Brno

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Petr Válek, 02.01.2011
Umístění: Brno, Stromovka 1, Brno - Jundrov, budova základní školy
Nápis:
Svoboda
nad život

ONDRÁČEK FR.
střelec 21. pluku franc. legií
podlehl zranění u Aure

TOMEŠ ANT.
desátník 22. pluku franc. legií
otráven plynem v Orleans

VOLEJNÍK JAR.
střelec 1. pluku ruských legií
podlehl zranění v Samaře
Poznámka:

Ondráček František, nar. 16.2.1885, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 1.12.1914, Valjevo (Srbsko). Do ČS legií ve Francii se přihlásil 7.3.1918, Cognac. Zařazen 16.4.1918 jako vojín k 21. střeleckému pluku. Padl 23.10.1918 u Verdunu.
Tomeš Antonín, nar. 2.11.1890/30.10.1890, Brno. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako desátník. Zajat 1917, Itálie. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 10.12.1917, zařazen 15.6.1918 jako vojín k 23. střeleckému pluku. Padl 27.10.1918. (Jiný legionář tohoto jména příslušný do Brna není v databázi VÚA uveden.)
Volejník Jaroslav, nar. 23.9.1896, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.6.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 26.5.1917, zařazen jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 9.7.1918.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41886
Pomník přidal: Petr Válek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých – rodina Kirschner

Autor: Vladimír Šustáček, 18.01.2022
Umístění: Brno, Střední 398/15, k.ú. Ponava, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽILA
CECILIE KIRSCHNEROVÁ
NAR. 20. 2. 1864
ROZ. SINAIBERGEROVÁ
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 6. 9. 1942
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA
FRIEDA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 14. 4. 1908
ROZ. PRETZNEROVÁ
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA

ZDE ŽILA
ZUZANA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 2. 8. 1932
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA

ZDE ŽIL
ALOIS JIŘÍ KIRSCHNER
NAR. 23. 3. 1934
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚN 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA
Poznámka:

Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny v roce 2015. Deportovaná rodina zahrnovala Friedu Kirschner a její dvě děti, vztah Cecilie Kirschner k ostatním není z dostupných pramenů zcela jasný (pravděpodobně se jednalo o tchyni Friedy).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1721)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°12'35.13'' E16°36'24.08''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Jan Pulpytel

Autor: Ivo Šťastný, 01.09.2005
Umístění: Brno, Svatoplukova, Brno - Židenice, na budově školy
Nápis:
SVĚTLÉ PAMÁTCE

ŠKPT.
JANA PULPYTLA
KTERÝ 15. 9. 1944 V PRŮSMYKU
DUKLA SKONČIL SVOJI HRDINNOU
CESTU K OBNOVENÍ NAŠÍ SVOBODY.

VĚNUJE 5. ROTA ČS. DOBROVOLCŮ - ŽIDENICE
Poznámka:

Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32487
Souřadnice: N49°12'7.79'' E16°38'37.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku

Autor: Miroslav Marek, 13.09.2017
Umístění: Brno, Svatoplukova 84, hlavní vchod Svatoplukových kasáren
Nápis:
VĚNOVÁNO PAMÁTCE VŠECH VOJÁKŮ PĚŠÍHO
PLUKU 43, KTEŘÍ V NOCI Z 21. NA 22.1.1933
ZABRÁNILI FAŠISTICKÉMU PUČI A BOJOVALI
ZA SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSKO.
KLUB VOJENSKÉ HISTORIE 43. PĚŠÍ PLUK BRNO.
Poznámka:

V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54291
Pomník přidal: Miroslav Marek

Pamětní deska František Šauman

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021
Umístění: Brno, Šaumannova čp. 1805, k.ú. Židenice, na boční části nárožního domu (roh Šaumannovy a Balbínovy ulice)
Nápis:
FRANTIŠEK ŠAUMAN
1895 – 1942
POŠTOVNÍ ÚŘEDNÍK
UMUČEN V OSVĚTIMI
PRO ÚČAST V ODBOJI PROTI FAŠISMU

ČEST JEHO PAMÁTCE !

SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ
Poznámka:

František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34057
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°38'45.8''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, Brno - střed
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDr. VELEN FANDERLÍK
*11.2.1907 - +2.2.1985
STAROSTA JUNÁKA
SKAUTSKÝ SPISOVATEL
ZAKLADATEL SKAUTINGU
V BRNĚ
ČLEN ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
VŮDCE EXILOVÝCH SKAUTŮ
SLOUŽIL VĚRNĚ SVÉ VLASTI
V KAŽDÉ DOBĚ
Poznámka:

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'32.22'' E16°36'20.28''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Masařík Rostislav, 18.10.2021
Umístění: Brno, Šimáčkova
Nápis:
1939 – 1945

LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME – ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18. 8 .1911 – 12 10. 1943
BAČOVSKÝ KAREL 27. 8. 1898 – 30. 9. 1941
KNOS RICHARD 19. 1. 1899 – 30. 9. 1941
KUČERA FRANTIŠEK 14. 8. 1902 – 30. 9. 1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5. 11. 1895 – 30. 9. 1941

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15. 7. 1913 – 21 .8. 1943
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31. 1. 1920 – 23. 10. 1941
BODLÁK MILAN ŠRTM. LETEC 24. 8. 1922 – 1. 1. 1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTM. LETEC 1. 3. 1918 – 17 3. 1943

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20. 4. 1896 – 14. 4. 1943
HROMÁDKA KAREL 9. 6. 1902 – 23. 4. 1942
KOSÍK ANTONÍN 2. 5. 1894 – 7. 7. 1942
KOTULAN EDUARD 19. 3. 1880 – 1. 2. 1942
KUČERA FRANTIŠEK 22. 1. 1890 – 3. 12. 1941
LEIXNER JOSEF 20. 6. 1917 – 6. 1. 1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23. 8. 1895 – 9. 9. 1941
MALINA JIŘÍ 31. 3. 1906 – 13. 1. 1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14. 2. 1897 – 21. 12. 1941
PELÍŠEK JAN 4. 5. 1888 – 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9. 3. 1906 – 12. 3. 1942
POHANKA FRANTIŠEK 16. 7. 1902 – 22. 7. 1942
POKORNÝ ALBÍN 27. 2. 1905 – 15. 2. 1942
POPELÁK JAN 1. 1. 1920 – 23. 5. 1942
PUCHÝŘ VINCENC 4. 7. 1902 – 1. 4. 1942
SEDLÁČEK JULIUS 23. 3. 1906 – 6. 7. 1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29. 4. 1903 – 17. 12. 1941
SEHNAL JOSEF 8. 2. 1907 – 3. 5. 1945
TRÁVNÍČEK JAN 25. 8. 1900 – 14. 5. 1944
TRNKA JAROSLAV 4. 7. 1911 – 1. 12. 1941
VERNER OTTO 1. 4. 1908 – 31. 3. 1943

ČEST JEJICH PAMÁTCE
Poznámka:

Pomník byl na místo instalován v roce 1959.

Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)

(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
Pomník přidal: Masařík Rostislav
Doplnění informací: Vladimír Šustáček

Hrob Bohumil Král

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 317
Nápis:
BOHUMIL KRÁL
* 1893,     + 1915.
Poznámka:

Na náhrobku je foto vojáka v uniformě. Bohumil Král byl pěšákem u pěšího pluku č. 14. Zemřel 20.7.1915 v jihlavské nemocnici, původně byl pohřben 22.7. na městském hřbitově v Jihlavě.
(zdroj: Vojenský ústřední archiv – http://www.vuapraha.cz / Kartotéka padlých v 1. světové válce / … / Král Bohumil 001)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'5.74'' E16°42'13.25''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Hrob Jakub a Jarolím Sapákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 103
Nápis:
JAKUB SAPÁK
LETEC RAF 311 PERUŤ
* 15. 4. 1916   † 6. 9. 2003

JAROLIM SAPÁK

JAROLÍM SAPÁK
* 30·9·1919   † 6·6·1996
MJR.-RAF PERUŤ 311
Poznámka:

Jakub Sapák
*25.4.1916 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.9.2003 Anglie
Sloužil jako pilot u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii. Operačně začal létat 24.4.1942 (nálet na Dunkerque). Dne 31.7.1942 havaroval při zkušebním letu u letiště v Talbenny. Při havárii byl těžce zraněn, nicméně už v září 1942 byl opět zařazen do operačních letů. Za svou činnost během války získal tato vyznamenání: Čs. medaile za chrabrost (26.10.1942), Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Medaile Star 1939-1943 (2.3.1945).
Po skončení války ještě létal u RAF. Nevrátil se do vlasti, zůstal v Anglii a působil i v Jihoafrické republice.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4066)

Jarolím Sapák
*30.9.1919 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.6.1996 Anglie
Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii jako letecký mechanik-strojař. Za svou činnost za války získal tato vyznamenání: Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Čs. vojenská medaile za zásluhy II. stupně (13.3.1945), Čs. medaile za chrabrost (6.3.1946).
Po válce se vrátil do Brna, v září 1945 propuštěn na trvalou studijní dovolenou. Studoval strojní průmyslovku, posléze pracoval u UNNRA v Norimberku. V lednu 1947 odešel zpět do Anglie, tam se usadil u Bristolu a věnoval se zdokonalování motorových systémů.
Dne 29.9.1996 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Brně-Líšni.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4067)

Na počest bratrů Sapákových byla pojmenována krátká ulice v Brně-Líšni (Bratří Sapáků, od 11.9.1997). Pojmenování se týká bratrů Jarolíma a Jakuba a také třetího bratra Františka, který sloužil u 311. perutě jako letištní mechanik-motorář.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.66'' E16°42'12.96''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Urna Josef Otisk

Autor: Jaroslav Kovář, 24.01.2015
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň
Nápis:
JOSEF OTISK
*30.1.1911.+10.1.1986
MJR. ZAHR. ARMÁDY
Poznámka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Otisk
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/
VÚA Praha


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička