Praha 3

Pamětní deska Přemysl Pitter

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2017
Umístění: Praha 3, Sauerova 1836/2, deska je umístěna na Milíčově domě
Nápis:
ZDE ŽIL A PŮSOBIL
ZAKLADATEL
ÚTULKU PRO DĚTI
PŘEMYSL PITTER
1932-1951
Poznámka:

Přemysl Pitter, *21. června 1895, Praha-Smíchov, +15. února 1976, Curych. Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník.
Založil Milíčův dům na Žižkově (dnes Mateřská škola Milíčův dům).
V mládí se naučil a později v mírovém hnutí podporoval i mezinárodní jazyk esperanto.
V roce 1964 jej Jad vašem prohlásil Spravedlivým mezi národy.
Na počátku první světové války se jako dobrovolník přihlásil do armády. Zde prožil velké duchovní obrácení a stal se pacifistou a zbožným křesťanem. Tehdy slíbil Bohu, že jestli přežije, zasvětí zbytek svého života péči o děti a potřebné lidi. Za dezerci byl odsouzen k trestu smrti, kterému ale unikl. Z války se vrátil s onemocněním malárie a během léčby se stal vegetariánem.
Během 20. a 30. let 20. století se Pitter intenzivně věnoval propagaci pacifistických myšlenek, za což byl opakovaně soudně trestán a jím řízené spolky byly sledovány.
Na přelomu 30. a 40. let vystupoval proti antisemitismu a ve Sbratření publikoval články na obranu Židů. Za druhé světové války i přes přísný zákaz navštěvoval a podporoval židovské rodiny a jejich děti, za což byl vyslýchán gestapem, kde otevřeně přiznal, že Židům pomáhá, ale zatčen nebyl. Mnoho jeho spolupracovníků však skončilo v koncentračních táborech, někteří se odtamtud už nevrátili.
Po osvobození byl jmenován členem sociální komise České národní rady a zorganizoval akci Zámky (1945–1947): ve státem zkonfiskovaných zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a penzionu Ládví zřídil ozdravovny, kde se zotavovaly židovské děti vracející se z koncentračních táborů. Později Pitter, který ostře kritizoval nelidské zacházení, kterého se Češi dopouštěli ve svých koncentračních táborech na Němcích, zahrnul do svého úsilí i německé děti, které z těchto táborů odvážel, což mu vyneslo značné potíže, nenávist ze strany řady Čechů, vyloučení ze sociálně-zdravotní komise a dokonce obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti.
Po únorovém převratu začal být Pitter i se svými spolupracovníky pronásledován. Olze Fierzové, která odjela do Švýcarska na pohřeb své sestry, již nebyl povolen vstup do země. Na Milíčův dům byla státem uvalena nucená správa, byly omezeny jeho výchovné funkce a v roce 1951 musel Pitter odejít z funkce jeho ředitele. Od roku 1950 navíc musel čelit setrvalému zájmu Státní bezpečnosti. Dne 26. srpna 1951 proto s pomocí Fierzové a přátel uprchl do západního Německa.
V Německu začal spolupracovat s BBC a Svobodnou Evropou (později ještě s římským rozhlasem). Od roku 1952 do roku 1962 poskytoval z pověření Světové rady církví pastorační a sociální služby běžencům v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Jeho zásluhou je nám zachován „Husův dům" a byl postaven pomník na historickém místě upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici. Byl jedním z hlavních iniciatorů uchování těchto významných míst, jedním z organizátorů jak peněžních sbírek, tak hledání nejen finančních prostředků mezi emigrantskými i německými příznivci, ale i při zakoupení domu a místa pro pomník.
Ocenění:
1964 – Spravedlivý mezi národy
1973 – Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo (za pomoc německým dětem)
1975 – Čestný doktorát teologie univerzity v Curychu
1976 – Medaile od sudetoněmecké evangelické Johannes Mathesius Gesellschaft (in memoriam)
1991 – Řád TGM I. třídy in memoriam
Zdroj: Wikipedia.org
V Praze 3 je po něm pojmenována ulice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vlevo od vchodu do domu
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20824
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vpravo od vchodu do domu
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20821
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 823/9
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-21521
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska František Kubla

Autor: Josef Kareš, 15.04.2011
Umístění: Praha 3, Seifertova 30/623, Žižkov
Nápis:
ZDE PADL 5. 5. 1945
FRANTIŠEK KUBLA
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20819
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Miroslav Šlajer

Autor: Josef Kareš, 08.05.2011
Umístění: Praha 3, Seifertova 21/988
Nápis:
ZDE PADL 7.5.1945
MILOSLAV
ŠLAJER
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20822
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní tabule Jaroslav Seifert

Autor: Jiří Padevět, 18.01.2022
Umístění: Praha 3, Seifertova 1042/14
Nápis:
Jaroslav Seifert
(1901 - 1986)
Český básník, spisovatel, novinář a překladatel, žižkovský rodák.
Člen avantgardního uměleckého sdružení Devětsil,
jeden z prvních signatářů Charty 77.
Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984).

Název ulice od roku 1990. Původní stará olšanská silnice směřující k Olšanským hřbitovům,
nazývaná Umrlčí cesta, nesla od roku 1875 název Karlova, později též Lutherova a Kalininova.
Poznámka:

Jaroslav Seifert podepsal Chartu 77 v roce 1977 a komunistický režim okamžitě omezil jeho publikační možnosti.
(zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1114 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'4.92'' E14°26'48.91''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - rodina Weiglova

Autor: Jiří Padevět, 18.01.2022
Umístění: Praha 3, Seifertova 683/83, v chodníku vpravo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
REGINA WEIGLOVÁ
NAR. 1886
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 8.9.1942
V MALÉM TROSTINCI

ZDE ŽIL
KAREL WEIGL
NAR. 1920
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 8.9.1942
V MALÉM TROSTINCI
Poznámka:

Regina a Karel Weiglovi byli do Ghetta Terezín deportováni 3.8.1942 transportem AAw. Do Malého Trostince byli deportováni 8.9.1942 transportem Bk a zřejmě zavražděni bezprostředně po příjezdu. Z 1000 osob tohoto transportu se konce války dožili tři lidé.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/132056-regina-weiglova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/132037-karel-weigl/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'3.53'' E14°27'6.78''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - Irma Finková

Autor: Jiří Padevět, 18.01.2022
Umístění: Praha 3, Seifertova 1042/14, v chodníku vpravo od vchodu u zdi domu
Nápis:
ZDE ŽILA
IRMA FINKOVÁ
NAR. 1883
DEPORTOVÁNA
1942 DO TEREZÍNA
1942 DO MALÉHO TROSTINCE
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Irma Finková byla do Ghetta Terezín deportována 23.7.1942 transportem AAt. Do Malého Trostince byla deportována 25.8.1942 transportem Bc a nejspíše zavražděna bezprostředně po příjezdu. Z tohoto transportu se z 1000 deportovaných konce okupace dožil jediný člověk.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/83889-irma-finkova/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'4.92'' E14°26'48.91''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pomník Ryszard Siwiec

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2017
Umístění: Praha 3, Siwiecova 2428/2, před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů
Nápis:
(nápis na čele pomníku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

VOJÁK AK - POLSKÉ
ZEMSKÉ ARMÁDY

UPÁLIL SE NA PROTEST
PROTI VSTUPU VOJSK
VARŠAVSKÉ SMLOUVY
NA ÚZEMÍ
ČESKOSLOVENSKA

VE JMÉNU PRAVDY
PŘINESL NEJVYŠŠÍ OBĚŤ

(nápis na levém boku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

BYŁY ŻOŁNIERZ
ARMII KRAJOWEJ

W AKCIE SPRZECIWU
WOBEC WKROCZENIA WOJSK
UKŁADU WARSZAWSKIEGO
NA TERYTORYUM
CZECHOSŁOWACJI
DOKONAŁ SAMOSPALENIA.

W IMIĘ PRAWDY
ZŁOŻYŁ NAJWYŻSZĄ OFIARĘ

(nápis na pravém boku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

POLISH HOME ARMY
SERVICEMAN

COMMITED A SUICIDE
BE THE ACT OF SELF-IMMOLATION
TO PROTEST AGAINST
THE WARSAW PACT
TROOPS INVASION
OF CZECHOSLOWAKIA.

SACRIFICIED HIS LIFE
IN THE NAME OF THE TRUTH
Poznámka:

V roce 2001 prezident ČR Václav Havel posmrtně vyznamenal R. Siwiece Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně. Jeho rodina odmítla 4. září 2003 přijmout vyznamenání od polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského z postkomunistické strany Svaz demokratické levice. V roce 2006 byl R. Siwiec vyznamenán také slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem, a to Řádem bílého dvojkříže třetí třídy. V prosinci 2008 byla po Siwiecovi pojmenována ulice na pražském Žižkově, v níž má své sídlo Ústav pro studium totalitních režimů. V této ulici byl 20. srpna 2010 hrdinovi odhalen pomník, jehož autorem je polský umělec Marek Moderau.
Více informací zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ryszard_Siwiec


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi