Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem III. odboje

Autor: Vladimír Šustáček, 13.02.2022

Pomník je věnován obětem komunistického režimu z let 1949–1951, jejichž ostatky prošly brněnským krematoriem. Připomíná popravené v Jihlavě v souvislosti s babickým případem, členy odbojové skupiny Světlana popravené v Brně a Uherském Hradišti, oběti vyprovokované ilegální skupiny Ústřední vedení odboje a další popravené za činnost v ilegalitě či ozbrojený pokus o přechod státní hranice.
Pomník byl odhalen 28.10.2002 z iniciativy Konfederace politických vězňů.

Informace o popravených (stejné pořadí jmen jako na pomníku):
ANTONÍN DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
KAREL DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
FRANTIŠEK DVOŘÁK (vedoucí odbojové skupiny BOZ-38 působící na Hodonínsku, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl)
FRANTIŠEK MANA (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
ANTONÍN JANOŠÍK (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
RUDOLF LENHARD (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
JOZEF SAMUEL BIBZA (patřil mezi účastníky Slovenského národního povstání v roce 1944, kteří byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni pro vlastizradu a vyzvědačství k trestu smrti, popraven 18.12.1950 v Bratislavě – není jasné, jak se jeho ostatky ocitly v brněnském krematoriu)
JAROMÍR VRBA (člen skupiny Světlana, popraven 19.12.1950 v káznici Brno-Cejl)
ALOIS ŠIMARA (člen skupiny Světlana, popraven 27.4.1951 v Uherském Hradišti
JAN KŘIŽAN (společně s Františkem Boháčem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice; byli zadrženi u Mikulova, kde zastřelili vrchního strážmistra Anschlaga a zranili vojína Sziklaie; dostali se sice do Rakouska, tam však byli zadrženi rakouskou policií, předáni Sovětům a dne 4.1.1950 československým orgánům; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
RUDOLF POHL(spolupracovník Petra Křivky níže, popraven 14.6.1951 [podle jiných údajů 14.3.] v káznici Brno-Cejl)
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ (společně s Janem Křižanem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice – viz výše; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, zastřelen 3.7.1951 při přestřelce s příslušníky SNB v polích u Bolíkovic; syn Antonina Plichty níže)
PETR KŘIVKA (vedoucí ilegální skupiny „Ústřední vedení odboje“, popraven 21.7.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě; otec Antonína Plichty výše)
DRAHOSLAV NĚMEC („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK KOPULETÝ („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN ŠKRDLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV DRBOLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK PAŘIL („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN MITYSKA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV OTČENÁŠEK (patřil ke skupině pěti mladíků, kteří se rozhodli odejít ze země s cílem vstoupit do západních armád; ve vlaku do Domažlic byli 20. října 1950 kontrolováni hlídkou SNB a došlo k přestřelce, všem se podařilo uniknout kromě Otčenáška, který se při výskoku z vlaku zranil a byl následně zatčen; popraven 9.11.1951 v Olomouci)
ŠTĚPÁN STARÝ (kurýr, zastřelen 30.6.1949 v Brně při zatýkání)

(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1041
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-politickym-veznum/)

Pamětní deska Josef Žemlička

Autor: Vladimír Šustáček, 13.03.2022

Pamětní deska byla odhalena 20.8.1991 z iniciativy Občanského fóra.
Josef Žemlička byl šestnáctiletý učeň v ZKL (dnes Zetor) v Brně-Líšni. Dne 21.8.1968 vyrazil se dvěma kamarády na motocyklech Pionýr z rodných Omic směrem na Brno, aby zjistili situaci. Na křižovatce silnic mezi Bohunicemi a Novým Lískovcem na Jihlavské ulici narazili na dlouhou kolonu stojících aut a šestici sovětských vojáků, kteří řídili provoz. Když se dva motocyklisté, kteří chtěli projet dál do města, začali se s hlídkou dohadovat, jeden z vojáků nečekaně vypálil výstražnou dávku ze samopalu směrem k davu lidí, stojících na okraji silnice. Jedna ze střel zasáhla Josefa Žemličku do levé strany hrudníku, a ten při převozu do nemocnice zemřel. Pohřeb se konal 26.8.1968 v Omicích, zúčastnilo se ho na 3000 účastníků.
(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=502
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-josefu-zemlickovi/)

Pamětní deska František Pospíšil

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005

Operace Bivouac byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli u Čoupkových příbuzných. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. 2. května 1942 byl Zapletal zatčen četníky. Po výslechu potom dovedl gestapo do bytu Čoupkových, kde byl zadržen třetí člen výsadku. Poté Zapletal naooko souhlasil se spoluprací s gestapem, ale v květnu 1943 se přidal k partyzánům. Jako pomstu gestapo zatklo oba jeho rodiče a bratry, kteří zahynuli v Osvětimi. Zapletal sám byl zatčen v německém Karlsruhe při pokusu dostat se do Anglie a v září 1944 byl popraven v koncentračním táboru Mauthausen.
Pospíšilovi se podařilo uprchnout. Nejdříve se skrýval v Telči u odbojové skupiny Petrolej-benzin a posléze se pokusil projít do Švýcarska. Nepodařilo se mu to. Nato byl konfidentem Nachtmanem a zrádcem Čurdou vylákán do Prahy, kde ho zatklo gestapo. V roce 1944 byl v Terezíně zastřelen.
(zdroj Wikipedie)

Kameny zmizelých – Max Hanák

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021

Max Hanák (Hannak) byl obchodníkem. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2018.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1877)

Pomník osvobození

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013

Kameny zmizelých – rodina Wernerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 23.9.2018. Manželé Albert a Emmy Werner byli deportováni společně se svou dcerou Hedou Werner. Albert Werner byl zubním lékařem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1781)

Pamětní deska Josef Kalecký

Autor: Vladimír Šustáček, 02.09.2021

MUDr. Josef Kalecký byl praktickým lékařem, za okupace pomáhal pronásledovaným vystavováním falešných lékařských zpráv.
Pamětní deska z roku 2014 je náhradou původní bronzové desky, která byla po válce instalovaná Svazem protifašistických bojovníků a před rokem 2014 byla odcizena. Ulice v Brně-Židenicích je po Josefu Kaleckém pojmenovaná od 25.9.1946.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna –
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1627)

Hrob František Trenck

Autor: Jitka Lenková, 13.09.2010

PER PROCELLAS AD FORTUM - překlad: Bouřemi k přístavu
(rodové heslo rodu Trencků)

Nápis 2:
latinský, nezřetelný, dostupný jen v překladu:

FRANTIŠEK, SVOBODNÝ PÁN VON TRENCK, C. K. PLUKOVNÍK A VELITEL PANDURŮ, NARODIL SE V REGIO V KALÁBRII 1. LEDNA 1711, ZEMŘEL V BRNĚ 4. ŘÍJNA 1849. SVÉMU PŘEDKOVI VĚNOVÁNO PRASYNOVCEM A POSLEDNÍM POTOMKEM V RAKOUSKU HEINRICHEM VON TRENCK, C. K. MAJOREM 1872.

Baron Trenck (1711-1849) byl mimořádnou a zároveň rozporuplnou osobností. Nejvíce proslul jako velitel svého vlastního sboru tzv. pandurů o síle až 5000 mužů. Sestavil jej z všemožných vyvrhelů společnosti, vrahů, lupičů a dalších asociálů, kterým vládnul tvrdou rukou a sám za nimi v ničem nezaostával. Panduři pod Trenckovým osobním velením budili v nepříteli děs a hrůzu a vybojovali řadu vítězství, především ve službách císařovny Marie Terezie. Sám Trenck proslul svojí výjimečnou odvahou stejně jako brutalitou a výbušností a neschopností respektovat autority, což mu vyneslo celkem dva, následně zmírněné, tresty smrti. Baron také miloval ženskou společnost, platil za znalce anglické literatury, hovořil sedmi jazyky a hrál na housle. Konec života strávil v brněnském vězení na Špilberku, kam byl odsouzen na doživotí a kde také zemřel, údajně na vodnatelnost. Podle svého přání byl pohřben v kryptě kapucínského kláštera, který obdaroval nemalou částkou. Jeho tělo zde spočívá v prosklené rakvi, jejíž víko s výše uvedenými nápisy a rodovým znakem bylo umístěno na stěně krypty. Po baronově smrti se o něm rozšířila řada legend, především o tom, jak se štěstím, až zázračným, dokázal vyváznout ze smrtelných nebezpečí.
V kryptě platí zákaz fotografování, proto bylo možné vyfotografovat jen vstup do krypty z dvora kláštera.

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Šustáček, 01.09.2021

V pravé horní části bronzového reliéfu na druhém bloku je ještě nenápadný nápis: vyryté čárky („kalendář“) a neúplná věta: „... í se konec mého utrpení“. Bronzový prvek byl i na čtvrtém bloku, ale byl odcizen.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=243)

Pamětní deska Josef Kalecký

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021

MUDr. Josef Kalecký byl praktickým lékařem, za okupace pomáhal pronásledovaným vystavováním falešných lékařských zpráv. Pamětní deska na domě, kde bydlel a provozoval lékařskou praxi, byla odhalena 2.11.1947.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=27)