Brno

Kameny zmizelých – Anna Kudličková

Autor: Vladimír Šustáček, 14.06.2022
Umístění: Brno, Jezuitská 585/4, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
ANNA KUDLIČKOVÁ
ROZ. DEUTCHOVÁ
NAR. 14. 7. 1867
DEPORTOVÁNA 8. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE
Poznámka:

Anna Kudličková (rozená Deutsch, na kameni chybí „S“) byla od roku 1890 provdaná za Blažeje Kudličku, V době sňatku byla šičkou v Drnovicích u Vyškova, po sňatku pomáhala manželovi v tkalcovském řemeslu. V době deportace už byla v penzi.
Kámen zmizelé jí byl odhalen 12.6.2022.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2065)


Souřadnice: N49°11'50.85'' E16°36'45''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pomník Obětem III. odboje

Autor: Vladimír Šustáček, 13.02.2022
Umístění: Brno, Jihlavská 756/1, k.ú. Štýřice, v areálu krematoria, nalevo od vstupního schodiště
Nápis:
NA POČEST POPRAVENÝCH ÚČASTNÍKŮ III. ODBOJE Z LET 1949–1951

ANTONÍN DANĚK 24.4.1927 – 14.10.1950
FRANTIŠEK MANA 22.10.1910 – 24.10.1950
JOZEF SAMUEL BIBZA 23.11.1912 – 18.12.1950
JAN KŘIŽAN 12.11.1915 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 8.11.1929 – 3.7.1951
DRAHOSLAV NĚMEC 2.5.1931 – 3.8.1951
VÁCLAV DRBOLA 16.10.1912 – 3.8.1951
VÁCLAV OTČENÁŠEK 26.9.1926 – 9.11.1951

KAREL DANĚK 29.9.1923 – 14.10.1950
ANTONÍN JANOŠÍK 26.4.1926 – 24.10.1950
JAROMÍR VRBA 5.7.1920 – 19.12.1950
RUDOLF POHL 8.3.1912 – 14.6.1951
PETR KŘIVKA 21.10.1897 – 21.7.1951
FRANTIŠEK KOPULETÝ 6.4.1913 – 3.8.1951
FRANTIŠEK PAŘIL 27.1.1911 – 3.8.1951
ŠTĚPÁN STARÝ 6.10.1926 – 30.6.1949

FRANTIŠEK DVOŘÁK 13.10.1923 – 14.10.1950
RUDOLF LENHARD 12.1.1918 – 24.10.1950
ALOIS ŠIMARA 14.3.1921 – 27.4.1951
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ 2.10.1914 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 3.1.1894 – 3.8.1951
ANTONÍN ŠKRDLA 25.5.1917 – 3.8.1951
ANTONÍN MITYSKA 4.5.1927 – 3.8.1951

S ÚCTOU VZPOMÍNÁME…
Poznámka:

Pomník je věnován obětem komunistického režimu z let 1949–1951, jejichž ostatky prošly brněnským krematoriem. Připomíná popravené v Jihlavě v souvislosti s babickým případem, členy odbojové skupiny Světlana popravené v Brně a Uherském Hradišti, oběti vyprovokované ilegální skupiny Ústřední vedení odboje a další popravené za činnost v ilegalitě či ozbrojený pokus o přechod státní hranice.
Pomník byl odhalen 28.10.2002 z iniciativy Konfederace politických vězňů.

Informace o popravených (stejné pořadí jmen jako na pomníku):
ANTONÍN DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
KAREL DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
FRANTIŠEK DVOŘÁK (vedoucí odbojové skupiny BOZ-38 působící na Hodonínsku, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl)
FRANTIŠEK MANA (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
ANTONÍN JANOŠÍK (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
RUDOLF LENHARD (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
JOZEF SAMUEL BIBZA (patřil mezi účastníky Slovenského národního povstání v roce 1944, kteří byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni pro vlastizradu a vyzvědačství k trestu smrti, popraven 18.12.1950 v Bratislavě – není jasné, jak se jeho ostatky ocitly v brněnském krematoriu)
JAROMÍR VRBA (člen skupiny Světlana, popraven 19.12.1950 v káznici Brno-Cejl)
ALOIS ŠIMARA (člen skupiny Světlana, popraven 27.4.1951 v Uherském Hradišti
JAN KŘIŽAN (společně s Františkem Boháčem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice; byli zadrženi u Mikulova, kde zastřelili vrchního strážmistra Anschlaga a zranili vojína Sziklaie; dostali se sice do Rakouska, tam však byli zadrženi rakouskou policií, předáni Sovětům a dne 4.1.1950 československým orgánům; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
RUDOLF POHL(spolupracovník Petra Křivky níže, popraven 14.6.1951 [podle jiných údajů 14.3.] v káznici Brno-Cejl)
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ (společně s Janem Křižanem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice – viz výše; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, zastřelen 3.7.1951 při přestřelce s příslušníky SNB v polích u Bolíkovic; syn Antonina Plichty níže)
PETR KŘIVKA (vedoucí ilegální skupiny „Ústřední vedení odboje“, popraven 21.7.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě; otec Antonína Plichty výše)
DRAHOSLAV NĚMEC („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK KOPULETÝ („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN ŠKRDLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV DRBOLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK PAŘIL („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN MITYSKA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV OTČENÁŠEK (patřil ke skupině pěti mladíků, kteří se rozhodli odejít ze země s cílem vstoupit do západních armád; ve vlaku do Domažlic byli 20. října 1950 kontrolováni hlídkou SNB a došlo k přestřelce, všem se podařilo uniknout kromě Otčenáška, který se při výskoku z vlaku zranil a byl následně zatčen; popraven 9.11.1951 v Olomouci)
ŠTĚPÁN STARÝ (kurýr, zastřelen 30.6.1949 v Brně při zatýkání)

(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1041
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-politickym-veznum/)


Souřadnice: N49°10'19.4'' E16°35'24''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pomník Rudé armády

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2023
Umístění: Brno, Jihlavská, k.ú. Starý Lískovec, po pravé straně silnice ve směru do centra, asi 150 m východně od zastávky MHD Svážná
Nápis:
(bez nápisu)
Poznámka:

Pomník připomínající vojenské operace Rudé armády v okolí Brna byl odhalen 24.4.1949 u příležitosti oslav 4. výročí osvobození Brna (historické fotografie – viz odkaz níže). Trojboký pomník představoval stylizovaný prapor s horní zvlněnou stranou. Na bočních stranách byl opatřen reliéfním emblémem Sovětského svazu a česko-ruským nápisem na vodorovných bronzových pásech.
Pomník je od 3.5.1958 chráněn jako kulturní památka. Po roce 1989 postupně chátral a všechny kovové emblémy a nápisy z něj zmizely. V současné době (2023) je na místě jen zapomenutý žulový pylon zarůstající do křoví.

Původní nápis na pomníku:

OBKLÍČENÍM FAŠISTŮ
DOVRŠILA ZDE
RUDÁ ARMÁDA
SVÉ VÍTĚZSTVÍ
26. IV. 1945

ДА ЗДРАВСТВУЕТ
СЛАВНАЯ КРАСНАЯ
АРМИЯ, ОСВОБОДИВШАЯ НАШ
ГОРОД ОТ НЕМЕЦКИХ
ЗАХВАТЧИКОВ 26. АПРЕЛЯ 1945 Г.

(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=254
https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-rude-armady-19021145)


Souřadnice: N49°10'24.58'' E16°33'20.5''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Žemlička

Autor: Vladimír Šustáček, 13.03.2022
Umístění: Brno, Jihlavská, po pravé straně ulice ve směru z centra, na úrovni výškové budovy Fakultní nemocnice Brno
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH BYL
21. SRPNA 1968
ZASTŘELEN
JOSEF ŽEMLIČKA
* 25. 3. 1952
Poznámka:

Pamětní deska byla odhalena 20.8.1991 z iniciativy Občanského fóra.
Josef Žemlička byl šestnáctiletý učeň v ZKL (dnes Zetor) v Brně-Líšni. Dne 21.8.1968 vyrazil se dvěma kamarády na motocyklech Pionýr z rodných Omic směrem na Brno, aby zjistili situaci. Na křižovatce silnic mezi Bohunicemi a Novým Lískovcem na Jihlavské ulici narazili na dlouhou kolonu stojících aut a šestici sovětských vojáků, kteří řídili provoz. Když se dva motocyklisté, kteří chtěli projet dál do města, začali se s hlídkou dohadovat, jeden z vojáků nečekaně vypálil výstražnou dávku ze samopalu směrem k davu lidí, stojících na okraji silnice. Jedna ze střel zasáhla Josefa Žemličku do levé strany hrudníku, a ten při převozu do nemocnice zemřel. Pohřeb se konal 26.8.1968 v Omicích, zúčastnilo se ho na 3000 účastníků.
(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=502
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-josefu-zemlickovi/)


Souřadnice: N49°10'26.82'' E16°34'10.7''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pamětní deska František Pospíšil

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Jiráskova, Brno - Veveří
Nápis:
V TOMTO DOMĚ
OD ČERVENCE 1942
DO ÚNORA 1943
POBÝVAL
U MANŽELŮ ADAMCOVÝCH
VELITEL
ČS. PARASKUPINY BIVOUAC
Z VELKÉ BRITÁNIE
RTN. FRANTIŠEK POSPÍŠIL
(1919 - 1944)
Poznámka:

Operace Bivouac byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli u Čoupkových příbuzných. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. 2. května 1942 byl Zapletal zatčen četníky. Po výslechu potom dovedl gestapo do bytu Čoupkových, kde byl zadržen třetí člen výsadku. Poté Zapletal naooko souhlasil se spoluprací s gestapem, ale v květnu 1943 se přidal k partyzánům. Jako pomstu gestapo zatklo oba jeho rodiče a bratry, kteří zahynuli v Osvětimi. Zapletal sám byl zatčen v německém Karlsruhe při pokusu dostat se do Anglie a v září 1944 byl popraven v koncentračním táboru Mauthausen.
Pospíšilovi se podařilo uprchnout. Nejdříve se skrýval v Telči u odbojové skupiny Petrolej-benzin a posléze se pokusil projít do Švýcarska. Nepodařilo se mu to. Nato byl konfidentem Nachtmanem a zrádcem Čurdou vylákán do Prahy, kde ho zatklo gestapo. V roce 1944 byl v Terezíně zastřelen.
(zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34055
Souřadnice: N49°12'12'' E16°35'44.05''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých – Josef a Josefine Löwy

Autor: Vladimír Šustáček, 08.09.2022
Umístění: Brno, Jiráskova 255/55, k.ú. Veveří, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
JOSEF LÖWY
NAR. 18. 1. 1886
DEPORTOVÁN 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V REJOVIECI

ZDE ŽILA
JOSEFÍNA LÖWYOVÁ
ROZ. WEISSENSTEINOVÁ
NAR. 16. 2. 1893
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V REJOVIECI
Poznámka:

Josef a Josefine Löwy byli manželé od roku 1919, Josef byl obchodníkem. Na stejné adrese žily se svými rodiči dcery Gertruda (*1920) a Alice (*1928), které byly také oběti holocaustu – obě zahynuly v roce 1942 v Rejovieci stejně jako rodiče.
Kameny zmizelých byly manželům Löwyovým odhaleny 4.9.2022. Položení kamenů se konalo v rámci multižánrového festivalu židovské kultury Štetl fest.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2145)


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°12'13.96'' E16°35'43.12''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Kameny zmizelých – Max Hanák

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Josefská 425/25, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MAX HANÁK
NAR. 20. 6. 1880
DEPORTOVÁN 16. 11. 1941
DO MINSKA
ZAVRAŽDĚN 1941
V MINSKU
Poznámka:

Max Hanák (Hannak) byl obchodníkem. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2018.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1877)


Souřadnice: N49°11'30.18'' E16°36'39.75''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník osvobození

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Joštova, u křižovatky s ulicí Marešova, před budovou Fakulty sociálních studií MU
Nápis:
TENTO KŘÍŽ POSTAVILI
KE CTI BOŽÍ OBYVATELÉ
BÝVALÉ OBCE ŠVÁBKY
10. ŘÍJNA 1792,
OPRAVIL J.B. 1886,
ZNOVU ZŘÍDILI NA PAMÁTKU
OSVOBOZENÍ Z NĚMECKÉ OKUPACE
VDĚČNÍ BRŇANÉ 1947.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32766
Souřadnice: N49°11'52.33'' E16°36'24.98'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

‹ ›

Kameny zmizelých – rodina Wernerova

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Joštova 598/3, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MUDr. ALBERT WERNER
NAR. 17. 2. 1897
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
ZAVRAŽDĚN 1945
V DACHAU

ZDE ŽILA
EMMY WERNEROVÁ
NAR. 3. 1. 1904
ROZ. BRICK
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZEMŘELA V LONDÝNĚ
1972

ZDE ŽILA
HEDA WERNEROVÁ
NAR. 19. 1. 1928
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZEMŘELA V LONDÝNĚ
2018
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 23.9.2018. Manželé Albert a Emmy Werner byli deportováni společně se svou dcerou Hedou Werner. Albert Werner byl zubním lékařem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1781)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'52.33'' E16°36'24.98'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pamětní deska Vojtěch Jílek

Autor: Vladimír Šustáček, 27.03.2022
Umístění: Brno, K Dálnici 82/9, k.ú. Bystrc, vlevo od vchodu do domu
Nápis:
V TOMTO DOMĚ SE NARODIL A ŽIL
MUDr. VOJTĚCH JÍLEK
NÁČELNÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ORLA.
ZA SVOJI ODBOJOVOU ČINNOST BYL
MUČEN A POPRAVEN DNE 30. 9. 1941
V KAUNICOVÝCH KOLEJÍCH
ČEST JEHO PAMÁTCE

OREL BRNO - MČ BRNO BYSTRC
Poznámka:

MUDr. Vojtěch Jílek byl městským lékařem v Brně a náčelníkem Československého Orla. Do odboje se zapojil v politické skupině Obrany národa. Byl zatčen 15.5.1941, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, popraven v prvním stanném právu 30.9.1941. Pamětní deska mu byla odhalena 30.9.1996 (k 55. výročí popravy).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=104)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-37694
Souřadnice: N49°13'28.2'' E16°31'35.55''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›