Vysoké Mýto

Hrob Johann Bauer

  • + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
Autor: Jaroslav Šváb, 27.09.2006
Umístění: Vysoké Mýto
Nápis:
JOHANN BAUER
GEB. 28.7.1922
GEST. 9.5.1945

UNVERGESSEN

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06760
Pomník přidal: Jaroslav Šváb

Kenotaf Bohuslav Kohout, Josef Drahotský

  • + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
Autor: Jaroslav Šváb, 27.09.2006
Umístění: Vysoké Mýto
Nápis:
BOHUSLAV KOHOUT
PLUKOVNÍK JEZDECTVA
*5.12.1896 +26.8.1942 JAKO ČESKÝ VLASTENEC
POPRAVEN OD NĚMCŮ V BERLÍNĚ

JOSEF DRAHOTSKÝ
PODPLUKOVNÍK ÚTOČNÉ VOZBY
*6.6.1895 +13.12.1941 JAKO ČESKÝ VLASTENEC
UMUČEN OD NĚMCŮ V MAUTHAUSENU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jaroslav Šváb

Kenotaf Ladislav Lukeš

  • + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
Autor: Jaroslav Šváb, 27.09.2006
Umístění: Vysoké Mýto
Nápis:
LADISLAV LUKEŠ
VRCHNÍ. POŠT. TAJ.
*4.4.1903 +9.9.1943
POPRAVEN V BERLÍNĚ - PLÖTZENSEE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jaroslav Šváb

Pomník Obětem války 1866

Autor: Marek Skýpala, 08.04.2018
Umístění: Vysoké Mýto, Dráby, areál autodromu
Nápis:
1866

Hier ruhen
96 im Jahre 1866
verstorbene
österreichische
und
preussische
Soldaten

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-36578
Souřadnice: N49°56'19.31'' E16°10'20.37''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Jaroslav Šváb, 26.09.2006
Umístění: Vysoké Mýto, Jiráskova, městský úřad
Nápis:
VOJENSKÝ ODBOJ VE VYSOKÉM MÝTĚ
1939 - 1945

VYSOKÉ MÝTO BYLO DO ROKU 1939 VÝZNAMNÝM VOJENSKÝM POSÁDKOVÝM
MĚSTEM. ŘADA ARMÁDNÍCH INSTITUCÍ SE OPÍRALA O TŘI SAMOSTATNÉ PLUKY:
30. PĚŠÍ, 9. JEZDECKÝ A 303. DĚLOSTŘELECKÝ. PO ROZPOUŠTĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ
ARMÁDY V DŮSLEDKU NACISTICKÉ OKUPACE 15.3.1939 MNOZÍ DŮSTOJNÍCI TÉTO
POSÁDKY VSTOUPILI DO DOMÁCÍHO VOJENSKÉHO PROTINACISTICKÉHO ODBOJE.
JINÍ ODŠLI BOJOVAT PROTI OKUPANTŮM DO ZAHRANIČNÍCH ARMÁD. MNOZÍ
POLOŽILI ZA VLAST SVÉ ŽIVOTY.

30. PĚŠÍ PLUK ALOISE JIRÁSKA
GEN. ING. BOHUSLAV ZÁVADA, POPRAVEN 26.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PPLK. LADISLAV LAKOMÝ, ZEMŘEL 17.5.1945 V KONC. TÁBOŘE TEREZÍN
NPOR. ŠTĚPÁN KURKA, PADL 2.9.1939 V DEBLINU V POLSKU
POR. JAN KONÍŘ, UMUČEN 4.11.1941 PŘI VÝSLECHU GESTAPEM V PARDUBICÍCH

9. JEZDECKÝ PLUK
GEN. JOSEF SVATOŇ, PADL 1.11.1944 V BOJI S GESTAPEM V PASEKÁCH U PROSEČE
PLK. BOHUSLAV KOHOUT, POPRAVEN 26.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PLK. JOSEF DRAHOTSKÝ, UMUČEN 13.12.1941 V KONC. TÁBOŘE MAUTHAUSEN
PPLK. KAREL JANSA, POPRAVEN 7.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PPLK. JAN JIČÍNSKÝ, ZEMŘEL 9.4.1944 NA NÁSLEDKY VĚZNĚNÍ
PPLK. JOSEF CHAROUZ, UMUČEN 28.4.1943 V KONC. TÁBOŘE OSVĚTIM
ŠKPT. JOSEF STRANKMÜLLER, ZAHYNUL 12.8.1942 PŘI VOJ. VÝCVIKU VE SKOTSKU
KPT. ANTONÍN RENČÍN, PADL 18.9.1944 V BOJI U DUKLY

OSVOBOZENÍ VLASTI SE DOŽILI MNOZÍ DALŠÍ VYSOKOMÝTŠTÍ DŮSTOJNÍCI, KTEŘÍ
STATEČNĚ BOJOVALI V ZAHRANIČNÍCH ARMÁDÁCH, ANEBO BYLI NACISTICKÝMI
OKUPANTY VĚZNĚNI A TÝRÁNI PRO ÚČAST V DOMÁCÍM ODBOJI. CELÁ ŘADA
Z NICH BYLA ZNOVU PERZEKUOVÁNA PO ROCE 1948 KOMUNISTICKÝM REŽIMEM.

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

Závada Bohumil, nar. 17.1.1890, Byškovice, okres Holešov. Do ČS legií v Rusku zařazen 20.6.1916, k 5. střeleckému pluku. Další data v databázi VÚA Praha chybí.
Pamětní deska v rodné obci, viz: http://valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=113999&mt=býškovice&st=0&;
Vystudoval stavební inženýrství na České technice v Brně. Za první světové války narukoval na ruskou frontu, kde byl zajat a 20. června 1916 vstoupil do ruských legií. Do vlasti se vrátil jako příslušník 5. střeleckého pluku v roce 1920. V roce 1928 byl jmenován zástupcem velitele 30. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě a od října 1931 do září 1938 (s výjimkou období od prosince 1935 do srpna 1936) jeho velitelem. V době 2. světové války se zapojil do činnosti „Obrany národa“. V roce 1940 byl zatčen gestapem, obviněn z velezrady, v lednu 1942 odsouzen k trestu smrti a v srpnu téhož roku v Berlíně – Plötzensee popraven. (zdroj: Vysokomýtský zpravodaj 1/2005)
Kurka Štěpán – viz VPM 2020 (Lužice, okres Hodonín)
*11.12.1913 Lužice +2.9.1939 Deblin. Po maturitě na hodonínském reálném gymnáziu narukoval do armády a absolvoval školu pro důstojníky v záloze a roku 1934 s výtečným prospěchem i Vojenskou akademii v Hranicích. Jako novopečený poručík pěchoty nastoupil jako velitel čety ke 30. pěšímu pluku do Vysokého Mýta. Absolvoval i kurs leteckých pozorovatelů u Leteckého pluku dr. E. Beneše v Olomouci. Během mobilizací v roce 1938 byl velitelem vojenského stavebního dozoru a náhradní roty v Schönbachu na Liberecku. Po okupaci byl demobilizován a odchází do Polska, kde je 22.8.1939 presentován u čs. legionu v Krakově. Přijal nabídku sloužit v polském letectvu a 1. září nastoupil do leteckého střediska v Deblinu. Toho dne bylo Polsko napadeno Německem a hned 2. září se stal Deblin cílem leteckého útoku, při kterém zahynuli npor. Kurka a poručíci Rous a Šándor. V roce 1947 byl posmrtně vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a Polským válečným křížem a roku 1991 povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. (zdroj: M. Rošková a kol. „Občané a rodáci Lužic účastníci boje proti fašismu a za národní osvobození v letech 1939 – 1945“, Obec Lužice 2005)
Svatoň Josef – viz VPM v obci Telecí, okres Svitavy
Narozen 8.3.1896, Dolní Roveň. V RU armádě sloužil u 2. hulánského pluku jako vojín strážmistr. Zajat 4.6.1916, Kremenec. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 17.7.1917 v Kyjevě. Zařazen 9.7.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Do vlasti se vrátil 2.8.1920 jako kapitán 1. jízdního pluku, dále sloužil v ČSA.
Strankmüller Josef, nadporučík, nar. 26.7.1912, Rokycany, osobní číslo F-2230, příslušník 1.4.2. - 1. smíšená brigáda. Zemřel 13.6.1942, Velká Británie, Loch Morar.
Renčín Antonín, kapitán, nar. 17.10.1914, Ústí nad Orlicí, příslušník 1.2.2. - 2. paradesantní brigáda, 2. paradesantní prapor. Padl 18.9.1944, Karpaty, pohřben Pastviská.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-38276
Souřadnice: N49°56'57.09'' E16°09'22.71''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Památník obětem války s Maďarskem

Autor: Naďa Gutzerová, 11.08.2011
Umístění: Vysoké Mýto, Jungmannovy sady, proti základní škole v parku
Nápis:
Věrni až do mohyly
svým 67 hrdinům
padlým v červnu 1919
za Slovensko věnuje
30. čs. střelecký pluk

Meděné destičky:
Kysak
Zborov

Pískovcové desky:
Vlevo:
11. VI. 1919 11.VI. 1929
Kysak

Vpravo:
Košická Belá
Poznámka:

Bojů na východním Slovensku se účastnili legionáři, to je pravděpodobně důvod, proč je na pomníku uveden Zborov.

další foto v příloze - stav před rekostrukcí (návrat původního stavu) a text:
OBĚTEM
PRVNÍ A DRUHÉ
SVĚTOVÉ VÁLKY
1914 - 1918
1939 - 1945


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°57'04.08'' E16°09'44.05''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Naďa Gutzerová

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jaroslav Šváb, 26.09.2006
Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Vaňorného, mezi kostelem sv. Vavřince a gymnáziem
Nápis:
A ZEMŘELI TAK MLADÍ

BOHUSLAV BÁRTA, MILOSLAV ELL, ADOLF FALTEJSEK, JAROSLAV JELÍNEK, JIŘÍ SVOBODA
MILOSLAV SVOBODA, JAROSLAV ŠAFKA, JAROSLAV VODIČKA, JAROSLAV ONDRÁČEK

1945
Poznámka:


Příchod německé armády a léta okupace pronikavě změnil osudy mnoha lidí, a tím i vlastního gymnázia v letech 1939 - 45. Někteří studenti vydávali ilegálně časopis Nesmělé tóny, kde kromě vlastních literárních pokusů zaznívá i antifašistický tón. „Křídla nám svázali, na srdce dali nůž", tehdy napsal student Bohuslav Bárta.
Na přelomu let 1939–40 vznikla ilegální studentská skupina, která se snažila o aktivní činnost – shromažďování tiskovin, politických knih, vlastní školení a protifašistickou agitaci - např. rozmnožování letáků cyklostylem.
Dne 8. 10. 1941 je zatčen ředitel Josef Kolář a 22. 3. 1942 umučen gestapem kvůli své činnosti v České obci sokolské. Nástupce Karel Fink byl přijat i se studentskou deputací protektorátním ministrem školství Kaprasem, který mu sdělil zcela jasně: při protiněmeckých projevech hrozí zrušení středního školství, vězení či smrt viníkům.
V první polovině roku 1942 gestapo zatklo celou řadu lidí podezřelých z ilegální činnosti. Část z nich tvořili i vysokomýtští gymnazisté. Zatčení byli později převezeni z Pardubic do Malé pevnosti v Terezínu, pak přes Prahu do Drážďan a zde je Němci obvinili z:
- přípravy násilného odtržení k Říši patřícího území
- přípravy velezrady sdružováním nebo udržováním takového sdružení
- ovlivňování mas rozšiřováním tiskovin
- nadržování nepříteli během války nebo působení škody válečné moci říši
Po odsouzení studentů v roce 1943 německými soudy se násilně ukončil život Bohuslava Bárty, Miroslava Ella, Jaroslava Jelínka, Adolfa Faltejska, Jiřího Svobody, Miloslava Svobody, Jaroslava Šafky, Jaroslava Vodičky a Jaroslava Vondráčka.
O odvaze odsouzených podal svědectví i jejich učitel - prof. Josef Běhounek, který s nimi byl jistou dobu vězněn v Pardubicích: „...tito lidé šli na smrt statečně, poněvadž věděli, že se obětují za věc spravedlivou..." Po válce byli popravení studenti vyznamenáni válečným křížem in memoriam a jejich památku dodnes připomíná pomník před budovou školy i pamětní deska s jejich jmény. (Zdroj: http://gvmyto.edupage.org/text7/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06851
Souřadnice: N49°57'9.08'' E16°9'29.69''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Ladislava Tahovská