Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Arnošt Lustig

Umístění: Praha 1, Široká 65/14, vpravo na domě
Poznámka:

Arnošt Lustig byl kvůli svému židovskému původu v roce 1942 deportován do Ghetta Terezín. Do konce okupace prošel koncentračními tábory Auschwitz Birkenau a Buchenwald, v dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti a v květnu 1945 se zapojil do Pražského povstání. V roce 1948 působil jako válečný zpravodaj během Izraelsko-arabské války.
(zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=507)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'21.18'' E14°25'8.01''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - rodina Grosslichtova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 1, Široká 118/20, v chodníku před vchodem do domu

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - rodina Mahlerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 1, Široká 55/8, v chodníku před vchodem do restaurace King Solomon asi metr od sebe
Poznámka:

Jediné oběti holokaustu těchto jmen a roku narození, které uvádí databáze holocaust.cz jsou Karel Mahler, narozený 25.9.1920 a Klára Mahlerová, narozená 9.4.1883, oba před okupací žijící v Charbuzicích. Oba byli deportováni transportem Ci č. 214 dne 21.12.1942 z Hradce Králové do Terezína, odtud transportem Cu č. 441 dne 1.2.1943 do Auschwitz Birkenau. Zahynuli tedy v roce 1943, nikoliv v roce 1942.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/108253-karel-mahler/ ; https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/108255-klara-mahlerova/)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'20.3'' E14°25'4.41''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Bohumil Kobes

Umístění: Praha 1, Školská 1736/12

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jaroslav Hašek

Umístění: Praha 1, Školská 1325/16

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Jan Šverma - místo je zrušené

Umístění: Praha 1, Štefánikův most, park na novoměstské straně mostu na rohu s Lannovou ulicí
Poznámka:

Pomník byl slavnostně odhalen 10.11.1969. V roce 1999 byl odstraněn a umístěn do depozitáře. V roce 2004 byl znovu vztyčen na Olšanských hřbitovech.
Nové umístění - https://www.vets.cz/vpm/43507-pomnik-jan-sverma/#43507-pomnik-jan-sverma
(zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400007-jan-sverma-padouch-nebo-hrdina )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'34.32'' E14°25'39.22'' (přibližné místo pomníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Bohuslav Kotrouš

Umístění: Praha 1, Štěpánská 796/44

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Marie Zádková

Umístění: Praha 1, Štěpánská 650/23

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20483
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Praha 1, Štěpánská 22/614, Nové Město, Akademické gymnázium, v budově u schodiště

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Dorren Warriner

Umístění: Praha 1, Štěpánská 623/40, nalevo od hlavního schodiště do hotelu Alcron
Poznámka:

Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi