Praha 1

Kameny zmizelých - Karel Mautner

Autor: Miloš Downgrief Doležal, 19.10.2021
Umístění: Praha 1, Benediktská 689/8, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
KAREL MAUTNER
NAR. 1896
DEPORTOVÁN¨1942 DO TEREZÍNA
1942 DO RAASIKY
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Narozen 10. 05. 1896
Poslední bydliště před deportací: Praha I
Adresa / místo registrace v Protektorátu: Praha I, Benediktská 8
Transport AAu, č. 422 (27. 07. 1942, Praha -> Terezín)
Transport Be, č. 768 (01. 09. 1942, Terezín -> Raasiku)
Zahynul.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/108945-karel-mautner/)


Souřadnice: N50°5'26.5'' E14°25'38.44''
Pomník přidal: Miloš Downgrief Doležal

Pamětní deska JUDr.Luboš Jeřábek

Autor: Vladimír Štrupl, 18.03.2006
Umístění: Praha 1, Betlémská 331/1
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
JUDR.
LUBOŠ JEŘÁBEK
ADVOKÁT
PADL PŘI HÁJENÍ PRAHY
DNE 5. KVĚTNA 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20448
Souřadnice: N50°5'0.6'' E14°24'49.07'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 31.05.2011
Umístění: Praha 1, Betlémská 4/287, Staré Město, SPŠ strojnická, ve vestibulu školy
Nápis:
OBĚTI REVOLUČNÍCH DNŮ
5. – 9. V. 1945

STAVITELSKÁ ŠKOLA
HOŘEJŠÍ KAREL , S 36 + 5. V. 1945
MALÝ RADONIL, S 1A + 6. V. 1945
HUPTYCH JIŘÍ , S 2C + 5. V. 1945
PTÁČEK MILOŠ , K 28 + 6. V. 1945
HACNUSEK MILAN, S 1A + 7. V. 1945
RAMPL MIROSLAV, S 4C + 6. V. 1945

CHEMICKÁ ŠKOLA
BRUHLÍK VÍTĚZSLAV, CH 4B + 8. V. 1945
LEVINSKÝ JOSEF, CH 4A + 7. V. 1945

STROJNICKÁ ŠKOLA
PROF. MÜLLER VLAD., + 8. V. 1945
MICHL ZDENĚK, M + 15. III. 1943
TOMÁŠEK JIŘÍ, M 4N + 30. IV. 1945

KDO PRO VLAST PADLI VĚČNĚ, BUDOU ŽÍTI
Poznámka:

info ke jménu:
Devatenáctiletý Miroslav Rampl o vlásek unikl smrti v Resslově ulici, když krátce před náletem opustil následně naplno zasažený dům. Zapojil se do bojů u pankrácké vozovny během povstání a v noci na 7. května 1945 jej těžce zranily střely z německého kulometu v Michli. Zemřel 14. května 1945.
(zdroj: https://www.hrdinovevalky.cz/person/rampl-miroslav/?fbclid=IwAR0eIAIiCFtOY4h2VAjvksMNXRQdbMguTWbGoP7s8goT7ct3Mmt13ko8PCI , kniha F. Vojtášek)


Souřadnice: N50°5'0.6'' E14°24'49.07'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Filip Vojtášek
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Mistr Jan Hus

Autor: Marek Lanzendorf, 22.11.2022
Umístění: Praha 1, Betlémské náměstí 256/5, Betlémská kaple, pravá boční stěna
Nápis:
Památka z domu v němž bydlel
Mistr Jan Hus,
co kazatel betlémské kaple.

Souřadnice: N50°5'2.62'' E14°25'3.18'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Betlémská kaple

Autor: Marek Lanzendorf, 22.11.2022
Umístění: Praha 1, Betlémské náměstí 256/5
Nápis:
BETLÉMSKÁ KAPLE
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

ZALOŽENA 1391, OD R. 1402 ZDE
KÁZAL MISTR JAN HUS, JEHOŽ
PŘIČINĚNÍM SE STALA STŘEDISKEM
REFORMNÍHO HNUTÍ, OD R. 1414
JAKOUBEK ZE STŘÍBRA ZAVEDL
PŘIJÍMÁNÍ POD OBOJÍ, ROKU 1521
T. MÜNZER. 1786 ZBOŘENA, 1950-52
OBNOVENA ARCH. J. PRAGNEREM

Souřadnice: N50°5'2.62'' E14°25'3.18'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Busta Mistr Jan Hus

Autor: Jiří Padevět, 29.06.2022
Umístění: Praha 1, Betlémské náměstí 351/6, proti bočnímu vchodu do Betlémské kaple
Nápis:
Daniel Paul

JAN HUS 2011
Poznámka:

Jan Hus byl náboženským reformátorem a inspirátorem husitského hnutí.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus , https://www.pametni-desky-v-praze.cz/2013/05/16/tajemna-busta/ )


Souřadnice: N50°5'3.52'' E14°25'4.53''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - Erich Spalter

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Bílkova 6/8, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE BYDLEL
ERICH SPALTER
NAR. 1907
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Jedná se o jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Souřadnice: N50°5'27.82'' E14°25'13.22'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 12.04.2005
Umístění: Praha 1, Biskupská 1276/12
Nápis:
V DOBĚ NACISTICKÉ OKUPACE BYLO ZDE
REÁLNÉ GYMNASIUM ATHENEUM
V BOJI PROTI FAŠISMU POLOŽILI ŽIVOT
ZA SVOBODU NÁRODA A JEHO ŠŤASTNOU
BUDOUCNOST

JAROSLAV HOBLÍK, PROF. ALOIS KAMENICKÝ,
VÁCLAV ŠALDA, VLADIMÍR ŠMEJKAL,
ARTUR ŠTECH, LUBOMÍR VAŠÁTKO,
JAROSLAV BĚHOUNEK, JIŘÍ KALINA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20444
Souřadnice: N50°5'24.83'' E14°26'5.28'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Miloslav Jebavý

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 19.01.2020
Umístění: Praha 1, Bolzanova 1615/1, rohový dům, tabulka umístěna z ulice Opletalova
Nápis:
ZDE ŽIL
MILOSLAV JEBAVÝ
ÚČASTNÍK II. A III. ODBOJE
NAROZEN 27.8.1911
ZATČEN 6.3.1949
POPRAVEN 18.7.1949
Poznámka:

Miloslav Jebavý se narodil se 27. srpna 1911 v Hájích nad Jizerou (okres Semily, Liberecký kraj), jeho otec byl kovářem zaměstnaným v továrně. Po absolvování obecné školy v Loukově a odmaturování na gymnáziu v Olomouci odcestoval v roce 1930 do Francie, kde si chtěl najít zaměstnání. Tam nejprve pobýval v Paříži, posléze v Marseille, ovšem nikde nenalezl odpovídající uplatnění, a tak ještě téhož roku, v listopadu 1930, vstoupil do řad cizinecké legie. Sloužil v Maroku, Alžírsku i na Sahaře, dosáhl hodnosti rotmistra a nakonec byl jmenován důstojnickým čekatelem.
Na počátku války byl v rámci 11. pěšího pluku odeslán do Francie, kde byla jeho jednotka umístěna na frontě mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií. S ní podstoupil těžké ústupové boje s Němci, francouzská kapitulace ho zastihla nedaleko Dijonu, kudy tehdy probíhala demarkační linie. Po odeslání zpět do Afriky se rozhodl k útěku do Anglie a k tomuto účelu si v Casablance opatřil starou rybářskou bárku, se kterou se mu podařilo v červnu 1941 spolu s několika dalšími československými vojáky šťastně přistát v Gibraltaru. Zde vstoupil do řad britské armády, absolvoval paradesantní výcvik a další speciální kurzy a po svém návratu (přidělen do štábu velitele pevnosti) byl využíván pro zpravodajskou činnost. V roce 1941 působil na území Maroka a Alžírska, v roce 1942 byl nasazen v Libyi a v druhé polovině téhož roku seskočil padákem nad severní Francií. Na počátku roku 1943 byl ponorkou vysazen na jihovýchodním pobřeží Francie, ovšem v červenci 1943 byl francouzskou vichistickou policií zatčen v Montpellier a vězněn až do ledna 1944 v Eysses. Odtud se mu podařilo uprchnout a přes Pyreneje se dostal do Gibraltaru a následně pak do Anglie.
V britských službách (zařazen u RAF a M.I. – doklady na jméno kpt. F. Stargarti) získal postupně hodnost majora. Na vlastní výslovnou žádost byl v létě 1944 přeložen k francouzské armádě generála de Gaulla, stal se velitelem 1. roty parašutistického praporu v Camberley a později byl opět zařazen do cizinecké legie. S tou se účastnil osvobozovacích bojů, které pro něj 4. 3. 1945 skončily, když byl na Rýně těžce raněn. Po dlouhém léčení, jež se protáhlo až do 29. února 1946, byl zproštěn služby, za svou bojovou činnost získal několik francouzských vyznamenání.
V dubnu 1946 se vrátil do ČSR (jeho otec byl v roce 1941 Němci zabit) a začal pracovat ve firmě Prago-Export, jejímž majitelem byl jeho bratr. Dne 6. 3. 1949 byl orgány StB zatčen a obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako hlava rozvětveného spiknutí s vazbami na britské a americké výzvědné služby (Akce Norbert). Cílem této ilegální skupiny měl být podle komunistických vyšetřovatelů vojenský převrat s pomocí žatecké a milovické posádky. Státní soud v Praze ho v červnu 1949 spolu s Josefem Gonicem, Bohuslavem Hubálkem, Vilémem Sokem a Karlem Sabelou odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti.
Popraven byl 18. července 1949 v Praze na Pankráci.
Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1991.
(Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor textu: Petr Mallota, redakčně zkráceno a upraveno)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )


Souřadnice: N50°5'9.49'' E14°26'7.8'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - Berta Krumpelesová

Autor: Josef Kareš, 03.10.2011
Umístění: Praha 1, Břehová 4/202, Josefov
Nápis:
ZDE BYDLELA
BERTA
KRUMPELESOVÁ
NAR. 1859
DEPORTOVÁN 1942
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TEREZÍNĚ

Souřadnice: N50°5'25.98'' E14°25'3.97'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš