Brno
Kenotaf Jaroslav Malíř
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
IN MEMORIAM
INŽ. JAROSLAV
+11.5.1945
MALÁ PEVNOST TEREZÍN
RODINA MALÍŘOVA
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf Pavel Popela
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
PAVEL POPELA
*31.10.1903,
umučen v Kounicových kolejích v Brně
27.2.1942.
Narozen Telnice, dětství prožil v Chrlicích, kam se rodiče přestěhovali brzy po jeho narození. Otec byl dělníkem na železnici, s manželkou měli šest dětí. Syn Pavel se vyučil u krejčovského mistra Richtra v Brně na Antonínské ulici, později pro činnost v FDTJ musel odejít a pracoval na stavebních pracích na železnici. Vojenskou službu konal u 36. pěšího pluku v Užhorodu (1923–1924).
Po návratu pracoval ve Včele Brno, do Chrlic se znovu vrátil v roce 1928, kde bydlel u rodičů. Pro politickou angažovanost získával jen příležitostnou práci (obchodní cestující, závozník), od roku 1933 získal místo expedienta v Dělnické rovnosti. Podílel se na organizování pomoci rakouským a německým emigrantům, organizoval nábor dobrovolníků na pomoc demokratickému Španělsku.
Po okupaci se zapojil do komunistického odboje, patřil k organizátorům ilegálního tisku. Po 1. září 1939, kdy jej při akci Albrecht der Erste hledalo gestapo, přešel do Prahy, kde až do podzimu 1940 spolupracoval s prvním ilegálním vedením KSČ. Poté poslán na Moravu, krátce bydlel v Cerekvi u Jihlavy, v zimě 1940–1941 se ukrýval v Heršpicích u Františka Havránka, v Milešovicích, naposled bydlel v Tvrdonicích u Břeclavi. Pracoval jako dělník na regulaci řeky u Lanžhotu, kde spolupracoval se stavbyvedoucím Ing. Aloisem Šeránkem z Brna. Gestapo přišlo na udání, že na stavbě jsou zaměstnáni lidé s falešnými doklady. Šeránek, zatčený 21. února 1942, již neměl možnost Popelu varovat.
Popela, maskovaný a s doklady na jméno Petr Pavlán, byl zatčen 26. února 1942, tvrdě vyslýchán na gestapu v Hodoníně.
Dne 27. února převezen do Brna do Kounicových kolejí, kde týž den zemřel při výslechu. V úmrtním protokolu města Brna je zapsán až 12. 3. 1942 a jako příčina smrti je v zápisu otazník, místo úmrtí Kounicovy koleje (Kaunitz Kollegium). Pavel Popela byl zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 6. 3. 1942.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války
ZDE JEST ULOŽENA NA VĚČNOU PAMĚŤ
PRSŤ Z LEGIONÁŘSKÝCH BOJIŠŤ
ZBOROVA TERRONU DOSS ALTA DOBRUDŽE
NA NICHŽ SYNOVÉ NAŠEHO NÁRODA
UMÍRALI ZA SVOBODU VLASTI
NEBOŤ JIM BYLA MILEJŠÍ SMRT
NEŽ ŽIVOT OTROKA
PRSŤ Z KOUNICOVÝCH KOLEJÍ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34178
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Kameny zmizelých - Růžena Munková
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
RŮŽENA MUNKOVÁ
ROZ. KOHNOVÁ
NAR. 1884
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Kameny zmizelých - rodina Bredova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
OTTO BREDA
NAR. 1895
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
OLGA BREDOVÁ
NAR. 1900
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
MOŠE MORIC BREDA
NAR. 1923
UPRCHL 1939
PŘEŽIL
ZDE ŽIL
PAVEL BREDA
NAR. 1924
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Pomník Obětem 2. světové války
NA VĚČNOU PAMÁTKU OBĚTĚM
POVOLÁNÍ Z DOBY OKUPACE
OUJEZDSKÝ JOS. strojv. *2/7.1896 - +11/10.1944
RYCHETSKÝ JAN topič *24/12.1901 - +11/10.1944
VACEK VÁCL. strojv. *26/9.1893 - +1/4.1945
KOUCKÝ FR. strojv. *12/10.1896 - +12/4.1945
SERVIS JAR. strojv. *15/10.1899 - +11/10.1944
WEISS FRANT. dílenský *24/4.1921 - +16/10.1944
JANDA GUST. strojv. *28/10.1914 - +12/4.1945
KREJČÍŘÍK FR. topič *24/5.1898 - +1/4 1945
SCHOŘ ANT. strojv. *15/1.1908 - +12/4.1945
VOJTA FR. topič *29/3.1924 - +13/4.1945
MÁŠA STAN. učeň *31/5.1930 - +20/4 1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
- chyba v textu je již na pomníku (OBĚTĚM)
- Oujezdský Josef, nar. 2.7.1896, Boskovice. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojí. Zajat 28.7.1915, Sokal. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Jekatěrinovce. Zařazen 19.4.1918 jako vojín k 11. střeleckému pluku. Demobilizován 3.2.1921. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-35105
Souřadnice: N49°09'55.26'' E16°36'20.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Josef Blažek
1921
ZBOŽNÁ VZPOMÍNKA NA
JOSEFA
BLAŽKA
NAR. 30. ŘÍJNA 1892
V CHRLICÍCH
PADL R. 1914
NA RUSKÉM BOJIŠTI
„VŠICKNI, KTEŘÍŽ V HROBÍCH JSOU,
USLYŠÍ HLAS SYNA BOŽÍHO."
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-33793
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Pamětní deska Karel Weiss
ZDE ŽIL ŠTÁBNÍ ROTMISTR – PILOT
ČS: LETECTVA VE VELKÉ BRITÁNII
KAREL WEISS
*28.12.1909 †21.1.1942
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT V BOJI PROTI NEPŘÍTELI
JAKO VĚRNÝ SYN SVÉ VLASTI A STATEČNÝ
OBHÁJCE NAŠÍ CTI, IDEÁLŮ A SVOBODY.
ČEST JEHO JMÉNU I PAMÁTCE
OBČANÉ SOBĚŠIC
Karel Weiss (1909-1942), štábní rotmistr. Plukovník in memoriam. Soběšický rodák, účastník zahraničního odboje, pilot 311. čs. bombardovací peruti RAF Velké Britanie. Zahynul 21.1.1942 při návratu z náletu na Brémy, když se jeho letoun Wellington zřítil do Severního moře.
Po K. Weissovi je pojmenována ulice v Soběšicích, ve které domek stojí. (zdroj autor snímku)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34079
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
(přední strana)
V DALEKÉ CIZINĚ
SVŮJ VĚČNÝ SPÁNEK SPÍME
HLASU RODNÉ ZEMĚ
ANI BRATRSKÝCH SRDCÍ
NESLYŠÍME...
LOUČENÍ
(přidaná deska)
OBĚTEM II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 - 1945
OBČANÉ CHRLIC
(levá strana)
MANDELÍK JAN 1896-1917, DOLEŽAL JAN 1879-1917, CHALOUPKA FR. 1888-1917, MEITNER LEOPOLD 1881-1917, KAŠTICKÝ FR. 1878-1917, MANDELÍN JAN 1895-1917, FILA RAJMUND 1884-1917, TRENZ FR. 1867-1917, VANĚK JAN 1892-1916, KLIMEŠ RUDOLF 1899-1917, EDLER ONDŘEJ 1898-1918, SOLNIČKA JOSEF 1898-1918, JOCHMAN JAN 1895-1918, ROSENBAUM BŘET. 1889-1918, PŘICHYSTAL ŠTEFAN 1889-1918, HOFFMAN JAN 1883-1919, PERNES JAN 1895-1919
PO BOJI
(pravá strana)
BLAŽEK JOSEF 1892-1914, ZEMAN EDUARD 1886-1914, POKORNÝ FR. 1891-1915, KUČERA RAJMUND 1895-1915, LÍZAL JAN 1895-1915, KUČERA FR. 1882-1915, KLIMEŠ FR. 1886-1915, GARTNER TOMÁŠ 1879-1917, POKORNÝ JAN 1898-1914, MÜLLER VOJTĚCH 1894-1918, JOCHMAN CYRIL 1878-1916, RICHTR JAN 1885-1916, HUNKES FR. 1894-1916, RICHTR JAN 1894-1916, BŘEZA JOSEF 1893-1916, KUČERA JOSEF 1883-1916, HARAŠTA JOSEF 1891-1916, KUČERA RUDOLF 1889-1916
DOMA
(zadní strana)
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
PADLÝCH SPOLUOBČANŮ
VE SVĚTOVÉ VÁLCE
POSTAVILA OBEC CHRLICKÁ
1924
NA BOJIŠTI
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32494
Souřadnice: N49°08'08.34'' E16°39'12.06''
Pomník přidal: Petr Válek
Pomník Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády
1938–1945
OBČANÉ SOBĚŠIC
PADLÍ PŘI OSVOBOZENÍ
JAN GRULICH, EDUARD HAŠEK, ANTONIE HAŠKOVÁ, ALOIS CHLOUPEK, MARIE KREJČOVÁ, EMIL LEINWEBER, STANISLAV MAJER, OSKAR NEDOPIL, ZDENA PLUHÁČKOVÁ, FRANTIŠEK PREČ ST., JINDŘICH RŮTA, STANISLAV ŘEHŮREK, FRANTIŠEK SLADKÝ, ANTONIE SLADKÁ, ALFONS SUKANÝ, ANTONÍN ŠPATNÝ
UMUČENI
V KONCENTRAČNÍCH
TÁBORECH
JOSEF DOFFEK, FRANTIŠEK DOHNAL, FRANTIŠEK DRÁPELA, OLDŘICH HLAVÁČEK, JAN POSPÍŠIL, KAREL ŠTĚPÁNEK, JAROSLAV ZEIBERLICH, ALOIS BUCHTA, KAREL KOTLAN, FRANTIŠEK ŠENK
PADLÍ V ZAHRANIČÍ
ŠTÁBNÍ ROTMISTR - PILOT
KAREL WEISS
(pravá strana)
V boji o Soběšice položilo své
chrabré životy 54 rudoarmějců.
Byli dočasně pohřbeni ve
společném hrobě na zahradě
v trati U cihelny /dnes Útěchovská 2/
později po exhumaci byli
převezeni do pamětní mohyly
v královopolském parku na
Božetěchově ulici.
Sovětským vojínům a
důstojníkům
3. praporu 761. pluku
317. divize Rudého praporu
jménem Budapeštská,
vděční občané Soběšic
СОВЕТСКИМ СОЛДАТАМ И ОФИЦЕРАМ
3. БАТАЛЙОНА 761. ПОЛКА
317 ДИВИЗИИ
КРАСНОАРМЕННОЙ
ИМ. БУДъОНСКОЙ
БЛАГОДАРНЫЕ ЖИТЕЛИ
СОБEШИЦ
(na podstavci)
PAMÁTCE OSVOBODITELŮ A OBČANŮ SOBĚŠIC – OBĚTÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1938–1945
1945
Autor - ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Prováděcí firma: Building s.r.o. Brno a kamenictví Petr Svanovský, Brno.
V důsledku výstavby bytových domů byl pomník přenesen 8.5.2001 z parčíku u základní školy na Zeiberlichově ulici a nově upraven, texty zčásti použity z původního pomníku. Původní pomník z r. 1972, stavebně stejné koncepce, byl věnován pouze vojákům Rudé armády. Nyní je pomník věnován jak vojákům Rudé armády, tak i občanům Soběšic – Obětem 2. světové války.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34188
Souřadnice: N49°15'24.03'' E16°37'20.44''
Pomník přidal: Petr Válek
Doplnění informací: Pavel Kodytek
