Praha 1
Pamětní deska Karel Hájek
- + o skupině VPM (Poslední adresa)
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
Poznámka:
Narodil se 29. června 1924 v Praze. Jeho otec Karel Hájek starší byl majitelem prosperující řeznické živnosti a také majitelem domu č. 42 v ulici Na Poříčí. Matka Františka, rozená Bartošová pečovala o domácnost. Karel Hájek měl jediného sourozence, mladší sestru Milenu.
Karel Hájek mladší vychodil obecnou školu v Biskupské ulici, čtyři ročníky reálného gymnázia v ulici Truhlářská a dva ročníky školy pokračovací, kdy se vyučil u svého otce. Vzdělání v rodinném podnikání si následně doplnil na jednoroční řeznicko-uzenářské škole mistrovské. U svého otce pracoval až do roku 1944. Tehdy neunikl totálnímu nasazení. Na samém sklonku války v březnu 1945 se vrátil ke svému otci, u něhož působil do července 1945. V tu dobu byla na Hájkův vyhlášený podnik dosazena národní správa. Karel Hájek mladší byl poté krátkou dobu zaměstnán jako úředník u repatriačního úřadu. Od října 1945 pak pracoval jako dělník u svého strýce v Libni při výrobě mlékařských konví. Před nástupem na vojnu v únoru 1946 pak ještě nějaký čas jezdil jako řidič pro druhého strýce, majitele pekařství na Praze 2. Po návratu do civilu se ke strýci vrátil, ale jeho působení zde poznamenalo znárodnění pekařství. Karla Hájka převzal národní podnik Odkolek. Pro nového zaměstnavatele pracoval na stejné pozici, tedy jako rozvážeč pečiva.
Mladík z bohaté pražské rodiny, který rád navštěvoval v kruhu svých známých vyhlášené kavárny, se po komunistickém puči zapojil do protikomunistického odboje. Na popud svého známého z vojny Josefa Pavelky se totiž stal součástí ilegální skupiny organizované kurýrem západních zpravodajských služeb Vladimírem Komárkem. Ilegální buňka, která byla ze Západu dokonce vybavena vysílačkami a udržovala takto spojení, vykonávala nebezpečnou činnost od počátku roku 1949 do února 1951, tedy téměř dva roky. Sám Karel Hájek byl do jejích aktivit plně zasvěcen v polovině ledna 1951, nicméně již od jara 1949 kurýrovi Komárkovi při jeho tajných pobytech v hlavním městě příležitostně vypomáhal.
V době, kdy se stal Hájek plnohodnotnou součástí Komárkovy sítě (z jeho bytu se dokonce několikrát vysílalo), jí byla již StB na stopě a připravovala protiakce. 11. února 1951 došlo u Pavelky v bytě k přestřelce s příslušníky tajné policie, kteří ho sem přišli zatknout. Odbojář jednoho ze zasahujících příslušníků smrtelně postřelil a podařilo se mu uniknout. Ovšem ne nadlouho, neboť StB spustila rozsáhlé zatýkání, kterému členové ilegální organizace postupně padali za oběť. Karel Hájek byl zadržen 12. února 1951, načež putoval do vazby StB v pankrácké věznici, odkud již nikdy nevyšel. V příštích měsících komunistická tajná policie brutálními výslechy připravovala zatčené na chystaný politický monstrproces. Padlo přitom rozhodnutí propojit zpravodajskou skupinu kurýra Komárka (ten zatčení unikl) s „vyzvědačskou“ kauzou americké tiskové agentury v Praze Associated Press a jejím vedoucím Williamem Nathanem Oatisem.
Státní soud se Hájkovým případem (proces Josef Pavelka a spol.) zabýval ve dnech 13. až 15. března 1952. Zatímco Josefa Pavelku soud odsoudil k trestu smrti, Karel Hájek dostal za trestný čin velezrady, vyzvědačství a trestný čin pomoci k vraždě trest odnětí svobody na doživotí. S takto „mírným“ trestem pro 28letého mladíka se státní prokurátor nehodlal smířit a okamžitě se proti němu odvolal k Nejvyššímu soudu. Ten jeho přání vyhověl a trest zpřísnil. K popravě Karla Hájka i Josefa Pavelky došlo dne 9. září 1952 na dvoře pankrácké věznice. Jejich těla byla převezena do Ústavu soudního lékařství a po pitvách tajně uložena do jednoho ze společných hrobů na hřbitově Praha-Ďáblice.
Petr Mallota
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Kameny zmizelých - Rodina Krásova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
OTA KRÁSA
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RIZE
ZDE ŽILA
IRMA KRÁSOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V RIZE
ZDE ŽIL
JIŘÍ KRÁSA
NAR. 1927
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RIZE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Tomáš Klokočník
Pamětní deska Obětem 2. světové války
ZA IDEÁLY
KVĚTNOVÉ REVOLUCE
ZDE POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
JAROSLAV HAVEL
VÁCLAV KUNDRÁT
BOHUMIL KREJČÍ
HUGO SEDLÁČEK
OLD.ŘEHOŘOVSKÝ
PRACÍ CTÍME JEJICH
PAMÁTKU.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20475
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA PAMĚŤ OBĚTEM BOJE ZA SVOBODU
V LETECH 1939-1945
JOSEF BUČIL, JOSEF BRUCHE, KAREL DÍTĚ, VÁCLAV DLABÁČEK, BOHUMIL DŘEVO, PAVEL EPSTEIN, ARNOŠT GOLDSCHMÍD, LEON GÖRNER, JAROSLAV HAAS, FRANTIŠEK HAVRÁNEK, DR. VLADIMÍR HORA, OLDŘICH HRSTKA, BOHUSLAV CHLEBEČEK, JOSEF JEDLINSKÝ, BOHUSLAV JELÍNEK, KAREL KABELKA, VILMA KAHNOVÁ, DR. JAN V. KELLER, JOSEF KITLAŘ, JOSEF KOCOUREK, FRANTIŠEK KORNFELD, VLADIMÍR KOUDELKA, KAREL KROUPA, OTILIE LASCHOVÁ, JOSEF MAŠEK, FRANTIŠEK MIKA, ANTONÍN MÍŠEK, KAREL MODR, JOSEF MRÁZEK, JOSEF NEDVĚD, VÁCLAV NEVEČEŘAL, JOSEF NINGER, JAROSLAV NOVOTNÝ, JOSEF PALEČEK, EUGEN PICK, FRANTIŠEK PONEC, JOSEF ROUBÍČEK, PAVEL ROUS, FRANTIŠEK RUSÝ, HANUŠ SEELENFRIED, MAREK SCHIMMERL, KAREL SCHÜTZ, EMANUEL SLÁDEK, VÁCLAV SMÍŠEK, ADOLF SPITZ, HILDA STRNADOVÁ, ARNOŠT SUDÍK, JAROMÍR SÝKORA, JAN ŠAFRÁNEK, FRANTIŠEK ŠMEJKAL, JOSEF ŠONKA, JOSEF ŠVESTKA, VÍTĚZSLAV TOCH, LADISLAV VESELÝ, KAREL VOPRŠÁLEK, BEDŘICH WEINSTEIN
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
JOSEF KREJČIŘÍK
LADISLAV STAN
+ 7.V.1945
ILEGÁLNÍ SKUPINA BLANÍK
POLICEJNÍ ORGANIZACE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA VĚČNOU PAMĚŤ
UVÁDÍME ŽE V DOBĚ NĚMECKÉHO
ÚTISKU 1939 – 45 ZE ZAMĚSTNANCŮ
NAŠEHO ÚSTAVU ZA VLAST
A NÁROD ŽIVOT POLOŽILI :
BLAŽEK MILOŠ, GÜTLING JOSEF, HANZLÍK VILÉM, HYMANOVÁ ANNA, KADLEC VÁCLAV, KAMPER OTAKAR, PLACHÝ JINDŘICH, SEEMAN ANTONÍN, TITTELBACH JAR.,
ŽDIARSKÝ VILÉM
OBĚŤ VAŠE NEBYLA MARNÁ.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pamětní deska Obětem 2. světové války
VĚČNÉ PAMÁTCE
PROFESORŮ
PRAŽSKÉ KONSERVATOŘE,
KTEŘÍ ZAHYNULI
V BOJI PROTI FAŠISMU
RUDOLF KAREL SKLADATEL *1880 – 6.3.1945 V TEREZÍNĚ
JOSEF DĚDA HOBOJISTA *1896 – 14.2.1945 PŘI LETECKÉM NÁLETU V PRAZE
OTTO VEBER FAGOTISTA *1893 – 7.5.1945 PŘI REVOLUCI V PRAZE
STÁTNÍ KONSERVATOŘ V PRAZE
KVĚTEN 1960
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pomník Oběti 2. světové války
ZDE PADL ZA VLAST
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
V KVĚTNOVÉM POVSTÁNÍ 1945
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20541
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
ZA VĚRNOST PŘÍSAZE, ZA VĚRNOST K PRAPORU HNUTÍ,
ZA VĚRNOST VLASTI AŽ K SMRTI, NA NEHYNOUCÍ PAMĚŤ PŘÍŠTÍM GENERACÍM.
ZA OZBROJENOU AKTIVNÍ ČINNOST V NÁRODNÍM BOJI ZA OSVOBOZENÍ BYLI V ZAJETÍ DNE 5.V.1945 NA TOMTO MOSTĚ A V OKOLÍ POPRAVENI A DO VLTAVY SVRŽENI PŘÍSLUŠNÍCI BÝV. VOJ. ILL. HNUTÍ „VĚRNÝ PES“ JINONICE-RADLICE:
POR. V ZÁL. DR. ING. JIŘÍ KADELA,
DOBROVOL. KVĚTOSLAV BUKOLSKÝ,
PPL. DĚL. OTOKAR HÁVA,
DOBROVOL. ANTONÍN KAŠPÁREK,
DOBROVOL. JOSEF ŠAFRA, S
AMOSTATNĚ BOJUJÍCÍ DOBROVOLNÍCI:
JAN BENDA, JUC. BEDŘICH HAMPACHER, JOS. KŘEMEN, JAROSLAV NOVOTNÝ A DALŠÍ SKUPINA NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ.
ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20512
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska studentům a právníkům
NA PAMÁTKU PRÁVNÍKŮ
A STUDENTŮ PRÁV,
KTEŘÍ TRPĚLI
A UMÍRALI V DOBÁCH
ZÁPASU O PRÁVO
A SPRAVEDLNOST.
VĚNUJE VŠEHRD
8.května 1995
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'30.2'' E14°25'3.09''
Pomník přidal: Josef Přerovský
