Brno
Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský
V TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ
NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )
Souřadnice: N49°11'53.66'' E16°35'32.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Kameny zmizelých – rodina Redlich
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
Ing. JULIUS REDLICH
NAR. 25. 9. 1871
DEPORTOVÁN 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
KLÁRA REDLICHOVÁ
ROZ. MAUTNER
NAR. 1. 1. 1886
DEPORTOVÁNA 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 15. 2. 1944
V TEREZÍNĚ
ZDE ŽILA
MARIANNE GORGEOVÁ
ROZ. REDLICH
NAR. 30. 1. 1914
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU
Julius a Klára Redlich byli manželé od roku 1913, Julius Redlich byl velkoobchodníkem. Marianne Fränzi Gorgeová byla jednou z jejich dvou dcer. Druhá dcera Liese Ruth Weigerová byla deportována 1.4.1942 do Piaski, kde později zahynula.
Kameny zmizelých na památku tří členů rodiny Redlich byly odhaleny 11.6.2023.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2310)
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'49'' E16°36'2.1''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 2. světové války
1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
JOSEF BAZINEK, LADISLAV BAZINEK, ANTONÍN BOHATEC, ANTONIE BOHATCOVÁ, ADOLF BURIÁN, ANTONÍN CUPÁK, ALOIS ČEJKA, DR. MAX GALANDAUER, KAREL GROMEŠ, ARNOŠT HAPALA, RICHARD HAPALA, ALOIS HORÁK, ANTONÍN HREJSEMNOU, KAREL HUDEC, JOSEF FRITZ, FRANTIŠEK HUJÍČEK, JINDŘICH JANEČEK, BŘETISLAV KINCL, FRANTIŠEK KOLAŘÍK, LADISLAV KONEČNÝ, VÁCLAV KOZÁK, JAROSLAV KUČERA, LEOPOLD KYTNER, FRANTIŠEK MALÍK, ROBERT MÁCA, ING. VÁCLAV MAŘÍK, JOSEF MAŠEK, VILÉM MEDEK, VILÉM POKORA, VOJTĚCH MĚŘIČKA, PETR OLŠANSKÝ, JOSEF POSPÍŠIL, DR. VOJTĚCH ROSICKÝ, JAN RŮŽIČKA, ANASTAZIE RŮŽIČKOVÁ, FRANTIŠEK RYS, RUDOLF SLÁMA, FRANTIŠEK SOVA, VÁCLAV ŠKLUBAL, METODĚJ ŠPAČEK, JAN ŠTEFEK, FRANTIŠEK VRÁNA, ING. EMIL ŽENATÝ
informace ke jménům Antonín a Antonie Bohatcovi:
Tkadlena, narozena v Brně-Židenicích. S maželem Antonínem, sestrou Františkou Dvorskou a dalšími se zapojila do pomoci našim výsadkářům ze skupiny Silver B. Ve svém domě v Řečkovicích ukrývali Jana Zemka a Vladimíra Škáchu. Při razii gestapa po atentátu na Heydricha se podařilo Bohatcovým se Škáchou uniknout a více než dva roky skrývat v Brně a Ostravě. Antonín Bohatec byl zatčen v prosinci 1944, ve vězení spáchal sebevraždu. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha i tentokrát gestapu unikli, spolu s Alžbětou Sommerovou, kterou ukrývali před transportem do koncentráku, zabarikádovali vstup do bytu a uprchli oknem.
3. ledna 1945 je přepadlo pět členů gestapa v Ostravě, Antonie Bohatcová využila zmatku a druhou Škáchovou pistolí tři gestapáky postřelila: prvního zasáhla do ledvin, druhého dvakrát do nohy, třetímu prostřelila plíce. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha byli následně bezvýsledně mučeni. Antonie Bohatcová byla na sklonku války i se sestrou a dalšími členy rodiny zavražděna v koncentračním táboře, Jan Zemek a Vladimír Škácha přežili. Zneškodnění tří gestapáků Antonií Bohatcovou patří mezi mimořádné, nicméně málo známé činy našeho protinacistického odboje.
(zdroj: https://www.facebook.com/skutecna.elita/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39614
Souřadnice: N49°15'16.84'' E16°34'57.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vojtěch Klimt
Hrob Josef Halám
Zde v Pánu odpočívá
náš milovaný syn a bratr
JOSEF HALÁM
vojín c. k. pěš. pl. č. 8, raněn 21./11. 1914 v bitvě u Lodže,
zemř. 28./11. 1914 ve Vídni v 26. roce věku svého
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Daniel
ING. ANTONÍN DANIEL
MAJOR. ČSL. ARM.
NAR. 25.4.1891
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU 24.7.1948
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Motal
ANTONÍN MOTAL
ŠTÁB. KAPITÁN KAPELNÍK V. V.
A ST. DIPLOM. PEDAGOG HUDBY.
*7.-V. 1875 - +9.-IV.1934.
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Miloš Navrátil, kenotaf Osvald Navrátil
MILOŠ NAVRÁTIL
PILOT
1907 - 1928
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU
OSVALD NAVRÁTIL
UČITEL
1891 - 1914
PADL NA RUSK. BOJIŠTI
Pilot Miloš Navrátil a pozorovatel Julius Láznik zahynuli dne 20.10.1928 při letecké nehodě u obce Svätý Jur na Slovensku. Při letu ve výšce 2000 m se jim ulomilo křídlo.
V týdeníku Slovák vyšel dne 28.10.1928 o nehodě tento článek: Letecké nešťastie pri Svätom Juri. Lietadlo sa počas letu zlomilo na dvoje a zapríčinilo pádom okamžitú smrť oboch svojich letcov. 20. okt. celé dopoludnie vajnorské lietadlá cvičily výškové lety. Tito lety konajú sa asi v 2000 m. výške. To je predpísaná výška. V takejto výške letelo i lietadlo typu A 11-2 letky č.6., ktoré riadil pilot Miloš Navrátil a ako pozorovateľ bol v lietadle slobodník aspirant Julius Láznik. Nad svätojurskými lúkami pravá polovička lietadla sa odlomila a v okamžiku sa celé lietadlo prevrátilo a ohromnou rýchlosťou letelo k zemi. Pastieri ešte zbadali, ako sa jedon z letcov usiluje dostať z trupu, ale pás, ktorým bol pripútaný, nemohol v tak krátkom čase odpásať. Lietadlo padlo.
Z trosiek trčala len jedna ruka a na polámaných trúbkach a plátne trocha krvi. Pastieri utekali na miesto, ale nebolo záchrany. Z trosiek nebolo možno vytiahnuť ani mrtvoly. Na tele jednoho nešťastníka ležal ťažký motor, ktorého jedna čiastka bola asi na štvrť metra zarytá do zeme. Túto tragickú udalosť sledovali z blízkej svätojurskej stanice, a ihneď zariadili potrebné záchranné práce. Vyslali na miesto nešťastia záchrannú skriňu i mužov ktorí boli na stanici. Náhodou na stanici bol i vojenský lekár, ktorý sa ihneď sobral na miesto nešťastia. Nepoznajúc však terén, zašiel do močariska a zapdnul do bahna. Len šťastnej náhode možno ďakovať, že sa ho podarilo okoloidúcim vytiahnuť z močariska.
V krátkom čase na mieste nešťastia boli četníci z okolitých dedín a asi o hodinu prišlo i záchranné auto vojenské. Naložili mrtvoly do automobilov a trosky lietadla odviezli do Vajnôr. Ako sa dozvedáme, lietadlo bolo úplne nové. Vojenskí odborníci krútia hlavou a nevedia si vysvetliť, ako sa to mohlo stať.
Další na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N49°15'15.34'' E16°34'54.7'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček
Hrob Josef Novotný
JOSEF NOVOTNÝ
*26.8.1931 +21.7.1955
Piloti por. Josef Novotný a npor. Karel Bělohradský zemřeli dne 21.7.1955 při letecké nehodě u obce Bezno, okr. Mladá Boleslav. Více o Josefu Novotném na stránkách internetové encyklopedie dějin Brna: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=35673
Další o jejich nehodě na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/256/, a Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republik
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA VĚČNOU PAMĚŤ ZAMĚSTNANCŮ
,,VZÁJEMNOSTI-VČELY" KTEŘÍ POLOŽILI
SVÉ ŽIVOTY V DOBĚ NĚMECKÉ POROBY
V LETECH 1939-1945, ZA OSVOBOZENÍ NÁRODA.
BLAŽEK LEOPOLD
KALINA JAROSLAV
LORENC MATĚJ
PLATOVSKÝ GUSTAV
VOJTA JOSEF
WÁGNER ALOIS
ČEST BUDIŽ JEJICH PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54319
Souřadnice: N49°11'47.4'' E16°37'56.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Zbyněk Sachl
Pamětní deska Jaroslav Rolenc
ZDE SE NARODIL
JAROSLAV
ROLENC
*10.1.1915 † 23.10.1941
MAJOR Čs. 311. BOMB. PERUTĚ
BYL SESTŘELEN NAD MOŘEM
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34058
Souřadnice: N49°8'40.13'' E16°39'15.01'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
