Brno

Pamětní desky obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Šustáček, 22.08.2021
Umístění: Brno, Pisárecká 555/1a, k.ú. Pisárky, po obou stranách hlavního vchodu do budovy Brněnských vodáren a kanalizací
Nápis:
ING. VOJTĚCH BENEŠ
UMUČEN 1943 V LUDWIGSBURGU.
ING. LUDVÍK MACKRLE
UMUČEN 1943 V BRIEGU.
JOSEF HANUŠ
UMUČEN 1945 V HALLE N/S.
LADISLAV KABÁTNÍK
UMUČEN 1942 V MAUTHAUSENU.
JOSEF HOLEČEK
ZEMŘEL 1945 ZA BOJŮ O BRNO.
JOSEF SEHNAL
ZEMŘEL 1945 ZA BOJŮ O BRNO.

ČEST TĚM,
KTEŘÍ PADLI,
ABY NÁROD ŽIL
SVOBODNĚ.
2. LISTOPADU 1945
Poznámka:

Desky připomínající oběti z řad zaměstnanců Vodohospodářské správy byly na místě odhaleny 2.11.1945.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=554)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54181
Souřadnice: N49°11'37.3'' E16°34'9.1''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých – Vojtěch Beneš a Ludvík Mackrle

Autor: Vladimír Šustáček, 30.04.2025
Umístění: Brno, Pisárecká 555/1a, k.ú. Pisárky, v dlažbě chodníku před zákaznickým centrem Brněnských vodovodů a kanalizací
Nápis:
ZDE ŽIL
ING. VOJTĚCH BENEŠ
NAR. 4. 8. 1892
ZATČEN 1. 9. 1939
VĚZNĚN
DACHAU A BUCHENWALD
ZAVRAŽDĚN 14. 11. 1943
V HOHENASPERGU

ZDE ŽIL
ING. LUDVÍK MACKERLE
NAR. 8. 8. 1893
ZATČEN 28. 1. 1940
VĚZNĚN
VE VRATISLAVI
ZAVRAŽDĚN 28. 6. 1943
V BRIEGU
Poznámka:

Vojtěch Beneš byl ředitelem Brněnských vodáren a Ludvík Mackrle (na kameni chybně jako Mackerle) jeho náměstkem. Společně se za okupace zapojili do odboje v Obraně národa.
Tyto Kameny zmizelých byly 10.9.2015 umístěny na adrese Pisárecká 10 podle údajů v matrice Sokola a v policejních kartotékách. Později se ukázalo, že místo nebylo zvoleno správně, protože ulice byla přečíslovaná. Proto byla kameny znovu odhaleny 27.6.2016 před vstupem do správní budovy vodáren, kde oba inženýři bydleli ve služebních bytech.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1630)


Souřadnice: N49°11'37.31'' E16°34'6.42''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých – rodina Alefanz

Autor: Vladimír Šustáček, 07.02.2023
Umístění: Brno, Plotní 72/31, k.ú. Trnitá, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
WOLF ALEFANZ
NAR. 15. 3. 1893
DEPORTOVÁN 2. 12. 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 28. 8. 1942
V MAJDANKU

ZDE ŽILA
ELSA ALEFANZOVÁ
ROZ. LEKNEROVÁ
NAR. 28. 2. 1899
DEPORTOVÁNA 2. 12. 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V LUBLINU

ZDE ŽIL
HEINRICH ALEFANZ
NAR. 19. 7. 1927
DEPORTOVÁN 2. 12. 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V LUBLINU
Poznámka:

Tyto kameny zmizelých byly odhaleny 28.5.2017. V letech 2019–2021 probíhala dlouhodobá rekonstrukce ulice související s přeložením tramvajové tratě z ulice Dornych na ulici Plotní. Kameny byly při rekonstrukci vyjmuty, na původní místo byly znovu osazeny až v roce 2022.
Rodinu tvořili manželé Wolf Alefanz a Elsa Alefanz (rozená Lekner) a jejich jediný syn Heinrich. Celá rodina byla 2.12.1941 deportována z Brna transportem G-628 do Terezína.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1746)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'9.15'' E16°37'5''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých – rodiny Putzker a Oesterreicher

Autor: Vladimír Šustáček, 21.01.2026
Umístění: Brno, Plotní, k.ú. Trnitá, v dlažbě odpočinkového prostoru před obchodním centrem Galerie Vaňkovka, napravo od přístupové cesty pro pěší
Nápis:
ZDE BYDLEL
DR. EMIL PUTZKER
NAR. 1861
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 31. 3. 1942

ZDE BYDLELA
EMMA PUTZKEROVÁ
ROZ. REDLICHOVÁ
NAR. 1867
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 29. 10. 1942

ZDE BYDLEL
DR. FRITZ PUTZKER
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
ZAVRAŽDĚN

ZDE BYDLELA
MARIE IRMA
OESTERREICHEROVÁ
ROZ. PUTZKEROVÁ
NAR. 1896 //
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVOBOZENA / PŘEŽILA

ZDE BYDLEL
OSKAR OESTERREICHER
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6. 4. 1942
Poznámka:

Rodinu Putzker tvořili manželé Emil a Emma, jejich syn Fritz a dcera Marie Irma. Emil Putzker byl advokátem, toto povolání vykonával i Fritz. Dcera Marie Irma se provdala za továrníka Oskara Oesterreichera.
Manželé Putzkerovi byli deportováni 29.3.1942 do Terezína. Emil tam zemřel pouhé dva dny po příjezdu, Emma zemřela v říjnu 1942. Syn Fritz byl deportován již 5.12.1941 do Terezína a odtud 15.1.1942 do Rigy, kde byl zavražděn.
Manželé Oesterreicherovi byli deportováni 31.3.1942 do Terezína. Oskar tam zemřel několik dnů po příjezdu, Marie Irma se dočkala osvobození a přežila. Jejich syn Robert Oesterreicher (*1919) emigroval, dne 25.3.1941 byl v Londýně odveden do čs. zahraničního vojska, válku přežil.
Kameny zmizelých pro rodiny Putzker a Oesterrreicher byly odhaleny 9.6.2010 před již neexistujícím domem Plotní 2. V tento den byl zahájen projekt Stolpersteine (Kameny zmizelých) v Brně – za účasti Guntera Demniga (autora projektu) a předsedy Židovské obce Brno bylo položeno prvních 8 kamenů na třech místech (Bratislavská 2, Plotní 2 a Hybešova 42).
Hrob Marie Irmy Oesterreicher a symbolické hroby (kenotafy) ostatních členů rodiny se nacházejí na Židovském hřbitově v Brně, Nezamyslova 27, sekce 11B, řada 2, hrob 13.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-objektu&load=870 a odkazy z této stránky)


Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Souřadnice: N49°11'16.15'' E16°36'57.9''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Encyklopedie dějin města Brna, 16.11.2016
Umístění: Brno, Plynárenská 90/3, na stěně vstupního schodiště
Nápis:
MY ZEMŘELI,
ABY NÁROD ŽIL –
VY ŽIVÍ BDĚTE!
1939-1945

*1901 BOLESLAVSKÝ FRANT+1945
*1906 FAJT ROBERT +1943
*1898 GRUBER FRANT. +1944
*1903 KARKULÍN JOSEF +1945
*1894 KOHOUT EMIL +1945
*1900 LIDAŘÍK RUDOLF +1945
*1886 MILOTA JOSEF +1945
*1883 MOJŽÍŠ ANTONÍN +1943
*1897 SLEZÁK LUDVÍK +1945
*1898 ŠVÁBENSKÝ JAN +1943
*1904 ZBYTEK ALOIS +1943
*1899 SPIEGEL PAVEL +1944
*1885 BLAŽEK VILIBALD +1945
*1900 KOUŘIL EMANUEL +1945
*1898 KOUTNÝ FRANT. +1945
*1891 PELIKÁN FRANT. +1945
*1904 PRASATÍK FRANT. +1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54809
Souřadnice: N49°11'48.81'' E16°37'31.92'' (objekt budovy)
VPM přidal: Encyklopedie dějin města Brna

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Jan Kincl, 16.06.2007
Umístění: Brno, Pohankova 5, Brno – Líšeň , na základní škole
Nápis:
ŽIVOT ZA SVOBODU
PAMÁTCE LEGIONÁŘŮ
PADLÝCH VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914-1918
ZÁLESKÝ JAN 2.7.1917 U TVOROVA
BLATNÝ JAN 26.7.1918 U ŠEBERTY
ZAHRADNÍK BOH 10.8.1918 U TAVATUJE
MALEČEK FERD. 25.5.1918 U MARJANUVKY

PRSŤ OD ZBOROVA
Poznámka:

Záleský Jan, nar. 27.12.1896, Líšeň. V RU armádě sloužil u 3. pěšího pluku. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 4.7.1916, zařazen jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 19.6.1917.
Blatný Jan, nar. 30.4.1895, Líšeň. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku. Zajat 16.6.1916, Kolky. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Kostovsk Metyl, zařazen 24.8.1917 jako vojín k 5. střeleckému pluku. Padl 26.6.1918 u Šbestky jako vojín úderného praporu, pohřben v Kansku.
Zahradník Bohumil, nar. 7.11.1895, Drnovice. V RU armádě sloužil u 14. pěšího pluku jako vojín. Zajat 28.7.1916, Brady. Do ČS legií se přihlásil 4.2.1918, zařazen jako vojín k 2. střeleckému pluku. Zemřel 10.8.1918.
Maleček Ferdinand, nar. 8.11.1894, Líšeň. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.9.1915, Rovno. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Petrohradské gubernii, zařazen 12.8.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Zemřel 27.5.1918 na následky střelného poranění nohy 27.5.1918 v Petropavlovsku, pohřben tamtéž.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39168
Souřadnice: N49°12'20.82'' E16°41'44.76''
VPM přidal: Jan Kincl
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Ludwig Blum

Autor: Petr Palla, 06.09.2024
Umístění: Brno, Pohankova 28/2, k.ú. Líšeň, na fasádě rodinného domu
Nápis:
V TOMTO DOMĚ SE NARODIL
THIS IS THE NATIVE HOUSE OF
LUDWIG BLUM
24.7.1891 - 28.7.1974
MALÍŘ JERUZALÉMA
PAINTER OF JERUSALEM
Poznámka:

Ludwig Blum, nar. 24. července 1891 Líšeň – zemř. 28. července 1974 Jeruzalém, byl izraelský malíř původem z Líšně u Brna, studoval na akademiích výtvarného umění ve Vídni a Praze, a v roce 1923 natrvalo přesídlil do mandátní Palestiny (dnešního Izraele), kde se usadil v Jeruzalémě, vypracoval se na světově uznávaného malíře a vystavoval v galeriích po celém světě, kvůli vypuknutí první světové války byl povolán do rakousko-uherské armády, v níž obdržel sedm řádů za statečnost, zatímco Blum holocaustu životem v mandátní Palestině unikl, jeho sourozenci s rodinami nikoliv, v roce 1946 navíc během Noci mostů zahynul jeho dvacetiletý syn Elijahu, který byl členem elitních úderných jednotek Palmach, sám Blum pak během izraelské války za nezávislost v roce 1948 plnil strážní povinnost, dělal náčrtky a maloval na frontách
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Blum#cite_note-zkr-lisen-2)


Souřadnice: N49°12'20.34'' E16°41'43.98'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Petr Palla

‹ ›

Kameny zmizelých – Gisela a Hermann Schönhauserovi

Autor: Vladimír Šustáček, 08.09.2022
Umístění: Brno, Ponávka 846/10, k.ú. Zábrdovice, v chodníku před vchodem do přístavby Úrazové nemocnice
Nápis:
ZDE ŽILA
GISELA SCHÖNHAUSEROVÁ
ROZ. HUBEROVA
NAR. 5. 11. 1871
DEPORTOVÁNA 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
VE VARŠAVĚ

ZDE ŽIL
HERMAN SCHÖNHAUSER
NAR. 24. 6. 1866
DEPORTOVÁN 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 13. 4. 1942
V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Giselle a Hermann Schönhauserovi byli manželé, měli jednu dceru (*1901), která za války rovněž zahynula. Kameny zmizelých jim byly odhaleny 4.9.2022. Položení kamenů se konalo v rámci multižánrového festivalu židovské kultury Štetl fest.
Před válkou se na této adrese nacházela Nová synagoga, která sloužila 12 tisícům spoluobčanů židovské víry. V letech 1985-86 zdevastovaná budova ustoupila dostavbě Úrazové nemocnice.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2147)


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°11'50.2'' E16°36'56.9''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých- rodina Wernerova

Autor: Petr Lacko, 20.10.2025
Umístění: Brno, Ponávka 475/5, dlažba chodníku před budovou, část Zábrdovice
Nápis:
ZDE ŽIL
MORITZ WERNER
NAR. 30.1.1901
DEPORTOVÁN 23.3.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 26.8.1942
V MAJDANKU

ZDE ŽILA
ALICE WERNEROVÁ
ROZ. WEICHOVÁ
NAR. 20.6.1904
DEPORTOVÁNA 23.3.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI

ZDE ŽIL
HANUŠ WERNER
NAR. 16.1.1935
DEPORTOVÁN 23.3.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V IZBICI

ZDE ŽIL
FELIX JIŘÍ WERNER
NAR. 20.3.1937
DEPORTOVÁN 23.3.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V IZBICI
Poznámka:

Alice Wernerová, narozena 20. 06. 1904
Poslední bydliště před deportací: Brno
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Brno
Transport Ad, č. 381 (23. 03. 1942, Brno -> Terezín)
Transport Aq, č. 871 (27. 04. 1942, Terezín -> Izbica)
Zahynula
Hanuš Werner, narozen 16. 01. 1935
Poslední bydliště před deportací: Brno
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Brno
Transport Ad, č. 380 (23. 03. 1942, Brno -> Terezín)
Transport Aq, č. 870 (27. 04. 1942, Terezín -> Izbica)
Zahynul
Felix Jiří Werner, narozen 20. 03. 1937
Poslední bydliště před deportací: Brno
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Brno
Transport Ad, č. 379 (23. 03. 1942, Brno -> Terezín)
Transport Aq, č. 869 (27. 04. 1942, Terezín -> Izbica)
Zahynul
(zdroj: holocaust.cz)


Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°11'47.82'' E16°36'57.93'' (budova č. 475/5)
VPM přidal: Jana Šindlerová

‹ ›

Pamětní deska Konstantin Hladký

Autor: Ing. Jan Králik, 28.12.2007
Umístění: Brno, Poříčí 9, Brno, v budově Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
Nápis:
RNDR
KONSTANTIN HLADKÝ
PROF. STÁT .REÁL. GYMNASIA
NA STAR. BRNĚ.

PADL ZA VLAST
JAKO ZAKLADATEL SKUPINY
MOR. LIDOVÉHO ODBOJE
24. LEDNA 1945 VE VRATISLAVI
ABYCHOM MY MOHLI
SVOBODNĚ ŽÍT.
Poznámka:

RNDr. Konstantin Ivanovič Hladký, *20.9.1895 Krjukovo, Poltava, (SSSR) – †24.1.1945 Vratislav, národnost ruská, státní příslušnost bez příslušnosti, emigrant (v roce 1923), příčina úmrtí – popraven; bydliště Praha-Královské Vinohrady, Korunní 21, Brno, Sirotčí 31; vzdělání - reálka v Charkově, vysoká škola v Leningradě, v ČSR byl v říjnu 1927 promován doktorem přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze; vyznamenání a pocty - Pamětní odznak druhého národního odboje in memoriam (9. 5. 1951, číslo matriky 19 310); zaměstnání - profesor matematiky a fyziky,
od roku 1932 reálné gymnázium v Užhorodě, od roku 1937 státní reálné gymnázium v Brně, ulice Poříčí; čestný hrob Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skup. 56a, hrob č. 35.
Rodina emigrovala v roce 1921 přes Srbsko do Prahy, v roce 1923 se Konstantin Ivanovič Hladký v ČSR oženil. Jako matematik pracoval ve Škodových závodech, od roku 1932 působil jako středoškolský pedagog. Za okupace zapojen do odbojové skupiny Lípa, kterou založil ve Zbrojovce Brno. Tato skupina svou činnost (podpora rodin zatčených, sbírání zbraní) rozšířila zejména ve Zbrojovce v Brně, Adamově, ve Vsetíně a v dalších místech, připravovala se i na ozbrojené střetnutí s okupanty. Hladký zatčen v noci na 13. dubna 1944 i s manželkou. Po krutých výsleších na brněnském gestapu převezen 10. října 1944 do Vratislavi, zde 16. prosince 1944 odsouzen k trestu smrti. V roce 1946 bydlela Hladkého ovdovělá manželka v Praze II, Lípová č. 13.
(zdroj Encyklopedie dějin města Brna)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34078
Souřadnice: N49°11'13.47'' E16°35'45.31''
VPM přidal: Svatopluk Kučera
Doplnění informací: Ing. František Jedlička