Kladno

Amálská, Braunova, Březinova, Ctiborova, Cyrila Boudy, Čs. armády, Doberská, Dvorská, Emila Zahrádky, Havlíčkovo náměstí, Hřbitovní, Huťská, Jana Palacha, Jiráskova, Karla Rezka, Kralupská, Lesní, Lidická, Malá Strana, Milady Horákové, Na Stráni, nám. Karla Kindla, náměstí 9. května, náměstí Edvarda Beneše, náměstí Starosty Pavla, náměstí Svobody, O. Peška, Oldřichova, Palackého, Plk. Stříbrného, Rakovnická, Sportovců, Sportovní, Školská, T. G. Masaryka, U Hvězdy, Unhošťská, Velvarská, Vodárenská, Vrapická, nezařazeno

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jiří Suchomel, 28.10.2014
Umístění: Kladno, Sportovců, kladenské sportovní areály Sletiště
Nápis:
MIROSLAV TYRŠ
1832-1932

BRATRONICE
HERYNK JAROSLAV
BUŠTĚHRAD
BABYKA ZDENĚK
MORAVEC FRANTIŠEK
RÁKOS VÁCLAV
CVRČOVICE-BRANDÝSEK
ČURDA KAREL
WEISS RUDOLF
DUBÍ
HANUŠ ZDENĚK
JINDŘICH VLADIMÍR
JONÁŠ RUDOLF
ROSENBAUM FRANTIŠEK
SEMBDNER VLASTISLAV
ŠANTORA VÁCLAV
DŘÍŇ
KNÍŽKA JAROSLAV
HNIDOUSY-MOTYČÍN
PAVLIS JINDŘICH
KAMENNÉ ŽEHROVICE
LACINA VĚNCESLAV
KLADNO
BRADÁČ VÁCLAV
KLEINER FRANTIŠEK
KRATOCHVÍL VÁCLAV
PEŠEK OTTO
ŘEZNÍČEK AUGUSTIN
SLADOVNÍK LADISLAV
KOLEČ
ŠVIL-MIROSLAV ŠÍRL
KROČEHLAVY
ZAHRADNÍČEK FRANTIŠEK
LÁNY
CHALOUPKA JOSEF
KOUTECKÝ FRANTIŠEK
MALÍKOVICE
PONDĚLÍČEK JAN
MŠEC
VALENTA FRANTIŠEK
NOVÉ STRAŠECÍ
TOPINKA KAREL F.
PCHERY-HUMNY
Dr. KRAUS LEO
SALUS BEDŘICH
SALUSOVÁ HEDVIKA
SALUSOVÁ VĚRA
RUDA
Ing. FROLÍK FRANTIŠEK
RYNHOLEC
POPR KAREL
SRBEČ
ŠLÉGR JOSEF
TŘTICE
KASALICKÝ VÁCLAV
VELKÉ PŘÍTOČNO
JANOUŠEK VÁCLAV
VINAŘICE
PÁTEK KAREL


VÁM, PADLÍ, ČEST A DÍK
SOKOLSKÁ ŽUPA
BUDEČSKÁ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03359
Souřadnice: N50°08'10.05'' E14°05'21.54''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Lípa republiky

Autor: David Kosina, 24.05.2019
Umístění: Kladno, Sportovců, kladenské sportovní areály Sletiště, trávník vedle pomníku Obětem 2. svět. války
Nápis:
Statutární město Kladno a Sokolská župa Budečská
zasadily lípu, český národní strom, u příležitosti 100. výročí
od založení samostatné Československé republiky.

Říjen 2018

100 let
1918-2018

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Pamětní deska František Koucký

Autor: Jiří Suchomel, 27.01.2015
Umístění: Kladno, Sportovní 1110, deska na sokolovně
Nápis:
FRANTIŠEK KOUCKÝ
NÁMOŘNÍK, NARODIL SE 1894 V TOMTO DOMĚ
BOUŘIL SE HRDINNĚ PROTI RAKOUSKO-UHERSKU.
BYL V PULLE 11.5.1918 ZASTŘELEN.
Poznámka:

František Koucký se narodil v Hnidousích v roce 1894. Pro ateistické názory byl vyloučen z kladenského gymnázia a proto dokončil pouze měšťanskou školu. Vyučil se řezníkem v Praze a v Luhačovicích.
V sedmnácti letech se přihlásil k válečnému námořnictvu. Byl zařazen jako lodní kuchař. Později se stal dokonce štábním kuchařem s hodností šikovatele. Funkci vykonával na torpédovém člunu Tb. 80.
6. května 1918 se sešel v hostinci v Pulje s Chorvatem Ljubomirem Krausem. Domluvili zde poslední přípravy na ovládnutí Tb.80, která měla následujícího dne odplout. Chtěli loď unést a zamířit s ní do italského zajetí. Podle ústního podání ale nebyli dost opatrní. Vyslechl je nějaký námořník od České Lípy. Ten Kouckého záměr udal. Ráno, ještě než mohl dát velitel povel k odplutí, dorazila na palubu ozbrojená stráž. Koucký i Kraus byli zatčeni. Vojenský soud se konal na bitevní lodi Radetzky a rozsudek – trest smrti zastřelením. Ráno 11. května 1918 vyvedli Kouckého i Krause na druhé nádvoří námořní trestnice v Pulje. K jejich popravě se dostavil i vrchní velitel loďstva admirál Miklosz Horty de Nagybanya.
© Jaroslav Vykouk ml., 2008


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2109-43260
Souřadnice: N50°10'1.57'' E14°6'25.3''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Jaroslav Vykouk

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Lubomír Mach, 05.02.2007
Umístění: Kladno, Školská, parčík
Nápis:
NAŠIM PADLÝM
VE VÁLCE SVĚTOVÉ

1914 - 1918

na dolním podstavci ještě zcela zašlý nápis:

OBĚTEM ?? SVĚTOVÉ VÁLKY
Poznámka:

seznam padlých:
Václav Kotchera střelec 23.10.1918 u Vouziers
Jar. Kubla desátník 21.10.1918 u Terronu
Josef Lhoták střelec 4.7.1918 u Vagaje
František Rott střelec 2.8.1918 u Nikolajevky
Otakar Strnad svobodník 2.7.1917 u Zborova

další fota v příloze - původní stav pomníku
zdroj: http://www.kladnominule.cz/


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03348
Pomník přidal: Lubomír Mach
Doplnění informací: Milan Lašťovka

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Lubomír Mach, 05.02.2007
Umístění: Kladno, Školská
Nápis:
UMUČENÝM, POPRAVENÝM
A PO NÁVRATU ZEMŘELÝM

Emil Beneš, Josef Cinert, Josef Dražil, Jar. Frey, Ant. Hamouz, Boh. Hasman, Fr. Hellebrand, Ant. Jungmann, Lad. Keller, Václ. Krejčí, Josef Korych, Boh. Kouba, Josef Lacina, Josef Lébr, Josef Modr, Otak. Munk, Jar. Novák, Rud. Novotný, Václ. Pajskr, Anna Petříková, Fr. Richter, Josef Sklenář, Václ. Somr, Karel Svojítka, Josef Špalek, Fr. Šulc, Rud. Tesárek, Ant. Vacek, Jindř. Velc, Josef Vinš, Josef Vodrážka, Josef Žalud, Frant. Zahradníček

SVAZ OSVOBOZENÝCH POL. VĚZŇŮ.
9.5.1947

1939 - 1945

(na kamenech před pomníkem)
LIDICE 10/6 1942, PANKRÁC, OSVĚČIM, FLOSENBURG, PLOTZENZO, ORANIENBURG, MATHAUSEN, BRANDENBURG, HAMBURG, TEREZÍN
Poznámka:

Emil Beneš byl hutníkem z Kročehlav, který se narodil 15. května 1904 v kladně a stal se obětí německého fašismu.
Josef Cinert se narodil 5. prosince 1910 a zahynul jako oběť druhé světové války v koncentračním táboře 12. května 1942.
Jaroslav Frey se narodil 13. října 1883 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a pracoval jako dílovedoucí. Stal se obětí německého násilí a zvůle za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen 10. listopadu 1941. Jeho jméno nese ulice v nových Kročehlavech.
Antonín Hamouz se narodil 12. srpna 1900 a zemřel 16. dubna 1945 v koncentračním táboře Terezín.
František Helebrand se narodil 27. října 1899. Zahynul v koncentračním táboře Terezín 16. března 1945.
Antonín Jungmann se narodil 13. června 1904 v Kladně Pracoval jako zámečník. Za okupace byl členem ilegálního okresního výboru Komunistické strany Československa. V roce 1940 byl zatčen gestapem a stal se obětí německého fašismu.
Václav Krejčí se narodil 16. srpna 1925 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a zaměstnán byl jako svářeč. Za protiněmecký odboj byl 5. dubna 1945 zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Terezíně. Odtud se po osvobození vrátil do Kladna, ale již 15. června 1945 zemřel.
Josef Korych se narodil 2. prosince 1898 v Cukmantlu. Bydlel v Kročehlavech, čp. 455 a pracoval jako hutník. Patří mezi četné oběti německé zvůle a násilí. Jeho jméno nese ulice v nových Kročehlavech.
Bohuslav Kouba se narodil 7. července 1911 v Újezdě pod Kladnem. Byl to odbojový pracovník, který po výsadku 28. dubna 1942 u obce Požáry v křivoklátských lesích měl za úkol provádět sabotáže na železnici. Při zatýkání se 3. května 1942 v Kutné Hoře otrávil.
Josef Lacina se narodil 10. ledna 1908 v Krásné Hoře. Později bydlel v Kročehlavech, v Šulcově ulici čp. 1100 a pracoval jako dělník. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen 11. února 1942.
Josef Lébr se narodil 12. března 1898 v Kladně. Bydlel v Kročehlavech a pracoval jako úředník. Byl jednou z mnoha obětí druhé světové války.
Josef Modr bydlel v Kročehlavech a byl zaměstnancem Pražské železářské společnosti. Stal se obětí německého fašismu.
Jaroslav Novák byl také zaměstnancem Pražské železářské společnosti a stal se obětí za Protektorátu Čechy a Morava.
Rudolf Novotný se narodil 24. listopadu 1901 v Hýskově. Byl hutníkem a bydlel v Kročehlavech v čp. 1546. Zahynul jako oběť německého nacismu a fašismu v koncentračním táboře Mauthausen 12. února 1942. Po válce byla ulice, ve které bydlel, označena jeho jménem.
Václav Paiskr se narodil 19. prosince 1899. V Seznamu odbojářů z let 1945-1995 je jmenován jako Pajskr. Žil na Nové Dříni. Vyučil se zámečníkem a v roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa. Řemeslo dlouho nedělal, protože onemocněl a musel se podrobit operaci. Po absolvování kurzů se stal skladníkem spotřebního družstva Včela. Byl také členem Dynama Kročehlavy. Za okupace se plně angažoval v protifašistickém odboji. V únoru 1944 byl zatčen gestapem. Následovala Pankrác, Terezín, soud v Berlíně, káznice Brandenburg. Tady byl 26. února 1945 popraven.
Anna Petříková se narodila 26. července 1889 v Kročehlavech,. Byla dělnicí a bydlela v Kročehlavech čp. 428. I ona patří mezi oběti německého fašismu.
Josef Sklenář se narodil 30. října 1894 v Kročehlaech. Byl policejním praporčíkem. Za okupace se stal politickým vězněm a zahynul 5. května 1945 v koncentračním táboře Terezín.
Václav Somr byl členem závodního výboru Poldiny huti. V roce 1936 vystoupil proti zbytečné práci přesčas. Druhého dne nebyl vpuštěn do závodu a vedení mu oznámilo, že až do definitivního rozhodnutí závodní správy je z práce vysazen. Důvod, pro který by se toto rozhodnutí mohlo stát trvalým se však nenašel a tak správa závodu tedy alespoň využila své moci k tomu, aby Václava Somra přeložila do jiného oddělení na horší práci s pohrůžkou, že tak činí naposledy. Za války se zapojil do odboje a stal se obětí německého fašismu.
Josef Pavel Špalek se narodil 1. srpna 1915 v Kročehlavech. Byl úředníkem a bydlel v Dubí, v čp. 374. Také on patří mezi oběti německého fašismu, když byl pro „velezradu“ popraven 8. září 1943 v Plotzensö. Je po něm pojmenována ulice v Dubí.
František Šulc se narodil 13. prosince 1884 v Kročehlavech, kde také v dnešní Šulcově ulici bydlel v čp. 958. Pracoval jako skladník. Zemřel jako oběť německého fašismu v koncentračním táboře Mauthausenu 6. ledna 1942.
Rudolf Tesárek se narodil 17. října 1909 v Kročehlavech. Byl rotmistrem a pilotním instruktorem v Anglii za druhé světové války. Zahynul při letecké nehodě na cvičném letounu Tiger Moth II, R 5062 u Lochdale. Pohřben je na vojenském hřbitově Watchfield Berkshire, hrob č. 7.
Antonín Vacek se narodil 7. června 1904. Za okupace pracoval v protiněmeckém odboji v ilegální skupině „Zimní brigáda“ pod vedením Josefa Houdy.
Josef Vinš se narodil 19. listopadu 1907. Byl zámečníkem a bydlel v Kročehlavech čp. 399. Stal se obětí německého fašismu. Od mládí byl činný v Komsomolu, ve Federaci proletářské tělovýchovy a v divadelní skupině Svítání. Po rozpuštění Komunistické strany Československa v roce 1938 se zapojil do ilegálního hnutí. Byl jedním z pořadatelů jednání funkcionářů KSČ roku 1938 v hostinci „U Choců“ na Štěpánce. Stal se členem ilegálního okresního výboru KSČ. 10. května 1940 byl zatčen gestapem a 7. května 1945 zemřel v koncentračním táboře Flossenburg.
Josef Žalud. O něm vím jenom to, že byl zaměstnancem Pražské železářské společnosti.
František Zahradníček se narodil 20. února 1882. Zatčen byl pro protiněmecký odboj 8. června 1939 a 2. září téhož roku zahynul v koncentračním táboře Dachau.
© Jaroslav Vykouk ml., 2008


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03329
Pomník přidal: Lubomír Mach
Doplnění informací: Jaroslav Vykouk

Lípa republiky

Autor: David Kosina, 01.02.2019
Umístění: Kladno, Školská, okraj parčíku u budovy ZŠ
Nápis:
Statutární město Kladno a ZŠ Maltézských rytířů Kladno
zasadily lípu, český národní strom, u příležitosti 100. výročí
od založení samostatné Československé republiky.

Říjen 2018

100 LET
1918-2018

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Pamětní deska Obětem 1. světové války - legionářům - místo je zrušené

Autor: Stanislav Pítr, 17.01.2010
Umístění: Kladno, Školská 322, Kročehlavy, budova školy
Nápis:
PAMÁTCE LEGIONÁŘŮ – ŽÁKŮ TÉTO ŠKOLY
HRDINNĚ PADLI, ABY NÁROD
SVOBODNĚ ŽIL

OTAKAR STRNAD, SVOBODNÍK 1. PL.
RUSKÝCH LEGIÍ U ZBOROVA 2. ČERVENCE 1917
JOSEF LHOTÁK, STŘELEC 6. PL.
RUSKÝCH LEGIÍ U VAGAJE 4. ČERVENCE 1918
FRANT. ROTT, STŘELEC 4. PL. RUSKÝCH
LEGIÍ U NIKOLAJEVKY 2. SRPNA 1918
JAR. KUBLA, DESÁTNÍK 21. PL. FRANC.
LEGIÍ U TERRONU 21. ŘÍJNA 1918
VÁCLAV KOTCHERA, STŘELEC
21. PL. FRANC. LEGIÍ U VOUZIERS 23. ŘÍJNA 1918

PÉČÍ ČSL. OBCE LEGIONÁŘSKÉ JEDNOTY V KLADNĚ.
Poznámka:

Na jaře roku 1999 byla deska neznámým pachatelem odcizena.
Strnad Otakar, nar. 11.8.1890, Kladno, domovská obec Zaječov. V RU armádě sloužil u 88. pěšího pluku, zajat 7.2.1915, Karpaty. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Taškentu. Zařazen 24.6.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 19.6.1917 jako svobodník.
Lhoták Josef, nar. 8.9.1896, Kročehlavy. V RU armádě sloužil u 88. pěšího pluku jako vojín. Zajat 7.9.1915, Tarnopol. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Berezovce. Zařazen 18.8.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Padl 4.7.1918.
Rott František, nar. 4.5.1890, Kročehlavy. V RU armádě sloužil u 28. Pěšího pluku jako desátník. Zajat 10.12.1914, Sobolov. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 7.8.1917, Išim. Zařazen 8.10.1917 jako vojín k 4. střeleckému pluku. Padl 2.8.1918.
Kubla Jaroslav, nar. 5.5.1889, Kročehlavy. V RU armádě sloužil u 28. pěšího pluku jako vojín. Zajat 27.11.1914, Lzřajsk. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Bobrujsku, zařazen 30.7.1917 k 1. záložnímu pluku; do ČS legií ve Francii zažazen 14.11.1917 jako vojín. Padl 21.10.1918.
Kotchera Václav, nar. 25.1.1888, Hředle, domovská obec Kladno. V RU armádě sloužil u 7. zeměbraneckého pěšího pluku jako desátník. Zajat 19.11.1914, Lazarevac. Do ČS legií ve Francii se přihlásil v Montmorot, zařazen 5.4.1918 jako vojín k 21. pěšímu pluku. Padl 23.10.1918 jako vojín 22. pěšího pluku.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Stanislav Pítr
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Příprava dat: Ing. Jiří Porteš

Pamětní deska samostatné Československé republiky a Památné lípy

Autor: David Kosina, 14.10.2016
Umístění: Kladno, Školská, parčík před budovou základní a mateřské školy
Nápis:
TYTO LÍPY BYLY
SLAVNOSTNĚ ZASAZENY
DNE 28. ŘÍJNA 1919
U PŘÍLEŽITOSTI PRVNÍHO ROKU
EXISTENCE ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
Poznámka:

Pamětní deska realizována Magistrátem města Kladna.
Na MMK vedena v evidenci od 15.10.2008 jako umělecký předmět.
(zdroj: databáze pamětních desek MMK k datu 10.10.2016)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Stanislav Pítr, 17.01.2010
Umístění: Kladno, T. G. Masaryka, na sokolovně
Nápis:
NEZAPOMÍNEJME TĚCH,
KTEŘÍ V BOJI ZA SVOBODU
V LÉTECH 1940-45
PROŠLI V TÉTO BUDOVĚ
UTRPENÍM
KONCENTRAČNÍHO TÁBORA
13. ČERVENCE 1947
S.O.P.V.P. KRAJ KLADNO
Poznámka:

Kladenská sokolovna za druhé světové války sloužila Němcům jako koncentrační tábor. Proto zde byla v roce 1947 odhalena bronzová deska. © Jaroslav Vykouk ml., 2008


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-31433
Pomník přidal: Stanislav Pítr
Doplnění informací: Jaroslav Vykouk
Příprava dat: Ing. Jiří Porteš

Pamětní deska František Kleiner

Autor: Jiří Suchomel, 13.05.2016
Umístění: Kladno, T. G. Masaryka 1391, budova sokolovny
Nápis:
FRANTIŠEK KLEINER
*7.12.1886 +5.5.1942
POLICE NAD METUJÍ AUSCHWITZ BIRKENAU
ČS. LEGIONÁŘ V RUSKU
V LETECH 1924 - 1941 STAROSTA
SOKOLSKÉ ŽUPY BUDEČSKÉ
PROFESOR A OD ROKU 1934 ŘEDITEL
UČITELSKÉHO ÚSTAVU V KLADNĚ
V LETECH 1941 -1942
VĚZNĚN V AUSCHWITZ BIRKENAU
Poznámka:

Kleiner František: *7.12.1886 Police nad Metují. RU armáda: Lt., IR. Nr. 98. Zajetí: 8.9.1914, Ruská Rava. Přihlášení do legií: Bobrov na Donu. Zařazení do legie: 14.3.1918. Legie: Čs. legie v Rusku. Útvar v legiích: 5.stř.pl. První hodnost v legiích: vojín, poslední: poručík. Konec v legiích: 16.8.1920.
(zdroj: VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2109-43249
Souřadnice: N50°8'43.06'' E14°5'47.1''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser