Brno

Pamětní deska Jan Pulpytel

Autor: Ivo Šťastný, 01.09.2005
Umístění: Brno, Svatoplukova, Brno - Židenice, na budově školy
Nápis:
SVĚTLÉ PAMÁTCE

ŠKPT.
JANA PULPYTLA
KTERÝ 15. 9. 1944 V PRŮSMYKU
DUKLA SKONČIL SVOJI HRDINNOU
CESTU K OBNOVENÍ NAŠÍ SVOBODY.

VĚNUJE 5. ROTA ČS. DOBROVOLCŮ - ŽIDENICE
Poznámka:

Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32487
Souřadnice: N49°12'7.79'' E16°38'37.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku

Autor: Miroslav Marek, 13.09.2017
Umístění: Brno, Svatoplukova 84, hlavní vchod Svatoplukových kasáren
Nápis:
VĚNOVÁNO PAMÁTCE VŠECH VOJÁKŮ PĚŠÍHO
PLUKU 43, KTEŘÍ V NOCI Z 21. NA 22.1.1933
ZABRÁNILI FAŠISTICKÉMU PUČI A BOJOVALI
ZA SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSKO.
KLUB VOJENSKÉ HISTORIE 43. PĚŠÍ PLUK BRNO.
Poznámka:

V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54291
Pomník přidal: Miroslav Marek

Pamětní deska František Šauman

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021
Umístění: Brno, Šaumannova čp. 1805, k.ú. Židenice, na boční části nárožního domu (roh Šaumannovy a Balbínovy ulice)
Nápis:
FRANTIŠEK ŠAUMAN
1895 – 1942
POŠTOVNÍ ÚŘEDNÍK
UMUČEN V OSVĚTIMI
PRO ÚČAST V ODBOJI PROTI FAŠISMU

ČEST JEHO PAMÁTCE !

SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ
Poznámka:

František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34057
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°38'45.8''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, Brno - střed
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDr. VELEN FANDERLÍK
*11.2.1907 - +2.2.1985
STAROSTA JUNÁKA
SKAUTSKÝ SPISOVATEL
ZAKLADATEL SKAUTINGU
V BRNĚ
ČLEN ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
VŮDCE EXILOVÝCH SKAUTŮ
SLOUŽIL VĚRNĚ SVÉ VLASTI
V KAŽDÉ DOBĚ
Poznámka:

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'32.22'' E16°36'20.28''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Masařík Rostislav, 18.10.2021
Umístění: Brno, Šimáčkova
Nápis:
1939 – 1945

LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME – ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18. 8 .1911 – 12 10. 1943
BAČOVSKÝ KAREL 27. 8. 1898 – 30. 9. 1941
KNOS RICHARD 19. 1. 1899 – 30. 9. 1941
KUČERA FRANTIŠEK 14. 8. 1902 – 30. 9. 1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5. 11. 1895 – 30. 9. 1941

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15. 7. 1913 – 21 .8. 1943
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31. 1. 1920 – 23. 10. 1941
BODLÁK MILAN ŠRTM. LETEC 24. 8. 1922 – 1. 1. 1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTM. LETEC 1. 3. 1918 – 17 3. 1943

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20. 4. 1896 – 14. 4. 1943
HROMÁDKA KAREL 9. 6. 1902 – 23. 4. 1942
KOSÍK ANTONÍN 2. 5. 1894 – 7. 7. 1942
KOTULAN EDUARD 19. 3. 1880 – 1. 2. 1942
KUČERA FRANTIŠEK 22. 1. 1890 – 3. 12. 1941
LEIXNER JOSEF 20. 6. 1917 – 6. 1. 1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23. 8. 1895 – 9. 9. 1941
MALINA JIŘÍ 31. 3. 1906 – 13. 1. 1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14. 2. 1897 – 21. 12. 1941
PELÍŠEK JAN 4. 5. 1888 – 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9. 3. 1906 – 12. 3. 1942
POHANKA FRANTIŠEK 16. 7. 1902 – 22. 7. 1942
POKORNÝ ALBÍN 27. 2. 1905 – 15. 2. 1942
POPELÁK JAN 1. 1. 1920 – 23. 5. 1942
PUCHÝŘ VINCENC 4. 7. 1902 – 1. 4. 1942
SEDLÁČEK JULIUS 23. 3. 1906 – 6. 7. 1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29. 4. 1903 – 17. 12. 1941
SEHNAL JOSEF 8. 2. 1907 – 3. 5. 1945
TRÁVNÍČEK JAN 25. 8. 1900 – 14. 5. 1944
TRNKA JAROSLAV 4. 7. 1911 – 1. 12. 1941
VERNER OTTO 1. 4. 1908 – 31. 3. 1943

ČEST JEJICH PAMÁTCE
Poznámka:

Pomník byl na místo instalován v roce 1959.

Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)

(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
Pomník přidal: Masařík Rostislav
Doplnění informací: Vladimír Šustáček

Hrob Bohumil Král

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 317
Nápis:
BOHUMIL KRÁL
* 1893,     + 1915.
Poznámka:

Na náhrobku je foto vojáka v uniformě. Bohumil Král byl pěšákem u pěšího pluku č. 14. Zemřel 20.7.1915 v jihlavské nemocnici, původně byl pohřben 22.7. na městském hřbitově v Jihlavě.
(zdroj: Vojenský ústřední archiv – http://www.vuapraha.cz / Kartotéka padlých v 1. světové válce / … / Král Bohumil 001)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'5.74'' E16°42'13.25''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Hrob Jakub a Jarolím Sapákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 103
Nápis:
JAKUB SAPÁK
LETEC RAF 311 PERUŤ
* 15. 4. 1916   † 6. 9. 2003

JAROLIM SAPÁK

JAROLÍM SAPÁK
* 30·9·1919   † 6·6·1996
MJR.-RAF PERUŤ 311
Poznámka:

Jakub Sapák
*25.4.1916 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.9.2003 Anglie
Sloužil jako pilot u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii. Operačně začal létat 24.4.1942 (nálet na Dunkerque). Dne 31.7.1942 havaroval při zkušebním letu u letiště v Talbenny. Při havárii byl těžce zraněn, nicméně už v září 1942 byl opět zařazen do operačních letů. Za svou činnost během války získal tato vyznamenání: Čs. medaile za chrabrost (26.10.1942), Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Medaile Star 1939-1943 (2.3.1945).
Po skončení války ještě létal u RAF. Nevrátil se do vlasti, zůstal v Anglii a působil i v Jihoafrické republice.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4066)

Jarolím Sapák
*30.9.1919 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.6.1996 Anglie
Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii jako letecký mechanik-strojař. Za svou činnost za války získal tato vyznamenání: Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Čs. vojenská medaile za zásluhy II. stupně (13.3.1945), Čs. medaile za chrabrost (6.3.1946).
Po válce se vrátil do Brna, v září 1945 propuštěn na trvalou studijní dovolenou. Studoval strojní průmyslovku, posléze pracoval u UNNRA v Norimberku. V lednu 1947 odešel zpět do Anglie, tam se usadil u Bristolu a věnoval se zdokonalování motorových systémů.
Dne 29.9.1996 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Brně-Líšni.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4067)

Na počest bratrů Sapákových byla pojmenována krátká ulice v Brně-Líšni (Bratří Sapáků, od 11.9.1997). Pojmenování se týká bratrů Jarolíma a Jakuba a také třetího bratra Františka, který sloužil u 311. perutě jako letištní mechanik-motorář.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.66'' E16°42'12.96''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Urna Josef Otisk

Autor: Jaroslav Kovář, 24.01.2015
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň
Nápis:
JOSEF OTISK
*30.1.1911.+10.1.1986
MJR. ZAHR. ARMÁDY
Poznámka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Otisk
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/
VÚA Praha


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Kenotaf Stanislav a Miloš Bodlákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 7, hrob 16
Nápis:
IN MEMORIAM
STANISLAV     MILOŠ
BODLÁKOVI

PODPLUKOVNÍK
IM MEMORIAM
MILOŠ BODLÁK
* 24.8.1922   + 1.1.1945
PILOT 311 PERUTĚ RAF
Poznámka:

Miloš Bodlák za 2. světové války působil jako pilot 311. perutě RAF. Při protiponorkové patrole dne 1.1.1945, kde byl zařazen jako 2. pilot, jejich letoun narazil na skálu na ostrově Hoy (Orkneje) a celá osádka zahynula.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3705)

Stanislav Bodlák byl otcem Miloše. Byl zatčen 17.9.1942 v rámci akce E (Emigrace) za účast Miloše Bodláka v zahraničním odboji. Byl krátce vězněn v Brně, odtud převezen v únoru 1943 do Osvětimi, kde zahynul.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3704)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'4.77'' E16°42'15.73''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jindřich Breitcetl

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 95 (vedle Jaroslava Poledníka)
Nápis:
JINDŘICH
BREITCETL
MJR. LETEC
NAR. 5. 7. 1913
PADL V ANGLII 21. 8. 1943
Poznámka:

Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) byl pilotem a leteckým instruktorem u 311. bombardovací perutě RAF. V únoru 1943 byl v hodnosti W/Cdr (Wing Commander – podplukovník letectva) jmenován velitelem celé 311. perutě. V srpnu 1943, při prvním operačním hlídkovém letu na nových letounech Liberator B 24, byl jeho letoun sestřelen skupinou německých dálkových stíhačů v oblasti Biskajského zálivu.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1838)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.56'' E16°42'12.46''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček