Plukovník in memoriam Štěpán Kurka
* 11.12.1913 (Lužice)† 2.9.1939 (Deblin, Polsko)
Plukovník in memoriam Štěpán Kurka, letec, který v roce 1939 ilegálně odešel bojovat do zahraničí. Letecký pozorovatel na letišti v Deblinu v Polsku byl 2.9.1939 usmrcen střepinou z bomby. Nositel Čs. válečného kříže 1939 a Polského válečného kříže.
Štěpán Kurka se narodil 11. prosince 1913 v Lužicích v rodině rolníka Fabiana Kurky. Po desetiletí je uváděn jako první padlý československý letec druhé světové války.
V letech 1924 – 1931 studoval na hodonínském reálném gymnáziu a doma v obci aktivně cvičil v TJ Sokol. Rok vedl i sokolskou knihovnu. Po maturitě narukoval jako dobrovolník do čs. armády a v Opavě absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Poté studoval na Vojenské akademii v Hranicích, kterou absolvoval 30. června 1934 jako poručík pěchoty s výtečným prospěchem. Do posádky nastoupil ve Vysokém Mýtě jako velitel čety 30. pěšího pluku Aloise Jiráska.
V rámci zesilujících příprav čs. armády na obranu republiky absolvoval Štěpán Kurka kurz pro le-tounové pozorovatele pěchoty u Leteckého pluku Dr. Edvarda Beneše v Olomouci. Po jejím ukon-čení obdržel průkazku vojenského letce ČSR. Po návratu zpět k 30. pluku se stal velitelem 10. roty. V době obou mobilizací v roce 1938 byl velitelem vojenského stavebního dozoru a velitelem ná-hradní roty v Schonbachu u Liberce. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava byl Štěpán Kurka demobilizován.
Do rodné dědiny se Štěpán rád vracel, nejen kvůli děvčeti, ale také mezi chlapce. Slovácký kroj si naposled oblékl na lužické hody v roce 1938.
Po okupaci českých zemí a své demobilizaci se Štěpán Kurka rozhodl, jako četní jeho kamarádi, odejít za hranice a tam bojovat za svobodu své vlasti. V létě se rozloučil s rodnou dědinou a již 22. srpna 1939 byl odveden u polského legionu v Krakově. Dostal legitimaci „emigranta z Českoslo-venska“. Protože chtěl bojovat jako letecký pozorovatel, nastoupil do polského leteckého střediska na letišti v Deblinu.
1. září mu vystavil velitel letiště průkazku č. 456. Štěpánovi bylo dvacet šest let. Než se výcvik mohl rozběhnout, napadlo fašistické Německo Polsko, začala druhá světová válka. A již druhý den, 2. září 1939, bylo bombardováno letiště Deblin.
Na tuto tragickou událost vzpomíná pplk. Jiří Sehnal: „Střed letiště je jediný kráter. Všude hoří. Hustý dým zaclání výhled. Většina budov je v troskách, kolem našich okopů u lesa se válejí přerá-žené kusy stromů a mezi tím těla padlých… Shledání s našimi důstojníky nebylo radostné. V zákopu leží roztrhané tělo npor. Kurky, o kus dál leží poručíci Rous a Šándor, oba mrtví. Zabila je jediná puma … Naše důstojníky jsme pohřbili do teď už zbytečných zákopů, ale hroby jsme neoznačili.“ Střepina z bomby tedy ukončila na letišti v Deblinu mladý život npor. Štěpána Kurky a s ním i dal-ších dvou leteckých důstojníků. Dodnes zaschlá krev na Štěpánově letištní průkazce dokumentuje onu tragickou chvíli. Rodina v Lužicích žila po celou dobu války v naději, že se Štěpán vrátí domů.
Dalším paradoxem Kurkova životního osudu byla mylná zpráva, že se domů skutečně vrací. Rodiče a s nimi celá obec se chystali jej slavnostně uvítat v červnu 1945. Byl to ale omyl. Šlo o totožnost jmen dvou různých vojínů. Teprve za dva měsíce dostali rodiče oznámení o jeho smrti. Jaké to bylo zklamání a velká bolest! V květnu 1947, při oslavě revoluce a dne osvobození, převzal otec npor. Štěpána Kurky na Masarykové náměstí v Hodoníně Čs. válečný kříž 1939 in memoriam a Polský válečný kříž. Osobní věci syna dostala rodina až v březnu1948.
Rozkazem ministra obrany ČSFR byl Štěpán Kurka, jako výraz vojenské rehabilitace vojáků zá-padního odboje, kteří položili životy v boji proti fašizmu, povýšen dnem 1. června 1991 do hodnosti plukovníka in memoriam.
Zdroje (mimo informací z desek):
M. Rošková a kol. „Občané a rodáci Lužic účastníci boje proti fašizmu a za národní osvobození v letech 1939 – 1945“, Obec Lužice 2005
http://regionrevue.eu/cz/view.php?cisloclanku=2012040003&nazevclanku=stepan-kurka
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
VPM:
kenotaf - Lužice, okres Hodonín
památník - Lužice, okres Hodonín
pamětní deska - Vysoké Mýto, okres Ústí nad Orlicí
pomník - Praha 6, okres Praha 6
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.