Praha 1

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 12.04.2005
Umístění: Praha 1, Biskupská 1276/12
Nápis:
V DOBĚ NACISTICKÉ OKUPACE BYLO ZDE
REÁLNÉ GYMNASIUM ATHENEUM
V BOJI PROTI FAŠISMU POLOŽILI ŽIVOT
ZA SVOBODU NÁRODA A JEHO ŠŤASTNOU
BUDOUCNOST

JAROSLAV HOBLÍK, PROF. ALOIS KAMENICKÝ,
VÁCLAV ŠALDA, VLADIMÍR ŠMEJKAL,
ARTUR ŠTECH, LUBOMÍR VAŠÁTKO,
JAROSLAV BĚHOUNEK, JIŘÍ KALINA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Miloslav Jebavý

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 19.01.2020
Umístění: Praha 1, Bolzanova 1615/1, rohový dům, tabulka umístěna z ulice Opletalova
Nápis:
ZDE ŽIL
MILOSLAV JEBAVÝ
ÚČASTNÍK II. A III. ODBOJE
NAROZEN 27.8.1911
ZATČEN 6.3.1949
POPRAVEN 18.7.1949
Poznámka:

Miloslav Jebavý se narodil se 27. srpna 1911 v Hájích nad Jizerou (okres Semily, Liberecký kraj), jeho otec byl kovářem zaměstnaným v továrně. Po absolvování obecné školy v Loukově a odmaturování na gymnáziu v Olomouci odcestoval v roce 1930 do Francie, kde si chtěl najít zaměstnání. Tam nejprve pobýval v Paříži, posléze v Marseille, ovšem nikde nenalezl odpovídající uplatnění, a tak ještě téhož roku, v listopadu 1930, vstoupil do řad cizinecké legie. Sloužil v Maroku, Alžírsku i na Sahaře, dosáhl hodnosti rotmistra a nakonec byl jmenován důstojnickým čekatelem.
Na počátku války byl v rámci 11. pěšího pluku odeslán do Francie, kde byla jeho jednotka umístěna na frontě mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií. S ní podstoupil těžké ústupové boje s Němci, francouzská kapitulace ho zastihla nedaleko Dijonu, kudy tehdy probíhala demarkační linie. Po odeslání zpět do Afriky se rozhodl k útěku do Anglie a k tomuto účelu si v Casablance opatřil starou rybářskou bárku, se kterou se mu podařilo v červnu 1941 spolu s několika dalšími československými vojáky šťastně přistát v Gibraltaru. Zde vstoupil do řad britské armády, absolvoval paradesantní výcvik a další speciální kurzy a po svém návratu (přidělen do štábu velitele pevnosti) byl využíván pro zpravodajskou činnost. V roce 1941 působil na území Maroka a Alžírska, v roce 1942 byl nasazen v Libyi a v druhé polovině téhož roku seskočil padákem nad severní Francií. Na počátku roku 1943 byl ponorkou vysazen na jihovýchodním pobřeží Francie, ovšem v červenci 1943 byl francouzskou vichistickou policií zatčen v Montpellier a vězněn až do ledna 1944 v Eysses. Odtud se mu podařilo uprchnout a přes Pyreneje se dostal do Gibraltaru a následně pak do Anglie.
V britských službách (zařazen u RAF a M.I. – doklady na jméno kpt. F. Stargarti) získal postupně hodnost majora. Na vlastní výslovnou žádost byl v létě 1944 přeložen k francouzské armádě generála de Gaulla, stal se velitelem 1. roty parašutistického praporu v Camberley a později byl opět zařazen do cizinecké legie. S tou se účastnil osvobozovacích bojů, které pro něj 4. 3. 1945 skončily, když byl na Rýně těžce raněn. Po dlouhém léčení, jež se protáhlo až do 29. února 1946, byl zproštěn služby, za svou bojovou činnost získal několik francouzských vyznamenání.
V dubnu 1946 se vrátil do ČSR (jeho otec byl v roce 1941 Němci zabit) a začal pracovat ve firmě Prago-Export, jejímž majitelem byl jeho bratr. Dne 6. 3. 1949 byl orgány StB zatčen a obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako hlava rozvětveného spiknutí s vazbami na britské a americké výzvědné služby (Akce Norbert). Cílem této ilegální skupiny měl být podle komunistických vyšetřovatelů vojenský převrat s pomocí žatecké a milovické posádky. Státní soud v Praze ho v červnu 1949 spolu s Josefem Gonicem, Bohuslavem Hubálkem, Vilémem Sokem a Karlem Sabelou odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti.
Popraven byl 18. července 1949 v Praze na Pankráci.
Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1991.
(Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor textu: Petr Mallota, redakčně zkráceno a upraveno)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - Berta Krumpelesová

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 03.10.2011
Umístění: Praha 1, Břehová 4/202, Josefov
Nápis:
ZDE BYDLELA
BERTA
KRUMPELESOVÁ
NAR. 1859
DEPORTOVÁN 1942
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TEREZÍNĚ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska JUDr.Bedřich Weil

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Celetná 554/4
Nápis:
ZDE BYL ZASTŘELEN
8. KVĚTNA 1945
JUDR. BEDŘICH WEIL
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20429
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Celetná 556/8
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH PADLI ZA VLAST
V REVOLUČNÍCH BOJÍCH 5.-8.V.1945
V. HUBÁČEK,
PŘÍSLUŠNÍK VOJ. ODD. „ŽELEZO“
F. TITTELBACH,
J. KAŠPÁREK,
B. KAŠPÁREK
ČEST JEJICH PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20546
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Bohumil Kuliš

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Celetná 587/36
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
NA TOMTO MÍSTĚ POLOŽIL
SVŮJ ŽIVOT NA OLTÁŘ VLASTI
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
BOHUMIL KULIŠ
DNE 8.5.1945 VE VĚKU 25 LET
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska František Stadler

Autor: Vladimír Štrupl, 29.05.2012
Umístění: Praha 1, Celetná 558/12, v Hrzánské pasáži
Nápis:
V LETECH 1912 - 1939 ZDE ZALOŽIL A PROVOZOVAL

FRANTIŠEK STADLER

* 25.7.1874 STRÁŽOV NA ŠUMAVĚ
+ 1941 KONCENTRAČNÍ TÁBOR LODŽ

VELKOOBCHOD "ŠÁTKY A ŠÁLY A PLETENÉ ZBOŽÍ"

KOMERČNÍ RADA FRANTIŠEK STADLER ODDANĚ ZASTÁVAL
STAROČESKÉ DOBROČINNÉ KULTURNÍ TRADICE.
ZA PROTEKTORÁTU V ROCE 1939 BYL PODNIK OKUPANTY
ZABAVEN. PO NÁVRATU S ČESKOSLOVENSKOU ZAHRANIČNÍ
ZÁPADNÍ ARMÁDOU V ROCE 1945 BYL SYNEM JANEM STADLEREM
VE SMYSLU ZAKLADATELE ZNOVU OBNOVEN.
DEFINITIVNĚ ZANIKL V ROCE 1948.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Oskar Swarzkopf

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 27.02.2010
Umístění: Praha 1, Celetná 592/23, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLEL
OSKAR SWARZKOPF
NAR. 1883
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 20.06.2011
Umístění: Praha 1, Diskařská 1/294, Hradčany, Sokol Hradčany, u vchodu
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ OBĚTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Z T.J. SOKOL PRAHA – HRADČANY

POPRAVENI
ENGELMÜLLER V. .
HANEK F.
KAMENICKÝ M.
KOŘÍNEK A.
ING. SCHUMANDL F.
SMRKOVSKÝ J.

UMUČENI
MUDr. HRDLIČKA K
BLAŠKO E.
HEKŠOVÁ E.
JUDr. KLICMAN L.
PACHNER A.
PACHNER J.
MUDr. STEINOVÁ O.

PADLI
DEVERA J.
KARABEC J.
SNOPEK A.
SOMOL J.
ŠIMÁNĚ V.

OBĚTI NÁLETŮ
BYTEL K.
CHEJSTOVSKÁ L.
ŠIMEK J.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Jaroslav Mikeš

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Dlouhá 7
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
JAROSLAV MIKEŠ
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20499
Pomník přidal: Vladimír Štrupl