Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Oldřich Kopeček

Autor: Vladimír Štrupl, 19.02.2005

* 1.5.1906 v Soběsukách, okr. Kroměříž, major zdravotnictva v Trenčíně na velitelství 5. sboru čsl. armády, po utvoření Slovenského státu se odstěhoval v roce 1939 do Prahy. Byl okresním lékařem na Malé Straně, bydlel ve Vítězné ul. 12, povýšen na pplk. in memoriam (prameny ČSBS).

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
+ 6.5.1945, bydliště Praha XIV Smíchov, Vítězná 13, padl v Šeříkově ul. v Praze 1.

V CEVH a na desce uveden datum úmrtí 5.5.1945

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 02.12.2012

Kameny zmizelých - rodina Grosslichtova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    
    Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
    Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
    Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
    Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
    
    V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 27.02.2010

Pamětní deska Bohumil Kobes

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006

Pamětní deska Jaroslav Hašek

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006

Pamětní deska Bohuslav Kotrouš

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2004

Pamětní deska Marie Zádková

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 02.06.2011

Pamětní deska Dorren Warriner

Autor: Vladimír Štrupl, 17.05.2019

Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Milan Lašťovka, 13.02.2015

- některé jména jsou špatně čitelná