a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: www.vaclavhavel.cz

Václav Havel

* 5.10.1936 (Praha, Československá republika)
† 18.12.2011 (Vlčice - Hrádeček, Česká republika)

Václav Havel byl celkově 9. a posledním československým a posléze 1. českým prezidentem po sametové revoluci. Za totalitního komunistického režimu byl známým disidentem, který byl za své činy a názory celkem asi 5 let vězněn. Podepsal a šířil Chartu 77. Byl a je známý jako velmi humanisticky smýšlející člověk s filosofickým způsobem přemýšlení. Ve svém životě i veřejných funkcích vždy velice dbal na dodržování lidských práv. Je dodnes velice známý i oblíbený nejen v západním světě. Pokaždé působil přívětivým a diskusi přístupným dojmem. Dbal na “obyčejné” lidství a důležité základní morální postoje a hodnoty v lidském životě.
V době výkonu funkce prezidenta byl zároveň vrchním velitelem Československé armády a později i Armády České republiky.

Narodil se v Praze v intelektuálské a podnikatelské rodině. Jeho otcem byl Václav M. Havel (1897–1979), matkou Božena Havlová, roz. Vavrečková (1913-1970). Známým příbuzným byl například Miloš Havel, jeho strýc, který založil AB Barrandov.
Po roce 1945 navštěvoval Václav Havel elitní internátní školu v Poděbradech. Ta byla v roce 1950 zrušena a V. Havel měl potíže, i kvůli svému “buržoaznímu” původu, získat místo na střední škole. V roce 1951 nastoupil do učebního oboru jako chemický laborant na pražskou Střední všeobecně vzdělávací školu pro pracující ve Štěpánské ulici 22, kde studoval večerně. Maturitu složil v roce 1954. Z kádrových důvodů nebyl přijat na žádnou vysokou školu humanitního zaměření, a proto v letech 1955–1957 studoval na ekonomické fakultě Českého vysokého učení technického. Pokusil se přestoupit na filmovou fakultu Akademie múzických umění, byl však odmítnut a nebyl přijat zpět na České vysoké učení technické. V průběhu 60.let dálkově studoval divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou absolvovalv roce 1966.
Dne 9. července 1964 se oženil, po 8 letech známosti, s Olgou Šplíchalovou.

Na začátku svého disidentského působení v předvečer Pražského jara, v červnu 1967, na IV. sjezdu československých spisovatelů pronesl kritický projev odsuzující dobové cenzurní praktiky, po kterém byl na příkaz Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) (spolu s Ivanem Klímou, Pavlem Kohoutem a Ludvíkem Vaculíkem) vyškrtnut z kandidátky vedení Svazu československých spisovatelů. Během období Pražského jara podporoval reformy, patřil k liberálnímu nekomunistickému křídlu.
K prvnímu výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, 21. srpna 1969, vyšla petice Deset bodů ostře odmítající okupaci a její politické a kulturní důsledky. Spolu s ostatními prominentními signatáři byl policií vyšetřován a později obviněn z „podvracení republiky”. V roce 1972 podepsal další spisovatelskou petici, požadující propuštění politických vězňů.
V 70. letech došlo ke vzniku občanské iniciativy Charta 77, zaměřené na dodržování lidských práv, která své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. Václav Havel se – spolu s Janem Patočkou a Jiřím Hájkem – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Následkem toho strávil v lednu - květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě. V říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu - březnu 1978. Na počátku 80. let byl také vězněn, což se negativně podepsalo na jeho zdraví.
Po 17. listopadu 1989 se Václav Havel (dne 19. listopadu) zúčastnil založení Občanského fóra (OF), protitotalitního hnutí sdružujícího reformní a demokratické síly české části federace, a od počátku patřil k jeho nejvlivnějším představitelům.
Od 29. prosince 1989 do 20. července 1992 vykonával funkci 9. československého prezidenta a od 2. února 1993 do 2. února 2003 zastával funkci 1. prezidenta samostatné České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta.
27. ledna 1996 zemřela Václavu Havlovi jeho první manželka Olga. O rok později se podruhé oženil s Dagmar Veškrnovou.

Václav Havel by také známý jako dramatik a esejista. Jako literát debutoval v roce 1955 v časopise Květen. Až do roku 1969, kdy mu bylo publikování v Československu zakázáno, uveřejňoval své texty v periodicích Divadelní noviny, Divadlo, Host do domu, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu (Sešity pro literaturu a diskusi), Tvář a Zítřek. Literární dílo Václava Havla spadá do tří žánrů. Z 50. a 60. let 20. století pochází poezie, nejprve básně psané zejména ve volném verši (sbírky Čtyři rané básně (1953), Záchvěvy (1954), První úpisy (1955), Prostory a časy (1956), Na okraji jara (1956)), později strojopisné kaligramy – typogramy (ve sbírce Antikódy: Antikódy I (1964), Antikódy II (1969), Antikódy III a IV). Na světovou uměleckou scénu Havel pronikl svou dramatickou tvorbou; první významnou divadelní hru Zahradní slavnost uvedl roku 1963, poslední Odcházení napsal v roce 2006. Je rovněž autorem scénáře a režisérem stejnojmenného celovečerního filmu z roku 2011.

Václav Havel získal řadu vyznamenání a ocenění. V říjnu 2003 mu byl udělen Řád Bílého lva jako nejvyšší státní vyznamenání České republiky a také Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V. Havel byl oceněn i řadou jiných států. Získal řadu čestných doktorátů od významných českých i světových vysokých škol a univerzit.
Přesný seznam všech ocenění Václav Havla lze nalézt na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ocen%C4%9Bn%C3%AD_V%C3%A1clava_Havla

Z celé řady známých projevů a citátů Václava Havla je asi nejčastěji uváděným tento: “Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí”!

Václav Havel zemřel v neděli 18. prosince 2011 v 9.46 hodin na následky dlouhodobých zdravotních problémů. Státní pohřeb za účasti zahraničních hostů byl uspořádán v pátek 23. prosince 2011 v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Česká vláda v reakci na úmrtí vyhlásila od 21. prosince třídenní státní smutek a navrhla přijmout zákon oceňující Havlovy zásluhy o svobodu a demokracii. Pietním shromážděním ve velké aule Karolina uctila jeho památku i Univerzita Karlova.

Zdroje (mimo informací z desek):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana , http://www.vaclavhavel.cz/

VPM:
hrob - Praha 10, okres Praha 10
pamětní deska - Karlovy Vary, okres Karlovy Vary
pamětní deska - Sušice, okres Klatovy
pamětní deska - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pamětní deska - Praha 1, okres Praha 1
OSTATNÍ:
pomník - Praha 20, okres Praha 20
pomník - Praha 1, okres Praha 1
pomník - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pamětní deska - Litomyšl, okres Svitavy


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.