Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 01.11.2005

informace ke jménům Antonín a Antonie Bohatcovi:
Tkadlena, narozena v Brně-Židenicích. S maželem Antonínem, sestrou Františkou Dvorskou a dalšími se zapojila do pomoci našim výsadkářům ze skupiny Silver B. Ve svém domě v Řečkovicích ukrývali Jana Zemka a Vladimíra Škáchu. Při razii gestapa po atentátu na Heydricha se podařilo Bohatcovým se Škáchou uniknout a více než dva roky skrývat v Brně a Ostravě. Antonín Bohatec byl zatčen v prosinci 1944, ve vězení spáchal sebevraždu. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha i tentokrát gestapu unikli, spolu s Alžbětou Sommerovou, kterou ukrývali před transportem do koncentráku, zabarikádovali vstup do bytu a uprchli oknem.
3. ledna 1945 je přepadlo pět členů gestapa v Ostravě, Antonie Bohatcová využila zmatku a druhou Škáchovou pistolí tři gestapáky postřelila: prvního zasáhla do ledvin, druhého dvakrát do nohy, třetímu prostřelila plíce. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha byli následně bezvýsledně mučeni. Antonie Bohatcová byla na sklonku války i se sestrou a dalšími členy rodiny zavražděna v koncentračním táboře, Jan Zemek a Vladimír Škácha přežili. Zneškodnění tří gestapáků Antonií Bohatcovou patří mezi mimořádné, nicméně málo známé činy našeho protinacistického odboje.
(zdroj: https://www.facebook.com/skutecna.elita/ )

Hrob Josef Halám

Autor: Ivo Šťastný, 01.11.2005

Hrob Antonín Daniel

Autor: Ivo Šťastný, 01.11.2005

Hrob Antonín Motal

Autor: Ivo Šťastný, 01.11.2005

Hrob Miloš Navrátil, kenotaf Osvald Navrátil

Autor: Ivo Šťastný, 01.11.2005

Pilot Miloš Navrátil a pozorovatel Julius Láznik zahynuli dne 20.10.1928 při letecké nehodě u obce Svätý Jur na Slovensku. Při letu ve výšce 2000 m se jim ulomilo křídlo.
V týdeníku Slovák vyšel dne 28.10.1928 o nehodě tento článek: Letecké nešťastie pri Svätom Juri. Lietadlo sa počas letu zlomilo na dvoje a zapríčinilo pádom okamžitú smrť oboch svojich letcov. 20. okt. celé dopoludnie vajnorské lietadlá cvičily výškové lety. Tito lety konajú sa asi v 2000 m. výške. To je predpísaná výška. V takejto výške letelo i lietadlo typu A 11-2 letky č.6., ktoré riadil pilot Miloš Navrátil a ako pozorovateľ bol v lietadle slobodník aspirant Julius Láznik. Nad svätojurskými lúkami pravá polovička lietadla sa odlomila a v okamžiku sa celé lietadlo prevrátilo a ohromnou rýchlosťou letelo k zemi. Pastieri ešte zbadali, ako sa jedon z letcov usiluje dostať z trupu, ale pás, ktorým bol pripútaný, nemohol v tak krátkom čase odpásať. Lietadlo padlo.
Z trosiek trčala len jedna ruka a na polámaných trúbkach a plátne trocha krvi. Pastieri utekali na miesto, ale nebolo záchrany. Z trosiek nebolo možno vytiahnuť ani mrtvoly. Na tele jednoho nešťastníka ležal ťažký motor, ktorého jedna čiastka bola asi na štvrť metra zarytá do zeme. Túto tragickú udalosť sledovali z blízkej svätojurskej stanice, a ihneď zariadili potrebné záchranné práce. Vyslali na miesto nešťastia záchrannú skriňu i mužov ktorí boli na stanici. Náhodou na stanici bol i vojenský lekár, ktorý sa ihneď sobral na miesto nešťastia. Nepoznajúc však terén, zašiel do močariska a zapdnul do bahna. Len šťastnej náhode možno ďakovať, že sa ho podarilo okoloidúcim vytiahnuť z močariska.
V krátkom čase na mieste nešťastia boli četníci z okolitých dedín a asi o hodinu prišlo i záchranné auto vojenské. Naložili mrtvoly do automobilov a trosky lietadla odviezli do Vajnôr. Ako sa dozvedáme, lietadlo bolo úplne nové. Vojenskí odborníci krútia hlavou a nevedia si vysvetliť, ako sa to mohlo stať.

Další na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Hrob Josef Novotný

Autor: Petr Kudláček, 28.12.2021

Piloti por. Josef Novotný a npor. Karel Bělohradský zemřeli dne 21.7.1955 při letecké nehodě u obce Bezno, okr. Mladá Boleslav. Více o Josefu Novotném na stránkách internetové encyklopedie dějin Brna: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=35673

Další o jejich nehodě na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/256/, a Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republik

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Zbyněk Sachl, 30.08.2018

Pamětní deska Jaroslav Rolenc

Autor: Lenka Šimčíková, 25.04.2013

Kameny zmizelých – Bedřich a Dina Breda

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 03.10.2021

Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 5.9.2021. Friedrich (Fritz) Breda a Dina Breda (rozená Gottesmann) byli manželé od roku 1919. Friedrich Breda byl kupcem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1911)

Pamětní deska Vladislav Vančura

Autor: Petr Vacek, 07.08.2009

Vladislav Vančura (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, popraven za heydrichiády v Praze) byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař.
Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty. Od roku 1920 publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama. Od roku 1921 byl členem KSČ, ale jeho dílo nelze označit, na rozdíl od tvorby jeho mnohých současníků, za komunistickou agitku. Z KSČ vystoupil v roce 1929 spolu s řadou dalších umělců v reakci na nástup Gottwaldova vedení.
Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven.
V roce 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem.
Podrobnosti viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Vančura