Brno
Pomník vojákům Rudé armády
VÍTĚZNOU CESTOU
OD ŠITBOŘIC
ÚTOČILI K BRNU
RUDOARMĚJCI
V PŘEDVEČER
26.4.1945
ДА ЗДРАВСТВУЕТ
СЛАВНАЯ
КРАСНАЯ АРМИЯ
ОСВОБОДИВШАЯ
НАШ ГОРОД
ОТ НЕМЕЦКИХ
ЗАХВАТЧИКОВ
26-ОГО АПРЕЛЯ 1945Г
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-40237
Souřadnice: N49°10'56.61'' E16°41'10.84''
Pomník přidal: Petr Válek
Pomník Obětem 1. a 2. světové války a komunismu
POSTŮJTE, CHODCI, KTEŘÍ TU KRÁČÍTE V POKLIDU, V HNĚVU, ROZESMÁTÍ. / VĚTREJTE PAMĚŤ, VRAŤTE SE V DUCHU DO ROKU ČTRNÁCTÉHO: / ZBRANĚ, JEŽ PO DLOUHÝ ČAS SE KUPILY V HALÁCH A SKLEPENÍCH, / SPUSTILY DĚSIVÉ DÍLO, ZÁKOPY ROZRYLY EVROPSKÉ PLÁNĚ // MUŽI S ČERNÝMI DŘEVĚNÝMI KUFŘÍKY SE SHLUKOVALI NA VENKOVSKÝCH NÁDRAŽÍCH. / VLAKY JE ROZVÁŽELI DO MĚST, ZA VRATA KASÁREN, A NEŽLI SE NADÁLI, / LEŽELI S PUŠKOU TVÁŘÍ V TVÁŘ CIZÍM HELMICÍM. / ŽENY NADARMO ČEKALY NA ŘÁDKY Z HALIČE, OD MARNY, OD PIAVY… // ČAS NÁŘKŮ A DOBRODRUŽNÝCH DEZERCÍ, ČAS KLAMNÝCH NADĚJÍ. / NA FRONTÁCH ČEKÁ SMRT V BOJI NIKOLI NAŠEM, ANEBO ZAJETÍ, NIČIVÍ, SPÁSNÉ? / MUŽI, SVOBODNÍ DŘÍVE NEŽ DOMA ŽENY, HLÍDAJÍ MAGISTRÁLU. // VRÁTÍ SE JICH JEN MÁLO, ŽENY TO TUŠÍ, NEPLÁČOU, VĚŘÍ. / PRVÉ POKUSNÉ VĚTY ČRTAJÍ VYSNĚNOU PODOBU BUDOUCNOSTI. / PADLÝCH NA DESET MILIONŮ, CHŘTÁN VÁLKY JE VŠAK NENASYTNÝ. // POSTŮJTE, CHODCI, PAMĚŤ VÁM VYPLAVÍ ROKY A LÉTA…
// POSTŮJTE, CHODCI. PTEJTE SE, JE VÁLKA VŠECH VÁLEK, TA DRUHÁ SVĚTOVÁ, / JEN POUHOPOUHÁ HISTORIE? NIKOMU NENÍ NIC NÁPADNÉ? NIKDO SI NIČEHO NEVŠÍMÁ? / POPŘEMÝŠLEJTE CHVÍLI, PÁD ROKŮ, PÁD REŽIMŮ, PŘEMÍRA ZBRANÍ. ZLO / INVAZE VELKÝCH SLOV, NADVLÁDA LHANÍ, MASOVÉ UHRANUTÍ A ROZUM? VYMAZÁN. // MUŽI S UZLÍKY V RUKOU JSOU NAKLÁDÁNI DO VAGONŮ JAKO DOBYTČATA, / VLAKY JE VYKLÁPĚJÍ V LÁGRECH, ZÁHY I ŽENY! EVROPA ŽÍHANÁ SVĚTLOMETY. / S PRVÝMI VÝBUCHY BOMB ZAZNÍVÁ PRVÝ PLÁČ A PRVÝ ODPOR SE STŘÁDÁ. / DO SNŮ SE VTLOUKAJÍ SLOVA BUCHENWALD, MAJDANEK, OSVĚTIM… / A DĚTI? SBÍRAJÍ KLÁSKY DIVNÝCH SLŮVEK, RMOUTÍ SE NEVĚDOUCE. / „HREJME DÁLE!“ VOLAJÍ BÁSNÍCI V POZASTŘENÍ, ZA HROU SE SKRÝVAJÍ ČINY. / SLOUPY KRVE ZE ZEMĚ VYRÁŽEJÍ. NA POPRAVIŠTÍCH ŽIVÁ FREKVENCE. // EVROPA ROZKOTÁNA. HRŮZA JÍMALA ŽENY. MUŽI JEN MLČELI. / ODBOJ V LESÍCH, ODBOJ V RUINÁCH, ODBOJ V DUŠÍCH. SALVY A VRZOT ŠIBENIC. / NA KONCI ŠEŘÍK, TYFUS, PICHLAVÁ SOUHVĚZDÍ. PADLÝCH NA TŘICET MILIONŮ. // POSTŮJTE, CHODCI. ZACHYŤTE PRŮVAN. VĚTREJTE PAMĚŤ. PTEJTE SE.
// 1948, 1951, 1954, 1968 A CELÁ LÉTA SEDMDESÁTÁ – KTERÝ Z TĚCH ROKŮ JE NEJTEMNĚJŠÍ? / TÍHA A PÁDY, ČERNOTA, POUŠŤ – ČAS BEZ NÁŘKU, ČAS BEZ NADĚJÍ. / STROJE ZMATENÍ HLOUBÍ PŘÍKOPY MEZI LIDMI A UDÁLOSTMI. / KDO SE OZVAL, BYL UMLČEN, KDO VZKŘIKL, ONĚMĚL. SEN O VELKÉM ŘÁDU // SE ZBORTIL. V POPELU BRODÍ SE DĚTI PYKAJÍ ZA MYŠLENÍ OTCŮ. / A PŘESTO VLAKY PLNÍ NĚMOU VZPOUROU, ANEKDOTY BUJÍ, ŽERT ROZŽEHUJE / OHEŇ NA HORÁCH A V CELÁCH TICHO. SLOVA ČERNÝCH TISKŮ MAJÍ ZVUK ZAKLÍNADEL. / VÍNO SKLEPNÍCH PŘÍPITKŮ NEVYSYCHÁ. PRAVDA ZALÉZÁ ZA NEHTY. // V PŘÍŠEŘÍ NIKDO VŠAK NEODPOVÍDÁ NA NESČETNÉ PTANÍ: / KDY NASTANE ČAS NELŽIVÝCH MYŠLENEK PŘIROZENÝCH JAK LÁSKA? / JSOU TO JEN ZAHRYZLÉ SNY? KDY ŠKVÍRY DĚJIN SE ŠIROCE ROZEVŘOU? // KDY DO NICH VSTOUPÍ SVOBODA NE JAKO VOJSKO, NÝBRŽ / JAK ŠIRÝ VZDUCH, JAK PÍSEČNÁ BOUŘE, JAK ČIRÁ VODA? NEZAPOMEŇTE: / KDO NA PODZIM OSMDESÁT DEVĚT POČÍTAL PADLÉ, NEMOHL VYČÍSLIT NEZMĚRNOST. // POSTŮJTE, CHODCI. ŽDÍMEJTE PAMĚŤ. VRAŤTE SE V DUCHU DO LET TŘÍ ODBOJŮ…
třikrát totožný text na třech deskách, na každé z desek zvýrazněna část textu týkajícího se jednoho z odbojů
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'22.20'' E16°36'26.28''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Pomník Obětem 1. světové války
1914-1918
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
PADLÝM SPOLUOBČANŮM
V I. SVĚTOVÉ VÁLCE
1914-1918
(pravá strana)
BARTA JOHANN
BARTA RICHARD
BITOMSKÝ JAN
BLASCHEK EMANUEL
BLASCHEK EMIL
BLASCHEK FRANZ
BLASHEK JOHANN
BŘEZA RUDOLF
CZANDERLE MATTHIAS
ČAK FRANZ
ČAK IGNAZ
ČIHÁK JOSEF
DOLESCHAL PAUL
DRASAL SIMON
DVOŘÁK FRANTIŠEK
EHRENBERGER JOHANN
FELTL LEOPOLD
FELTL RUDOLF
FRANC JAKOB
FRÖMMEL JOHANN
GALLA FRANZ
GALLA RUDOLF
HALUZA PETR
HEMSA LAMBERT
HERTL FRANZ
HOFMANN FRANTIŠEK
HOCHMANNN FRANTIŠEK
(zadní strana)
POMNÍK OBĚTEM
PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
1914-1918
BYL ODHALEN 28.10.1923
NA TABULÍCH BYLO 55 JMEN
AUTOREM SOCHY
AKADEMCKÝ SOCHAŘ
FRANTIŠEK FABIÁNEK Z BRNA
POMNÍK OBNOVEN
28.10.1993
PÉČÍ MÍSTNÍHO ZASTUPITELSTVA
MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-TUŘANY
Autorem repliky původní sochy
akademický sochař
Miroslav Buřival z Brna
POMNÍK RESTAUROVÁN
2005
(levá strana)
JOCHMAN FRANTIŠEK
KAŠTICKÝ AUGUST
KMUNICZEK LEOPOLD
KOPŘIVA FRANTIŠEK
KOTAS FRANTIŠEK
KŘÍŽ PAUL
LESCHINGER IGNAZ
MOLISCH LEO
MOLISCH OTTO
NEUMANN WILHELM
ODEHNAL LEOPOLD
PACAK FRANTIŠEK
PALAŠEK MATĚJ
PESKA FRANTIŠEK
PETERKA FRANZ
PRACHAŘ STEPHAN
RECHLÍK FRANZ
RECHLÍK KARL
RUBER JOHANN
RUBER LEOPOLD
RUBER MARTIN
RUBER PAUL
RUBER THOMAS
SCHON ANTON
SCHON FRANZ
SCHMIDT MATTHIAS
VAHALA FRANTIŠEK
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32661
Souřadnice: N49°09'11.50'' E16°39'14.33''
Pomník přidal: Petr Válek
Kameny zmizelých - rodina Weiszova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
HELENA WEISZOVÁ
NAR. 1883
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V PIASKY
ZDE ŽILA
MARIE WEISZOVÁ
NAR. 1876
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V PIASKY
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Pamětní deska Obětem 2. světové války
POKLOŇ SE PAMÁTCE
MRTVÝCH
A STŘEZ JEJICH ODKAZ!
1939 – 1945
DRAHÉ PAMÁTCE ZAVRAŽDĚNÝCH
A UMUČENÝCH ČLENŮ ZLOČINNOU
RUKOU NACISTICKÝCH BARBARŮ.
+10.9.1940 ŠILAR ALFRÉD
+11.8.1942 JAMBOR JAN
+1.12.1942 ŠTEFÁČEK ANT.
+19.3.1942 KONEČNÝ JAR.
+14.3.1942 SLÍVA ALOIS
+7.10.1943 ŠEDA ONDŘEJ
+21.11.1944 HASALA TOMÁŠ
VE VZPOMÍNKÁCH ŽIJÍ
STALI SE NESMRTELNÝMI
V SRDCÍCH NAŠICH.
NA VĚČNOU PAMĚŤ VĚNUJE
SPOLEK DĚLNICKÝ DŮM
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38564
Souřadnice: N49°11'45.07'' E16°39'01.34''
Pomník přidal: Petr Vacek
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA VDĚČNOU PAMĚŤ
VŠEM SVÝM VKLADATELŮM
A OBCHODNÍM PŘÁTELŮM
KTEŘÍ SVOBODĚ NÁRODA
OBĚTOVALI SVOJE ŽIVOTY
PRVNÍ MORAVSKÁ SPOŘITELNA
V BRNĚ
V 95. ROCE SVÉHO TRVÁNÍ
1947
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'39.15'' E16°36'35.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska František Pospíšil
V TOMTO DOMĚ
OD ČERVENCE 1942
DO ÚNORA 1943
POBÝVAL
U MANŽELŮ ADAMCOVÝCH
VELITEL
ČS. PARASKUPINY BIVOUAC
Z VELKÉ BRITÁNIE
RTN. FRANTIŠEK POSPÍŠIL
(1919 - 1944)
Operace Bivouac byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli u Čoupkových příbuzných. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. 2. května 1942 byl Zapletal zatčen četníky. Po výslechu potom dovedl gestapo do bytu Čoupkových, kde byl zadržen třetí člen výsadku. Poté Zapletal naooko souhlasil se spoluprací s gestapem, ale v květnu 1943 se přidal k partyzánům. Jako pomstu gestapo zatklo oba jeho rodiče a bratry, kteří zahynuli v Osvětimi. Zapletal sám byl zatčen v německém Karlsruhe při pokusu dostat se do Anglie a v září 1944 byl popraven v koncentračním táboru Mauthausen.
Pospíšilovi se podařilo uprchnout. Nejdříve se skrýval v Telči u odbojové skupiny Petrolej-benzin a posléze se pokusil projít do Švýcarska. Nepodařilo se mu to. Nato byl konfidentem Nachtmanem a zrádcem Čurdou vylákán do Prahy, kde ho zatklo gestapo. V roce 1944 byl v Terezíně zastřelen.
(zdroj Wikipedie)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34055
Souřadnice: N49°12'12.00'' E16°35'44.05''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník osvobození
TENTO KŘÍŽ POSTAVILI
KE CTI BOŽÍ OBYVATELÉ
BÝVALÉ OBCE ŠVÁBKY
10. ŘÍJNA 1792,
OPRAVIL J.B. 1886,
ZNOVU ZŘÍDILI NA PAMÁTKU
OSVOBOZENÍ Z NĚMECKÉ OKUPACE
VDĚČNÍ BRŇANÉ 1947.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32766
Pomník přidal: Vojtěch Stráník
Hrob František Trenck
PER PROCELLAS AD FORTUM
(latinský nápis nezřetelný)
PER PROCELLAS AD FORTUM - překlad: Bouřemi k přístavu
(rodové heslo rodu Trencků)
Nápis 2:
latinský, nezřetelný, dostupný jen v překladu:
FRANTIŠEK, SVOBODNÝ PÁN VON TRENCK, C. K. PLUKOVNÍK A VELITEL PANDURŮ, NARODIL SE V REGIO V KALÁBRII 1. LEDNA 1711, ZEMŘEL V BRNĚ 4. ŘÍJNA 1849. SVÉMU PŘEDKOVI VĚNOVÁNO PRASYNOVCEM A POSLEDNÍM POTOMKEM V RAKOUSKU HEINRICHEM VON TRENCK, C. K. MAJOREM 1872.
Baron Trenck (1711-1849) byl mimořádnou a zároveň rozporuplnou osobností. Nejvíce proslul jako velitel svého vlastního sboru tzv. pandurů o síle až 5000 mužů. Sestavil jej z všemožných vyvrhelů společnosti, vrahů, lupičů a dalších asociálů, kterým vládnul tvrdou rukou a sám za nimi v ničem nezaostával. Panduři pod Trenckovým osobním velením budili v nepříteli děs a hrůzu a vybojovali řadu vítězství, především ve službách císařovny Marie Terezie. Sám Trenck proslul svojí výjimečnou odvahou stejně jako brutalitou a výbušností a neschopností respektovat autority, což mu vyneslo celkem dva, následně zmírněné, tresty smrti. Baron také miloval ženskou společnost, platil za znalce anglické literatury, hovořil sedmi jazyky a hrál na housle. Konec života strávil v brněnském vězení na Špilberku, kam byl odsouzen na doživotí a kde také zemřel, údajně na vodnatelnost. Podle svého přání byl pohřben v kryptě kapucínského kláštera, který obdaroval nemalou částkou. Jeho tělo zde spočívá v prosklené rakvi, jejíž víko s výše uvedenými nápisy a rodovým znakem bylo umístěno na stěně krypty. Po baronově smrti se o něm rozšířila řada legend, především o tom, jak se štěstím, až zázračným, dokázal vyváznout ze smrtelných nebezpečí.
V kryptě platí zákaz fotografování, proto bylo možné vyfotografovat jen vstup do krypty z dvora kláštera.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jitka Lenková
Pamětní deska Arnošt Steiner
V TOMTO DOMĚ ŽIL
PLUKOVNÍK
ARNOŠT STEINER
12.1.1915-9.10.1982
VÝZNAMNÝ VELITEL
ĆESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY
V DOBĚ II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'15.65'' E16°37'10.88''
Pomník přidal: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.