Spolek pro vojenská pietní místa

Kameny zmizelých - Jiří Weimann

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Lacko, 20.10.2025

JUDr. Jiří Weimann byl promován doktorem práv 23.3.1939. V Sokole Brno vedl dorost, zpíval v pěveckém sboru Sokola, hrál na violoncello, sportoval. Od léta 1944 jezdil na slovenské hranice, kam do Javorníku dovážel zbraně. Při přechodu hranic na pomoc Slovenskému národnímu povstání byl dne 6.10.1944 zatčen. Převezen byl do Kounicových kolejí a následně transportován do koncentračního tábora. Dne 21.2.1945 byl poslán s pracovním komandem na letiště do Ganackeru v Bavorsku, kde podlehl nelidskému týrání.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=940&; )

Pamětní deska Jan Pulpytel

Autor: Ivo Šťastný, 01.09.2005

Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)

Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku

Autor: Miroslav Marek, 13.09.2017

V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )

Pamětní deska byla odhalena 13.9.2017. Součástí události byl slavnostní nástup vojáků v dobových uniformách a výstava historické techniky.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1753)

Pamětní deska Adolf Opálka

Autor: Vladimír Šustáček, 17.06.2022

Adolf Opálka byl československý parašutista, vycvičený pro plnění zvláštních úkolů. Jeho skupina Out Distance byla vysazena 28.3.1942 nedaleko Telče, odtud se přesunul do Prahy. Zemřel v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Pamětní deska na židenických kasárnách byla odhalena 16.6.2022 u příležitosti 80. výročí smrti Adolfa Opálky. Ten zde sloužil od 1.10.1936 do 31.8.1937 u 43. pěšího pluku.
Ve stejný den mu byly v Brně odhaleny ještě další dvě desky – na Štefánikově ulici 25 a ve vestibulu obchodní akademie na Kotlářské ulici. Všechny tři pamětní desky připomínají „brněnské stopy“ Adolfa Opálky. O den později (17.6.) byla odhalena ještě deska v Povážských kasárnách v Ružomberku, kde Adolf Opálka sloužil od července 1938 do dubna 1939. Iniciátorem umístění pamětních desek byl klatovský pedagog a historik Lukáš Kopecký spolu s organizací Paměť národa.
(zdroje:
FORUM 24 – https://www.forum24.cz/v-brne-pribyly-tri-desky-pripominajici-parasutistu-adolfa-opalku-chysta-se-dalsi/
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2080)

Pamětní deska František Šauman

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021

František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Encyklopedie dějin města Brna, archiv

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75

Pamětní deska Jan Zahradníček

Autor: Petr Lacko, 10.12.2025

Jan Alois Zahradníček se narodil dne 17.1.1905 v obci Mastník jako dvanáctý z 19 dětí Tomáše Zahradníčka a jeho ženy Antonie. Byl spisovatel, básník, novinář, překladatel, literární kritik a redaktor. Jeho katolická a protikomunistická tvorba jej přiváděla do ostrého konfiktu s levicovými autory. Po únorovém převratu byl vyloučen za svazu Československých spisovatelů a posléze odsouzen k 13 letům vězení. Kruté veznění vedlo ke zhoršení jeho podlomeného zdraví, neboť již od dvou let byl invalida, jelikož spadl z půdy a poranil si páteř. Krátce po propuštění z vězení dne 7.10.1960 ve věku 55 let zemřel. Komunistický režim jej vyškrtl z učebnic a z historie české literatury.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zahradn%C3%AD%C4%8Dek )

Pamětní deska Josef Kratochvil

Autor: Vladimír Šustáček, 07.08.2025

Josef Kratochvil (ne Kratochvíl) byl významným učitelem, spisovatelem, vysokoškolským pedagogem a skautským funkcionářem.
V roce 1934 dokončil studium na Učitelském ústavu v Brně. Následně studoval na Učilišti útočné vozby ve Vyškově a na vojenské škole v Hranicích na Moravě. V roce 1938 byl v rámci vojenské služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kde se zúčastnil bojů s Maďary. Po německé okupaci vstoupil do Obrany národa, za války působil ve skautské Zpravodajské brigádě. Na přelomu let 1944-45 odešel přes Slovensko do SSSR, byl začleněn do 3. praporu I. československé tankové brigády (jako četař aspirant), zúčastnil se bojů o Moravskou Ostravu.
Od roku 1948 Josef Kratochvil působil jako agent-chodec, věnoval se zpravodajské činnosti a převáděl lidi do západního Německa. V roce 1951 definitivně opustil republiku. V exilu pokračoval ve zpravodajské práci – pro zpravodajskou organizaci gen. Moravce a po jejím rozpuštění pro zpravodajskou službu americké armády. Spolupodílel se na zakládání exilové Masarykovy univerzity, spolu s dalšími ochotnými exulanty zakládal Československé dálkové školy v exilu po celé Evropě i v zámoří. Byl povolán jako ministr školství do exilové vlády.
Josef Kratochvil působil také ve skautském hnutí. V roce 1954 byl jmenován evropským náčelníkem Československých Junáků – Skautů v exilu. Po smrti Velena Fanderlika v roce 1985 (pamětní deska: Šilingrovo náměstí 257/4) se stal světovým náčelníkem exilových skautů.
Pamětní deska Josefu Kratochvilovi byla slavnostně odhalena 17.9.2009 za účasti představitelů města Brna. Autory desky jsou Ing. arch. Viktor Rudiš a akad. sochař František Navrátil.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=827
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=2503)

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Masařík Rostislav, 18.10.2021

Pomník byl na místo instalován v roce 1959.

Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)

(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)