Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Encyklopedie dějin města Brna, 26.06.2005

Autor PD: F. Hořava

Kameny zmizelých – Helene Hochberg a Thomas Graumann

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 23.05.2022

Tyto kameny zmizelých odhalil 15.10.2015 pan Thomas Graumann (1931–2017). Chtěl tím vyjádřit úctu své babičce Helene Hochberg a také siru Wintonovi, díky němuž mohl posledním vypraveným transportem odjet do bezpečí (ostatní členové jeho rodiny během války zahynuli). Ve stejný den odhalil také tři Kameny zmizelých svým příbuzným v Těšanech (okres Brno-venkov).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1643)

Kameny zmizelých - Josef a Ernst Deutschovi, Gertruda Řehořková

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Lacko, 08.12.2025

Josef Deutsch, nar. 10.5.1911 v Brně. Deportován z Brna 2. 12. 1941 transportem G-941 do Terezína, odtud dne 13. 6. 1942 transportem AAi-69 na neznámé místo, zahynul.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=35074 )
Ernst Deutsch, nar. 23.6.1880 Lomnice, obchodník, manželka Irene, roz. Lang. Sňatek 12.4.1908 v Prostějově. Děti Josef a Gertruda. Deportován z Brna 2. 12. 1941 transportem G-942 do Terezína, odtud dne 13. 6. 1942 transportem AAi na neznámé místo, zahynul.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=35072 )
Gertruda Řehořková se narodila 13.9.1912 v Brně. Byla provdána za JUDr. Václava Řehořku a byla v domácnosti. Deportována z Brna 2. 12. 1941 transportem G-944 do Terezína, odtud dne 13. 6. 1942 transportem AAi-108 na neznámé místo, zahynula.
(zdroj: encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=35071 )

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005

Pomník byl původně na hřbitově v Absolonově ulici, po jeho zrušení v roce 1983 byl přemístěn na dnešní místo.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=769)

Kameny zmizelých – Richard Werner

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 28.05.2022

Prof. Dr. Richard Werner byl lékařem, předním odborníkem v oboru kancerologie, průkopníkem hloubkového ozařování nádorů. Od roku 1902 působil na univerzitě v Heidelbergu, ale po nástupu nacistů v roce 1933 musel Heidelberg opustit. Přesídlil do Brna, kde se stal ředitelem Domu útěchy (dnešní Masarykův onkologický ústav). Toto místo zastával až do roku 1939, kdy musel z rasových důvodů odejít. Po deportování do Terezína byl sice zařazen do skupiny tzv. „prominentů“, ale přesto tam v roce 1945 zemřel, údajně na selhání srdce. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2020.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1860)

Pamětní deska Ernst Wiesner

Autor: Petr Lacko, 25.03.2025

Ernst (Arnošt) Wiesner se narodil 21.1.1890 do židovské rodiny jako druhé z pěti dětí Alfredu Wiesnerovi a jeho ženě Bertě, rozené Winterové. Studoval na stavebním odboru Vyšší průmyslové školy v Brně. Byl posluchačem stavební školy vídeňské techniky a Mistrovské školy architektury ve Vídni. Během první světové války 1914 - 1918 sloužil v hodnosti poručíka u ženijního pluku v Polsku, Dalmácii a jižním Tyrolsku. Po ukončení války působil krátce ve Vídni na ministerstvu války, poté se vrátil do Brna a založil si vlastní projekční kancelář. V roce 1939 se mu na poslední chvíli podařilo z Brna před fašisty uprchnout. Stalo se tak 15.3.1939. Uchýlil se do Velké Británie. Větší část jeho rodiny byla zavražděna v koncentračních táborech. Dne 14.3.2025 byly před domem č. 402/10 v Pekařské ulici v Brně položeny Kameny zmizelých za rodinu Wiesnerovu a Schlesingerovu - oběti holocaustu. Jeden kámen i za Ernsta Wiesnera.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Wiesner )

Kameny zmizelých - rodina Wiesnerova a Schlesingerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Lacko, 25.03.2025

Kameny zmizelých v Pekařské ulici v Brně připomínají brněnského architekta Ernsta Wiesnera a jeho rodinu. Kameny byly slavnostně položeny 14.3.2025, tedy den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna 15.3.1939.
(zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/historie-architekta-wiesnera-a-jeho-rodinu-pripominaji-v-brne-kameny-zmizelych-40513642#utm_content=freshnews&utm_term=kameny%20zmizel%C3%BDch%20brno&utm_medium=hint&utm )
Druhým z rodiny, kdo přežil holocaust, byl Ervín (Erwin) Wiesner, který je veden v databázi legionářů.
(zdroj: https://www.csol.cz/legionar/113102/ )

Pamětní deska Obětem nesvobody

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005

Kameny zmizelých – František Koláček

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 03.10.2021

Prof. PhDr. František Koláček byl profesorem geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Za okupace se zapojil do odbojového hnutí brněnských vysokoškolských pedagogů. Byl zatčen v prosinci 1941, 13.1.1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v koncentračním táboře v Mauthausenu. Kámen zmizelého mu byl odhalen 17.9.2014.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1569)

Pomník Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády

Autor: Petr Válek, 28.12.2006

V dubnu 1945 v bojích o brněnská předměstí Nový Lískovec, Bohunice, Starý Lískovec a Kohoutovice padlo 52 rudoarmějců. Největší počet padl v Novém Lískovci, dále pak na Kamenném vrchu a v lese do Pisárek. Občané Nového Lískovce požádali zástupce Rudé armády, aby rudoarmějci padlí v Novém Lískovci mohli být pohřbeni přímo zde, kde pro ně místní občané hodlají vybudovat hrobku. K žádosti se později připojili i zástupci NV v Bohunicích, Starém Lískovci a Kohoutovicích. Se souhlasem zástupců Rudé armády bylo dohodnuto, že po exhumaci ze tří prozatímních míst budou rudoarmějci pohřbeni na začátku Nového Lískovce.
Občané vybudovali hrobku o rozměrech 16 × 14 metrů a sami provedli exhumaci padlých. Všichni padlí rudoarmějci v počtu 52 vojáků byli uloženi do rakví a pochováni do vybudované hrobky. Na pohřebišti (hrobce) bylo zasazeno v pěti řadách 25 hranolů ze žuly. Na čelní straně prvních pěti hranolů byla uvedena jména 25 pochovaných rudoarmějců, jména dalších již uvedena být nemohla, jelikož při exhumaci neměli jmenovky. Na jednom z hranolů měla být umístěna kopie sochy, která se nachází na Dukle (pro nedostatek financí nerealizováno).
Vedle pohřebiště byl vybudován památník v podobě pyramidy, jako materiálu bylo použito pálených cihel z bývalého vybombardovaného Německého domu v Brně. Uvnitř památníku byly uloženy písemnosti občanů z Nového Lískovce, Starého Lískovce, Bohunic a Kohoutovic, kteří v letech 1939–1945 ztratili v boji proti fašismu své životy. Památník byl slavnostně předán veřejnosti 5.5.1946.
Původně plánovaná pamětní deska se jmény popravených a umučených občanů byla zasazena až v roce 1957, kdy došlo ke generální opravě památníku. Použité cihly byly vlivem povětrnostních podmínek vážně poškozeny, proto byl pomník obložen švédskou žulou.
Od počátku roku 2005 převzal pomník do správy Odbor správy budov MMB, který zajistil rekonstrukci pomníku: obnovení bortícího se jehlanu, zhotovení nových zemních izolací, očištění žulových desek a obnovení všech nápisů. Náklady dosáhly téměř 500 000 Kč. Práce byly ukončeny tak, aby se obnovený pomník stal důstojnou připomínkou 61. výročí osvobození Brna, které se slavilo 26.4.2006.
Zajímavost: Původně bylo na kamenných hranolech uvedeno 25 jmen, ale už na začátku 70. let bylo jmenovitě uvedeno pouze 16 rudoarmějců. Není jasné, kdy a proč ke změně došlo.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=206)

K další úpravě památníku došlo v roce 2020, při příležitosti 75. výročí osvobození. Úprava proběhla v režii Konzulátu Ruské federace v Brně. Na čelní straně první řady kamenných hranolů zůstal jen uvozující text (V bratskoj mogile…), jména padlých byla odstraněna. Na všech 25 hranolů byly připevněny desky se jmény a dalšími informacemi o padlých rudoarmějcích. Po úpravě je zde uvedeno celkem 41 jmen – v prvních třech řadách jsou na každém hranolu dvě jména, v posledních dvou řadách je až na jednu výjimku jen jedno jméno na každém hranolu.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna)

Pomník se nachází v katastrálním území Pisárky, takže byl donedávna součástí městské části Brno-střed. V prosinci 2024 došlo po letech jednání k posunutí hranice mezi MČ Brno‑Nový Lískovec a MČ Brno‑střed, a tím se památník a jeho okolí staly součástí správního území MČ Brno‑Nový Lískovec.
Po dohodě se státními úřady zahájila MČ Brno-Nový Lískovec v dubnu 2025 první etapu obnovy, která spočívala v opravě pyramidy – očištění žulových desek, oprava spár mezi deskami a obnovení nápisů. Další úpravy (oprava zídek, schodiště a údržba zeleně) jsou v plánu na rok 2026 na základě komplexního projektu celého místa. Konečně by tak mělo skončit období, kdy pietní místo bylo na okraji zájmu dosavadních správců a postupně spíše chátralo.
(zdroj: Lískáček, zpravodaj městské části Brno-Nový Lískovec, květen 2025, str. 5 – https://www.novy-liskovec.cz / Lískáček)

PŮVODNÍ NÁPISY NA KAMENNÝCH HRANOLECH (před úpravou v roce 2020, včetně chyb):

КИРЕЕВ АЛЕКСЕЙ
ГАЛКО ПАВЕЛ ТАРАСОВИЧ
ГОЛОВКО МИХАИЛ АНТОНОВИЧ
ФИНАГЕНОВ ПЕТР МИХАИЛОВИЧ

ВЛАСОВ ДМИТРИЙ ИВАНОВИЧ
ЛАНИЦКИИ НИКОЛАЙ
КИРИЛЛОВ Ю. В.
ВОРУСЕНКО ПАВЕЛ

В БРАТСКОЙ МОГИЛЕ
ПОХОРОНРНО
50 ВОИНОВ КРАСНОЙ
АРМИИ ПОГИБШИХ
В БОЯХ С НЕМЕЦКО
– ФАШИСТСКИМИ –
ЗАХВАТЧИКАМ.

ШУМАРОВ
КУЗИЧЕНКО ПЕТР ПЕТРОВИЧ
АНТОНОВ СЕМЕН СТЕПАНОВИЧ
ЛУКАШЕНКО АНДРЕЙ ТРОФИМОВИЧ

ЧАБАНОВ
ТЮФАНОВ ВАСИЛИЙ
МАНДРИК АЛЕКСЕЙ АНДРЕЕВИЧ
БОЧКАРЕВ АЛЕКСАНДР ФЕДОРОВИЧ

PODROBNOSTI K ČESKÝM OBĚTEM UVEDENÝM NA POMNÍKU:
Rudolf Dufek, *21.9.1920, Veverské Knínice, +26.3.1943, Vratislav
Oldřich Dvořák, svobodník, *13.11.1923, Trenčín +9.7.1942, Radošovce u Skalice
Ferdinand Fiala, *6.1.1897, Brno, +24.3.1942, Osvětim
Václav Gabriel, *28.7.1913, Brno, +6.5.1941, Brno
Ladislav Havelka, *15.9.1900, Dolní Heřmanice, +22.7.1942, Mauthausen
Oldřich Jaroš, četař, *4.4.1913, Brno, +4.4.1945, Dunkerque (Francie)
Josef Jemelka, *7.3.1910, Brno, +13.11.1941, Brno
Josef Klobás, poručík, *5.2.1914, Brno, +10.2.1943, Frankfurt nad Mohanem
František Kluch, *10.2.1922, Špiklice u Šumperka, +12.6.1942, Brno
Stanislav Kluch, *6.5.1891, Zahrádka, +29.5.1942, Brno
Vladimír Kluch, *16.12.1924, Špiklice u Šumperka, +30.5.1942, Brno
Františka Kluchová, *5.12.1900, Hrabenov, +29.5.1942, Brno
Matěj Kocman, *11.9.1901, Brno, +4.4.1942, Osvětim
Vlastimil Kroupa, *3.3.1920, Brno, +27.4.1944,Vratislav
Antonie Kubíčková, Brno
Josef Morávek, *8.8.1888, Brno, +7.8.1941, Buchenwald
Jaroslav Neužil, *15.9.1898, Brno, +6.4.1945, Stein (Rakousko)
Leopold Pivoda, *5.6.1908, Brno, +12.10.1942, Vratislav
Vladislav Podsedník, major, *31.7.1898, Lomy, +3.3.1943, Frankfurt nad Mohanem
JUDr. Čestmír Sobola, *19.7.1906, Brno, +2.5.1945, Olomouc
Jindřich Škoda, *28.3.1908, Český Herálec, +13.3.1943, Osvětim
Stanislav Švec, Brno, +1945, Flossenbürg
Bohuslav Dimitrij Všetička, divizní generál, *25.9.1893, Náchod, +19.8.1942, Berlín
Josef Zoubek, *3.8.1889, Otrokovice, +29.3.1943, Waldheim
(zdroj: databáze CEVH MO ČR)

PODROBNOSTI K IDENTIFIKOVANÝM OBĚTEM Z ŘAD SOVĚTSKÉ ARMÁDY, POHŘBENÝM V HROMADNÉM HROBĚ:
Semjon Stěpanovič Antonov, vojín, *1910 Machačkala, +27.4.1945
Pavel Petrovič Bělov, vojín, *1917 Nikolajevsk, +3.5.1945
Alexandr Fjodorovič Bočkarev, starší seržant, *1910 Silomatino, +27.4.1945
Pavel Borisenko, vojín, +1945
Camtěnko, kozák, +04.1945
Ivan Grigorjevič Cusko, vojín, *1903 Studěnčeskij, +24.4.1945
Anton Aksentěvič Čabanov, vojín, *1922, +26.4.1945
Vasilij Kirillovič Dorotyč, vojín, *1908 Šumjač, +26.4.1945
Ivan Pavlovič Fjodorov, gardový kozák, *1926, +25.4.1945
Petr Michajlovič Finagenov, vojín, *1925, +26.4.1945
Pavel Tarasovič Galko, vojín, *1907 Bobrovniki, +27.4.1945
Vasilij Mitrofanovič Glavackij, vojín, *1912, +4.5.1945
Michail Antonovič Golovko, gardový kozák, *1925 N. - Platnik, +27.4.1945
Dmitrij Ivanovič Kanotojčik, gardový kozák, *1905 Kostjukovka, +25.4.1945
Pavel Kirilovič Kazanok, vojín, *1897, +26.4.1945
Aleksej Kirilev, vojín, +25.4.1945
Jurij Vladimirovič Kirilov, gardový kozák, *1917 Voločansk, +27.4.1945
Aleksej Petrovič Kornijenko, vojín, *1905 Petrovka, +22.4.1945
Boris Ivanovič Kručinin, vojín, *1926 Moskva, +22.4.1945
Petr Petrovič Kuzničenko, vojín, *1910, +27.4.1945
Ivan Afanasjevič Lagošin, vojín, *1918 Zavetnoje, +3.5.1945
Nikolaj Leontěvič Lapickij, gardový kozák, *1926, +26.4.1945
Andrej Trofimovič Lukašenko, vojín, *1924, +27.4.1945
Aleksej Andrejevič Mandrik, mladší seržant, *1923, +26.4.1945
Aleksej Jefimovič Michejev, vojín, *1912 Věňjaminovka, +26.4.1945
Ilja Aleksejevič Mitin, podporučík, *1922, M. – Romeše, +26.4.1945
Fjodor Aleksejevič Moskovkin, vojín, *1906, +1.5.1945
Kuzma Jeremejevič Nikitěnko, starší seržant, *1910 Petropavlovsk, +26.4.1945
Ivan Matvejevič Novoselcev, vojín, *1914 Almi - Ogag, +3.5.1945
Nikolaj Aleksejevič Petaikin, gardový seržant, *1924, 4.5.1945
Petr Ivanovič Piskur, vojín, *1910, +4.5.1945
Fjodor Jegorovič Sakvin, vojín, *1926, 3.5.1945
Ivan Jegorovič Šumarov, seržant, *1926, +26.4.1945
Vasilij Jakovlevič Tjufanov, svobodník, *1926 Archangelskaja, +24.4.1945
Gazet Děbirovič Uchumaliev, vojín, *1926 Mechalšo, +3.5.1945
Pavel Petrovič Verzilov, vojín, *1926 Kaganoviča, +3.5.1945
Fjodor Fjodorovič Vetrogin, gardový kozák, *1914 Tatarbunar, +25.4.1945
Dmitrij Ivanovič Vlasov, gardový staršina, *1909, +25.4.1945
Nikolaj Ivanovič Vološčenko, gardový seržant, *1924, +26.4.1945
Pavel Vorusinko, vojín, +26.4.1945
Michail Ivanovič Zolotarev, gardový kozák, *1926, +26.4.1945
(zdroj: texty na deskách, databáze CEVH MO ČR)