Bratislava
Hrob Milan Polák
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 3, hrob č. 125Poznámka:
Milan Polák (17.8.1897 Čadca - 2.8.1951 Bratislava) kapitán pechoty, člen Vojenského ústredia a štábu Veliteľstva 1. čs. armády na Slovensku. Na vojenskú prezenčnú službu nastúpil v roku 1915, bojoval v Rusku a Taliansku. Od roku 1939 bol členom odbojovej skupiny Obrana národa, od roku 1942 bol členom ilegálneho Ústredného národnorevolučného výboru na Slovensku. V roku 1942 bol zatknutý ÚŠB. Od roku 1943 spolupracoval s organizátormi SNP, ako Golianov pobočník bol od začiatku povstania príslušníkom štábu Veliteľstva 1. čs. armády. Podieľal sa na vzniku Vysokoškolského strážneho oddielu a na spolupráci so spojeneckými misiami na Slovensku. Od novembra 1944 do marca 1945 velil jednotke v priestore Poľany, 5.3.1945 prešiel cez front na oslobodené územie. Po vojne bol v r. 1945-48 prvým predsedom organizácie vojakov SNP. V decembri 1945 sa zúčastnil reparačných rokovaní v Paríži. Tragicky zahynul pri autonehode. Vyznamenania: Rad SNP I.tr., Čs. voj. kríž 1939, Rad červenej hviezdy in memoriam (1969).
(zdroj: http:/www.vhu.sk/data/files/58.pdf )
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Gustav Hackenberg
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor I, hrob č. 355K. U. K.
Generalmajor
GUSTAV
HACKENBERG
von 1882 bis 1888
Genie-Chef des 5. Korps
gest. 27. Aug. 1910
im 78. Lebensjahre.
"Mein Jesu
Barmherzigkeit"
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Friedrich a Friedrich Tobis
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 3, hrob č. 148Hier ruhen in Gott
FRIEDRICH TOBIS
K. u. K. Oberst
Comandant des Inf. Reg. 33
beg. 12. Nov. 1860, gest. 20. Feb. 1916.
Dessen Vater
FRIEDRICH TOBIS
K. u. K. Oberstleutnant
des Ruhestandes
1804 - 1881
Ruhet sanft!
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Vavro Šrobár
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín sektor 3, hrob č. 182Poznámka:
Vavro Šrobár (9.8.1867 Lisková - 6.12.1950 Olomouc, pochovaný v Bratislave) politický a verejný činiteľ, publicista a lekár. Študoval na Lekárskej fakulte v Prahe, pre svoje aktivity bol väznený v Ružomberku (1906), Segedíne (1907-08) a internovaný v Cegléde (1918). Už koncom 19. storočia udržiaval kontakty s T. G. Masarykom. V dňoch prevratu 1918 bol v Prahe, stal sa členom predsedníctva Nár. výboru čs. i rev. NZ, neskôr sa stal ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska. Počas druhej svetovej vojny sa okolo neho sformovala odbojová skupina. Bol v styku s londýnskou exilovou vládou a nadviazal kontakt s dôstojníkmi slov. armády, nezískal však podporu vojenskej zložky odboja. V čase ústupu povstalcov ho hôr sa dostal do ZSSR a 30.1.1945 prišiel do Košíc ako člen delegácie SNR pre oslobodené územie, ako člen tejto delegácie sa zúčastnil v marci 1945 politických rokovaní v Moskve. Vyznamenania: Rad SNP I. tr., Rad republiky in memoriam (1969)
(zdroj: Slovenský biografický slovník V. Martin 1992)
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Ignác Gessay
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín sektor I, hrob č. 8IGNÁC GESSAY
17.VI.1874 - 12.VIII.1928
JESTLI MOJA PRÁCA VZBUDILA
V NIEKOM ZÁPAL O POSVÄTNÚ
NAŠU NÁRODNÚ VEC,
VTEDY NEŽIL SOM NADARMO.
sign. MOTOŠKA
1930
Ignác Gessay (17.6.1874 Tvrdošín - 12.8.1928 Bratislava) novinár a spoluzakladateľ Slovenskej ligy v Amerike. Pred perzekúciou uhorskými orgánmi odišiel do USA, kde sa zameriaval na kultúrne a politické povznesenie amerických Slovákov. Počas prvej svetovej vojny organizoval čs. zahraničný odboj a zostavoval slovenské dobrovoľnícke jednotky. Zúčastnil sa na príprave Clevelandskej dohody a bol jedným zo signatárov Pittsburgskej dohody a členom čs. národnej rady v USA. V rokoch 1919-20 bol členom čsl. delegácie na mierovej konferencii v Paríži.
(zdroj: Slovenský biografický slovník II. Martin 1987, Ondrejský cintorín. Bratislava 1990)
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Josef Slunský
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorínbez textu
Narozen 6. 10. 1877 v Hlohovci. Pocházel z rodu Slunských, který koncem 16. století přišel z dnešního Chorvatska kolonizovat moravsko-rakouské pomezí. Jeho předci, Moravští Charváté se většinou věnovali zemědělství, on se rozhodl pro kariéru vojáka.
Po absolvování právnické fakulty ve Vídni nastoupil jako jednoroční dobrovolník k Zeměbraneckému pěšímu pluku č. 8 (LIR Nr. 8 - Praha). Absolvoval vojenské vzdělání v Praze a ve Vídni. Postupoval na hodnostním žebříčku.
Během první světové války sloužil na ruské a později i italské frontě.
Krátce po válce se stal důstojníkem armády nově vzniklého Československa, ve štábních funkcích se účastnil bojů o Slovensko s Maďarskou republikou rad.
Později se podílel na výstavbě jednotek horské pěchoty v Ružomberoku a Popradě. Velel pěším brigádám ve Znojmě a Lučenci.
Během působení v armádě si zvyšoval vojenské vzdělání a postupoval na hodnostním žebříčku, až byl 31. 3. 1931 jmenován brigádním generálem.
Do výslužby odešel 1. 5. 1933, zemřel 31. 7. 1934 v Bratislavě. Jeho hrob byl časem zapomenut, byl znovu objeven až po 82 letech.
Brigádní generál Josef Slunský byl držitelem množství rakousko-uherských vyznamenání i vyznamenání Německého císařství. Později byl dekorován také řadou vyznamenání poválečného Československa a Rumunska.
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Příprava dat: Mgr. František Trávníček
Hrob Hugo Vernár
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 3, hrob č. 90Dr. HUGO
VERNÁR
1892 VI.21. - 1968 XI.2.
MUDr. Hugo Vernár (pôv. Werner) (21.6.1892 Moravský Svätý Ján – 2.11.1968 Bratislava) lekár, röntgenológ. Po ukončení štúdia na Lekárskej fakulte v Budapešti v roku 1916 sa zúčastnil I. svetovej vojny ako vojak rakúsko-uhorskej armády.
(zdroj: Slovenský biografický slovník VI. Martin 1994)
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Mikuláš Pongrácz
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 3, hrob č.30NICOLAUS COMES
PONGRÁCZ
NATUS OBIT
17.VI.1897 – 29.X.1980
Mikuláš Pongrácz (17.6.1897 Viedeň – 29.10.1980) klarinetista, saxafonista, hudobný pedagóg. Vojenskú službu absolvoval v rokoch 1915 – 1918 vo Varaždíne.
(zdroj: Slovenský biografický slovník IV. Martin 1990)
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Michael v. Scharlach
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 1., hrob č. 162um Staube wird, was Staub ist nur versenkt,
Des Himmels Funke kehrt zum Himmel wieder.
MICHAEL v. SCHARLACH
k k. Feldmarschall Lieutenant
geb. Im Jahre 1760
gest. Am 12. Marz 1833
Friede sei mit ihm,
den guten, liebevollsten Vater.
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Hrob Ján Ladislav Kalina a Agneša Kalinová
Umístění: Bratislava, 29. augusta, Ondrejský cintorín, sektor 1. hrob č. 319Agneša
Kalinová
novinárka a
prekladateľka
1924 – 2014
Ján Ladislava
Kalina
spisovateľ a
filmový pedagóg
1913 - 1981
Ján Kalina (23.2.1913 Košice – 3.1.1981 Mníchov, Nemecko) bol slovenský spisovateľ, scenárista, prekladateľ a humorista. Narodil sa v Košiciach ako Ladislav Schwarz, vyštudoval Právnickú fakultu Karlovej univerzity v Prahe, právom sa však nikdy neživil. Keďže bol židovského pôvodu od roku 1938 používal pseudonymum Ján Kalina. Pred deportáciou ho zachránili pracovníci bratislavského rozhlasu. Po vojne prispieval do rôznych novín a časopisov, neskôr spolupracoval s filmom, divadlom, rozhlasom a televíziou. V roku 1972 ho v politickom procese odsúdili na dva roky väzenia, z čoho si odsedel polovicu. V roku 1978 mu dovolili legálne sa vysťahovať do Nemecka. V roku 1990 bol posmrtne rehabilitovaný.
Agneša Kalinová (rod. Farkašová) (15.7.1924 Košice – 18.9.2014 Mníchov, Nemecko) bola slovenská novinárka a prekladateľka. Na jar 1942 musela pre svoj „neárijský“ pôvod odcestovať do Maďarska. Väčšina jej rodiny a obaja rodičia zahynuli v koncentračných táboroch. Po vojne pracovala ako redaktorka týždenníka Nové slovo a Kultúrny život. Od roku 1970 jej zakázali publikovať a v roku 1972 sa ocitla na tri mesiace vo väzbe za „poburovanie“. V roku 1978 jej normalizačný režim povolil vysťahovať sa do západného Nemecka. V Mníchove bola politická komentátorka rozhlasovej stanice Slobodná Európa.
(zdroj: Wikipédia)
Souřadnice: N48°8'56.51'' E17°7'10.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás