoloidúcim vytiahnuť z močariska.
V krátkom čase na mieste nešťastia boli četníci z okolitých dedín a asi o hodinu prišlo i záchranné auto vojenské. Naložili mrtvoly do automobilov a trosky lietadla odviezli do Vajnôr. Ako sa dozvedáme, lietadlo bolo úplne nové. Vojenskí odborníci krútia hlavou a nevedia si vysvetliť, ako sa to mohlo stať.
Další na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček