Praha 1

Pamětní deska Obětem totality a 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 30.05.2011
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 1/541, Staré Město, Karolinum, před aulou
Nápis:
VERITAS LABORAT NIMIS SAEPE, EXTINGVITVR NVMQVAM

VĚNOVÁNO OBĚTEM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

PRAVDA VELMI ČASTO TRPÍ, ALE NIKDY JÍ NELZE ZAHUBIT

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 30.05.2011
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 14/587, Staré Město, Městský soud, na schodišti
Nápis:
NAŠE OBĚTI ODBOJE:
JUDR. ANTONÍN ŠAŠEK +15.12.1941
MIROSLAV ŠRÁMEK +29.3.1942
JUDR VLADIMÍR MIKULEC +10.7.1942
NEZAPOMENEME!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20492
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Jan Palach

Autor: Marek Lanzendorf, 06.02.2019
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 541/3, nádvoří Karolina
Nápis:
JAN PALACH
*XI.VIII.MCMXLVIII
XVI.I.MCMLXIX
+XIX.I.MCMLXIX
XXV.I.MCMLXIX
Poznámka:

Zástupci Univerzity Karlovy odhalili ve středu 16.1.2019 v Karolinu pamětní dlaždici, která připomíná čin Jana Palacha, který se coby student filozofické fakulty před 50 lety upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy. Dlaždice byla položena v místě, kde stála v roce 1969 Palachova rakev.

Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů jako připomínku roku 1969. Váží 89 kilogramů, což je odkaz na rok 1989. Autorem je sochař Jakub Vlček, student Akademie výtvarných umění.
(Zdroj: https://www.novinky.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - Paula a Artur Bass

Autor: Vladimír Štrupl, 09.07.2019
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 580/2
Nápis:
ZDE ŽILA
PAULA BASS
NAR. 1891
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
TAMTÉŽ

ZDE ŽIL
ARTUR BASS
NAR. 1881
DEPORTOVÁN 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚN 17.1.1943
TAMTÉŽ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Viktor Popper

Autor: Jiří Padevět, 03.08.2021
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 580/2, v chodníku vpravo od vchodu vedle dříve instalovaného kamene zmizelých Hanuše Adlera
Nápis:
ZDE ŽIL
VIKTOR POPPER
NAR.1880
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO KALEVI LIIVA
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Viktor Popper byl do Ghetta Terezín deportován 27.7.1942 transportem AAu č. 36. Odtud byl 1.9.1942 deportován transportem Be č. 757, původně směřujícím do Ghetta v Rize. Protože bylo ghetto přeplněné, transport dojel do estonské stanice Raasiku, kde byla provedena selekce. Nepráceschopní muži, ženy a děti byly odvezeny na planinu Kalevi Liiva, kde museli odevzat cennosti a svléknout se. Poté byli zastřeleni příslušníky Einsatzgruppe A a estonskými milicemi. Z 953 transportovaných přežilo 47.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/115820-viktor-popper/
https://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/vystavy/archiv/61/


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'8.94'' E14°25'26.03''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Busta Milada Horáková

Autor: Ing. František Jedlička, 17.10.2018
Umístění: Praha 1, Ovocný trh 541/3, areál Karolina, v přízemí u paty schodiště k Velké aule
Nápis:
JUDr Milada HORÁKOVÁ
25.12.1901 - 27.6.1950

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Egon Erwin Kisch

Autor: Vladimír Štrupl, 16.04.2018
Umístění: Praha 1, Panská 896/8
Nápis:
29.4.1885-31.3.1948
V TOMTO DOMĚ
ROKU 1906 ZAHÁJIL
EGON ERWIN KISCH
SVOU NOVINÁŘSKOU
DRÁHU
Poznámka:

pamětní deska je umístěna na domě bývalé redakce a tiskárny německého deníku Prager Tagblatt.
Pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu (narodil se a zemřel v Praze, pohřben na Vinohradském hřbitově), velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla.
Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. V roce 1914 byl odveden na frontu, odkud se po necelém roce po vážném zranění na čas vrátil do Prahy. Pak byl odvelen do Temešváru a od května 1917 do konce války sloužil ve Vídni. V roce 1918 se aktivně zúčastnil vídeňské revoluce. Byl velitelem vídeňských Rudých gard, stal se členem rakouské komunistické strany. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni.
Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce 1920, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Už v roce 1922 ale Prahu opět opouští a stěhuje se do Berlína. Zde se věnoval jednak dopisování pro Lidové noviny a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako Caři, popi, bolševici, Americký ráj a Tajná Čína. Jeho domovský pobyt v Německu však skončil v roce 1933. V souvislosti s požárem budovy Říšského sněmu se stal obětí první vlny masového zatýkání. Byl však na zásah československých úřadů jako československý občan propuštěn a z Německa vyhoštěn. Za španělské občanské války působil v letech s přestávkami ve Španělsku mezi interbrigadisty.
V prosinci 1939 musel kvůli svému původu uprchnout z Evropy, odchází tedy nejprve do USA a poté do Mexika. V březnu 1946 se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.
Egonův otec Hermann Kisch (syn Jonase Kische a jeho manželky Marie, rozené Östreicher) se narodil v roce 1838 v Praze, kde i 19. ledna 1901 zemřel. Hermannova první manželka Regina, rozená Zuckermannová (*1858), zemřela 18. července 1880 ve 22 letech. V roce 1882 se podruhé oženil s Ernestinou, rozenou Kuhovou (1862-1937), s níž měl pět synů: PhDr. Pavel Kisch (19. listopadu 1883 – 12. října 1944 v Osvětimi, novinář), Egon (1885-1948), Wolfgang Kisch (1887-1914, padl v 1. světové válce), JUDr. Arnold Kisch (15. června 1889 – 17. července 1942, bankovní úředník, zahynul v koncentračním táboře v Lodži). Nejmladší syn MUDr. Bedřich Kisch se narodil 18. dubna 1894 a byl chirurg. S Egonem byl ve Španělské občanské válce, později v Číně. V roce 1968 emigroval do Německa kde 13. září 1968 zemřel.
(Zdroj: Wikipedia a http://pamatky.praha.eu )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Pařížská 67/11
Nápis:
OBĚTI
PRAŽSKÉHO
POVSTÁNÍ
VLADIMÍR SRP
OTAKAR RUDOLF

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Emil Černohouz

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Pařížská 131/28
Nápis:
PAMÁTCE
EMILA ČERNOHOUZE
KADEŘNÍKA A ODB. UČITELE
KTERÝ NA TOMTO MÍSTĚ
PADL ZA VLAST 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20539
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Ladislav Paleček

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Pařížská 131/28
Nápis:
ZDE PADL
ZÁKEŘNOU RANOU
LADISLAV PALEČEK
5. KVĚTNA 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20438
Pomník přidal: Vladimír Štrupl