Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Benediktská, Betlémská, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kanovnická, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Lodecká, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nekázanka, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Politických vězňů, Pražský hrad, promenáda Raoula Wallenberga, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Rytířská, Řásnovka, Říční, Salvátorská, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Soukenická, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štefánikův most, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Ve Smečkách, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Wilsonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Připomínka osvobození Prahy v roce 1945

Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 1, Míšeňská, nároží ulic Míšeňská a U lužického semináře
Nápis:
Смихов
Poznámka:

"Smíchov"


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pamětní deska Henrietta Mayerová

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, Na baště svatého Tomáše 229/9
Nápis:
PAMÁTCE
P. HENRIETTE MAYEROVÉ
ROZ. VIOLON
11.5.1901 V JARNAC /CHARENTE/
PADLÉ V TOMTO DOMĚ
5.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-42605
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska František Trojan

Autor: Vladimír Štrupl, 17.04.2006
Umístění: Praha 1, Na Františku 811/10
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
FRANTIŠEK TROJAN
Z PRAXY IX
70. LETÝ 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20479
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Milan Lašťovka, 16.02.2015
Umístění: Praha 1, Na Františku 1039, v budově Ministerstva průmyslu a obchodu
Nápis:
V LETECH 1939 -1945
OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY ZA VLAST

AMCHA ROBERT
BRŮŽEK JAN
JUDr. GLASSER HUGO
JUDr. ELIÁŠ MOJMÍR
HEIDLER KAREL
JUDr. CHVOJ ALOIS
JUDr. JIRSÁK JOSEF
KODET LADISLAV
KRÁKORA JINDŘICH
KRYCNAR MIROSLAV
LETTL JAN
LUŇÁK FRANTIŠEK
MAŠEK KAREL
NEJEDLÝ KAREL
JUDr. NOVÁK BOHUMIL
ING. OCHRANA ČENĚK
PADEVĚT VÁCLAV
ROHLÍČEK ALOIS
SVOBODA BEDŘICH
ŠANDERA JAN

ZAHYNULI PŘI NÁLETECH
A V PRACOVNÍM PŘIKÁZÁNÍ

DOLANSKÝ FERDINAND
JAROŠ FRANTIŠEK
KNÍŽEK VÁCLAV
RAČENSKÝ JAROSLAV
ŠIMEK JAROSLAV
TRNĚČEK JAROSLAV

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Franta Skála

Autor: Vladimír Štrupl, 17.04.2006
Umístění: Praha 1, Na Můstku
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
FRANTA SKÁLA Z PRAHY XVI
58. LETÝ 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20468
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Pamětní deska Českým námořníkům

Autor: Vladimír Štrupl, 30.01.2011
Umístění: Praha 1, Na Perštýně 345/7
Nápis:
ZDE V DOMĚ "U MEDVÍDKŮ" SE V LETECH 1924 - 1940 SCHÁZELI
ČLENOVÉ ČSL. OBCE BÝVALÝCH NÁMOŘNÍKŮ A ÚČASTNÍKŮ
NÁRODNÍHO ODBOJE NA JADRANU.
TA SDRUŽOVALA ČESKÉ NÁMOŘNÍKY RAKOUSKO-UHERSKÉHO
VÁLEČNÉHO LOĎSTVA, KTEŘÍ SVOU ÚČASTÍ NA VZPOUŘE V BOCE KOTORSKÉ DNE 1. ÚNORA 1918 BYLI MEZI PRVNÍMI, KDO BRÁNILI ÚZEMNÍ CELISTVOST MLADÉ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY V BOJÍCH O SLOVENSKO. MNOZÍ PŘINESLI VELKÉ OBĚTI I V ODBOJI ZA OKUPACE V LETECH 1939 - 1945.

VĚNOVÁNO PAMÁTCE VŠECH POPRAVENÝCH, UTONULÝCH, PADLÝCH
A ZEMŘELÝCH ČESKÝCH NÁMOŘNÍKŮ.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 22.07.2004
Umístění: Praha 1, Na Poříčí 1061/37
Nápis:
V TOMTO DOMĚ BYLO OD ROKU 1929 SÍDLO
SVAZU LETCŮ RČS
PO OKUPACI ČESKOSLOVENSKA 15. BŘEZNA 1939
BYLI Z TOHOTO MÍSTA ILEGÁLNĚ ODESÍLÁNÍ PŘÍSLUŠNÍCI
ČS. LETECTVA DO ZAHRANIČNÍHO ODBOJE, Z NICHŽ
546 POLOŽILO ŽIVOTY ZA OBNOVENÍ A SVOBODU
NAŠEHO STÁTU.
ZA ÚČAST PŘI ORGANIZOVÁNÍ TÉTO AKCE BYLI
V LETECH 1942-1945 NACISTY POPRAVENI
TITO ČLENOVÉ VEDENÍ SVAZU LETCŮ RČS

KPT. LET. VLADIMÍR ČERNÝ
PPLK. LET. JOSEF HAMŠÍK
POR. LET. JOSEF ŽAMPACH

V DEN 80. VÝROČÍ ZALOŽENÍ 14.11.1998 VĚNOVAL
SVAZ LETCŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-42606
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2006
Umístění: Praha 1, Na Poříčí 1041/12, v budově YMCA
Nápis:
PAMÁTCE SEKRETÁŘŮ
DRA. RUDOLFA MAREŠE * 22.XII.1909 + 20.X.1944 PANKRÁC
DRA. JAROSLAVA ŠIMSY * 12.X.1900 + 8.II.1945 DACHAU
DRA. JAROSLAVA VALENTY * 8.II.1911 + 24.X.1942 MAUTHAUSEN
A VŠECH ČLENŮ YMCA A AKADEMICKÉ YMCA, KTEŘÍ ZEMŘELI V LETECH 1939-1945 VĚRNI SVÉMU PÁNU.

VĚTŠÍHO MILOVÁNÍ NAD TO ŽÁDNÝ NEMÁ,
NEŽ ABY DUŠI SVOU POLOŽIL ZA PŘÁTELY SVÉ
JAN 15.13.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Karel Hájek

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 23.01.2020
Umístění: Praha 1, Na Poříčí 1052/42
Nápis:
ZDE ŽIL
KAREL HÁJEK
ŘEZNÍK-UZENÁŘ
NAROZEN 29.6.1924
ZATČEN 12.2.1951
POPRAVEN 9.9.1952
Poznámka:

Narodil se 29. června 1924 v Praze. Jeho otec Karel Hájek starší byl majitelem prosperující řeznické živnosti a také majitelem domu č. 42 v ulici Na Poříčí. Matka Františka, rozená Bartošová pečovala o domácnost. Karel Hájek měl jediného sourozence, mladší sestru Milenu.
Karel Hájek mladší vychodil obecnou školu v Biskupské ulici, čtyři ročníky reálného gymnázia v ulici Truhlářská a dva ročníky školy pokračovací, kdy se vyučil u svého otce. Vzdělání v rodinném podnikání si následně doplnil na jednoroční řeznicko-uzenářské škole mistrovské. U svého otce pracoval až do roku 1944. Tehdy neunikl totálnímu nasazení. Na samém sklonku války v březnu 1945 se vrátil ke svému otci, u něhož působil do července 1945. V tu dobu byla na Hájkův vyhlášený podnik dosazena národní správa. Karel Hájek mladší byl poté krátkou dobu zaměstnán jako úředník u repatriačního úřadu. Od října 1945 pak pracoval jako dělník u svého strýce v Libni při výrobě mlékařských konví. Před nástupem na vojnu v únoru 1946 pak ještě nějaký čas jezdil jako řidič pro druhého strýce, majitele pekařství na Praze 2. Po návratu do civilu se ke strýci vrátil, ale jeho působení zde poznamenalo znárodnění pekařství. Karla Hájka převzal národní podnik Odkolek. Pro nového zaměstnavatele pracoval na stejné pozici, tedy jako rozvážeč pečiva.
Mladík z bohaté pražské rodiny, který rád navštěvoval v kruhu svých známých vyhlášené kavárny, se po komunistickém puči zapojil do protikomunistického odboje. Na popud svého známého z vojny Josefa Pavelky se totiž stal součástí ilegální skupiny organizované kurýrem západních zpravodajských služeb Vladimírem Komárkem. Ilegální buňka, která byla ze Západu dokonce vybavena vysílačkami a udržovala takto spojení, vykonávala nebezpečnou činnost od počátku roku 1949 do února 1951, tedy téměř dva roky. Sám Karel Hájek byl do jejích aktivit plně zasvěcen v polovině ledna 1951, nicméně již od jara 1949 kurýrovi Komárkovi při jeho tajných pobytech v hlavním městě příležitostně vypomáhal.
V době, kdy se stal Hájek plnohodnotnou součástí Komárkovy sítě (z jeho bytu se dokonce několikrát vysílalo), jí byla již StB na stopě a připravovala protiakce. 11. února 1951 došlo u Pavelky v bytě k přestřelce s příslušníky tajné policie, kteří ho sem přišli zatknout. Odbojář jednoho ze zasahujících příslušníků smrtelně postřelil a podařilo se mu uniknout. Ovšem ne nadlouho, neboť StB spustila rozsáhlé zatýkání, kterému členové ilegální organizace postupně padali za oběť. Karel Hájek byl zadržen 12. února 1951, načež putoval do vazby StB v pankrácké věznici, odkud již nikdy nevyšel. V příštích měsících komunistická tajná policie brutálními výslechy připravovala zatčené na chystaný politický monstrproces. Padlo přitom rozhodnutí propojit zpravodajskou skupinu kurýra Komárka (ten zatčení unikl) s „vyzvědačskou“ kauzou americké tiskové agentury v Praze Associated Press a jejím vedoucím Williamem Nathanem Oatisem.
Státní soud se Hájkovým případem (proces Josef Pavelka a spol.) zabýval ve dnech 13. až 15. března 1952. Zatímco Josefa Pavelku soud odsoudil k trestu smrti, Karel Hájek dostal za trestný čin velezrady, vyzvědačství a trestný čin pomoci k vraždě trest odnětí svobody na doživotí. S takto „mírným“ trestem pro 28letého mladíka se státní prokurátor nehodlal smířit a okamžitě se proti němu odvolal k Nejvyššímu soudu. Ten jeho přání vyhověl a trest zpřísnil. K popravě Karla Hájka i Josefa Pavelky došlo dne 9. září 1952 na dvoře pankrácké věznice. Jejich těla byla převezena do Ústavu soudního lékařství a po pitvách tajně uložena do jednoho ze společných hrobů na hřbitově Praha-Ďáblice.
Petr Mallota
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

‹ ›

Kameny zmizelých - Rodina Krásova

Autor: Tomáš Klokočník, 12.11.2014
Umístění: Praha 1, Na Poříčí 1040, naproti bočnímu vchodu do nákupního centra Paladium, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
OTA KRÁSA
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RIZE

ZDE ŽILA
IRMA KRÁSOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V RIZE

ZDE ŽIL
JIŘÍ KRÁSA
NAR. 1927
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RIZE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Tomáš Klokočník