Brno

Pomník Rodion Jakovlevič Malinovskij

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Malinovského náměstí, parčík před Domem umění
Nápis:
МАРШАЛ СССР
Р. Я. МАЛИНОВСКИЙ


MARŠÁL SSSR
R. J. MALINOVSKIJ
Poznámka:

V CEVH veden s poznámkou, že se nejedná o VH a že v roce 1955 byl pomník přestěhován z Moravského náměstí na nýnější místo na Malinovském náměstí (zdroj: Encyklopedie dějin města Brna).

Rodion Jakovlevič Malinovskij (rusky Родион Яковлевич Малиновский, nar. 23. listopadu 1898, zemřel 31. března 1967, byl sovětský vojenský velitel během II. světové války, maršál Sovětského svazu.
V květnu roku 1944 se stal velitelem 2. ukrajinského frontu, který provedl útok na Rumunsko, díky čemuž se Rumuni přidali na stranu Spojenců. V září 1944 byl jmenován maršálem Sovětského svazu. Jeho vojska pokračovala v útoku na Maďarsko a v únoru 1945 dobyla Budapešť. V dubnu se probila na Slovensko a postupovala na Moravu. Osvobodila Brno a vedla útoky na německá vojska na jihovýchodní Moravě.
Podrobně viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodion_Jakovlevi%C4%8D_Malinovskij


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39769
Souřadnice: N49°11'45.46'' E16°36'52.53''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Lenka Šimčíková

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 15.07.2014
Umístění: Brno, Malinovského náměstí 4, Brno - střed
Nápis:
NA PAMĚŤ SOUDCŮ A PRACOVNÍKŮ
NEJVYŠŠÍHO SOUDU V BRNĚ,
KTEŘÍ ZDE 20.XI.1944 ZAHYNULI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Kameny zmizelých – rodina Sonnenscheinova

Autor: Vladimír Šustáček, 30.10.2021
Umístění: Brno, Malinovského náměstí 211/5, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MUDR. HUGO
SONNENSCHEIN
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
TRUDE
SONNESCHEINOVÁ
ROZ. MAYEROVÁ
NAR. 1902
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
OTTO SLUNSKY -
SONNENSCHEIN
NAR. 1927
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
1944 DO BUCHENWALDU
PŘEŽIL

ZDE ŽIL
PAVEL SONNENSCHEIN
NAR. 1931
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 29.10.2012. MUDr. Hugo Sonnenschein byl sekundární lékař zemské nemocnice v Brně a odborný lékař chorob duševních a nervových. Byl deportován spolu se svou manželkou Trude (Gertrude) Sonnenschein a dvěma dětmi (Otto Sonneschein-Slunský a Paul Sonnenschein).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1441)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – rodina Oppenheimerova

Autor: Vladimír Šustáček, 29.10.2021
Umístění: Brno, Masarykova 407/22-24, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem
Nápis:
ZDE ŽIL
VIKTOR OPPENHEIMER
NAR. 2. 5. 1877
DEPORTOVÁN 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
VE VARŠAVĚ

ZDE ŽILA
ELIŠKA OPPENHEIMEROVÁ
NAR. 12. 3. 1881
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
VE VARŠAVĚ
Poznámka:

Viktor Oppenheimer byl akademickým sochařem, medailérem, pedagogem a sběratelem orientálního umění. V letech 1905–1907 působil v Brně jako učitel kreslení, v roce 1909 odjel do Mnichova, kde působil deset let. Po vzniku ČSR se vrátil do vlasti a přijal místo asistenta kreslení na Německém reálném gymnáziu v Brně. V roce 1923 přešel na Spolkové židovské reformní reálné gymnázium a po založení Školy uměleckých řemesel v roce 1924 byl jmenován prvním profesorem modelování (roku 1938 byl penzionován).
Viktor Oppenheimer byl deportován společně se svou druhou manželkou Elsou Oppenheimer. Kameny zmizelých jim byly odhaleny 28.5.2017.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1710)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°11'31.9'' E16°36'37.4''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska genocidy Romů

Autor: Jiří Porteš, archiv
Umístění: Brno, Masná, bývalá budova jatek - dnes zrušeno
Nápis:
VE DVORNÍM TRAKTU
TÉTO BUDOVY BYLI
NÁSILNĚ SOUSTŘEDĚNI
ROMOVÉ Z MORAVY
V POČTU 999 MUŽŮ,
ŽEN A DĚTÍ
A DNE 7. BŘEZNA 1943
TRANSPORTOVÁNI
DO VYHLAZOVACÍHO
CIKÁNSKÉHO TÁBORA
AUSCHWITZ - BIRKENAU
NEMŮŽEME ZAPOMENOUT
NAŠTI BISTERAS!
Poznámka:

Deska byla původně umístěna na budově jatek v Masné ulici, kde byli Romové shromažďováni. Po demolici jatek byla deska přenesena do expozice Muzea romské kultury:
https://www.vets.cz/vpm/43049-pametni-deska-genocidy-romu/#43049-pametni-deska-genocidy-romu


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Porteš

Kameny zmizelých - rodina Deutchova

Autor: Lenka Šimčíková, 15.07.2014
Umístění: Brno, Mášova 744/24, Veveří, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
HERALD DEUTSCH
NAR. 1917
DEPORTOVÁN 1944
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V SCHWARZHEIDE

ZDE ŽILA
BERTHE DEUTCH
ROZ. STRAKOSCHOVÁ
NAR. 1889
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
VE VARŠAVĚ

ZDE ŽIL
OTTO DEUTCH
NAR. 1867
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
VE VARŠAVĚ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 07.08.2009
Umístění: Brno, Matlachova, Brno – Slatina, před kostelem
Nápis:
(hlavní sloup)
NAŠIM HRDINŮM
PADLÝM VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1920
Z NÍŽ NÁROD ČESKOSLOVENSKÝ
VYŠEL SVOBODEN
VĚNUJÍ OBČANÉ SLATINŠTÍ

(levá deska)
ADÁMEK FRANTIŠEK 1983–1915, BRYCHTA JOSEF 1881–1915, CIKRLE JAN 1894–1915, DOBEŠ FRANTIŠEK 1894–1917, FIŠER RUDOLF 1888-1918, HÁJEK JAN 1878-1917, HÁJEK LEOPOLD 1885-1917, HONEK JAN 1892-1918, JIRŮŠEK FRANTIŠEK 1893-1916, KEBERLE FRANTIŠEK 1873-1918, KMENT FRANTIŠEK 1875-1917, KOMÁREK ANTONÍN 1886-1914, KOVÁŘ JAN 1897-1916, KRAJCIGR BARTOLOMĚJ 1870-1915, KRAJÍČEK LEOPOLD 1870-1918, KREJČÍ JAN 1896-1917, KROPÁČEK JOSEF 1888-1916, MÁCA THEODOR 1891-1918, MATLACH JAN 1893-1918

(pravá deska)
NOVÁK JOSEF 1882-1916, PEKAŘ JOSEF 1879-1915, PETRŮJ ANTONÍN 1885-1914, POKORNÝ FRANTIŠEK 1984-1915, POLÁČEK JAN 1878-1916, REICHSTÄDTER ANTONÍN 1891-1918, REICHSTÄDTER BOHUMIL 1896-1916, SLÁMA FRANTIŠEK 1888-1914, STREIT FRANTIŠEK 1872-1918, SÝKORA FRANTIŠEK 1865-1918, ŠMAHA JINDŘICH 1875-1917, VANDÍK JAN 1894-1917, VANĚK HYNEK 1899-1918, VAŇÁČEK FRANTIŠEK 1888-1914, VEDRA FRANTIŠEK 1896-1915, VELECKÝ ALOIS 1892-1918, VLČEK JOSEF 1882-1918, VLČEK MAXMILIÁN 1883-1916, WEINLICH RICHARD 1890-1914

(prostřední deska)
ZA NĚMECKÉ OKUPACE
NAŠÍ VLASTI V LETECH
1939 – 1945
OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY
ABYCHOM MOHLI SVOBODNĚ ŽÍT
HEINZ FRANTIŠEK 1941, JEDLA VLADIMÍR 1942, JIRÁNEK VLASTISLAV 1943, JIRÁNKOVÁ MARIE 1942, JOCHMAN JAN 1945, KIKERLE FRANTIŠEK 1944,KŘEHLÍK JAN 1945, LANGER LADISLAV 1943, NEHLEDĚL KAREL 1945, PIVODA JAROSLAV 1945, PŮLPYTEL JAN PPLK. IN MEMORIAM 1944, VESELÝ ONDŘEJ 1944, ZEMAN OLDŘICH 1944
Poznámka:

Pomník je uprostřed mezi dalšími, vlevo CZE-6203-34189 (vojákům RA), vpravo CZE-6203-34080 (pilotu US ARMY).
Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-40026, podle seznamu
Souřadnice: N49°10'38.69'' E16°41'28.45''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník William L. Kiggins

Autor: Petr Válek, 07.08.2009
Umístění: Brno, Matlachova, Brno – Slatina, před kostelem
Nápis:
31. FG/308. FS

PORUČÍK ARMÁDNÍHO LETECTVA U.S.A.
(2/LT. U.S.A.A.F.)
WILLIAM L. KIGGINS
*25. 8. 1923 – Toledo Ohio, U.S.A.

11. 10. 1944
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT
ZA SVOBODU NAŠÍ VLASTI
PŘI BOJOVÉ AKCI U SLATINY
JAKO HLOUBKOVÝ STÍHAČ
V LETOUNU N.A. P-51B MUSTANG
A DO ZÁŘÍ 1946 BYL POHŘBEN
NA MÍSTNÍM HŘBITOVĚ.

(zadní strana)
Zřízeno péčí obce slatinské a sponzorů v roce 2007
Poznámka:

Připravená obsluha protiletadlových kanonů, jejich stanoviště bylo ukryto v Tuřanském lese, zasáhla jeden z Mustangů, který měl sériové číslo 43-24854 a na trupu nesl přezdívku Miss Betty. Zřítil se v plamenech nedaleko dnešního civilního mezinárodního letiště. Jeho pilot, jedenadvacetiletý 2nd Lt. (poručík) William L. Kiggins, neměl žádnou naději přežít.
Místo havárie okamžitě začali střežit němečtí vojáci a protektorátní policisté. Ohořelé tělo odvezl na koňském potahu jeden sedlák na příkaz úřadů do márnice v sousední Slatině.

William L. Kiggins, který byl jediným příslušníkem amerických ozbrojených sil, který padl na území Brna v dnešních hranicích, byl ve Slatině pohřben při neveřejném obřadu jako „neznámý anglický letec“. Komise americké armády v září 1946 exhumovala a identifikovala jeho ostatky, které dočasně spočinuly na vojenském hřbitově v Saint-Avold ve Francii, v roce 1949 pak byly převezeny do Kigginsova rodného města Toledo ve státě Ohio.

V roce 2007 při terénním průzkumu organizovaném Moravským zemským muzeem byly nalezeny reduktor, hliníkové plechy, munice a kosterní úlomky, které v lednu následujícího roku převzali zástupci amerického velvyslanectví a U.S. Army Memorial Affairs Activity-Europe.
Díky úsilí skupiny lidí kolem zesnulého Iva Koukoly byla Williamu L. Kigginsovi u kostela Povýšení sv. kříže v Brně-Slatině 13. října 2007 odhalena pamětní deska ve tvaru křídla Mustangu.
(zdroj: Filip Vojtášek, článek https://technet.idnes.cz/utoky-hloubkaru-americanu-na-cr-dni-/vojenstvi.aspx?c=A181010_125134_vojenstvi_mla )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39958
Souřadnice: N49°10'38.81'' E16°41'28.38''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Filip Vojtášek

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Milan Zachodil, 15.07.2021
Umístění: Brno, Matlachova 1128/32, Brno-Slatina, před kostelem, nalevo od pomníku Obětem 1. a 2. svět. války z řad místních občanů.
Nápis:
NA JAŘE ROKU 1945
VE SLATINĚ
POLOŽILI SVŮJ ŽIVOT
ZA NAŠI SVOBODU
TITO PŘÍSLUŠNÍCI RUDÉ ARMÁDY:
GARD. STARŠINA P. M. AKIMOV
VOJÍN I. N. BERJOZIN
ML. SERŽANT N. N. CINNIK
GARD. VOJÍN I. A. ČUPROV
ST. SERŽANT A. P. FILIPJEV
SERŽANT A. S. GEVORKJAN
GARD. VOJÍN V. I. GOLOVLEV
ML. SERŽANT V. I. GRIGORJEV
GARD. VOJÍN CH. CHAMRAKULOV
STARŠINA G. A. KAZAKOV
GARD. VOJÍN S. I. KOZJAN
VOJÍN S. M. KURBAN
ML. SERŽANT D. N. MACHATADZE
ML. SERŽANT A. A. MALJUTIN
ML. SERŽANT P. V. NIKOLIN
SERŽANT F. T. OLEJNIKOV
VOJÍN A. I. TĚLEPNEV
VOJÍN F. V. TKALENKO
LETEC PPOR. A. J. VORONCOV
VĚČNÁ JIM BUĎ PAMĚŤ
ODHALENO U PŘÍLEŽITOSTI
65. VÝROČÍ V ROCE 2010
Poznámka:

K odhalení pomníku rudoarmějců ve Slatině došlo 24. 9. 2010.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3062 )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34189
Souřadnice: N49°10'38.54'' E16°41'28.21''
Pomník přidal: Milan Zachodil

Pomník odsunutým Němcům

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Mendlovo náměstí, Brno - Staré Brno, parčík před klášterem augustiniánů
Nápis:
1945
1995

30. KVĚTNA 1945 MUSELI NĚMCI Z BRNA A OKOLÍ OPUSTIT SVOU DOMOVINU. KÉŽ V BUDOUCNOSTI VŠICHNI LIDÉ V EVROPĚ MOHU ŽÍT V MÍRU A S ÚCTOU K LIDSKÝM PRÁVŮM. ZŘÍZENO DOMOVSKÝM SPOLKEM BRŇANŮ BRUNA V KVĚTNU 1995.

AM 30. MAI 1945 MUSSEN DIE DEUTSCHEN AUS BRÜNN UND DER SPRACHINSEL IHRE HEIMET VERLASSEN. MÖGEN IN ZUKUNFT ALLE MENSCHEN IN EUROPA IN FRIEDEN UND UNTER ACHTUNG DER MENSCHENRECHTE LEBEN. ERICHTET VOM HEIMATVERBAND DER BRÜNNER BRUNA IM MAI 1945.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'26.94'' E16°35'36.35''
Pomník přidal: Ivo Šťastný