Praha 1

Pamětní deska Josef Smrkovský

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2007
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí 801/52
Nápis:
V TOMTO DOMĚ PRACOVAL VLASTENEC
- ČELNÝ PŘEDSTAVITEL PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ 1945,
JOSEF SMRKOVSKÝ
PŘEDSEDA NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
ROKU 1968
SVAZ DRUŽSTEVNÍCH ROLNÍKŮ A FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Jiří Porteš, 10.04.2014
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí 816/49
Nápis:
ZA VLAST POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY TITO ZAMĚSTNANCI
ROLNICKÉ VZÁJEMNÉ POJIŠŤOVNY
RUDOLF DVOŘÁČEK, KAREL KOSTELKA
ANTONÍN HEBKÝ, LUDVÍK KŘIŠŤAN
RUDOLF HORÁČEK, JOSEF PANCHÁRTEK
FRANTIŠEK HOSTĚRADSKÝ, JOSEF PASTOREK
JOSEF HRUŠKA, EDUARD TUREK
JOSEF CHOLT, FRANTIŠEK URBÁNEK
ARNOŠT KODEŠ, VÁCLAV VALD
MIROSLV VÝBORNÝ
1939 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pamětní deska Jan Palach a Jan Zajíc

Autor: Vladimír Štrupl, 11.04.2015
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí, v zeleni poblíž pomníku sv. Václava
Nápis:
JAN PALACH
*11.8.1948 +19.1.1969
JAN ZAJÍC
*3.7.1950 +25.2.1969

OBĚTEM KOMUNISMU
MEMORY OF THE VICTIMS OF COMMUNISM
ZUM GEDÄCHTNIS DER OPFERN DES KOMMUNISMUS

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: CEVH MO ČR, 09.08.2005
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí 793/36, pamětní deska v domě, hala v přízemí
Nápis:
BRATRSKY SPJATI V DÍLE MELANTRICHA
POLOŽILI ŽIVOTY NA OLTÁŘ VLASTI
V BOJI ZA NAŠI SVOBODU:
VOJTĚCH BINAR, REDAKTOR, MOR. OSTRAVA
VLADIMÍR BISTL, INZERTNÍ ZÁSTUPCE, PRAHA
FRANTIŠEK DURČÁK, REDAKTOR, BRNO
JIŘÍ FRANKENBERGER, REDAKTOR, PRAHA
JOSEF GEBAUER, DĚLNÍK, MOR. OSTRAVA
ANNA HAJNÁ, DĚLNICE, PRAHA
ANTONÍN HANÍK, KNIHAŘ, BRNO
EMANUEL HLADKÝ, FOTOGRAF, PRAHA
DR. VLADIMÍR HRUBAN, REDAKTOR, PRAHA
JOSEF HOLUB, DĚLNÍK, PRAHA
JOSEF CHLUP, REDAKTOR, BRNO
KAREL JANDEJSEK, VRÁTNÝ, PRAHA
FRANTIŠEK JECH, PÍSMOLIJEC, PRAHA
BOHUMIL KOHÁČEK, AUTOŘIDIČ, PRAHA
JAN KŘEHLÍK, STROJNÍ SAZEČ, BRNO
JOSEF KOSTOŠ, STROJNÍ SAZEČ, PRAHA
ANTONÍN MÁDL, ŘEDITEL TISKÁRNY, PRAHA
VÁCLAV MANYCH, ÚŘEDNÍK, HRADEC KRÁLOVÉ
FRANTIŠEK PETRBAUER, FAKTOR, PRAHA
FRANTIŠEK PLOSKONKA, KAMELOT, MOR. OSTRAVA
JAN RAMBOUSEK, METÉR, PRAHA
OTTO ROHÁČEK, HLUBO-LEPTAŘ, PRAHA
VÁCLAV STRÖBL, ÚŘEDNÍK, PRAHA
EMIL SCHWARZ, SPORTOVNÍ REDAKTOR, PRAHA
JOSEF ŠIMEK, ÚŘEDNÍK, PRAHA
JOSEF SKOUMAL, STROJNÍ SAZEČ, MOR. OSTRAVA
SVATOPLUK SPÁČIL, ŠÉFREDAKTOR, MOR. OSTRAVA
ROBERT SVOBODA, DĚLNÍK, BRNO
JAROMÍR ŠAFÁŘ, REDAKTOR, PRAHA
KAREL TABART, REDAKTOR, BRNO
JOSEF TRNKA, DĚLNÍK, PRAHA
ANTONÍN TALÍŘ, ???, MOR. OSTRAVA
ŠTĚPÁN ZAHAJSKÝ, DĚLNÍK, MOR. OSTRAVA
MIROSLAV ZEMAN, ÚŘEDNÍK, PRAHA
JOSEF ŽÁK, ???, PRAHA
NA VĚČNOU PAMĚŤ PADLÝCH VLASTENCŮ
28.10.1945
Poznámka:

ze snímku, zejména ve spodní části špatně čitelné, jsou možné chyby v opisu jmen


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20481
Souřadnice: N50°4'54.26'' E14°25'34.58''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Památné místo Jan Palach a Jan Zajíc

Autor: Vladimír Štrupl, 16.02.2007
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí, v dlažbě před kašnou u Národního muzea
Nápis:
JAN
PALACH
1948-1969
JAN
ZAJÍC
1950-1969

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Marie Elišáková

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 03.10.2011
Umístění: Praha 1, Václavské náměstí 793/36, Nové město, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
MARIE ELIŠÁKOVÁ
NAR. 1883
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
TAMTÉŽ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'54.7'' E14°25'36.6''
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Vojtěch Stráník
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník Albrecht z Valdštejna

Autor: Marek Skýpala, 24.02.2015
Umístění: Praha 1, Valdštejnská, socha v areálu Valdštejnského paláce
Nápis:
ALBRECHT z VALDŠTEJNA
1583 - 1634
Poznámka:

Investor: Senát Parlamentu České republiky
Zhotovitel kopie sochy: Kunstmertal Petr Dvořák
Zhotovitel podstavce: Kamenosochařství Bohumil Pánek
Architekt: ing. akad. arch. Hana Zachová
Realizace: 2009


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'25.23'' E14°24'23.31''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Pamětní deska Alois Eliáš

Autor: Josef Kareš, 16.02.2012
Umístění: Praha 1, Valdštejnská 154/10
Nápis:
ALOIS ELIÁŠ
ARMÁDNÍ GENERÁL IN MEMORIAM
29.9.1890 – 19.6.1942
ZDE UMÍSTIL UTAJENÝ OSOBNÍ
VOJENSKÝ ŠTÁB,
JEHOŽ PROSTŘEDNICTVÍM
UDRŽOVAL KONTAKTY S VOJENSKOU
ODBOJOVOU ORGANIZACÍ
OBRANA NÁRODA
NA PŘÍKAZ REINHARDA HEYDRICHA
BYL POPRAVEN
JAKO JEDINÝ PŘEDSEDA VLÁDY
V NACISTY OKUPOVANÉ EVROPĚ

GENERAL
ALOIS ELIÁŠ
29.9.1890 – 19.6.1942
executed
as the only Prime Minister in Nazi
occupied Europe.
had used this palace
to liaise with the resistance group
of Czechoslovak Army officers
„Nation´s Defence“

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Františka Plamínková

Autor: Vladimír Štrupl, 12.02.2012
Umístění: Praha 1, Valdštejnské náměstí 4, I. nádvoří Valdštejnského paláce
Nápis:
FRANTIŠKA PLAMÍNKOVÁ
5.2.1875 – 30.6.1942
ČESKÁ POLITIČKA, ORGANIZÁTORKY HNUTÍ ZA ŽENSKÁ PRÁVA.
OD ROKU 1925 ČLENKA SENÁTU NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. POPRAVENA ZA HEYDRICHIÁDY.
Poznámka:

Pamětní deska byla slavnostně odhalena 23. září 2008.
Vzpomenuta je dále na pamětní desce v Praze 1, Staroměstské nám. 932/6. V r. 1992 byla vyznamenána in memoriam Řádem T.G. Masaryka III. tř.
Foto na vyžádání laskavě poskytla Mgr. V.Husáková, Kancelář Senátu - oddělení vztahů s veřejností


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Josef Nestával

Autor: Vladimír Štrupl, 14.05.2019
Umístění: Praha 1, Valentinská 22/12
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL PRÁVNÍK A POLITIK
VĚZEŇ DVOU TOTALITNÍCH REŽIMŮ
JUDr. JOSEF NESTÁVAL
ODSOUZENÝ DVAKRÁT K DOŽIVOTNÍMU TRESTU VĚZENÍ:
ZA PROTINACISTICKÝ ODBOJ V DUBNU 1942 V BERLÍNĚ
A ZA PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ VE VYKONSTRUOVANÉM PROCESU S MILADOU HORÁKOVOU V ČERVNU 1950 V PRAZE
"Za svou pravdu jsem vždy čestně, třeba tvrdě bojoval a dovedl vyhrát, dokáži i prohrát.
To je riziko veřejné činnosti"
/V den svého výslechu před soudem 1.6.1950/
Poznámka:

Josef Nestával, 14. 12. 1900 v Praze, + 1. 4. 1976 v Praze.
právník, národněsocialistický politik a člen národněsocialistické „politické šestky“. Nejstarší ze sedmi dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen čtyři. Otec Antonín pracoval jako dělník, později získal místo zřízence v Krasoumné jednotě. V roce 1915 padl na italské frontě, což život rodiny značně poznamenalo. Když v jedenácti letech Josef nastoupil na Akademické gymnázium v Praze, musel si přivydělávat kondicemi. V listopadu 1918 se jako středoškolák přihlásil do Stráže svobody, v roce 1919 se účastnil bojů na Slovensku. Od října 1919 studoval na Právnické fakultě UK v Praze, byl činný ve studentském spolkovém životě – jako jeden z předáků Klubu čs. socialistického studentstva byl místostarostou právnického spolku Všehrd. Po absolvování PF UK pracoval krátce jako konceptní úředník, v letech 1931–1934 byl tajemníkem předsednictva ČSNS a zástupcem generálního tajemníka. V roce 1934 v důsledku vnitrostranických neshod odešel do praxe, stal se právním referentem Ústředí nemocenských pojišťoven. Angažoval se i ve sportu, sedmnáct let hrál aktivně fotbal, byl členem výboru Čs. fotbalové asociace a také předsedou fotbalového klubu Viktoria Žižkov. Za druhé republiky byl funkcionářem Strany národní jednoty, od března 1939 byl referentem správní komise pražského magistrátu. Po okupaci se zapojil do odbojového hnutí (skupinu vedl pražský primátor Otakar Klapka), udržoval styky s předsedou protektorátní vlády gen. Aloisem Eliášem a s členy vojenské organizace ON, především pplk. Josefem Balabánem. Podílel se na organizaci Civilní protiletecké obrany, která měla hrát důležitou roli v protinacistickém povstání, zaměstnával na pražském magistrátu propuštěné důstojníky. Byl zdrojem důležitých informací pro odboj, protože se stal vysokým funkcionářem Národního souručenství. V červenci 1940 byl gestapem zatčen a v březnu 1942 v Berlíně lidovým soudem odsouzen k trestu doživotní káznice. Osvobozen byl až v květnu 1945 na Mírově. Po válce nepřijal nabízenou funkci generálního tajemníka ČSNS a působil jako ředitel Ústředního svazu nemocenských pojišťoven a člen rady pražského národního výboru. Komunisté ho považovali za příslušníka levice a v únoru 1948 mu nabídli členství v Ústředním akčním výboru Národní fronty, to však odmítl, byl „vyakčněn“ a ve Svazu pojišťoven zůstal jako řadový referent. V létě 1948 ho z pověření P. Zenkla kontaktovala M. Horáková, aby se ujal vedení ČSNS v ilegalitě. Posléze s několika spolupracovníky vytvořil národněsocialistickou „politickou šestku“. Členové tohoto orgánu se snažili reagovat na politickou situaci vzniklou po únoru 1948. Na jednotlivých schůzkách předkládali návrhy hospodářské, politické či církevní povahy. Projednávala se rovněž pomoc postiženým rodinám politických vězňů nebo zřizování krajských důvěrníků ČSNS v ilegalitě. Jejich veškeré snahy směřovaly ke zdárnému chodu země po změně režimu. V září 1948 se J. Nestával spolu s M. Horákovou zúčastnil schůzky na faře ve Vinoři u Prahy, kde se národní socialisté sešli s nezávislými sociálními demokraty a lidovci. Josef Nestával byl zatčen 8. listopadu 1949. Vyšetřovatelé StB ho původně vybrali jako vedoucího činitele tzv. Direktoria čs. odboje – počátkem roku 1950 byla do čela postavena M. Horáková a Nestával byl označen za její pravou ruku. Souzen byl ve dnech 31. května až 8. června 1950 v rámci monstrprocesu „dr. Horáková Milada a spol.“. V čele senátu Státního soudu stanul JUDr. Karel Trudák. Prokuraturu zastupovali JUDr. Josef Urválek, JUDr. Jarmila Brožová, plk. JUDr. Juraj Vieska a JUDr. Jiří Kepák. Státní soud v Praze odsoudil J. Nestávala pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu těžkého žaláře na doživotí, k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kčs, konfiskaci celého jmění a ztrátě občanských práv na dobu deseti let. Prošel věznicemi na Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích, všude na něj byli nasazeni konfidenti StB. Podmínečně propuštěn byl 12. listopadu 1963. Poté pracoval manuálně, nejdéle jako noční hlídač. V roce 1968 chtěl obnovit předúnorovou ČSNS, ale záměr se nezdařil. Plně rehabilitován byl v roce 1990.
(zdroj: www.ustrcr.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl