Praha 3
Kameny zmizelých - Fritz Kohler
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
FRITZ KOHLER
NAR. 1910
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.2.1945
Fritz (Bedřich) Kohler byl do Ghetta Terezín deportován 6.3.1943 transportem Cv, do Auschwitz Birkenau potom 29.9.1944 transportem El. Zahynul 15. 02. 1945 na pochodu smrti.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/100127-bedrich-kohler/ )
Souřadnice: N50°4'43.66'' E14°27'22.95''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Kameny zmizelých – Rudolf a Ida Kohnovi
Umístění: Praha 3, Radhošťská 2005/3, vpravo od vchodu na chodníkuZDE ŽIL
RUDOLF KOHN
NAR. 1886
DEPRTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO SOBIBORU
ZAVRAŽDĚN
ZDE ŽILA
IDA KOHNOVÁ
NAR. 1881
DEPRTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO SOBIBORU
ZAVRAŽDĚNA
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°4'40.94'' E14°27'24.05'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Nový
Pamětní deska Jan Roháč z Dubé
Umístění: Praha 3, Roháčova 1148/63, nároží domu, na fasáděJan Roháč z Dubé
(asi 1374-1437)
Český šlechtic, husitský hejtman, bojoval na straně husitského
radikálního křídla v bitvě u Lipan. Jeden z hlavních odpůrců
kandidatury císaře Zikmunda Lucemburského na český trůn,
byl zajat na svém hradě Sion, převezen do Prahy a popraven.
Název jedné z nejstarších žižkovských ulic pochází z roku 1872.
Souřadnice: N50°5'17.56'' E14°27'36.66''
Pomník přidal: František Nový
Pamětní deska Jan Rokycana
Umístění: Praha 3, Rokycanova, sloup osvětlení u křižovatky s Prokopovou ul.Jan Rokycana
(asi 2396-1471)
Husitský teolog, kazatel v chrámu Panny Marie před Týnem,
od roku 1435 arcibiskup pražský (nebyl potvrzen Římem),
představitel umírněného křídla husitů, účastník
českého poselstva na basilejském koncilu.
Název ulice od roku 1857
Souřadnice: N50°5'5.75'' E14°27'20.55''
Pomník přidal: František Nový
Pamětní deska Věruška Svatoňová
Umístění: Praha 3, Řehořova 959/11NA TOMTO MÍSTĚ
POLOŽILA ŽIVOT PRO VLAST
VĚRUŠKA SVATOŇOVÁ
ROZ. FRANCOVÁ
*28.VIII.1921 +8.V.1945
ČEST JEJÍ PAMÁTCE
Uvedena v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
Věra Svatoňová, v domácnosti, bydliště: Praha XI, Ochranovská 11 (dnes Řehořova), padla v Ochranovské ulici na Žižkově
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20826
Souřadnice: N50°5'10.86'' E14°26'36.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Kameny zmizelých - Emil, Jana, Arnošt, Lilly a Egon Tellerovi
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
EMIL TELLER
NAR. 1873
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
TAMTÉŽ
ZDE ŽILA
JANA TELLEROVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
ZDE ŽIL
ARNOŠT TELLER
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
TAMTÉŽ
ZDE ŽILA
LILLY TELLEROVÁ
NAR. 1912
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
ZDE ŽIL
EGON TELLER
NAR. 1907
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MAJDANKU
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Souřadnice: N50°4'29.57'' E14°27'10.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Přemysl Pitter
Umístění: Praha 3, Sauerova 1836/2, deska je umístěna na Milíčově doměZDE ŽIL A PŮSOBIL
ZAKLADATEL
ÚTULKU PRO DĚTI
PŘEMYSL PITTER
1932-1951
Přemysl Pitter, *21. června 1895, Praha-Smíchov, +15. února 1976, Curych. Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník.
Založil Milíčův dům na Žižkově (dnes Mateřská škola Milíčův dům).
V mládí se naučil a později v mírovém hnutí podporoval i mezinárodní jazyk esperanto.
V roce 1964 jej Jad vašem prohlásil Spravedlivým mezi národy.
Na počátku první světové války se jako dobrovolník přihlásil do armády. Zde prožil velké duchovní obrácení a stal se pacifistou a zbožným křesťanem. Tehdy slíbil Bohu, že jestli přežije, zasvětí zbytek svého života péči o děti a potřebné lidi. Za dezerci byl odsouzen k trestu smrti, kterému ale unikl. Z války se vrátil s onemocněním malárie a během léčby se stal vegetariánem.
Během 20. a 30. let 20. století se Pitter intenzivně věnoval propagaci pacifistických myšlenek, za což byl opakovaně soudně trestán a jím řízené spolky byly sledovány.
Na přelomu 30. a 40. let vystupoval proti antisemitismu a ve Sbratření publikoval články na obranu Židů. Za druhé světové války i přes přísný zákaz navštěvoval a podporoval židovské rodiny a jejich děti, za což byl vyslýchán gestapem, kde otevřeně přiznal, že Židům pomáhá, ale zatčen nebyl. Mnoho jeho spolupracovníků však skončilo v koncentračních táborech, někteří se odtamtud už nevrátili.
Po osvobození byl jmenován členem sociální komise České národní rady a zorganizoval akci Zámky (1945–1947): ve státem zkonfiskovaných zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a penzionu Ládví zřídil ozdravovny, kde se zotavovaly židovské děti vracející se z koncentračních táborů. Později Pitter, který ostře kritizoval nelidské zacházení, kterého se Češi dopouštěli ve svých koncentračních táborech na Němcích, zahrnul do svého úsilí i německé děti, které z těchto táborů odvážel, což mu vyneslo značné potíže, nenávist ze strany řady Čechů, vyloučení ze sociálně-zdravotní komise a dokonce obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti.
Po únorovém převratu začal být Pitter i se svými spolupracovníky pronásledován. Olze Fierzové, která odjela do Švýcarska na pohřeb své sestry, již nebyl povolen vstup do země. Na Milíčův dům byla státem uvalena nucená správa, byly omezeny jeho výchovné funkce a v roce 1951 musel Pitter odejít z funkce jeho ředitele. Od roku 1950 navíc musel čelit setrvalému zájmu Státní bezpečnosti. Dne 26. srpna 1951 proto s pomocí Fierzové a přátel uprchl do západního Německa.
V Německu začal spolupracovat s BBC a Svobodnou Evropou (později ještě s římským rozhlasem). Od roku 1952 do roku 1962 poskytoval z pověření Světové rady církví pastorační a sociální služby běžencům v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Jeho zásluhou je nám zachován „Husův dům" a byl postaven pomník na historickém místě upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici. Byl jedním z hlavních iniciatorů uchování těchto významných míst, jedním z organizátorů jak peněžních sbírek, tak hledání nejen finančních prostředků mezi emigrantskými i německými příznivci, ale i při zakoupení domu a místa pro pomník.
Ocenění:
1964 – Spravedlivý mezi národy
1973 – Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo (za pomoc německým dětem)
1975 – Čestný doktorát teologie univerzity v Curychu
1976 – Medaile od sudetoněmecké evangelické Johannes Mathesius Gesellschaft (in memoriam)
1991 – Řád TGM I. třídy in memoriam
Zdroj: Wikipedia.org
V Praze 3 je po něm pojmenována ulice.
Souřadnice: N50°5'4.92'' E14°27'44.68'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Oběti 2. světové války
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vlevo od vchodu do domuZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20824
Souřadnice: N50°5'5.35'' E14°26'48.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík
Pamětní deska Oběti 2. světové války
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vpravo od vchodu do domuZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20821
Souřadnice: N50°5'5.35'' E14°26'48.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík
Pamětní deska Oběti 2. světové války
Umístění: Praha 3, Seifertova 823/9ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-21521
Souřadnice: N50°5'5.35'' E14°26'48.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík