Praha 1
Pamětní deska Bohumil Kobes
PRACOVNÍK ODBOJE 1939-1945
BOHUMIL KOBES
KNIHTISKAŘ A NAKLADATEL
NAROZENÝ 16. ČERVENCE 1910 V PRAZE
ZEMŘEL 12. KVĚTNA 1945
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
V MALÉ PEVNOSTI V TEREZÍNĚ.
VĚRNI ZŮSTANEME.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Jaroslav Hašek
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Jan Šverma - místo je zrušené
JAN ŠVERMA
23.3.1901 10.11.1944
Pomník byl slavnostně odhalen 10.11.1969. V roce 1999 byl odstraněn a umístěn do depozitáře. V roce 2004 byl znovu vztyčen na Olšanských hřbitovech.
Nové umístění - https://www.vets.cz/vpm/43507-pomnik-jan-sverma/#43507-pomnik-jan-sverma
(zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400007-jan-sverma-padouch-nebo-hrdina )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'34.32'' E14°25'39.22'' (přibližné místo pomníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Bohuslav Kotrouš
VĚRNI ZŮSTANEME
BOHUSLAV KOTROUŠ Z PRAHY VIII.
42. LETÝ 5.V.1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Marie Zádková
ZDE PADLA DNE
5. KVĚTNA 1945
MARIE ZÁDKOVÁ
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20483
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Muži a chlapci, co jste dali městu,
to bude věčně s tímto městem stát.
Jaroslav Seifert
IN MEMORIAM OBĚTEM FAŠISMU
Z ŘAD ABSOLVENZŮ AKADEMICKÉHO GYMNASIA
1939 - 1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Dorren Warriner
DORREN WARRINER *1904 +1972
Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Kameny zmizelých - Rodina Götzova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
RUDOLF GÖTZ
NAR.1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1.10.1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
MARIE GÖTZOVÁ
NAR.1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1.10.1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
RAOUL GÖTZ
NAR.1921
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
HARRY GÖTZ
NAR.1926
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI
Rudolf Götz a Marie Götzová byli deportováni do ghetta Terezín transportem Ck č. 100 dne 22.12.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Em č. 361 dne 1.10.1944. Zavražděni byli zřejmě bezprostředně po příjezdu, tedy den nebo několik málo dní po uvedeném datu.
Jejich synové Raoul a Harry byli do ghetta Terezín deportováni transportem Ba č. 183 dne 10.8.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Dm č. 3221 dne 6.9.1943 a zavražděni bezprostředně po příjezdu, tedy den, nebo několik málo dní po uvedeném datu.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89130-rudolf-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89128-marie-g-tzova/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89129-raoul-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89125-harry-g-tz/
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N50°4'44.48'' E14°25'30.99''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pomník obětem kolektivizace
OBĚTEM KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ
Motto:
A přijde kosa sečná
na trávu, na člověka,
však naše zem je věčná
a naše hrouda čeká.
Selské písně
Josef Václav Sládek
Během své vlády v letech 1948 - 1989 se komunistická moc a její přisluhovači pokusili zcela zlikvidovat český selský
stav a násilím kolektivizovali venkov. Mnoho sedláků bylo popraveno, tisíce uvězněno, rodiny násilím vystěhovány
ze svých domovů, děti vyloučeny ze škol, majetky rozkradeny a zdevastovány. Pachatelé těchto zločinů nebyli nikdy
potrestáni.
Po r. 1989 jejich následovníci vraceli ukradené majetky jen velmi neochotně a často na jejich neoprávněném držení
založili své podnikání. Přesto dnes moderní soukromí farmáři opět hospodaří na více než 25 procentech české půdy.
Český sedlák žije a nikdy nezapomene na utrpení svých předků!
Asociace soukromého zemědělství ČR 2004
sochař Jiří Plieštik
architekti Tomáš Novotný Zuzana Mezerová
mistr kovář Petr Podzemský
Na vybudování pomníku byla vypsána veřejná finanční sbírka, na které se během roku a půl sešlo od 750 dárců přes 1,1 milionu korun. Pro vysokou uměleckou hodnotu díla se na této akci rozhodl významně podílet také magistrát města Prahy, který citlivou úpravou celého pozemku zajistil důstojné okolí pomníku.
Samotnému vybudování pomníku předcházelo značné úsilí spojené s vyřízením stavebního povolení, neboť pomník se nachází v chráněné městské zóně a v blízkosti řady důležitých staveb. Nejpříhodnější lokalitou k umístění se stalo prostranství před budovou ministerstva zemědělství v Praze Těšnově. Výběrová komise složená z významných architektů, historiků i zástupců kulturní obce vybrala, v umělecké soutěži z řady došlých návrhů, jednomyslně námět akademického sochaře Jiřího Plieštika. Ten představil sochu jako symbolický trs rašícího osení spoutaného ostnatým drátem. Jeho návrh velmi přesně vystihuje podstatu procesu páchaného komunistickou zvůli v druhé polovině 20. století na sedlácích. Šest metrů vysoké osení z nerezové oceli rostoucí i přes spoutání ostnatým drátem, symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu čerpající ze vztahu k půdě a přírodě.
Slavnostní odhalení se uskutečnilo 23. května 2004 za účasti nejen řady významných představitelů pravicového politického spektra, poslanců, zástupců zájmových sdružení soukromých zemědělců i široké nezemědělské veřejnosti, ale především za účasti dosud žijících postižených sedláků a bývalých politických vězňů. Právě pro ně budiž tento pomník alespoň částečnou satisfakcí.
(zdroj: https://www.asz.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Obětem 2. světové války
(deska vlevo)
V LETECH 1938 - 1945
OBĚTOVALI ŽIVOTY ZA SVOBODU REPUBLIKY
TITO ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ
ODBORU PRO POZEMKOVOU REFORMU
BÍŽA BOHUMIL
ING FROLÍK FRANTIŠEK
INF JUREK LEOPOLD
JUDR KLAPKA OTAKAR
ING KONEČNÝ VLADIMÍR
PANÝREK RUDOLF
ING POLÁK JOSEF
ING PRUSENOVSKÝ KAREL
ING TAUSK VÍTĚZSLAV
TICHÝ FLORIÁN
NOSEK JOSEF MÍSTOPŘEDSEDA SPÚ
ČEST JEJICH PAMÁTCE
(deska vpravo)
JAROSLAV SEIFERT:
VŠAK NAŠI MRTVÍ ŽIJÍ V NÁS.
MLUVÍME ŘEČÍ JEJICH,
TOU ŘEČÍ, JEJÍŽ SLADKÝ HLAS
ŽIVIL NÁS V BEZNADĚJÍCH...
ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ - PADLÍ ZA SVOBODU VLASTI
V LÉTECH 1939 - 1945
ING. C. FRANTIŠEK BEDNÁŘ
JIŘÍ BERAN
RUDOLF BRABEC
VÁCLAV ČERNÍK
ING. JAROSLAV ČÍŽKOVSKÝ
TOMÁŠ ŠOUREK
RUDOLF DVOŘÁK
JUDR. OTAKAR FRANKENBERGER
??? ČERNOŠEK
JAROSLAV HALLER
JUDR. BOHUMÍR HANOUSEK
EMIL JIRÁK
EMANUEL HELEBRANT
KAREL HOLOUBEK
FRANTIŠEK KOUBA
JUDR. JAROSLAV KO....
ING.ZDENĚK KRČÁL
VÁCLAV KROPÁČEK
LADISLAV KŘÍŽ
ANTONÍN KUKULA
JAROSLAV LINHART
ING. VÁCLAV MÁCHA
JUDR. KAREL MALINSKÝ
ING. JAN MAZANEC
ING. ANTONÍN PROKEŠ
BOHUMÍR PROKOP
OTAKAR SRB
OTAKAR SYNEK
ING. VOJTĚCH TESAŘ
ING. BOHUMIL TICHOTA
ING. VÁCLAV TOPOL
JUDR. LUDVÍK VANĚK
FRANTIŠEK VOJTEK
ANTONÍN VOLÁK
ING. FRANTIŠEK ZOBAN
JOSEF VOŠAHLÍK
ČEST JEJICH PAMÁTCE
5.V.1945
- některé jména jsou špatně čitelná
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
