Brno

Pomník Obětem III. odboje

Autor: Vladimír Šustáček, 13.02.2022
Umístění: Brno, Jihlavská 756/1, k.ú. Štýřice, v areálu krematoria, nalevo od vstupního schodiště
Nápis:
NA POČEST POPRAVENÝCH ÚČASTNÍKŮ III. ODBOJE Z LET 1949–1951

ANTONÍN DANĚK 24.4.1927 – 14.10.1950
FRANTIŠEK MANA 22.10.1910 – 24.10.1950
JOZEF SAMUEL BIBZA 23.11.1912 – 18.12.1950
JAN KŘIŽAN 12.11.1915 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 8.11.1929 – 3.7.1951
DRAHOSLAV NĚMEC 2.5.1931 – 3.8.1951
VÁCLAV DRBOLA 16.10.1912 – 3.8.1951
VÁCLAV OTČENÁŠEK 26.9.1926 – 9.11.1951

KAREL DANĚK 29.9.1923 – 14.10.1950
ANTONÍN JANOŠÍK 26.4.1926 – 24.10.1950
JAROMÍR VRBA 5.7.1920 – 19.12.1950
RUDOLF POHL 8.3.1912 – 14.6.1951
PETR KŘIVKA 21.10.1897 – 21.7.1951
FRANTIŠEK KOPULETÝ 6.4.1913 – 3.8.1951
FRANTIŠEK PAŘIL 27.1.1911 – 3.8.1951
ŠTĚPÁN STARÝ 6.10.1926 – 30.6.1949

FRANTIŠEK DVOŘÁK 13.10.1923 – 14.10.1950
RUDOLF LENHARD 12.1.1918 – 24.10.1950
ALOIS ŠIMARA 14.3.1921 – 27.4.1951
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ 2.10.1914 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 3.1.1894 – 3.8.1951
ANTONÍN ŠKRDLA 25.5.1917 – 3.8.1951
ANTONÍN MITYSKA 4.5.1927 – 3.8.1951

S ÚCTOU VZPOMÍNÁME…
Poznámka:

Pomník je věnován obětem komunistického režimu z let 1949–1951, jejichž ostatky prošly brněnským krematoriem. Připomíná popravené v Jihlavě v souvislosti s babickým případem, členy odbojové skupiny Světlana popravené v Brně a Uherském Hradišti, oběti vyprovokované ilegální skupiny Ústřední vedení odboje a další popravené za činnost v ilegalitě či ozbrojený pokus o přechod státní hranice.
Pomník byl odhalen 28.10.2002 z iniciativy Konfederace politických vězňů.

Informace o popravených (stejné pořadí jmen jako na pomníku):
ANTONÍN DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
KAREL DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
FRANTIŠEK DVOŘÁK (vedoucí odbojové skupiny BOZ-38 působící na Hodonínsku, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl)
FRANTIŠEK MANA (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
ANTONÍN JANOŠÍK (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
RUDOLF LENHARD (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
JOZEF SAMUEL BIBZA (patřil mezi účastníky Slovenského národního povstání v roce 1944, kteří byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni pro vlastizradu a vyzvědačství k trestu smrti, popraven 18.12.1950 v Bratislavě – není jasné, jak se jeho ostatky ocitly v brněnském krematoriu)
JAROMÍR VRBA (člen skupiny Světlana, popraven 19.12.1950 v káznici Brno-Cejl)
ALOIS ŠIMARA (člen skupiny Světlana, popraven 27.4.1951 v Uherském Hradišti
JAN KŘIŽAN (společně s Františkem Boháčem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice; byli zadrženi u Mikulova, kde zastřelili vrchního strážmistra Anschlaga a zranili vojína Sziklaie; dostali se sice do Rakouska, tam však byli zadrženi rakouskou policií, předáni Sovětům a dne 4.1.1950 československým orgánům; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
RUDOLF POHL(spolupracovník Petra Křivky níže, popraven 14.6.1951 [podle jiných údajů 14.3.] v káznici Brno-Cejl)
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ (společně s Janem Křižanem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice – viz výše; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, zastřelen 3.7.1951 při přestřelce s příslušníky SNB v polích u Bolíkovic; syn Antonina Plichty níže)
PETR KŘIVKA (vedoucí ilegální skupiny „Ústřední vedení odboje“, popraven 21.7.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě; otec Antonína Plichty výše)
DRAHOSLAV NĚMEC („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK KOPULETÝ („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN ŠKRDLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV DRBOLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK PAŘIL („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN MITYSKA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV OTČENÁŠEK (patřil ke skupině pěti mladíků, kteří se rozhodli odejít ze země s cílem vstoupit do západních armád; ve vlaku do Domažlic byli 20. října 1950 kontrolováni hlídkou SNB a došlo k přestřelce, všem se podařilo uniknout kromě Otčenáška, který se při výskoku z vlaku zranil a byl následně zatčen; popraven 9.11.1951 v Olomouci)
ŠTĚPÁN STARÝ (kurýr, zastřelen 30.6.1949 v Brně při zatýkání)

(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1041
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-politickym-veznum/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'19.4'' E16°35'24''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Žemlička

Autor: Vladimír Šustáček, 13.03.2022
Umístění: Brno, Jihlavská, po pravé straně ulice ve směru z centra, na úrovni výškové budovy Fakultní nemocnice Brno
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH BYL
21. SRPNA 1968
ZASTŘELEN
JOSEF ŽEMLIČKA
* 25. 3. 1952
Poznámka:

Pamětní deska byla odhalena 20.8.1991 z iniciativy Občanského fóra.
Josef Žemlička byl šestnáctiletý učeň v ZKL (dnes Zetor) v Brně-Líšni. Dne 21.8.1968 vyrazil se dvěma kamarády na motocyklech Pionýr z rodných Omic směrem na Brno, aby zjistili situaci. Na křižovatce silnic mezi Bohunicemi a Novým Lískovcem na Jihlavské ulici narazili na dlouhou kolonu stojících aut a šestici sovětských vojáků, kteří řídili provoz. Když se dva motocyklisté, kteří chtěli projet dál do města, začali se s hlídkou dohadovat, jeden z vojáků nečekaně vypálil výstražnou dávku ze samopalu směrem k davu lidí, stojících na okraji silnice. Jedna ze střel zasáhla Josefa Žemličku do levé strany hrudníku, a ten při převozu do nemocnice zemřel. Pohřeb se konal 26.8.1968 v Omicích, zúčastnilo se ho na 3000 účastníků.
(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=502
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-josefu-zemlickovi/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'26.82'' E16°34'10.7''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska František Pospíšil

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Jiráskova, Brno - Veveří
Nápis:
V TOMTO DOMĚ
OD ČERVENCE 1942
DO ÚNORA 1943
POBÝVAL
U MANŽELŮ ADAMCOVÝCH
VELITEL
ČS. PARASKUPINY BIVOUAC
Z VELKÉ BRITÁNIE
RTN. FRANTIŠEK POSPÍŠIL
(1919 - 1944)
Poznámka:

Operace Bivouac byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli u Čoupkových příbuzných. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. 2. května 1942 byl Zapletal zatčen četníky. Po výslechu potom dovedl gestapo do bytu Čoupkových, kde byl zadržen třetí člen výsadku. Poté Zapletal naooko souhlasil se spoluprací s gestapem, ale v květnu 1943 se přidal k partyzánům. Jako pomstu gestapo zatklo oba jeho rodiče a bratry, kteří zahynuli v Osvětimi. Zapletal sám byl zatčen v německém Karlsruhe při pokusu dostat se do Anglie a v září 1944 byl popraven v koncentračním táboru Mauthausen.
Pospíšilovi se podařilo uprchnout. Nejdříve se skrýval v Telči u odbojové skupiny Petrolej-benzin a posléze se pokusil projít do Švýcarska. Nepodařilo se mu to. Nato byl konfidentem Nachtmanem a zrádcem Čurdou vylákán do Prahy, kde ho zatklo gestapo. V roce 1944 byl v Terezíně zastřelen.
(zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34055
Souřadnice: N49°12'12.00'' E16°35'44.05''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých – Max Hanák

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Josefská 425/25, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MAX HANÁK
NAR. 20. 6. 1880
DEPORTOVÁN 16. 11. 1941
DO MINSKA
ZAVRAŽDĚN 1941
V MINSKU
Poznámka:

Max Hanák (Hannak) byl obchodníkem. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2018.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1877)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'30.18'' E16°36'39.75''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník osvobození

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Joštova, u křižovatky s ulicí Marešova, před budovou Fakulty sociálních studií MU
Nápis:
TENTO KŘÍŽ POSTAVILI
KE CTI BOŽÍ OBYVATELÉ
BÝVALÉ OBCE ŠVÁBKY
10. ŘÍJNA 1792,
OPRAVIL J.B. 1886,
ZNOVU ZŘÍDILI NA PAMÁTKU
OSVOBOZENÍ Z NĚMECKÉ OKUPACE
VDĚČNÍ BRŇANÉ 1947.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32766
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Kameny zmizelých – rodina Wernerova

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Joštova 598/3, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MUDr. ALBERT WERNER
NAR. 17. 2. 1897
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
ZAVRAŽDĚN 1945
V DACHAU

ZDE ŽILA
EMMY WERNEROVÁ
NAR. 3. 1. 1904
ROZ. BRICK
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZEMŘELA V LONDÝNĚ
1972

ZDE ŽILA
HEDA WERNEROVÁ
NAR. 19. 1. 1928
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZEMŘELA V LONDÝNĚ
2018
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 23.9.2018. Manželé Albert a Emmy Werner byli deportováni společně se svou dcerou Hedou Werner. Albert Werner byl zubním lékařem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1781)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Kalecký

Autor: Vladimír Šustáček, 02.09.2021
Umístění: Brno, Kaleckého čp. 1599, k.ú. Židenice, roh ulic Kaleckého a Rokycanovy, vpravo od vchodu
Nápis:
MUDr. JOSEF KALECKÝ
1898 – 1942
LÉKAŘ – LIDUMIL
UMUČEN V OSVĚTIMI
PRO ÚČAST V BOJI PROTI FAŠISMU

ČEST JEHO PAMÁTCE!

ÚMČ
BRNO – ŽIDENICE
2014
Poznámka:

MUDr. Josef Kalecký byl praktickým lékařem, za okupace pomáhal pronásledovaným vystavováním falešných lékařských zpráv.
Pamětní deska z roku 2014 je náhradou původní bronzové desky, která byla po válce instalovaná Svazem protifašistických bojovníků a před rokem 2014 byla odcizena. Ulice v Brně-Židenicích je po Josefu Kaleckém pojmenovaná od 25.9.1946.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna –
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1627)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54217
Souřadnice: N49°11'54.92'' E16°38'30.89''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Hrob František Trenck

Autor: Jitka Lenková, 13.09.2010
Umístění: Brno, Kapucínské náměstí 5, Brno, klášter kapucínů, krypta v suterénu, 1. místnost uprostřed
Nápis:
PER PROCELLAS AD FORTUM

(latinský nápis nezřetelný)
Poznámka:

PER PROCELLAS AD FORTUM - překlad: Bouřemi k přístavu
(rodové heslo rodu Trencků)

Nápis 2:
latinský, nezřetelný, dostupný jen v překladu:

FRANTIŠEK, SVOBODNÝ PÁN VON TRENCK, C. K. PLUKOVNÍK A VELITEL PANDURŮ, NARODIL SE V REGIO V KALÁBRII 1. LEDNA 1711, ZEMŘEL V BRNĚ 4. ŘÍJNA 1849. SVÉMU PŘEDKOVI VĚNOVÁNO PRASYNOVCEM A POSLEDNÍM POTOMKEM V RAKOUSKU HEINRICHEM VON TRENCK, C. K. MAJOREM 1872.

Baron Trenck (1711-1849) byl mimořádnou a zároveň rozporuplnou osobností. Nejvíce proslul jako velitel svého vlastního sboru tzv. pandurů o síle až 5000 mužů. Sestavil jej z všemožných vyvrhelů společnosti, vrahů, lupičů a dalších asociálů, kterým vládnul tvrdou rukou a sám za nimi v ničem nezaostával. Panduři pod Trenckovým osobním velením budili v nepříteli děs a hrůzu a vybojovali řadu vítězství, především ve službách císařovny Marie Terezie. Sám Trenck proslul svojí výjimečnou odvahou stejně jako brutalitou a výbušností a neschopností respektovat autority, což mu vyneslo celkem dva, následně zmírněné, tresty smrti. Baron také miloval ženskou společnost, platil za znalce anglické literatury, hovořil sedmi jazyky a hrál na housle. Konec života strávil v brněnském vězení na Špilberku, kam byl odsouzen na doživotí a kde také zemřel, údajně na vodnatelnost. Podle svého přání byl pohřben v kryptě kapucínského kláštera, který obdaroval nemalou částkou. Jeho tělo zde spočívá v prosklené rakvi, jejíž víko s výše uvedenými nápisy a rodovým znakem bylo umístěno na stěně krypty. Po baronově smrti se o něm rozšířila řada legend, především o tom, jak se štěstím, až zázračným, dokázal vyváznout ze smrtelných nebezpečí.
V kryptě platí zákaz fotografování, proto bylo možné vyfotografovat jen vstup do krypty z dvora kláštera.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jitka Lenková

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Šustáček, 01.09.2021
Umístění: Brno, Karáskovo náměstí, k.ú. Židenice, východní část parku (blízko Mošnovy ulice)
Nápis:
NA PAMĚŤ VŠECH
KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
V BOJI PROTI FAŠISMU
Poznámka:

V pravé horní části bronzového reliéfu na druhém bloku je ještě nenápadný nápis: vyryté čárky („kalendář“) a neúplná věta: „... í se konec mého utrpení“. Bronzový prvek byl i na čtvrtém bloku, ale byl odcizen.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=243)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54307
Souřadnice: N49°11'51.18'' E16°38'25.07''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Kalecký

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021
Umístění: Brno, Karáskovo náměstí 2574/7, k.ú. Židenice, napravo od vchodu do domu
Nápis:
VZÁCNÉMU LIDUMILU–LÉKAŘI
MUDR. JOS. KALECKÉMU
UMUČENÉMU OKUPANTY
V OSVĚTIMI DNE 3. 12. 1942
ZA OBĚTAVÉ SLUŽBY
ČESKÉMU LIDU.
VDĚČNÍ OBČANÉ.
Poznámka:

MUDr. Josef Kalecký byl praktickým lékařem, za okupace pomáhal pronásledovaným vystavováním falešných lékařských zpráv. Pamětní deska na domě, kde bydlel a provozoval lékařskou praxi, byla odhalena 2.11.1947.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=27)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54304
Souřadnice: N49°11'49.5'' E16°38'23''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček