Autor: archiv vets.cz
Podplukovník in memoriam Zdeněk Skořepa
* 30.1.1917 (Milotice nad Bečvou)† 21.1.1942 (Severní moře)
Zdeněk Skořepa, nar. 30.1.1917 Milotice nad Bečvou, okres Hranice, odveden 23.9.1939, Francie; Adge, poručík letectva z pov., česká, osobní číslo J-913; RAF 82528. Příslušník RAF, 311. peruť, navigátor. Nezvěstný 21.1.1942 z operačního letu, Wellington DV515 (KX-D), Severní moře.
Poznámka Jana Goláně:
Britská letecká základna East Wretham, z které operovala 311. bombardovací peruť RAF, se onen podvečer 21. ledna 1942 topila v záplavě směsice deště a sněhu. Teploty kolísající kolem nuly, bahno, nepříjemný vítr, vlezlá zima, zkrátka typicky anglické počasí vybízející spíše k pití dobré whisky u plápolajícího útulného krbu, než k plnění úkolů spojených s riskováním lidského života.
Přesto se po sedmnácté hodině začalo na vzletovou a přistávací dráhu postupně řadit sedm dvoumotorových bombardérů typu Wellington. Jejich posádky tvořilo 42 mužů, kteří mohli úplně klidně trávit čas v bezpečí a v pohodě se svými rodinami v malé zemi uprostřed Evropy. Hrdost a láska k vlasti je však přinutila opustit okupovanou zemi a vydat se do nejistoty válečného konfliktu.
Nálet na Brémy, který je nyní čekal, měl být jen malým kamínkem do mozaiky odplaty nenáviděným nacistickým okupantům. A nebyl to ani v nejmenším lehký cíl. Zrovna před čtyřmi dny nad ním ztratila Třistajedenáctka posádku četaře Jindřicha Svobody. Tři členové zahynuli a tři se zraněními upadli do německého zajetí. To samé může nyní potkat kohokoliv z nich. Na svém stanovišti v úplně novém Wellingtonu s trupovým označením KX-D jako David je s navigačními pomůckami připraven rovněž poručík Skořepa. Ač teprve 24-letý, platí u své perutě k těm nejzkušenějším a nejspolehlivějším. Není to jeho první let na Brémy. Na svém kontě má již více než 160 operačních hodin a do dovršení dvousethodinové operační túry mu příliš nechybí. Vydává se na svůj 26. operační let. V tu chvíli ještě nic nenasvědčuje tomu, že taky poslední.
Zdeněk Skořepa se narodil před devadesáti lety – 30. ledna 1917 – v obci Milotice nad Bečvou do rodiny důstojníka z povolání. Ve škole vynikal prakticky ve všem – v předmětech technických i humanitních a samozřejmě ve sportu. Když pak v červnu 1936 maturoval na reformním reálném gymnáziu v Jihlavě, bylo to s vyznamenáním a jako premiant třídy. Otec z něho chtěl mít lékaře, ale syn se rozhodl jít v jeho šlépějích.
Nakonec rodiče pod podmínkou, že nepůjde k letectvu, souhlasili. Nastoupil tedy do Vojenské akademie v Hranicích – jako budoucí důstojník dělostřelectva, u kterého mohl uplatnit svou velkou lásku ke koním – a byl vyřazen jako poručík v srpnu 1938. Většinu své krátké služby v ČSR prožil na Slovensku. V té době zde byla patrná nenávist určité části obyvatelstva k českým vojákům a jejich touha po samostatnosti a spojenectví s hitlerovským Německem. Tato atmosféra umocněná okupací okleštěného Československa 15. března 1939 zanechala v poručíku Skořepovi hluboké stopy. Koncem března si zapsal do svého deníku, který započal během zářijové mobilizace: „To, co se nám stalo, jsem si nepředstavoval ani v nejhlubší fantasii. Říkal jsem si, že přijde-li snad našim sousedům chuť k zabrání republiky, že se alespoň s nimi budeme bíti, snad padneme, ale že by to šlo bez jediné rány – to jsem nevěřil. To, co se tu děje, může trvati déle, než budu živ. Nechci žíti v poddanství, jako nějaký otrok, zatínat pěsti a čekat.“ Vlast opouští severní cestou 13. června 1939 v doprovodu svých přátel Viléma Gőtha (padl jako stíhací pilot v Bitvě o Británii 25. října 1940) a Adolfa Zeleného, pozdějšího skvělého navigátora 311. perutě.
Přes měsíc jsou internováni v táboře Bronowicích, kde byla soustředěna většina našich uprchlíků v Polsku, které projevilo jakýsi zájem o naše výborně vycvičené a motivované vojáky až příliš pozdě, dává sbohem 29. července v přístavu Gdyně na palubě lodi Chrobry, 1. srpna se pak vyloďuje ve francouzském přístavu Boulogne. Čeká ho služba v cizinecké legii v africkém Sidi-bel-Abbes.
Po vypuknutí 2. sv. války jsou naši vojáci z legie uvolněni a posláni k tvořícím se československým jednotkám ve Francii. Skořepa je přidělen jako důstojník k 1. pěšímu pluku v Agde. Podivná válka zimy a jara 1940 a následně rychlý spád událostí na německo – francouzské frontě už mu nedovolí zasáhnout do bojů, několik týdnů před kapitulací Francie však učiní rozhodnutí přestoupit od dělostřelectva k letectvu, kde cítí větší šanci utkat se s nepřítelem. Porobenou Francii opouští z přístavu Port Vendes lodí Appapa 24.6.1940. Transport našich letců pod vedením pplk. Karla Mareše – Tomana, který se měl zanedlouho stát prvním velitelem Třistajedenáctky, přistává v Liverpoolu 7. července. Skořepa je zařazen do stavu 311. perutě. Jako nováčka u letectva ho nejprve čeká celá řada kurzů, školení a výcviků.
Ze začátku je cvičen jako střelec, poté jako navigátor. Na svůj první operační let na Hamm nastupuje 8. srpna 1941. V krátkém sledu pak útočí na Rotterdam, Le Havre, Hannover, Duisburg, Kiel, Mannheim, Norimberg, Hamburg, několikrát na Brest a Kolín, Brémy a Berlín. Nechybí ani cíle v Itálii – Turín a Janov. Za projevenou odvahu a vynikající práci je 1. září 1941 vyznamenán Čs. Medailí Za chrabrost a 8. října Čs. Válečným křížem 1939.
Je ustanoven velitelem letky (půlka perutě), navigačním důstojníkem a bombing-leaderem (velitel pozorovatelů). Slušný výčet důležitých funkcí na jednoleté působení u letectva! Co se stalo s letounem KX-D v noci 21. ledna 1942 zůstane navždy tajemstvím. Některé prameny bez archivních podkladů uvádějí, že byl sestřelen německým nočním stíhacím esem, daleko pravděpodobněji se ale na zpátečním letu stal obětí těžké námrazy, která měla tu noc ideální podmínky, nebo nepřátelské protiletadlové obrany. Jisté je pouze to, že jejich poslední volání SOS bylo zachyceno asi 60 km od anglického pobřeží. Jména šesti statečných mužů, jejichž těla voda nikdy nevydala, jsou vytesána v památníku RAF v Runnymede.
Zdroje (mimo informací z desek):
Jan Goláň
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/
VPM:
kenotaf - Praha 10, okres Praha 10
památník - Runnymede, stát Velká Británie
památník - Hrabyně, okres Opava
památník - Lincoln, stát Velká Británie
pamětní deska - Jihlava, okres Jihlava
pamětní deska - Jihlava, okres Jihlava
pamětní deska - Jihlava, okres Jihlava
pamětní deska - Jihlava, okres Jihlava
pomník - Přerov, okres Přerov
pomník - Praha 6, okres Praha 6
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.