Brno
Pamětní deska Jaroslav Albín Kvita
ZDE PŮSOBIL V LETECH 1939 – 1950
P. JAROSLAV ALBÍN KVITA, SDS
KNĚZ A MUČEDNÍK KOMUNISMU
* 15.5. 1915 RYBÍ OKR. NOVÝ JIČÍN
† 10.9. 1961 BRNO, NEMOCNICE
U SV. ANNY, ODDĚLENÍ VĚZŇŮ.
P. Jaroslav Albín Kvita (1915–1961) byl český římskokatolický řeholní kněz, učitel-katecheta a mučedník komunistické totality. V roce 1939 nastoupil jako kaplan v místní farnosti v Brně-Husovicích, kde v různých funkcích působil až do roku 1950. V letech 1950–1955 byl internován v klášterech v Oseku a v Želivě. Po propuštění odešel pracovat do rodného okresu Nový Jičín. Nesměl vykonávat kněžské povolání, ale tajně organizoval schůzky mládeže a další náboženské akce.
V souvislosti s celorepublikovou razií Státní bezpečnosti proti salvatoriánům byl 28.6.1961 zatčen. Byl vyšetřován ve vazbě v Ostravě, do 27.7.1961 absolvoval 14 mnohahodinových výslechů. Během vyšetřování se vážně zhoršil jeho zdravotní stav a propukla u něj leukémie. V srpnu byl převezen do nemocnice u sv. Anny v Brně, kde 10. září zemřel.
Pamětní deska na budově fary v Brně-Husovicích byla odhalena 9.9.2001.
SDS = Societas Divini Salvatoris (Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=626
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-jaroslavu-albinu-kvitovi/)
Souřadnice: N49°12'44.1'' E16°37'48.3''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Obětem 2. světové války
V letech 1939–1945
obětovali své životy za nejvyšší hodnoty národa
síleni jsouce vírou ve svobodný zítřek:
PhDr et JUDr Maxmilian Ryšánek + 12.6.1942, Brno
Ladislav Jandásek + 5.9.1942, Osvětim
Radouš Brada + 23.11.1943, Berlín
Josef Tušl + 24.10.1944, Brandenburg
Rostislav Třískala + 27.10.1944, Vratislav
Zdeněk Kocman + 1944, Dolní Naštice
Drahomír Příhoda + 19.5.1945, Bützov-Meklenburg
Lubor Rosický + 24.10.1943, Salzburg
Věčná paměť vám nesmrtelní !
umístění dne 16.6.1946, jedná se o oběti okupace z řad učitelů a žáků školy:
PhDr. JUDr. Maxmilián Ryšánek, 12.10.1890 Olomouc- Hejčín– 1.6.1942 Brno, Kounicovy koleje, profesor, poprvé byl Ryšánek vyslýchán na gestapu již v březnu 1939, ale nebyl zatčen, nejdříve uvězněn jako rukojmí 1.9.1939 a vězněn v Brně na Špilberku, není jasné, zda byl odtud propuštěn (to by se muselo stát v polovině října 1939 jako u některých dalších rukojmí) a později znovu zatčen, v prosinci 1939 se nacházel opět ve vězení na Špilberku, kde setrval do 11.6.1940 (někdy se uvádí, že byl také ještě ve věznici na Cejlu), nové zatčení proběhlo 9.1.1942 za činnost v odbojové skupině brněnských vysokoškolských profesorů, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (blok A, cela číslo 41), popraven byl za druhého stanného práva, zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. 6. 1942
Ladislav Jandásek, 19. listopadu 1887 Moravany u Kyjova – 5. září 1942, koncentrační tábor Osvětim, byl prvorepublikový středoškolský profesor, sokolský představitel a účastník druhého odboje umučený nacisty, za 1. světové války pevnostní dělostřelec v Krakově (od 1.8.1914), 1915 balkánská fronta, později Itálie, říjen 1918 na vojenské dovolené, organizoval tzv. Slováckou brigádu, která měla na Slovácku udržet pořádek do převzetí správy republikou, v odboji byl zapojen v politické skupině Obrany národa, vězněn v Brně od 9. do 30.9.1940, znovu od 30.9.1941 v Brně ve věznici Pod kaštany, dne 11.6.1942 byl převezen do Osvětimi, kde později zahynul
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Jand%C3%A1sek )
Radouš Brada, 28.10.1923 – 23.11.1943 Berlín, student
Josef Tušl, 11.3.1907 Mosty, Karviná – 24.10.1944 Brandenburg, student, člen ilegální odbojové organizace, zatčen v Praze 13.4.1943, pro velezradu odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 8.8.1944 k trestu smrti
Rostislav Třískala, 22.4.1905 Hovězí, okr. Vsetín – 29.10.1943 Vratislav- profesor, student, zatčen 11.12.1942 na základě prozrazení někdejší spojky ilegální KSČ z Ostravy Jana Cvirze, podílel se na vytváření stranického ilegálního tisku, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (cely 86 B, 56 B, 63 B), kde prodělal kruté výslechy, poté převezen 20. července 1943 do Vratislavi, zde odsouzen 24. září 1943 k trestu smrti a za pouhých 35 dnů popraven
Zdeněk Kocman, 23.2.1923 Brno-Židenice – 14.10.1944 Dolní Maštice, student, za okupace odveden na nucenou práci do Německa, kde působil v továrně na letecké motory ve Vídni, později vykonával funkci kurýra mezi jednotlivými závody v říši- předáváním různých nákresů a zpráv pomáhal ilegálním pracovníkům na Slovensku, po vyzrazení a pronásledování gestapem přešel k slovenským partyzánům a účastnil se Slovenského národního povstání, dne 14. října 1944 při střetnutí s hlídkou SS padl
Lubor Rosický, 17.1.1924 Holíč (Slovensko) – 24.10.1943 Salzburg, vyloučen 25.11.1942 z veřejného i soukromého studia na všech veřejných i právem veřejnosti nadaných soukromých vyučovacích ústavech v protektorátu, důvodem vyloučení byla vazba německé policie,
nezjištěn důvod zatčení
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39722
Souřadnice: N49°12'27.65'' E16°37'38.35''
VPM přidal: Petr Palla
Kameny zmizelých – Jana Wertheimerová
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
JANA WERTHEIMEROVÁ
ROZ. SINKOVÁ
NAR. 25. 11. 1861
DEPORTOVÁNA 23. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 13. 5. 1942
V TEREZÍNĚ
Jana Wertheimerová (Johanna Wertheimer) byla spolumajitelkou obchodu s dámskými klobouky. Kámen zmizelé jí byl odhalen 15.10.2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1743)
Souřadnice: N49°12'16.9'' E16°36'44.95''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – rodina Iltis
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
HUGO ILTIS
NAR. 11. 4. 1882
DÍKY AKTIVNÍ POMOCI
ALBERTA EINSTEINA
UPRCHL 1938
PŘEŽIL
ZDE ŽILA
ANNA ILTIS
NAR. 9. 2. 1900
DÍKY AKTIVNÍ POMOCI
ALBERTA EINSTEINA
UPRCHLA 1939
PŘEŽILA
ZDE ŽIL
WILLFRIED GREGOR ILTIS
NAR. 20. 4. 1923
DÍKY AKTIVNÍ POMOCI
ALBERTA EINSTEINA
UPRCHL 1939
PŘEŽIL
ZDE ŽIL
HUGO HELLMUT ILTIS
NAR. 7. 4. 1925
DÍKY AKTIVNÍ POMOCI
ALBERTA EINSTEINA
UPRCHL 1939
PŘEŽIL
Rodinu Iltys tvořili Hugo a Anna (manželé od roku 1922) a jejich synové Willfried Gregor a Hugo Hellmut. Členové rodiny v roce 1939 emigrovali před pronásledováním do USA, údajně díky pomoci Alberta Einsteina.
Hugo Iltys byl botanikem, genetikem a vysokoškolským pedagogem, stál u zrodu muzea Gregora Johanna Mendela v Brně. Do roku 1939 působil na německé technice v Brně jako soukromý docent pro aplikovanou botaniku. V roce 1939 emigroval do USA, kde působil na vysokých školách jako profesor genetiky až do své smrti v roce 1952.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12594)
Kameny zmizelých na památku rodiny Iltys byly instalovány před domem, v němž rodina bydlela před válkou, během 1. pololetí 2022.
(zdroj: archivní snímky Seznam Panorama z let 2021 a 2022)
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°11'51.55'' E16°35'24.67''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 2. světové války
NA VĚČNOU PAMÁTKU OBĚTĚM
POVOLÁNÍ Z DOBY OKUPACE
OUJEZDSKÝ JOS. strojv. *2/7.1896 - +11/10.1944
RYCHETSKÝ JAN topič *24/12.1901 - +11/10.1944
VACEK VÁCL. strojv. *26/9.1893 - +1/4.1945
KOUCKÝ FR. strojv. *12/10.1896 - +12/4.1945
SERVIS JAR. strojv. *15/10.1899 - +11/10.1944
WEISS FRANT. dílenský *24/4.1921 - +16/10.1944
JANDA GUST. strojv. *28/10.1914 - +12/4.1945
KREJČÍŘÍK FR. topič *24/5.1898 - +1/4 1945
SCHOŘ ANT. strojv. *15/1.1908 - +12/4.1945
VOJTA FR. topič *29/3.1924 - +13/4.1945
MÁŠA STAN. učeň *31/5.1930 - +20/4 1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
- chyba v textu je již na pomníku (OBĚTĚM)
- Oujezdský Josef, nar. 2.7.1896, Boskovice. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojí. Zajat 28.7.1915, Sokal. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Jekatěrinovce. Zařazen 19.4.1918 jako vojín k 11. střeleckému pluku. Demobilizován 3.2.1921. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-35105
Souřadnice: N49°9'55.26'' E16°36'20.87''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Josef Blažek
1921
ZBOŽNÁ VZPOMÍNKA NA
JOSEFA
BLAŽKA
NAR. 30. ŘÍJNA 1892
V CHRLICÍCH
PADL R. 1914
NA RUSKÉM BOJIŠTI
„VŠICKNI, KTEŘÍŽ V HROBÍCH JSOU,
USLYŠÍ HLAS SYNA BOŽÍHO."
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-33793
Souřadnice: N49°8'20.9'' E16°39'55.12'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Lenka Šimčíková
Pomník T. G. Masaryk
T G M
TATO SOCHA TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA
JE REPLIKOU ZTRACENÉHO DÍLA VYSTAVENÉHO
V ROTUNDĚ PAVILONU A V ROCE 1928.
KOPIE PŮVODNÍ SOCHY OD OTAKARA ŠPANIELA
VZNIKLA V ROCE 2018 PŘI JUBILEJNÍM
60. MEZINÁRODNÍM STROJÍRENSKÉM VELETRHU
U PŘÍLEŽITOSTI 100. VÝROČÍ VZNIKU
ČESKOSLOVENSKA A 90. VÝROČÍ BRNĚNSKÉHO
VÝSTAVIŠTĚ S VYUŽITÍM 3D TECHNOLOGIE.
BRONZOVÝ ODLITEK BYL ODHALEN V ROCE 2019.
O. ŠPANIEL
L. JEZBERA
2019
Vzadu na podstavci je dlouhý seznam dárců, kteří svým darem podpořili vznik sochy.
Souřadnice: N49°11'17.06'' E16°35'1.71''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Pamětní deska Edmund Gloc
V TOMTO DOMĚ ŽIL
EDMUND GLOC,
UČITEL,
VLASTENEC A NÁRODNÍ
MUČEDNÍK
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54006
Souřadnice: N49°8'55.57'' E16°39'32.72'' (pamětní deska)
VPM přidal: Encyklopedie dějin města Brna
Pomník Obětem válek a násilí
OBĚTEM VÁLEK A NÁSILÍ
1914 - 1918 1939 - 1945 1948 - 1989
A NA PAMĚŤ PŘÍSLUŠNÍKŮ 313. ČESKOSLOVENSKÉ STÍHACÍ PERUTĚ RAF, KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOTY ZA NAŠI SVOBODU V DOBĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Pomník stojí na místě nedochovaného monumentálního pomníku padlým v 1. světové válce, jenž byl odhalen 21.9.1930 a odstraněn po roce 1948. Základní kámen nového pomníku byl položen 27.10.1992, k slavnostnímu odhalení došlo 27.10.2004 za účasti člena Klubu seniorů letectva plk. Emila Bočka, předsedy Svazu letců ČR Stanislava Filipa, starosty městské části Brno-Černovice, zástupců Sokola a dalších.
(zdroje:
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pomnik-tri-odboju/
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=622)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34181
Souřadnice: N49°10'37.24'' E16°38'29.33''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní deska Karel Weiss
ZDE ŽIL ŠTÁBNÍ ROTMISTR – PILOT
ČS: LETECTVA VE VELKÉ BRITÁNII
KAREL WEISS
*28.12.1909 †21.1.1942
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT V BOJI PROTI NEPŘÍTELI
JAKO VĚRNÝ SYN SVÉ VLASTI A STATEČNÝ
OBHÁJCE NAŠÍ CTI, IDEÁLŮ A SVOBODY.
ČEST JEHO JMÉNU I PAMÁTCE
OBČANÉ SOBĚŠIC
Karel Weiss (1909-1942), štábní rotmistr. Plukovník in memoriam. Soběšický rodák, účastník zahraničního odboje, pilot 311. čs. bombardovací peruti RAF Velké Britanie. Zahynul 21.1.1942 při návratu z náletu na Brémy, když se jeho letoun Wellington zřítil do Severního moře.
Po K. Weissovi je pojmenována ulice v Soběšicích, ve které domek stojí. (zdroj autor snímku)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34079
Souřadnice: N49°15'32.62'' E16°37'24.82'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Pavel Kodytek