Praha 1
Kameny zmizelých - Elsa Wotrubová
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
ELSA WOTRUBOVÁ
ROZ. KATZOVÁ
NAR. 1910
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Elsa Wotrubová, narozena 13.4.1910. Poslední bydliště před deportací Praha XII.
Transport Ca, č. 194 (24.10.1942, Praha-Terezín). Transport By, č. 1442 (26.10.1942, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )
Souřadnice: N50°5'31.52'' E14°25'49.48'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Příprava dat: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský
Umístění: Praha 1, Konviktská, budova Střední průmyslové školy StrojníV TÉTO ULICI
V OBJEKTU ČP. 263
BYL 12. KVĚTNA 1945 ZATČEN
SOVĚTSKÝMI ORGÁNY
LEGIONÁŘ
A ZEMSKÝ VELITEL V PRAZE
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ NIKOLAJEVIČ
VOJCECHOVSKÝ
(28. ŘÍJNA 1883 - 7. DUBNA 1951)
PO ODVLEČENÍ
DO SOVĚTSKÉHO SVAZU
ZEMŘEL V GULAGU
NA NÁSLEDKY VĚZNĚNÍ
Deska měla být původně umístěna na budovu bývalého zemského vojenského velitelství v Praze (místě spjatým s působením gen. Vojcechovského) v Konviktské ulici 5, dnes hotel Residence Bologna. Italský majitel s tím nesouhlasil, obával se, že by mu to odrazovalo hosty.
Souřadnice: N50°4'59.74'' E14°24'56.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Padevět
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Mural a pamětní deska manželů Sonnevendových
Umístění: Praha 1, Konviktská 290/17, Mural a pamětní deska Marie a Jana SonnevendovýchV domě č. 15 žili do svého zatčení hrdinové druhého odboje, manželé
Marie SONNEVENDOVÁ (*4.3.1888)
a Jan SONNEVEND (*25.12.1880)
Podíleli se na ukrývání výsadkářů, vč. výsadku ANTHROPOID,
v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Svoji odvahu zaplatili životem.
Jan SONNEVEND na popravišti v Kobylisích 4.9.1942
Marie Sonnevendová v KT Mauthausen 24.10.1942
Souřadnice: N50°4'59.74'' E14°24'56.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavel Šmejkal
Pamětní deska František Janoušek
Umístění: Praha 1, Kozí 918/1ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
FRANTIŠEK JANOUŠEK
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20556
Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kameny zmizelých - Sophie Lieben
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLELA
SOPHIE LIEBEN
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.
Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kameny zmizelých - rodina Wotických
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
GUSTAV WOTICKÝ
NAR. 1879
ZATČEN 18.12.1941
VĚZNĚN
NA MALÉ PEVNOSTI
DEPORTOVÁN
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 12.5.1942
ZDE ŽILA
TEREZIE WOTICKÁ
ROZ. HAMMERMANNOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO MALÉHO TROSTINCE
ZAVRAŽDĚNA
Terezie Wotická byla do Ghetta Terezín deportována 30.7.1942 transportem AAv, č. 334 a do Malého Trostince 4.8.1942 transportem AAz, č. 995.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/131273-terezie-woticka/ )
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'23.17'' E14°25'20.51''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Egon Erwin Kisch
Umístění: Praha 1, Kožná 475/1ZDE SE NARODIL A ŽIL
EGON ERWIN KISCH
SPISOVATEL A REPORTÉR
*29.IV.1885
+31.III.1948
Pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu (narodil se a zemřel v Praze, pohřben na Vinohradském hřbitově), velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla.
Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. V roce 1914 byl odveden na frontu, odkud se po necelém roce po vážném zranění na čas vrátil do Prahy. Pak byl odvelen do Temešváru a od května 1917 do konce války sloužil ve Vídni. V roce 1918 se aktivně zúčastnil vídeňské revoluce. Byl velitelem vídeňských Rudých gard, stal se členem rakouské komunistické strany. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni.
Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce 1920, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Už v roce 1922 ale Prahu opět opouští a stěhuje se do Berlína. Zde se věnoval jednak dopisování pro Lidové noviny a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako Caři, popi, bolševici, Americký ráj a Tajná Čína. Jeho domovský pobyt v Německu však skončil v roce 1933. V souvislosti s požárem budovy Říšského sněmu se stal obětí první vlny masového zatýkání. Byl však na zásah československých úřadů jako československý občan propuštěn a z Německa vyhoštěn. Za španělské občanské války působil v letech s přestávkami ve Španělsku mezi interbrigadisty.
V prosinci 1939 musel kvůli svému původu uprchnout z Evropy, odchází tedy nejprve do USA a poté do Mexika. V březnu 1946 se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.
Egonův otec Hermann Kisch (syn Jonase Kische a jeho manželky Marie, rozené Östreicher) se narodil v roce 1838 v Praze, kde i 19. ledna 1901 zemřel. Hermannova první manželka Regina, rozená Zuckermannová (*1858), zemřela 18. července 1880 ve 22 letech. V roce 1882 se podruhé oženil s Ernestinou, rozenou Kuhovou (1862-1937), s níž měl pět synů: PhDr. Pavel Kisch (19. listopadu 1883 – 12. října 1944 v Osvětimi, novinář), Egon (1885-1948), Wolfgang Kisch (1887-1914, padl v 1. světové válce), JUDr. Arnold Kisch (15. června 1889 – 17. července 1942, bankovní úředník, zahynul v koncentračním táboře v Lodži). Nejmladší syn MUDr. Bedřich Kisch se narodil 18. dubna 1894 a byl chirurg. S Egonem byl ve Španělské občanské válce, později v Číně. V roce 1968 emigroval do Německa kde 13. září 1968 zemřel.
(Zdroj: Wikipedia a http://pamatky.praha.eu )
Souřadnice: N50°5'9.78'' E14°25'15.67'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Artur Görgey
Umístění: Praha 1, Kožná 499 / 8, na doměARTUR GÖRGEY 1818-1916 V TOMTO DOMĚ BYDLEL VÝZNAČNÝ VOJEVŮDCE MAĎARSKÉHO BOJE ZA SVOBODU 1848-49.
JAKO VÝZNAMNÝ CHEMIK PŮSOBIL
V LETECH 1845-48 NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ.
GÖRGEY ARTÚR 1818 -1916
E HÁZBAN LAKOTT AZ 1848-49-ES MAGYAR
SZABADSÁGHARC KIEMELKDÖ HADVEZÉRE.
1845-48 KOZOTT NEVES VEGYÉSZKÉNT
A KÁROLY EGYETEMEN TEVÉKENYKEDETT.
GAT 2012
Více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Art%C3%BAr_G%C3%B6rgey
Souřadnice: N50°5'9.79'' E14°25'16.36''
Pomník přidal: Jiří Suchomel
Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout
Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, na budově Grand Hotelu Bohemia, napravo od vedlejšího vchoduVladimír Kruba
František Kohout
byli v těchto místech 20. srpna 1969
zastřeleni příslušníky komunistických
Lidových milicí během potlačování prostestů
proti sovětské okupaci Československa
were shot dead by members odf the Communist
security forces during the suppression
of protests against teh Soviet occupation
of Czechoslovakia on August 20th, 1969
Pamětní desku dvěma ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 odhalili 21. srpna 2019 na fasádě Grand Hotelu Bohemia starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a iniciátoři občanské iniciativy Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a sochař Jakub Grec, autor připomínky. Kovovou desku s nápisem doplňuje plastický reliéf dlažby, který chybějícími dvěma kostkami symbolizuje zmařené lidské životy.
František Kohout (1951–1969), zednický učeň a Vladimír Kruba (1950–1969), elektrikář, byli smrtelně zraněni 20. srpna 1969 po 22. hodině v Královodvorské ulici před hotelem Praha. Stali se obětí střelby příslušníků Lidových milicí proti demonstrantům: odražená kulka zasáhla Františka Kohouta do hlavy, jiná odražená kulka prošla šikmo hrudníkem Vladimíra Kruby a zasáhla životně důležité orgány. Oba byli převezeni do nemocnice Na Františku, tam už lékaři jen konstatovali jejich smrt. Pozdě odpoledne a večer 20. srpna, po vytlačení demonstrantů z Václavského náměstí, probíhaly v ulicích na pomezí Nového a Starého Města intenzivní střety mezi demonstranty a pořádkovými silami. Policisté, ale především příslušníci Lidových milicí, ve více případech zahájili střelbu ostrou municí, přičemž několik lidí utrpělo střelná poranění. Konkrétní viníci smrti obou mladíků nebyli nikdy vypátráni, za jejich usmrcení nebyl nikdo potrestán.
(http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-1-pametni-deska-vladimiru-krubovi-a-frantisku-kohoutovi/ )
Souřadnice: N50°5'19.28'' E14°25'39.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Kameny zmizelých - Markéta Auerbachová
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLELA
MARKÉTA AUERBACHOVÁ
NAR. 1907
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.
Souřadnice: N50°5'19.28'' E14°25'39.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl