Praha 7

Pamětní deska Karel Aksamit

Autor: Vladimír Štrupl, 26.06.2004
Umístění: Praha 7, Komunardů 1126/31
Nápis:
ZDE ŽIL A PRACOVAL
KAREL AKSAMIT
* 11.4.1897 + 21.6.1944
ČLEN ÚV KSČ V LETECH 1939-1943
POLOŽIL ŽIVOT V BOJI
PROTI FAŠISMU

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18931
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Václav Pilík

Autor: Vladimír Štrupl, 22.07.2004
Umístění: Praha 7, Komunardů 309/6
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ
NAŠEMU SPOLUZAMĚSTNANCI
VÁCL. PILÍKOVI
KTERÝ DNE 5.V.1945
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT
ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST
NAŠEHO NÁRODA.
SPOLUZAMĚSTNANCI.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18914
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 09.11.2005
Umístění: Praha 7, Korunovační 630/29, v sokolovně
Nápis:
1914-18-19
„BRATŘÍM, KTEŘÍ Z LÁSKY K NÁRODU
VLASTI A SVOBODĚ OBĚTOVALI ŽIVOTY“

HRDLIČKA FERD., SLÁNSKÝ KAR., BRÄUER FRANT., ČEVONA ANT., KVIDERA FRANT., BAUER TOMÁŠ, HORKÝ JOSEF, RAJTR KAREL, SAMEC JOSEF ,KOPECKÝ FR., VOLAVKA FRANT., JECH VÁCLAV, SVOBODA FR., BĚLOHLÁVEK J., STEHLÍK JOSEF, MALINA VÁC., BRŮHA GUSTAV, POŠMOURNÝ FR., GABRIEL

1939-1945
FOŘTOVÁ BOŽ., HYJAN FRANT., CHVÁTAL LAD., POLÁK EMAN., POLÁK VILÉM, SALETA JAN, STÁREK LUB., VANĚČKOVÁ MIL., ING. VORAL VRAT., GABRIEL
Poznámka:

Obě desky jsou uvedeny v CEVH pod jedním číslem


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18955
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Rudolf Loos

Autor: Vladimír Štrupl, 15.10.2005
Umístění: Praha 7, Korunovační 923/17
Nápis:
ZDE PADL PRO VLAST
RUDOLF LOOS
5.V.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18926
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Václav Hora

Autor: Ivo Šťastný, 12.11.2011
Umístění: Praha 7, Kostelní, starý hřbitov U sv. Klimenta, vlevo od vchodu při jv. zdi
Nápis:
Václav Hora, vojín 18. praporu myslivců. Tento statečný hrdina vrhl se dne 26. června 1866 v bitbě u Podola v oci do řeky Jizery a zapálil před blížícím se nepřítelem most. Dne 29. června byl v bitvě u Jičína těžce raněn a do zajetí do Žitavy odvezen.
Od svého otce do Prahy přivezen, podlehl svým ranám dne 19. října 1866 v stáří 25 roků.

Wenzel Hora, Jäger des 18. Jägerbataillon Dieser tapfere Held stürzte sich am 26. Juni 1866 in der Nacht in dem Gefechte bei Podol in die Jser und legte vor dem nahenden Feinde die Brücke in Brand. Jn der Schlacht bei Jičin am 29. Juni wurde er schwer verwundet und nach Zittau in die Gefan genschaft abgeführt. Von seinem Vater nach Prag gebracht erlag er am 19. October 1866 seinen Wunden im Alter von 25. Jahr.
Poznámka:

Hřbitov sloužil pro Malé Bubny a Holešovice do roku 1886. Jako příslušník 18. praporu polních myslivců se v bojích několikrát vyznamenal. František Ruth ve své kronice připomíná, že Václav Hora byl bývalý pražský posluhga a že ho ve svém fejetonu zvěčnil Jan Neruda. V hrobě je pochován i vojínův otec Jiří Hora (1809-1968), který svého syna o dlouho nepřežil. (Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001)
Hřbitov je běžně nepřístupný.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - František Laušer a Otto Goldstein

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 28.08.2014
Umístění: Praha 7, Kostelní 875/6, Holešovice, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
DR. ING. FRANTIŠEK
LAUŠER
NAR. 1889
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 19.5.1943
TAMTÉŽ

ZDE ŽIL
OTTO GOLDSTEIN
NAR. 1868
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V TREBLINCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°05'51.9'' E14°25'57.4''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Pomník František Bahenský

Autor: Wenda Wolf, 12.03.2017
Umístění: Praha 7, Letenské sady, u Letenského zámečku
Nápis:
ZDE PADL DNE 6. 5. 1945
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
FRANTIŠEK BAHENSKÝ
*12. 10. 1894
Poznámka:

další foto v příloze - stav před opravou


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-18935
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník J. V. Stalin - místo je zrušené

Autor: Miroslav Vopata, 01.01.1111
Umístění: Praha 7, Letenské sady, nad letenským vyústěním tunelu k Čechovu mostu
Nápis:
OD NYNĚJŠKA
LZE POVAŽOVAT ODVĚKÝ
ZÁPAS, KTERÝ ČESKOSLOVENSKÝ
LID VEDL O SVÉ NÁRODNÍ BYTÍ
I O SVOU NÁRODNÍ NEZÁVISLOST
ZA VÍTĚZNĚ DOKONČENÝ

J. V. STALIN
16.V.1945
Poznámka:

Josif Vissarionovič Džugašvili, správným přepisem do češtiny Iosif Vissarionovič Džugašvili; *18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium, +5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz, celosvětově především známý jako Stalin (Сталин – česky Muž z oceli) byl gruzínský revolucionář, politik a politický teoretik. V letech 1922-1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. V letech kultu osobnosti byl oslavován jako Veliký vůdce, Veliký vůdce a učitel, Otec národů apod. Počítá se mezi nejkrvavější diktátory všech dob.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin

Stalinův pomník (známý též i pod posměšným jménem Fronta na maso) v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené v Praze na Letné na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.
Stavba byla zahájena 22. prosince 1949 za účasti Antonína Zápotockého. Kameny do základu pomníku byly dovezeny ze všech krajů tehdejší ČSR.
Vlastní práce na sousoší začala ale až v únoru 1952 a celé pak bylo odhaleno po setmění 1. května roku 1955 pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, tj. po smrti Stalina a nedlouho před Chruščovovou kritikou Stalinova kultu osobnosti.
Sochařem byl Otakar Švec, architekty Jiří Štursa, a jeho manželka Vlasta Štursová, kteří řešili podstavec a okolí pomníku. Švec a Štursa před válkou pracovali na projektu pomníku prezidenta T. G. Masaryka v témže místě. Projekt umístil pomník na dobře viditelné místo nad letenské vyústění Čechova mostu. Byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s Josifem Stalinem (tzv. fronta na maso); za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce to byli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec) a po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín).
Pomník ze žlutobílých opracovaných žulových kvádrů stál na rozsáhlé železobetonové konstrukci o výšce 15 metrů, zapuštěné do letenského svahu. Vlastní sousoší mělo rozměry: 15,5 m výšky, 12 m šířky a 22 m délky. V základech (7 metrů pod horní hranou podstavce) je zabudováno třiadvacet základních kamenů z nejrůznějších míst republiky (například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu). Náklady na stavbu tohoto monumentu byly 140 miliónů tehdejších korun nových (po měnové reformě v roce 1953), spotřebováno bylo 17 tisíc tun materiálu.
Po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který odsoudil tzv. Stalinův kult osobnosti, českoslovenští komunisté rozhodli pomník zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument zlikvidovat částečným odstřelem. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Destrukční práce si vyžádaly 4,5 milionu korun, dlažební kostky a nepoužitelný materiál byl odvezen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova (některé kousky však dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha Pražanů). Svoji funkci tak plnil pouhých sedm let. Odstřelován byl několik týdnů; celá akce byla přísně střežena, bylo zakázáno oblast fotografovat, detonace však byly slyšet po celé Praze.
Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991. Foto pořídil děda M. Vopaty.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin%C5%AFv_pomn%C3%ADk


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Miroslav Štaud

Autor: Vladimír Štrupl, 21.06.2005
Umístění: Praha 7, Letenské sady, proti mostu Svatopluka Čecha, nalevo na balustrádě
Nápis:
ZDE PADL
5.V.1945
MIR. ŠTAUD
VE VĚKU 24. LET
KTERÝ SVŮJ ŽIVOT
ZASVĚTIL IDEÁLŮM
PROLETÁŘSKÉ
REVOLUCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-26541
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 14.05.2005
Umístění: Praha 7, Letenské sady, mezi Letenským zámečkem a sochou Dívka
Nápis:
ZDE PADLI DNE 6.5.1945
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
TITO ČEŠTÍ PARTYZÁNI
JAN KOMÁREK 18 R.
MILAN MAGNŮSEK 18 R.
ALOIS JANÁČEK 25 R.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0007-26542
Pomník přidal: Vladimír Štrupl