Praha 7

Argentinská, Bubenská, Bubenské nábřeží, Císařský ostrov, Dobrovského, Dukelských hrdinů, Farského, Františka Křížka, Heřmanova, Hlávkův most, Jablonského, Jankovcova, Kamenická, Komunardů, Korunovační, Kostelní, Královská obora, Letenské sady, Milady Horákové, Na Maninách, Na Ovčinách, nábř. Kapitána Jaroše, Nad Královskou oborou, Nad Štolou, Ortenovo nám., Osadní, Ovenecká, Povltavská, Pplk. Sochora, Schnirchova, Sochařská, Strojnická, Stromovka, Šimáčkova, Šmeralova, Šternberkova, Trojská, U Městských domů, U Průhonu, U Trojského zámku, U vody, U Výstaviště, Umělecká, V Háji, Veletržní, Veverkova, Vinařská, Vrbenského, Výstaviště, Za Císařským mlýnem, Železničářů

Kameny zmizelých - František Laušer a Otto Goldstein

Autor: Vojtěch Stráník, 28.08.2014
Umístění: Praha 7, Kostelní 875/6, Holešovice, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
DR. ING. FRANTIŠEK
LAUŠER
NAR. 1889
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 19.5.1943
TAMTÉŽ

ZDE ŽIL
OTTO GOLDSTEIN
NAR. 1868
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V TREBLINCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°05'51.9'' E14°25'57.4''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Busta Jurij Gagarin

Autor: Vladimír Štrupl, 09.12.2019
Umístění: Praha 7, Královská obora 233, busta je umístěna v hale Planetária Praha
Nápis:
(JURIJ GAGARIN)
09.03.1934 - 27.03.1968
Na památku prvnímu člověku ve vesmíru
Busta byla darovaná 10.06.2014
MEZINÁRODNÍ CHARITATIVNÍ VEŘEJNOU NADACÍ
"DIALOG KULTUR - JEDNOTNÝ SVĚT"

ЮРИЙ ГАГАРИН
09.03.1934 - 27.03.1968
В честь первого человека в космосе
Бюст был подарен 10.06.2014
МЕЖДУНАРОДНЫМ БЛАГОТВОРИТЕЛЬНЫМ ОБЩЕСТВЕННЫМ ФОНДОМ "ДИАЛОГ КУЛЬТУР - ЕДИНЫЙ МИР"

YURI GAGARI N
09.03.1934 - 27.03.1968
In memory of first man in space
Bust was unveiled 10.06.2014 by INTERNATIONAL CHARITY PUBLIC FUND "DIALOGUE OF CULTURES - UNITED WORLD"
Poznámka:

Jurij Alexejevič Gagarin (rusky Юрий Алексеевич Гагарин), sovětský vojenský pilot a kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.
Po návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se k létání v letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník František Bahenský

Autor: Wenda Wolf, 12.03.2017
Umístění: Praha 7, Letenské sady, u Letenského zámečku
Nápis:
ZDE PADL DNE 6. 5. 1945
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
FRANTIŠEK BAHENSKÝ
*12. 10. 1894
Poznámka:

další foto v příloze - stav před opravou


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18935
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník J. V. Stalin - místo je zrušené

Autor: Miroslav Vopata, archiv
Umístění: Praha 7, Letenské sady, nad letenským vyústěním tunelu k Čechovu mostu
Nápis:
OD NYNĚJŠKA
LZE POVAŽOVAT ODVĚKÝ
ZÁPAS, KTERÝ ČESKOSLOVENSKÝ
LID VEDL O SVÉ NÁRODNÍ BYTÍ
I O SVOU NÁRODNÍ NEZÁVISLOST
ZA VÍTĚZNĚ DOKONČENÝ

J. V. STALIN
16.V.1945
Poznámka:

Josif Vissarionovič Džugašvili, správným přepisem do češtiny Iosif Vissarionovič Džugašvili; *18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium, +5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz, celosvětově především známý jako Stalin (Сталин – česky Muž z oceli) byl gruzínský revolucionář, politik a politický teoretik. V letech 1922-1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. V letech kultu osobnosti byl oslavován jako Veliký vůdce, Veliký vůdce a učitel, Otec národů apod. Počítá se mezi nejkrvavější diktátory všech dob.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin

Stalinův pomník (známý též i pod posměšným jménem Fronta na maso) v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené v Praze na Letné na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.
Stavba byla zahájena 22. prosince 1949 za účasti Antonína Zápotockého. Kameny do základu pomníku byly dovezeny ze všech krajů tehdejší ČSR.
Vlastní práce na sousoší začala ale až v únoru 1952 a celé pak bylo odhaleno po setmění 1. května roku 1955 pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, tj. po smrti Stalina a nedlouho před Chruščovovou kritikou Stalinova kultu osobnosti.
Sochařem byl Otakar Švec, architekty Jiří Štursa, a jeho manželka Vlasta Štursová, kteří řešili podstavec a okolí pomníku. Švec a Štursa před válkou pracovali na projektu pomníku prezidenta T. G. Masaryka v témže místě. Projekt umístil pomník na dobře viditelné místo nad letenské vyústění Čechova mostu. Byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s Josifem Stalinem (tzv. fronta na maso); za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce to byli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec) a po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín).
Pomník ze žlutobílých opracovaných žulových kvádrů stál na rozsáhlé železobetonové konstrukci o výšce 15 metrů, zapuštěné do letenského svahu. Vlastní sousoší mělo rozměry: 15,5 m výšky, 12 m šířky a 22 m délky. V základech (7 metrů pod horní hranou podstavce) je zabudováno třiadvacet základních kamenů z nejrůznějších míst republiky (například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu). Náklady na stavbu tohoto monumentu byly 140 miliónů tehdejších korun nových (po měnové reformě v roce 1953), spotřebováno bylo 17 tisíc tun materiálu.
Po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který odsoudil tzv. Stalinův kult osobnosti, českoslovenští komunisté rozhodli pomník zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument zlikvidovat částečným odstřelem. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Destrukční práce si vyžádaly 4,5 milionu korun, dlažební kostky a nepoužitelný materiál byl odvezen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova (některé kousky však dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha Pražanů). Svoji funkci tak plnil pouhých sedm let. Odstřelován byl několik týdnů; celá akce byla přísně střežena, bylo zakázáno oblast fotografovat, detonace však byly slyšet po celé Praze.
Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991. Foto pořídil děda M. Vopaty.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin%C5%AFv_pomn%C3%ADk


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Miroslav Štaud

Autor: Vladimír Štrupl, 21.06.2005
Umístění: Praha 7, Letenské sady, proti mostu Svatopluka Čecha, nalevo na balustrádě
Nápis:
ZDE PADL
5.V.1945
MIR. ŠTAUD
VE VĚKU 24. LET
KTERÝ SVŮJ ŽIVOT
ZASVĚTIL IDEÁLŮM
PROLETÁŘSKÉ
REVOLUCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-26541
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 14.05.2005
Umístění: Praha 7, Letenské sady, mezi Letenským zámečkem a sochou Dívka
Nápis:
ZDE PADLI DNE 6.5.1945
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
TITO ČEŠTÍ PARTYZÁNI
JAN KOMÁREK 18 R.
MILAN MAGNŮSEK 18 R.
ALOIS JANÁČEK 25 R.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-26542
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník studentské kolonie

Autor: Jiří Suchomel, 20.10.2014
Umístění: Praha 7, Milady Horákové, uprostřed tramvajové a autobusové točny Špejchar
Nápis:
1921 1939
ZDE STÁLA
STUDENTSKÁ KOLONIE
NA LETNÉ
KOLONKA
BAŠTA POKROKOVÉ INTELIGENCE
17. LISTOPADU 1989
Poznámka:

17. listopadu 1939 byly studenti z kolejí násilně vyhnáni nacistickými jednotkami SS. Během války našli v Kolonce útočiště právě německé oddíly, které ji využívaly jako ubytovnu.
Pískovcový pomník postavili bývalí studenti, pro které se Kolonka stala druhým domovem.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'50.29'' E14°24'34.79''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Zdeněk Chvála

Autor: Vladimír Štrupl, 15.10.2005
Umístění: Praha 7, Milady Horákové 862/72
Nápis:
ZDE PADL
V SOBOTU 5. KVĚTNA 1945
ING. C. ZDENĚK CHVÁLA,
STÁR 27. ROKŮ
NEDOČKAV SE ZLATÉ SVOBODY
NA KTEROU SE TOLIK TĚŠIL
A OD KTERÉ SI TOLIK SLIBOVAL.
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: *1.7.1918, +11.5.1945, bydliště Praha XVI, Potockého 1, padl na Vyšehradě.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18940
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 15.10.2005
Umístění: Praha 7, Milady Horákové 1498/85, budova MV ČR, tzv. „Kachlíkárna“
Nápis:
PADLÍ NA BARIKÁDÁCH V KVĚTNOVÉM POVSTÁNÍ 1945:

BOHUMIL PETRNOUŠEK *11.I.1922, VÁCLAV PŘIBÁŇ *5.IX.1907, JAROSLAV HOMOLKA *17.IV.1923, FRANTIŠEK BAHENSKÝ 12.X.1894, FRANTIŠEK FRECH *8.IX.1892, BOHUMIL KANDUS *4.5.1903, MILOSLAV VAVRUŠKA *30.IX.1911, FRANTIŠEK PECHÁNEK *3.VII.1909, ALOIS JANÁČEK *24.III.1906, JAN PACHR *30.VI.1894, KAREL ZBÍRAL *30.IX.1897, MIROSLAV KOLÁŘ *30.VIII.1926, KAREL KÉVAL *4.IV.1917, JAN SALETA *12.XI.1912, ANTONÍN PĚKNÝ *7.XI.1902, ANTONÍN TORŇ *14.VII.1901 , JOSEF ŠABATA *14.VII.1922, ANTONÍN ŠÍPEK *2.I.1925, KAREL HERMA *19.VII.1919, ZDENĚK CHVÁLA *1.VII.1918, JOSEF KUDLIČKA 25.II.1893, JAN KONÁREK *19.I.191926, LADISLAV ZACH *1.II.1911, MILAN MAGNŮSEK *24.VII.1926, GUSTAV ZENKER *3.X.1908, VÁCLAV CHUDOBA *10.V.1890, RUDOLF DOLEŽAL *6.X.1903, JAN FOJTEK , JULIUS PROCHÁZKA *1.V.1903, BOHUMIL SEIFERT *27.III.1910, JAROSLAV TOBIAŠ *15.IX.1890, OLDŘICH ZEMEK *6.II.1926

OSTATNÍ OBĚTI:
AUGUSTIN KOPAL *12.VII.1885, RUDOLF LOOS *27.X.1880, JOSEFA HLOUPOVÁ *16.V.1895, JOSEF CHVOJKA *2.IX.1892, JUDR. VLADIMÍR FLEISCHMAN *16.VII.1880, ANTONÍN SVAŠEK *12.VI.1874, FRANTIŠKA PUDILOVÁ *9.III.1900, ANTONIE ŘEHÁKOVÁ *21.III.1896, FRANTIŠEK KLÍMA *1.V.1889, JUDR. A. HLAVATÝ *17.VIII.1883, FRANTIŠEK BATELKA *26.III.1923

POŘÍDIL SPOLEK PRO POSTAVENÍ PAMÁTNÍKU KVĚTNOVÉ REVOLUCI A PADLÝM BARIKÁDNÍKŮM V PRAZE VII NA LETNÉ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18923
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 15.10.2005
Umístění: Praha 7, Milady Horákové 1498/85, u bývalého vchodu do budovy MV ČR, tzv. „Kachlíkárna“
Nápis:
U TÉTO BUDOVY POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
ZA VLAST 5. KVĚTNA 1945
V. PŘIBÁŇ A K. HERMA
ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-26544
Pomník přidal: Vladimír Štrupl