Brno
Pamětní deska Jan Pelcl
Umístění: Brno, Staré náměstí 27, Brno-Přízřenice, administrativní budova podniku L.T.L. FRÖMM, s.r.o.JAN PELCL
1895 - 1942
BUDOVAL TENTO PODNIK,NEMOHL
VŠAK DOKONČITI ZAPOČATÉ DÍLO,
NEBOŤ V DOBĚ NĚM.OKUPACE BYL
ZE SVÉ TVOŘIVÉ ČINNOSTI VYRVÁN
A V R.1942 ZEMŘEL V DACHAU .
Souřadnice: N49°8'37.43'' E16°37'25.43''
Pomník přidal: Milan Zachodil
Pamětní deska Stanislav Antonín Stejskal
Umístění: Brno, Stejskalova 2/01STANISLAV ANTONÍN
STEJSKAL
1907 - 1943
ROTMISTR 1. ČSL. ARM. SBORU
PADL U SOKOLOVA VE SSSR
V BOJI PROTI FAŠISMU
ČEST JEHO PAMÁTCE!
SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54314
Souřadnice: N49°11'33.79'' E16°38'25.58'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jelínek
Pamětní deska Obětem 1. světové války
Umístění: Brno, Stromovka 1, Brno - Jundrov, budova základní školySvoboda
nad život
ONDRÁČEK FR.
střelec 21. pluku franc. legií
podlehl zranění u Aure
TOMEŠ ANT.
desátník 22. pluku franc. legií
otráven plynem v Orleans
VOLEJNÍK JAR.
střelec 1. pluku ruských legií
podlehl zranění v Samaře
Ondráček František, nar. 16.2.1885, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 1.12.1914, Valjevo (Srbsko). Do ČS legií ve Francii se přihlásil 7.3.1918, Cognac. Zařazen 16.4.1918 jako vojín k 21. střeleckému pluku. Padl 23.10.1918 u Verdunu.
Tomeš Antonín, nar. 2.11.1890/30.10.1890, Brno. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako desátník. Zajat 1917, Itálie. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 10.12.1917, zařazen 15.6.1918 jako vojín k 23. střeleckému pluku. Padl 27.10.1918. (Jiný legionář tohoto jména příslušný do Brna není v databázi VÚA uveden.)
Volejník Jaroslav, nar. 23.9.1896, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.6.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 26.5.1917, zařazen jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 9.7.1918.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41886
Souřadnice: N49°12'33.41'' E16°33'4.32'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Válek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Kameny zmizelých – rodina Kirschner
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
CECILIE KIRSCHNEROVÁ
NAR. 20. 2. 1864
ROZ. SINAIBERGEROVÁ
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 6. 9. 1942
V TEREZÍNĚ
ZDE ŽILA
FRIEDA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 14. 4. 1908
ROZ. PRETZNEROVÁ
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA
ZDE ŽILA
ZUZANA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 2. 8. 1932
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA
ZDE ŽIL
ALOIS JIŘÍ KIRSCHNER
NAR. 23. 3. 1934
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚN 1942
V SOBIBÓRU, OSSOWA
Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny v roce 2015. Deportovaná rodina zahrnovala Friedu Kirschner a její dvě děti, vztah Cecilie Kirschner k ostatním není z dostupných pramenů zcela jasný (pravděpodobně se jednalo o tchyni Friedy).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1721)
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°12'35.13'' E16°36'24.08''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Jan Pulpytel
Umístění: Brno, Svatoplukova, Brno - Židenice, na budově školySVĚTLÉ PAMÁTCE
ŠKPT.
JANA PULPYTLA
KTERÝ 15. 9. 1944 V PRŮSMYKU
DUKLA SKONČIL SVOJI HRDINNOU
CESTU K OBNOVENÍ NAŠÍ SVOBODY.
VĚNUJE 5. ROTA ČS. DOBROVOLCŮ - ŽIDENICE
Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32487
Souřadnice: N49°12'7.79'' E16°38'37.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku
Umístění: Brno, Svatoplukova 84, hlavní vchod Svatoplukových kasárenVĚNOVÁNO PAMÁTCE VŠECH VOJÁKŮ PĚŠÍHO
PLUKU 43, KTEŘÍ V NOCI Z 21. NA 22.1.1933
ZABRÁNILI FAŠISTICKÉMU PUČI A BOJOVALI
ZA SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSKO.
KLUB VOJENSKÉ HISTORIE 43. PĚŠÍ PLUK BRNO.
V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )
Pamětní deska byla odhalena 13.9.2017. Součástí události byl slavnostní nástup vojáků v dobových uniformách a výstava historické techniky.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1753)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54291
Souřadnice: N49°12'27.75'' E16°38'33.15''
Pomník přidal: Miroslav Marek
Doplnění informací: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Adolf Opálka
Umístění: Brno, Svatoplukova 2687/84, nalevo od hlavní brány židenických kasáren, nad pamětní deskou 43. plukuV ŽIDENICKÝCH KASÁRNÁCH SLOUŽIL V LETECH 1936 - 1937
ADOLF OPÁLKA
* 4. 1. 1915 † 18. 6. 1942
VELITEL PARAVÝSADKU OUT DISTANCE
„MÁM RÁD REPUBLIKU VÍCE NEŽ SVŮJ ŽIVOT.“
BRNO 2022
Adolf Opálka byl československý parašutista, vycvičený pro plnění zvláštních úkolů. Jeho skupina Out Distance byla vysazena 28.3.1942 nedaleko Telče, odtud se přesunul do Prahy. Zemřel v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Pamětní deska na židenických kasárnách byla odhalena 16.6.2022 u příležitosti 80. výročí smrti Adolfa Opálky. Ten zde sloužil od 1.10.1936 do 31.8.1937 u 43. pěšího pluku.
Ve stejný den mu byly v Brně odhaleny ještě další dvě desky – na Štefánikově ulici 25 a ve vestibulu obchodní akademie na Kotlářské ulici. Všechny tři pamětní desky připomínají „brněnské stopy“ Adolfa Opálky. O den později (17.6.) byla odhalena ještě deska v Povážských kasárnách v Ružomberku, kde Adolf Opálka sloužil od července 1938 do dubna 1939. Iniciátorem umístění pamětních desek byl klatovský pedagog a historik Lukáš Kopecký spolu s organizací Paměť národa.
(zdroje:
FORUM 24 – https://www.forum24.cz/v-brne-pribyly-tri-desky-pripominajici-parasutistu-adolfa-opalku-chysta-se-dalsi/
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2080)
Souřadnice: N49°12'27.75'' E16°38'33.15''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska František Šauman
Umístění: Brno, Šaumannova čp. 1805, k.ú. Židenice, na boční části nárožního domu (roh Šaumannovy a Balbínovy ulice)FRANTIŠEK ŠAUMAN
1895 – 1942
POŠTOVNÍ ÚŘEDNÍK
UMUČEN V OSVĚTIMI
PRO ÚČAST V ODBOJI PROTI FAŠISMU
ČEST JEHO PAMÁTCE !
SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ
František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34057
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°38'45.8''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Velen Fanderlik
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, Brno - středZDE ŽIL
JUDr. VELEN FANDERLÍK
*11.2.1907 - +2.2.1985
STAROSTA JUNÁKA
SKAUTSKÝ SPISOVATEL
ZAKLADATEL SKAUTINGU
V BRNĚ
ČLEN ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
VŮDCE EXILOVÝCH SKAUTŮ
SLOUŽIL VĚRNĚ SVÉ VLASTI
V KAŽDÉ DOBĚ
Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75
Souřadnice: N49°11'32.22'' E16°36'20.28''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Šimáčkova1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME – ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.
POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18. 8 .1911 – 12 10. 1943
BAČOVSKÝ KAREL 27. 8. 1898 – 30. 9. 1941
KNOS RICHARD 19. 1. 1899 – 30. 9. 1941
KUČERA FRANTIŠEK 14. 8. 1902 – 30. 9. 1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5. 11. 1895 – 30. 9. 1941
PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15. 7. 1913 – 21 .8. 1943
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31. 1. 1920 – 23. 10. 1941
BODLÁK MILAN ŠRTM. LETEC 24. 8. 1922 – 1. 1. 1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTM. LETEC 1. 3. 1918 – 17 3. 1943
UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20. 4. 1896 – 14. 4. 1943
HROMÁDKA KAREL 9. 6. 1902 – 23. 4. 1942
KOSÍK ANTONÍN 2. 5. 1894 – 7. 7. 1942
KOTULAN EDUARD 19. 3. 1880 – 1. 2. 1942
KUČERA FRANTIŠEK 22. 1. 1890 – 3. 12. 1941
LEIXNER JOSEF 20. 6. 1917 – 6. 1. 1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23. 8. 1895 – 9. 9. 1941
MALINA JIŘÍ 31. 3. 1906 – 13. 1. 1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14. 2. 1897 – 21. 12. 1941
PELÍŠEK JAN 4. 5. 1888 – 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9. 3. 1906 – 12. 3. 1942
POHANKA FRANTIŠEK 16. 7. 1902 – 22. 7. 1942
POKORNÝ ALBÍN 27. 2. 1905 – 15. 2. 1942
POPELÁK JAN 1. 1. 1920 – 23. 5. 1942
PUCHÝŘ VINCENC 4. 7. 1902 – 1. 4. 1942
SEDLÁČEK JULIUS 23. 3. 1906 – 6. 7. 1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29. 4. 1903 – 17. 12. 1941
SEHNAL JOSEF 8. 2. 1907 – 3. 5. 1945
TRÁVNÍČEK JAN 25. 8. 1900 – 14. 5. 1944
TRNKA JAROSLAV 4. 7. 1911 – 1. 12. 1941
VERNER OTTO 1. 4. 1908 – 31. 3. 1943
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Pomník byl na místo instalován v roce 1959.
Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):
POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva
PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)
UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)
(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
Pomník přidal: Masařík Rostislav
Doplnění informací: Vladimír Šustáček