Praha 1
Pamětní deska Obětem 2. světové války
OBĚTI REVOLUČNÍCH DNŮ
5. – 9. V. 1945
STAVITELSKÁ ŠKOLA
HOŘEJŠÍ KAREL , S 36 + 5. V. 1945
MALÝ RADONIL, S 1A + 6. V. 1945
HUPTYCH JIŘÍ , S 2C + 5. V. 1945
PTÁČEK MILOŠ , K 28 + 6. V. 1945
HACNUSEK MILAN, S 1A + 7. V. 1945
RAMPL MIROSLAV, S 4C + 6. V. 1945
CHEMICKÁ ŠKOLA
BRUHLÍK VÍTĚZSLAV, CH 4B + 8. V. 1945
LEVINSKÝ JOSEF, CH 4A + 7. V. 1945
STROJNICKÁ ŠKOLA
PROF. MÜLLER VLAD., + 8. V. 1945
MICHL ZDENĚK, M + 15. III. 1943
TOMÁŠEK JIŘÍ, M 4N + 30. IV. 1945
KDO PRO VLAST PADLI VĚČNĚ, BUDOU ŽÍTI
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Busta Mistr Jan Hus
Daniel Paul
JAN HUS 2011
Jan Hus byl náboženským reformátorem a inspirátorem husitského hnutí.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus , https://www.pametni-desky-v-praze.cz/2013/05/16/tajemna-busta/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'3.52'' E14°25'4.53''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Kameny zmizelých - Erich Spalter
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLEL
ERICH SPALTER
NAR. 1907
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
Jedná se o jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
V DOBĚ NACISTICKÉ OKUPACE BYLO ZDE
REÁLNÉ GYMNASIUM ATHENEUM
V BOJI PROTI FAŠISMU POLOŽILI ŽIVOT
ZA SVOBODU NÁRODA A JEHO ŠŤASTNOU
BUDOUCNOST
JAROSLAV HOBLÍK, PROF. ALOIS KAMENICKÝ,
VÁCLAV ŠALDA, VLADIMÍR ŠMEJKAL,
ARTUR ŠTECH, LUBOMÍR VAŠÁTKO,
JAROSLAV BĚHOUNEK, JIŘÍ KALINA
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20444
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Miloslav Jebavý
- + o skupině VPM (Poslední adresa)
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
ZDE ŽIL
MILOSLAV JEBAVÝ
ÚČASTNÍK II. A III. ODBOJE
NAROZEN 27.8.1911
ZATČEN 6.3.1949
POPRAVEN 18.7.1949
Miloslav Jebavý se narodil se 27. srpna 1911 v Hájích nad Jizerou (okres Semily, Liberecký kraj), jeho otec byl kovářem zaměstnaným v továrně. Po absolvování obecné školy v Loukově a odmaturování na gymnáziu v Olomouci odcestoval v roce 1930 do Francie, kde si chtěl najít zaměstnání. Tam nejprve pobýval v Paříži, posléze v Marseille, ovšem nikde nenalezl odpovídající uplatnění, a tak ještě téhož roku, v listopadu 1930, vstoupil do řad cizinecké legie. Sloužil v Maroku, Alžírsku i na Sahaře, dosáhl hodnosti rotmistra a nakonec byl jmenován důstojnickým čekatelem.
Na počátku války byl v rámci 11. pěšího pluku odeslán do Francie, kde byla jeho jednotka umístěna na frontě mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií. S ní podstoupil těžké ústupové boje s Němci, francouzská kapitulace ho zastihla nedaleko Dijonu, kudy tehdy probíhala demarkační linie. Po odeslání zpět do Afriky se rozhodl k útěku do Anglie a k tomuto účelu si v Casablance opatřil starou rybářskou bárku, se kterou se mu podařilo v červnu 1941 spolu s několika dalšími československými vojáky šťastně přistát v Gibraltaru. Zde vstoupil do řad britské armády, absolvoval paradesantní výcvik a další speciální kurzy a po svém návratu (přidělen do štábu velitele pevnosti) byl využíván pro zpravodajskou činnost. V roce 1941 působil na území Maroka a Alžírska, v roce 1942 byl nasazen v Libyi a v druhé polovině téhož roku seskočil padákem nad severní Francií. Na počátku roku 1943 byl ponorkou vysazen na jihovýchodním pobřeží Francie, ovšem v červenci 1943 byl francouzskou vichistickou policií zatčen v Montpellier a vězněn až do ledna 1944 v Eysses. Odtud se mu podařilo uprchnout a přes Pyreneje se dostal do Gibraltaru a následně pak do Anglie.
V britských službách (zařazen u RAF a M.I. – doklady na jméno kpt. F. Stargarti) získal postupně hodnost majora. Na vlastní výslovnou žádost byl v létě 1944 přeložen k francouzské armádě generála de Gaulla, stal se velitelem 1. roty parašutistického praporu v Camberley a později byl opět zařazen do cizinecké legie. S tou se účastnil osvobozovacích bojů, které pro něj 4. 3. 1945 skončily, když byl na Rýně těžce raněn. Po dlouhém léčení, jež se protáhlo až do 29. února 1946, byl zproštěn služby, za svou bojovou činnost získal několik francouzských vyznamenání.
V dubnu 1946 se vrátil do ČSR (jeho otec byl v roce 1941 Němci zabit) a začal pracovat ve firmě Prago-Export, jejímž majitelem byl jeho bratr. Dne 6. 3. 1949 byl orgány StB zatčen a obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako hlava rozvětveného spiknutí s vazbami na britské a americké výzvědné služby (Akce Norbert). Cílem této ilegální skupiny měl být podle komunistických vyšetřovatelů vojenský převrat s pomocí žatecké a milovické posádky. Státní soud v Praze ho v červnu 1949 spolu s Josefem Gonicem, Bohuslavem Hubálkem, Vilémem Sokem a Karlem Sabelou odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti.
Popraven byl 18. července 1949 v Praze na Pankráci.
Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1991.
(Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor textu: Petr Mallota, redakčně zkráceno a upraveno)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Kameny zmizelých - Berta Krumpelesová
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLELA
BERTA
KRUMPELESOVÁ
NAR. 1859
DEPORTOVÁN 1942
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TEREZÍNĚ
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Kameny zmizelých - Marta, Ervín, Jiřina a Alena Pfefferovi
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
MARTA PFEFFEROVÁ
NAR. 1909
DEPORTOVÁNA
1942 DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
ZDE ŽIL
ERVÍN PFEFFER
NAR. 1909
DEPORTOVÁN
1942 DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 18.3.1945
V DACHAU
ZDE ŽILA
JIŘINA PFEFFEROVÁ
NAR. 1941
DEPORTOVÁNA
1942 DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
ZDE ŽILA
ALENA PFEFFEROVÁ
NAR. 1937
DEPORTOVÁNA
1942 DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Marta Pfefferová, narozena 28. 1. 1909. Poslední bydliště před deportací Praha V. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha I, Břehová. Transport AAt, č. 538 (23. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Eo, č. 503 (6. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Ervín Pfeffer, narozen 28. 10. 1909. Poslední bydliště před deportací Praha V. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha V, Břehová 4. Transport AAt, č. 537 (23. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Em, č. 913 (1. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynul 1945 Dachau.
Jiřina Pfefferová, narozena 8. 11. 1941. Poslední bydliště před deportací Praha V. Transport AAt, č. 540 (23. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Eo, č. 505 (6. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Alena Pfefferová, narozena 20. 8. 1937. Poslední bydliště před deportací Praha V. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha V, Břehová 4. Transport AAt, č. 539 (23. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Eo, č. 504 (6. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska JUDr.Bedřich Weil
ZDE BYL ZASTŘELEN
8. KVĚTNA 1945
JUDR. BEDŘICH WEIL
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20429
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 2. světové války
V TĚCHTO MÍSTECH PADLI ZA VLAST
V REVOLUČNÍCH BOJÍCH 5.-8.V.1945
V. HUBÁČEK,
PŘÍSLUŠNÍK VOJ. ODD. „ŽELEZO“
F. TITTELBACH,
J. KAŠPÁREK,
B. KAŠPÁREK
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20546
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Bohumil Kuliš
VĚRNI ZŮSTANEME
NA TOMTO MÍSTĚ POLOŽIL
SVŮJ ŽIVOT NA OLTÁŘ VLASTI
ZA OSVOBOZENÍ PRAHY
BOHUMIL KULIŠ
DNE 8.5.1945 VE VĚKU 25 LET
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20528
Pomník přidal: Vladimír Štrupl