Vysoké Mýto
Hrob Johann Bauer
- + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
- Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
JOHANN BAUER
GEB. 28.7.1922
GEST. 9.5.1945
UNVERGESSEN
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06760
Souřadnice: N49°57'11.52'' E16°9'42.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Kenotaf Bohuslav Kohout, Josef Drahotský
- + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
- Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
BOHUSLAV KOHOUT
PLUKOVNÍK JEZDECTVA
*5.12.1896 +26.8.1942 JAKO ČESKÝ VLASTENEC
POPRAVEN OD NĚMCŮ V BERLÍNĚ
JOSEF DRAHOTSKÝ
PODPLUKOVNÍK ÚTOČNÉ VOZBY
*6.6.1895 +13.12.1941 JAKO ČESKÝ VLASTENEC
UMUČEN OD NĚMCŮ V MAUTHAUSENU
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-40918
Souřadnice: N49°57'11.52'' E16°9'42.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Kenotaf Ladislav Lukeš
- + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
- Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
LADISLAV LUKEŠ
VRCHNÍ. POŠT. TAJ.
*4.4.1903 +9.9.1943
POPRAVEN V BERLÍNĚ - PLÖTZENSEE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-40919
Souřadnice: N49°57'11.52'' E16°9'42.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Pomník Obětem války 1866
1866
Hier ruhen
96 im Jahre 1866
verstorbene
österreichische
und
preussische
Soldaten
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-36578
Souřadnice: N49°56'19.31'' E16°10'20.37''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Pamětní deska Obětem 2. světové války
VOJENSKÝ ODBOJ VE VYSOKÉM MÝTĚ
1939 - 1945
VYSOKÉ MÝTO BYLO DO ROKU 1939 VÝZNAMNÝM VOJENSKÝM POSÁDKOVÝM
MĚSTEM. ŘADA ARMÁDNÍCH INSTITUCÍ SE OPÍRALA O TŘI SAMOSTATNÉ PLUKY:
30. PĚŠÍ, 9. JEZDECKÝ A 303. DĚLOSTŘELECKÝ. PO ROZPOUŠTĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ
ARMÁDY V DŮSLEDKU NACISTICKÉ OKUPACE 15.3.1939 MNOZÍ DŮSTOJNÍCI TÉTO
POSÁDKY VSTOUPILI DO DOMÁCÍHO VOJENSKÉHO PROTINACISTICKÉHO ODBOJE.
JINÍ ODŠLI BOJOVAT PROTI OKUPANTŮM DO ZAHRANIČNÍCH ARMÁD. MNOZÍ
POLOŽILI ZA VLAST SVÉ ŽIVOTY.
30. PĚŠÍ PLUK ALOISE JIRÁSKA
GEN. ING. BOHUSLAV ZÁVADA, POPRAVEN 26.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PPLK. LADISLAV LAKOMÝ, ZEMŘEL 17.5.1945 V KONC. TÁBOŘE TEREZÍN
NPOR. ŠTĚPÁN KURKA, PADL 2.9.1939 V DEBLINU V POLSKU
POR. JAN KONÍŘ, UMUČEN 4.11.1941 PŘI VÝSLECHU GESTAPEM V PARDUBICÍCH
9. JEZDECKÝ PLUK
GEN. JOSEF SVATOŇ, PADL 1.11.1944 V BOJI S GESTAPEM V PASEKÁCH U PROSEČE
PLK. BOHUSLAV KOHOUT, POPRAVEN 26.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PLK. JOSEF DRAHOTSKÝ, UMUČEN 13.12.1941 V KONC. TÁBOŘE MAUTHAUSEN
PPLK. KAREL JANSA, POPRAVEN 7.8.1942 V BERLÍNĚ – PLÖTZENSEE
PPLK. JAN JIČÍNSKÝ, ZEMŘEL 9.4.1944 NA NÁSLEDKY VĚZNĚNÍ
PPLK. JOSEF CHAROUZ, UMUČEN 28.4.1943 V KONC. TÁBOŘE OSVĚTIM
ŠKPT. JOSEF STRANKMÜLLER, ZAHYNUL 12.8.1942 PŘI VOJ. VÝCVIKU VE SKOTSKU
KPT. ANTONÍN RENČÍN, PADL 18.9.1944 V BOJI U DUKLY
OSVOBOZENÍ VLASTI SE DOŽILI MNOZÍ DALŠÍ VYSOKOMÝTŠTÍ DŮSTOJNÍCI, KTEŘÍ
STATEČNĚ BOJOVALI V ZAHRANIČNÍCH ARMÁDÁCH, ANEBO BYLI NACISTICKÝMI
OKUPANTY VĚZNĚNI A TÝRÁNI PRO ÚČAST V DOMÁCÍM ODBOJI. CELÁ ŘADA
Z NICH BYLA ZNOVU PERZEKUOVÁNA PO ROCE 1948 KOMUNISTICKÝM REŽIMEM.
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Závada Bohumil, nar. 17.1.1890, Byškovice, okres Holešov. Do ČS legií v Rusku zařazen 20.6.1916, k 5. střeleckému pluku. Další data v databázi VÚA Praha chybí.
Pamětní deska v rodné obci, viz: http://valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=113999&mt=býškovice&st=0&;
Vystudoval stavební inženýrství na České technice v Brně. Za první světové války narukoval na ruskou frontu, kde byl zajat a 20. června 1916 vstoupil do ruských legií. Do vlasti se vrátil jako příslušník 5. střeleckého pluku v roce 1920. V roce 1928 byl jmenován zástupcem velitele 30. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě a od října 1931 do září 1938 (s výjimkou období od prosince 1935 do srpna 1936) jeho velitelem. V době 2. světové války se zapojil do činnosti „Obrany národa“. V roce 1940 byl zatčen gestapem, obviněn z velezrady, v lednu 1942 odsouzen k trestu smrti a v srpnu téhož roku v Berlíně – Plötzensee popraven. (zdroj: Vysokomýtský zpravodaj 1/2005)
Kurka Štěpán – viz VPM 2020 (Lužice, okres Hodonín)
*11.12.1913 Lužice +2.9.1939 Deblin. Po maturitě na hodonínském reálném gymnáziu narukoval do armády a absolvoval školu pro důstojníky v záloze a roku 1934 s výtečným prospěchem i Vojenskou akademii v Hranicích. Jako novopečený poručík pěchoty nastoupil jako velitel čety ke 30. pěšímu pluku do Vysokého Mýta. Absolvoval i kurs leteckých pozorovatelů u Leteckého pluku dr. E. Beneše v Olomouci. Během mobilizací v roce 1938 byl velitelem vojenského stavebního dozoru a náhradní roty v Schönbachu na Liberecku. Po okupaci byl demobilizován a odchází do Polska, kde je 22.8.1939 presentován u čs. legionu v Krakově. Přijal nabídku sloužit v polském letectvu a 1. září nastoupil do leteckého střediska v Deblinu. Toho dne bylo Polsko napadeno Německem a hned 2. září se stal Deblin cílem leteckého útoku, při kterém zahynuli npor. Kurka a poručíci Rous a Šándor. V roce 1947 byl posmrtně vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a Polským válečným křížem a roku 1991 povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. (zdroj: M. Rošková a kol. „Občané a rodáci Lužic účastníci boje proti fašismu a za národní osvobození v letech 1939 – 1945“, Obec Lužice 2005)
Svatoň Josef – viz VPM v obci Telecí, okres Svitavy
Narozen 8.3.1896, Dolní Roveň. V RU armádě sloužil u 2. hulánského pluku jako vojín strážmistr. Zajat 4.6.1916, Kremenec. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 17.7.1917 v Kyjevě. Zařazen 9.7.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Do vlasti se vrátil 2.8.1920 jako kapitán 1. jízdního pluku, dále sloužil v ČSA.
Strankmüller Josef, nadporučík, nar. 26.7.1912, Rokycany, osobní číslo F-2230, příslušník 1.4.2. - 1. smíšená brigáda. Zemřel 13.6.1942, Velká Británie, Loch Morar.
Renčín Antonín, kapitán, nar. 17.10.1914, Ústí nad Orlicí, příslušník 1.2.2. - 2. paradesantní brigáda, 2. paradesantní prapor. Padl 18.9.1944, Karpaty, pohřben Pastviská.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-38276
Souřadnice: N49°56'57.09'' E16°9'22.71''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Památník obětem války s Maďarskem
Věrni až do mohyly
svým 67 hrdinům
padlým v červnu 1919
za Slovensko věnuje
30. čs. střelecký pluk
Meděné destičky:
Kysak
Zborov
Pískovcové desky:
Vlevo:
11. VI. 1919 11.VI. 1929
Kysak
Vpravo:
Košická Belá
Bojů na východním Slovensku se účastnili legionáři, to je pravděpodobně důvod, proč je na pomníku uveden Zborov.
další foto v příloze - stav před rekostrukcí (návrat původního stavu) a text:
OBĚTEM
PRVNÍ A DRUHÉ
SVĚTOVÉ VÁLKY
1914 - 1918
1939 - 1945
Souřadnice: N49°57'4.08'' E16°9'44.05''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Naďa Gutzerová
Pamětní kámen 28. říjen 1918
KOMENSKÝ
VĚŘÍM JÁ BOHU ŽE PO PŘEJITÍ
VICHRU HNĚVU A HŘÍCHY NAŠIMI NA
HLAVY NAŠE UVEDENÉHO VLÁDA VĚCÍ
TVÝCH K TOBĚ SE NAVRÁTÍ
LIDE Ó ČESKÝ.
STALO SE SKUTKEM 28. ŘÍJNA 1918
Souřadnice: N49°57'3.56'' E16°9'40.14''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Obětem komunismu
V LETECH 1948 - 1989
BYLI KOMUNISTICKÝM REŽIMEM MUČENI,
VĚZNĚNI, ZBAVOVÁNI MAJETKU A JINAK
PRONÁSLEDOVÁNI MNOZÍ OBČANÉ
Z NAŠEHO MĚSTA A OKOLÍ,
A TO PRO JEJICH ODLIŠNÉ POLITICKÉ,
NÁBOŽENSKÉ A MORÁLNÍ PŘESVĚDČENÍ.
Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Jiří z Poděbrad
Dne 21. srpna 1468
meškal král Jiří
ve Vysokém Mýtě.
Jiří z Poděbrad byl českým králem v letech 1458 až 1471.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_z_Pod%C4%9Bbrad )
Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Okupace 1968 a odchod okupačních vojsk 1990
21. SRPNA 1968 VTRHLA VOJSKA
PĚTI STÁTŮ VARŠAVSKÉ SMLOUVY
DO ČESKOSLOVENSKA. VE VYSOKÉM
MÝTĚ BYLA UMÍSTĚNA SILNÁ
OKUPAČNÍ SOVĚTSKÁ POSÁDKA
I S RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY.
POSLEDNÍ VOJÁK Z MĚSTA ODEŠEL
16. ČERVENCE 1990.
MĚSTO PO 22 LETECH
OPĚT SVOBODNĚ VYDECHLO.
Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
Pomník přidal: Jiří Padevět