Brno
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Úlehle, Brno - Řečkovice, hřbitov1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
JOSEF BAZINEK, LADISLAV BAZINEK, ANTONÍN BOHATEC, ANTONIE BOHATCOVÁ, ADOLF BURIÁN, ANTONÍN CUPÁK, ALOIS ČEJKA, DR. MAX GALANDAUER, KAREL GROMEŠ, ARNOŠT HAPALA, RICHARD HAPALA, ALOIS HORÁK, ANTONÍN HREJSEMNOU, KAREL HUDEC, JOSEF FRITZ, FRANTIŠEK HUJÍČEK, JINDŘICH JANEČEK, BŘETISLAV KINCL, FRANTIŠEK KOLAŘÍK, LADISLAV KONEČNÝ, VÁCLAV KOZÁK, JAROSLAV KUČERA, LEOPOLD KYTNER, FRANTIŠEK MALÍK, ROBERT MÁCA, ING. VÁCLAV MAŘÍK, JOSEF MAŠEK, VILÉM MEDEK, VILÉM POKORA, VOJTĚCH MĚŘIČKA, PETR OLŠANSKÝ, JOSEF POSPÍŠIL, DR. VOJTĚCH ROSICKÝ, JAN RŮŽIČKA, ANASTAZIE RŮŽIČKOVÁ, FRANTIŠEK RYS, RUDOLF SLÁMA, FRANTIŠEK SOVA, VÁCLAV ŠKLUBAL, METODĚJ ŠPAČEK, JAN ŠTEFEK, FRANTIŠEK VRÁNA, ING. EMIL ŽENATÝ
informace ke jménům Antonín a Antonie Bohatcovi:
Tkadlena, narozena v Brně-Židenicích. S maželem Antonínem, sestrou Františkou Dvorskou a dalšími se zapojila do pomoci našim výsadkářům ze skupiny Silver B. Ve svém domě v Řečkovicích ukrývali Jana Zemka a Vladimíra Škáchu. Při razii gestapa po atentátu na Heydricha se podařilo Bohatcovým se Škáchou uniknout a více než dva roky skrývat v Brně a Ostravě. Antonín Bohatec byl zatčen v prosinci 1944, ve vězení spáchal sebevraždu. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha i tentokrát gestapu unikli, spolu s Alžbětou Sommerovou, kterou ukrývali před transportem do koncentráku, zabarikádovali vstup do bytu a uprchli oknem.
3. ledna 1945 je přepadlo pět členů gestapa v Ostravě, Antonie Bohatcová využila zmatku a druhou Škáchovou pistolí tři gestapáky postřelila: prvního zasáhla do ledvin, druhého dvakrát do nohy, třetímu prostřelila plíce. Antonie Bohatcová a Vladimír Škácha byli následně bezvýsledně mučeni. Antonie Bohatcová byla na sklonku války i se sestrou a dalšími členy rodiny zavražděna v koncentračním táboře, Jan Zemek a Vladimír Škácha přežili. Zneškodnění tří gestapáků Antonií Bohatcovou patří mezi mimořádné, nicméně málo známé činy našeho protinacistického odboje.
(zdroj: https://www.facebook.com/skutecna.elita/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39614
Souřadnice: N49°15'16.84'' E16°34'57.84''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vojtěch Klimt
Hrob Josef Halám
Umístění: Brno, Úlehle, Brno - Řečkovice, hřbitovZde v Pánu odpočívá
náš milovaný syn a bratr
JOSEF HALÁM
vojín c. k. pěš. pl. č. 8, raněn 21./11. 1914 v bitvě u Lodže,
zemř. 28./11. 1914 ve Vídni v 26. roce věku svého
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Daniel
Umístění: Brno, Úlehle, Brno - Řečkovice, hřbitovING. ANTONÍN DANIEL
MAJOR. ČSL. ARM.
NAR. 25.4.1891
ZEMŘEL SMRTÍ TRAGICKOU 24.7.1948
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Antonín Motal
Umístění: Brno, Úlehle, Brno - Řečkovice, hřbitovANTONÍN MOTAL
ŠTÁB. KAPITÁN KAPELNÍK V. V.
A ST. DIPLOM. PEDAGOG HUDBY.
*7.-V. 1875 - +9.-IV.1934.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Hrob Josef Novotný
Umístění: Brno, Úlehle, Brno – Řečkovice, hřbitov, skupina 6, hrob č. 278-279JOSEF NOVOTNÝ
*26.8.1931 +21.7.1955
Piloti por. Josef Novotný a npor. Karel Bělohradský zemřeli dne 21.7.1955 při letecké nehodě u obce Bezno, okr. Mladá Boleslav. Více o Josefu Novotném na stránkách internetové encyklopedie dějin Brna: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=35673
Další o jejich nehodě na stránkách Letecké badatelny: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/256/, a Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republik
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'16.78'' E16°34'58.85'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Uzavřená 5, městská část ŽideniceNA VĚČNOU PAMĚŤ ZAMĚSTNANCŮ
,,VZÁJEMNOSTI-VČELY" KTEŘÍ POLOŽILI
SVÉ ŽIVOTY V DOBĚ NĚMECKÉ POROBY
V LETECH 1939-1945, ZA OSVOBOZENÍ NÁRODA.
BLAŽEK LEOPOLD
KALINA JAROSLAV
LORENC MATĚJ
PLATOVSKÝ GUSTAV
VOJTA JOSEF
WÁGNER ALOIS
ČEST BUDIŽ JEJICH PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54319
Pomník přidal: Zbyněk Sachl
Pamětní deska Jaroslav Rolenc
Umístění: Brno, V Pískách 2/82, část Tuřany, na doměZDE SE NARODIL
JAROSLAV
ROLENC
*10.1.1915 † 23.10.1941
MAJOR Čs. 311. BOMB. PERUTĚ
BYL SESTŘELEN NAD MOŘEM
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34058
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Kameny zmizelých – Bedřich a Dina Breda
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
BEDŘICH BREDA
NAR. 30. 12. 1891
DEPORTOVÁN 2. 12. 1941
TRANSPORTEM
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RIZE
ZDE ŽILA
DINA BREDOVÁ
NAR. 12. 1. 1898
DEPORTOVÁNA 2. 12. 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V RIZE
Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 5.9.2021. Friedrich (Fritz) Breda a Dina Breda (rozená Gottesmann) byli manželé od roku 1919. Friedrich Breda byl kupcem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1911)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°11'20.04'' E16°35'46.12''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Vladislav Vančura
Umístění: Brno, Vančurova, Brno – Židenice, na restauraci „U Malchrů“MUDr.
VLADISLAV VANČURA
1891 – 1942
LÉKAŘ SPISOVATEL
POPRAVEN V PRAZE
PRO ÚČAST V ODBOJI PROTI FAŠISMU
ČEST JEHO PAMÁTCE!
SVAZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ
Vladislav Vančura (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, popraven za heydrichiády v Praze) byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař.
Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty. Od roku 1920 publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama. Od roku 1921 byl členem KSČ, ale jeho dílo nelze označit, na rozdíl od tvorby jeho mnohých současníků, za komunistickou agitku. Z KSČ vystoupil v roce 1929 spolu s řadou dalších umělců v reakci na nástup Gottwaldova vedení.
Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven.
V roce 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem.
Podrobnosti viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Vančura
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'45.57'' E16°38'58.83''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička