Praha 3

Hrob Vilém Bufka a Jan Roman Irving

Autor: Petr Kudláček, 20.05.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 6, odd. 3, hrob č. 116
Nápis:
PLUKOVNÍK LETECTVA
VILÉM BUFKA
ZASLOUŽILÝ BOJOVNÍK ZA
OSVOBOZENÍ ČSR
PILOT KAPITÁN
311. ČS. BOMBARDOVACÍ PERUTĚ
ROYAL AIR FORCE
*11.8.1915 +21.11.1967

GENERÁLMAJOR LETECTVA
JAN ROMAN
IRVING
ZASLOUŽILÝ LETEC A BOJOVNÍK
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI,
PILOT-KAPITÁN 311. BOMBARDOVACÍ
PERUTĚ R.A.F. VE VELKÉ BRITÁNII,
KAPITÁN ČS. AEROLINIÍ,
RYTÍŘ NÁRODNÍHO ŘÁDU FRANCIE
*7.3.1915 +24.4.1997
Poznámka:

Vdova po Vilému Bufkovi, Blanka, se později provdala za Jana Romana Irvinga (původním jménem Ircing), a proto leží oba piloti v jednom hrobě. Paní Blanka Lédlová-Bufková-Irvingová oba přežila, a zemřela v roce 2004.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49.69'' E14°27'58.91''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Antonín Mikuláš Číla

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, X. odd.)
Autor: Marek Lanzendorf, 28.09.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
GENERÁL
ANTONÍN MIKULÁŠ ČÍLA
STARODRUŽINÍK
*6.1.1883 +31.V.1983
Poznámka:

Významný představitel prvního vojenského odboje, který po celý život byl věren legionářské myšlence a v dobách nesvobody vždy hájil principy legionářské cti.

Narodil se 6. ledna 1883 v Nové Pace do početné rodiny hrnčíře. Měl tři sourozence, ve věku jeho pouhých čtyř let mu ale zemřela matka a otec se znovu oženil. Z druhého manželství se narodilo dalších šest dětí. V Nové Pace mělo silnou tradici hrnčířství, takže se celkem logicky vyučil hrnčířem a malířem porcelánu. Po úspěšném složení učňovských zkoušek využil možnosti pokračovat v odborném vzdělání a nastoupil do Odborné keramické školy v Bechyni. Studoval zde v letech 1900 až 1903 a v té době došel k rozhodnutí se uměním zabývat natrvalo.

Po složení závěrečných zkoušek se přihlásil k dalšímu studiu Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde jej ve svém ateliéru vedl profesor Emanuel Dítě. UMPRUM Číla navštěvoval v letech 1903 až 1909. V roce 1909 se seznámil s nabídkou vlády carského Ruska, směřovanou zejména k českým sokolským aktivistům. Rusko nabízelo možnost pedagogického působení v oblasti tělovýchovy v různých částech rozlehlého území, na ruských školách měl být zaveden český model sportovního vzdělávání.

Číla nastoupil jako pedagog na gymnáziu v Oděse. Zde se stal profesorem kreslení a tělovýchovy. Prakticky okamžitě po vypuknutí první světové války došel Antonín Číla k rozhodnutí dobrovolně se přihlásit do carské armády, 25. srpna však v Kyjevě vstoupil do České družiny. Po jejím vyslání na frontu byl Antonín Číla opakovaně vysílán na průzkum k nepřátelským liniím, neboť jako zkušený malíř dokázal podobu německých polních opevnění věrně zachytit.

Na sklonku roku 1914 se účastnil bojových operací i následného ústupu ruských vojsk z Haliče v květnu 1915. Během něj utrpěl desátník Číla zranění tak vážné, že si vyžádalo transport do Kyjeva a hospitalizaci, následovanou doléčením v Oděse. Dne 18. května 1915 byl povýšen do důstojnické hodnosti praporčíka. Po zformování 1. čs. střeleckého pluku „Mistra Jana z Husi“ v něm velel četě a později rotě. Po zformování 3. čs. střeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“ byl jmenován do funkce velitele jeho 7. roty. V roce 1916 podobně jako mnoho dalších legionářů v Rusku přestoupil na pravoslaví a dostal druhé jméno Mikuláš. Přelomové bitvy u Zborova se v roce 1917 účastnil ve své funkci velitele 7. roty, záhy byl ustanoven velitelem 1. praporu a později se stal zástupcem velitele 3. čs. střeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“.

Později 3. čs. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“ bojoval v Čeljabinsku, přičemž po Čílovým velením město znovu obsadil bez jediné vlastní ztráty. Následovaly těžké boje s bolševickými oddíly o ovládnutí klíčových tratí a železničních stanic. Legionářům se 26. července podařilo vstoupit do Jekatěrinburku, jehož se Antonín Mikuláš Číla stal na čas posádkovým velitelem. Právě v Jekatěrinburku se poznal s Ninou Krukovskou, která se měla stát osudovou ženou jeho života. Dívka ho doprovázela při dalším tažení legií a v květnu 1920 byl pár sezdán ve Vladivostoku. Později se jim postupně narodily tři děti, dcera a dva synové. Vzhledem k vynikající službě a skvělým úspěchům na frontě byl Antonín Mikuláš Číla 22. srpna 1918 povýšen na kapitána a již 18. prosince na majora. V tomtéž roce dostal jako jeden z deseti legionářských důstojníků britský řád D.S.O. (Distinguished Service Order).

Dne 6. ledna byl Antonín Mikuláš Číla povýšen na podplukovníka a stanoven velitelem pluku. V červnu 1919 byl jmenován velitelem 10. čs. střeleckého pluku, s nímž se účastnil bojů na Transsibiřské magistrále u Kamrčagy a dobytí Krasnojarska. Po jeho obsazení se stal velitelem místní posádky, funkci zastával do ledna 1920. V únoru velel v Irkutsku a do jeho pravomoci patřilo i strážení zlatého pokladu. Po odchodu z Irkutska se svými muži dorazil 18. května do Vladivostoku, kde čekali na odjezd do vlasti. Dne 1. června nalodil jako velitel 33. lodního transportu legií s mužstvem na americkou loď Edellyn. Do Československa dorazili v srpnu 1920.

Další profesní kariéra Antonína Mikuláše Číly zůstala svázána s československou armádou, kde získal vynikající reputaci a do vlasti se vrátil ve vysoké hodnosti i funkci. Zprvu stále vele svému pluku, reorganizovanému na pěší pluk 10 „Jana Sladkého Koziny“ v Brně. V lednu 1922 postoupil do funkce velitele 8. pěší brigády ve Vysokém Mýtě, kde působil až do roku 1928. Roku 1922 absolvoval kurz na École supérieure de guerre v Paříži, 28. června 1923 se dočkal povýšení do hodnosti brigádního generála.

Z Vysokého Mýta jej roku 1928 přemístili do Brna, kde do roku 1934 zastával funkci zástupce velitele Zemského vojenského velitelství. Od roku 1934 působil jako předseda Odvolacího kárného výboru MNO v Praze. Roku 1938 odešel vzhledem k věku do výslužby, ale v průběhu květnové i zářijové mobilizace byl aktivován jako velitel oblasti 5. armádního sboru v Trenčíně.

Po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939 a vzniku protektorátu se zapojil do domácího odboje. Během Pražského povstání se společně se svými syny Jiřím a Mikulášem účastnil povstaleckých operací v oblasti čtvrti Dejvice.

Od roku 1945 až do smrti byl předsedou Kruhu starodružiníků, přestože s tím měl za komunistického režimu různé nepříjemnosti. Jeho občanská odvaha však nebyla zadarmo. Antonín Mikuláš Číla byl degradován na vojína s adekvátním snížením penze, musel se i vystěhovat z bytu.

V období určitého společenského uvolnění v druhé polovině šedesátých let byl Antonín Mikuláš Číla částečně rehabilitován, když mu roku 1968 vrátili hodnost brigádního generála. Jeho velkým a odvážným veřejným vystoupením se stala účast na pohřbu bývalé první dámy Hany Benešové a proslov nad její rakví. Poslední rozloučení s paní Hanou Benešovou se konalo 7. prosince 1974 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

Brigádní generál Antonín Mikuláš Číla zemřel 31. května 1983 v Praze ve věku neuvěřitelných sta let, je pochován po boku své ženy do hrobu v pravoslavné části Olšanských hřbitovů v Praze.
(zdroj: www.vhu.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Vojenský hřbitov Obětí 1. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.01.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov
Nápis:
PAX
VOBIS
Poznámka:

- souřadnice hřbitova:
N 50°4'52,49" E 014°28'24,37"
N 50°4'53,11" E 014°28'28,27"
N 50°4'49,58" E 014°28'25,29"
N 50°4'50,72" E 014°28'29,4"
- hřbitov není evidován v databázi CEVH MO pod jedním číslem, hroby jsou číslovány jednotlivě
- součástí hřbitova (viz další evidovaná místa) jsou dále i Památník hrobům v dáli, Hroby popravených leginářů a hrob pěšáka Josefa Kudrny (http://www.vets.cz/vpm/6765-hrob-josef-kudrna/#6765-hrob-josef-kudrna)
- obsahuje šachtové hroby vojenských Obětí z let 1914 - 1918


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pražský válečný hřbitov Commonwealthu

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, nejzápadnější vojenský hřbitov, nachází se podél severní části X. hřbitova
Nápis:
pomníky u vstupu:
VOJENSKÝ
HŘBITOV
V PRAZE
1939 – 1945
PŮDA, NA KTERÉ STOJÍ TENTO HŘBITOV, JE DAREM ČESKOSLOVENSKÉHO LIDU A JE URČENA JAKO MÍSTO VĚČNÉHO ODPOČINKU K UCTĚNÍ PAMÁTKY NÁMOŘNÍKŮ, VOJÁKŮ A LETCŮ, KTEŘÍ JSOU ZDE POCHOVÁNI.

PRAGUE
WAR
CEMETERY
1939 – 1945
THE LAND ON WHICH THIS CEMETERY STANDS IS THE GIFT OF THE PEOPLE OF CZECHOSLOVAKIA FOR THE PERPETUAL RESTING PLACE OF THE SAILORS SOLDIERS AND AIRMEN WHO ARE HONOURED HERE.

nápis na kapličce:
PRAŽSKÝ VÁLEČNÝ HŘBITOV
Během druhé světové války bylo v Československu pochováno 6 námořníků, 188 příslušníků pozemních jednotek, 39 letců a 31 neidentifikovaných příslušníků branných sil Commonwealthu. Námořníci, téměř všichni příslušníci pozemních vojsk a někteří letci byli váleční zajatci, kteří zemřeli v táborech válečných zajatců. Většina letců zahynula při strategických náletech na vojenské a průmyslové cíle a spoje v Němci okupované Evropě. Ostatní přišli o život během dálkových akcí, spojených s velkými ztrátami na životech a letadlech, při kterých ze základen v Itálii byly byly dopravovány zásoby pro Polskou národní armádu během neúspěšného varšavského povstání od 1. srpna do 3.října 1944.
Po válce pozůstatky všech byly převezeny na Pražský válečný hřbitov z mnoha malých hřbitovů po celém Československu. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 příslušníků britských sil, 9 Kanaďanů, 2 Australci, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků; 13 obětí zůstalo zcela neidentifikováno.
(Poznámka Vladimír Štrupl - z neznámého důvodu 3 hroby chybí)

HŘBITOV BYL ZALOŽEN A JE UDRŽOVÁN PODLE UJEDNÁNÍ S ČESKOSLOVENSKOU VLÁDOU PRO KOMISI VÁLEČNÝCH HROBŮ COMMONWEALTHU, KTERÁ

UDRŽUJE ČESKOSLOVENSKÉ VÁLEČNÉ HROBY Z LET 1939-45 NA SVÝCH HŘBITOVECH PO CELÉM SVĚTĚ.
Poznámka:

Nejzápadnější vojenský hřbitov na Olšanských hřbitovech. Nachází se podél severní části X. hřbitova.
Nemá vlastní číslo v databázi CEVH MO.

Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně.
Ve středu hřbitova je kříž v podobě meče.
Ve výklenku v kapličce v severní zdi je uložen seznam všech spojeneckých hřbitovů na světě.
Zdroj: Petr Kovařík - KLÍČ K PRAŽSKÝM HŘBITOVŮM (NLN, 2000)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan a Vladimír Štruplovi

Hrob Ladislav Bláha

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jan Kincl, 28.10.2014
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
LADISLAV BLÁHA
ČSL-ŠT-KAPITÁN V.V.PRŮMYSLNÍK
20.6.1889 15.4.1944

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl

Čestné pohřebiště vojáků Rudé armády

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 20.05.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ЗДЕСъ ПОЧЕТНОЕ КЛАДБИШЕ
КРАСНОАРМЕЙЦЕВ

ZDE JE ČESTNÉ POHŘEBIŠTĚ
RUDOARMĚJCŮ

matrika pohřebiště na skleněné desce u vchodu:
ГЕРОИ СОВЕТСКОГО СОЮЗА
256. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ ГЕНЕРАЛ-МАЙОР КОЗЫРЬ МАКСИМ ЕВСЕЕВИЧ
96. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ МАЙОР ВАТАГИН АЛЕКСЕЙ МИХАЙЛОВИЧ
95. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ МАЙОР ДИМИТРИЕВ НИКОЛАЙ ПАВЛОВИЧ
92. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ КАПИТАН КОЛЕННИКОВ ВЛАДИМИР МИХАЙЛОВИЧ
91. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ ЛЕЙТЕНАНТ ПОРОТНИКОВ СЕРГЕЙ АЛЕКСЕЕВИЧ 94. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ МЛАДШМШИЙ ЛЕЙТЕНАНТ ОМОНИН ФЕДОР ПРОКОПОВИЧ
93. ГЕРОЙ СОВЕТСКОГО СОЮЗА ГВАРДИИ СТАРШИНА ДЖУНУСОВ МАЖИТ

ОФИСЕРИ КРАСНОЙ АРМИИ –
ПОЛКОВНИКИ
269. ПАРШИН В.Т. 244. ПОТЕМИН В.Т. 356. СТАНИСЛАВСКИЙ Л.Ф. 357. ШАПОВАЛОВ А.Е.
ПОДПОЛКОВНИКИ
255. АЛФЕРОВ А.Л. 136. РЯБОВ И.И. МАЙОРЫ 266. АШКИНЕЗЕР И.С. 130. БОЛЬШАКОВ Г.А. 247. ВАСИЛЬЕВ М.С. 109. ДЕМЧЕНКО В.М. 351. ДОНСКОЙ И.П. 161. МАЛБЦЕВ В.И. 241. НОВИКОВ Г.И. 111. САВЕНКОВ С.Е. 346. ТКАЧЕНКО В.М.
КАПИТАНЫ
131. АГАФОНОВ Н.А. 103. БАРКОВСКИЙ И.Д. 110. БОДИКОВ Е.Е. 106. ВЕРЕЩАГИН И.М. 268. ДУРНОВ И.В. 253. КАЛИНИН Г.Н. 258. МОРДИК А.А. 348. МАЙОРОВ М.Н. 271. ОРЛОВ А.П. 122. СЕМИН М.И. 90. СЛОНОВ В.П. 350. ТЕНАХ П.Я. 97. ШЕФЕРСОН
СТ. ЛЕЙТЕНАНТЫ
98. БОЯРОВ Н.С. 113. БРАНКИН Н.А. 355. БУНДИН А.А. 139. БУРОВ В.И. 249. ВЛАСОВ И.М. 118. ВОЛОХОВ П.Ф. 123. ГЛАЗКОВ Д.В. 140. ГОЛУБЬ И.Н. 119. КАЛИМАСОВ В.К. 106. КАСИМОВ И.О. 102. КАЛИТВЯНСКИЙ 107. КУЗЬМИН П.И. 122. ЛАКТИОНОВ Г.М. 349. ЛУЧЕНКО 142. МАКУРИН Г.М. 257. МЕДВЕДЕВ А.М. 259. ПЕСЦОВ Н.И. 254. РЕТЛИН А.Ф. 354. СИТНИКОВ П.С. 251. СМИРНОВ Д.Д. 134. УШАКОВ Н.И. 135. ФРОЛОВ П.Ф. 115. ЧИРЯКОВ В.И. 270. ЧУБУКОВ В.И. ЩЕГЛОВ
В.В. ЛЕЙТЕНАНТЫ
114. АНДРЕЕВ 125. АРТЮШЕНКО Я.В. 88. БЕЛИНКИН А.М. … БЕЛОВ Е.А. …ГОЛУБОВСКИЙ Г.И. …ГОНЧАРЕНКО И.. … ГОНЧАРОВ А.В. .. ГРЕБНЕВ А.И. 127. ДАВИДОВ А.М. 112. ДОБРОТЕНКО И.Т. 104. ЗАЙЦЕВ И.С. 126. ЗРАЖЕВСКИЙ А.Т. 264 ИВАНОВ А.Д. 267. КЛИМУШЕВ В.И. 265. КОСТЕНКО Ю.В. 257. ЛИСТОПАД И.Р. 100. ЛОГАЧ И.С. 273. МАКУРИН А.Я. 131. НАМЧАЛАУРИ А.С. 352. НЕИЗВЕСТНЫЙ 260. ЛЕЙТЕНАНТ 172. НОДИЧКОВ Я.И. 345. ПАВЛОВ Г.Ф. 137. РУСОВ А.А. 120. ШУРСТНЕВ И.Г. 124. ЮШЕНКОВ И.Г.
МЛ. ЛЕЙТЕНАНТЫ
89. ЖИГУНОВА А.С. 250. КОВШИК В.А. 138. КУНИЧЕНКО В.А. 121. МИНУРОВ В.Ф. 117. ПАВЛОВ В.П. 105. ВАСИЛЬЕВ Б.Д. 129. НЕИЗВЕСТНЫЙ ОФИСЕР 353. НЕИЗВЕСТНЫЙ ОФИСЕР СТАРШИНЫ 146. ГРИШЛЕВ А.М. 240. ДАВИДЕНКО И.И. 64. ЖУРАВЛЕВ 279. ЗАЖИГИН А.А. 47. ИВАШУК Б.Е. 184. КИРНИЧЕНКО А.П. 2. КОЗЛОВСКИЙ В.А. 82. КРИТИНИН Т.Д. 54. ОКАЛЬСКИЙ И.Л. 198. ПИМАКАТОВ Я.И. 156. РОМАНОВ И.В. 154. САЛАШНЕВ А.И. 183. ШАБЕЛЬНИК И.Н.
СТ. СЕРЖАНТЫ
214. БАГИРОВ А.В. 78. ВОЛОДЧЕНКО Т.М. 68. ВОСТРИКОВ А.Г. 309. ГОРОХОВ Д.К. 51. ДАШКОВСКИЙ А.М. 147. ДЕМИН М.А. 303. КОЗАКОВ С.И. 312. КАШИРИН А.М. 167. КОБЫЛЕВ Н.Н. 155. КРУТЯКОВ М.Ф. 166. КУЗЬМИНА Н.В. 17. КУЗНЕЦОВ Р.О. 165. ЛАВРИНЕНКО В.К. 330. ЛЫЩИНСКИЙ Д.Д. 66. ПАНОВ А.К. 7. ПЕТРОВ П.В. 222. РОЖИДЛЕВ Д.Л. 173. РЕБЯКИН А.Г. 174. СЕРЕДИН И.К. 230. СЕРГИЕНКО Н.К. 86. СОКОЛОВ В.П. 161. СОРОКИН П.А. 195. ШАЛЕНОВ И.Д. 242. ТЕЛЕНИН В.А. … ФАТХУТДИНОВА Р.А. … ЯКОВЛЕВ
А.А. СЕРЖАНТЫ
150. АЛЕКСАНДРОВ В.П. 403. АНИСКИН А.К. 370. АНТОНОВ А. 72. АСТРАТОВ Г.Д. 310. АШРАПОВ А.А. 304. БАЕВ И.И. 170. БАЛАБАЕВ И.С. 428. БЕЛЯКОВ М.П. 182. ВОРСОРИН А.С. 151. ВОРОТЯГИН Ф.Н. 323. ДУБРОВСКИЙ С.И. 20. ДУЛЬЦЕВ А.Ф. 246 ДУТОВ С.П. 339. ЗАТЕВАХИН Н.М. 429. ЗАЙКЕВИЧ П.Г. 211. КОНДРАТЬЕВ В.П. 35. ЛИСИЦЫН В.К. 148. ЛУЦКО Н.К. 63. МЯГКОВ В.Д. 71. МЫХЛЫНИН И.И. 149. НЕИЗВЕСТНЫЙ СЕРЖАНТ 52. ОКС. М.Н. 32. ПЕТРЫШИН Г.Н. 314. ПОКРОВСКИЙ К.А. 224. ПУЛЬКИН П.П. 8. РАЧКОВ И.К. 6. РЫЖКОВ В.Ф. 36. СЕНОКОСОВ А.Г. 185. СЕРДЮЧЕНКО В.Ф. 81. УЛОВИЧЕНКО А.А. 207. ЧЕРНЕНКО И.В. 152. ЧЕРНЯКОВ В.А. 281. ШИМАТОВ Д.Д. 280. ЯУНЕВ К.Г.
МЛ. СЕРЖАНТЫ
199. ДУДАЙКИН Ф.И. 430. ЕГИФКО Д.К. 73. КОРЫТКИН П.Е. 189. КОЗЛОВ И.И. 168. ЗАИНУЛИН Т.Е. 431. МОИСЕЕВ А.И. 430. ПОНОМАРЕВ Н.Н. 306. ПОПОВ М.Ф. 144. СЕДОВ К.Ф. 283. ЯЦЕНЮК В.С. ЕФРЕЙТОРЫ 324. ЛИВИТМАН Х.М. 10. ЛУКЬЯНЧЕНКО В.Н. 236. ПАВЛОВ В.Х. 241. РУДЛО И.Г. 153. СКАЧКОВ И.С. 179. КАЗАК Д.К. САНИНСТР. 85. НИСКОВСКИЙ П.И. ПАРТИЗ. КПЧ 369. ПУЧЕНКО М.Е. ПАРТИЗ. 424. ТОЛМАЧЕВ Ю. СЫН МАЙОРА
КРАСНОАРМЕЙЦЫ
163. АВЕРКИН В. 248. АЖИМОВ Д. 434. АЛЕКСЕЕВ А. 193. АЛЕКСЕЕВ К. 216. АЛИЕВ М. 19. АМОНТОВ П.С. 303. АМСЕЕВ Н.Х. 324. АНДРЕЕВ Н. 209 АХМЕДОВ С. 276. БАБО А. … БАРДАКОВ 414. БАТАРГИН М.Н. 341. БЕЛОШАПКИН Я.М. 34. БЕЛЯНИН Г.В. 343. БОЙЦОВ С.М. 293. БОРОДИН К.И. 46. БУРЕНКО А.П. 234. БУРДУЗУК А.В. 233. БЫСТРОВ М.Л. 87. ВАЛИМУХАМЕТОВ М. 217. ВАСЫЛЮК 229. ВАШИЛАМИНОВ А.М. 67. ВИШНЕВСКИЙ Л.А. 55. ВОКУЛЕНКО М.П. 5. ГАВРИЛОВ П.И. 435. ГАРАНЧЕНКО Ш.Ф. 297. ГНАШЕВ Т.К. 321. ГОЛОВАЧЕВ И.И. 372. ГОЛОДКО 282. ГОЛУБЕВ П.Т. 219. ГОЛЬ Ф.А. 40. ГОНЧАРЕНКО 317. ГОНЧАРОВ 50. ГРАДОВ В.И. 176. ГРИГОРЮК С.А. 13. ГРИГОРЬЕВ Я.Я. 70. ГРЫНЬ Г.Н. 79. ГУДКОВ 397. ГРЕСТЬ И.Л. 42. ДАНИЛОВ П.И. 3. ДЕМЕНТЬЕВ И.В. ДОЛИТЗЕ П.С. 77. ДУДА В.Я. 373. ЕЛЬЧЕНКОВ П.В. 392. ЕФИМОВИЧ А.П. 80. ЖИЖЕРА Д.В. 435. ЖУМРИЙ Г. 220. ЗАВОРОТКИЙ Т.П. 407. ЗАВЯЛОВ А.С. 333. ЗАПЕТРУК И.Ф. 219. ЗДРАШ Д. 299. ИБРАГИМОВ А.А. 379. ИВАНОВ Б.И. 244. ИВАШЕНКО В.В. 287. ИВЛЕВ С.В. 477. ИСТОМИН Ф.И. 387. КАЗАНЦЕВ А.К. 45. КАНТИМОВ Ф. 377. КАПУСТИН Ф.М. 342. КАРЦЕВ Т.М. 322. КАРЛУШ М.Г. 416. КИРИЛЮК Ф.А. 325. КИСЛЮКИН А.А. 323. КОВАЛЕНКО И.И. 159. КОЖЕРИКОВ Ш. 232. КОЗИН З.Р. 301. КОЗЛЕНКО П.К. 172. КОЛДИН 208. КОЛИКОВ И.Т. 247. КОНГРАЛЕЕВ С. 432. КОНСТАНТИНОВИЧ Н. 212. КОПАКО И. 326. КОРСИЧЕВ 176. КОРЧИНЕЛИ И.И. 49. КОРЯКОВ П.С. 225. КОСИНОВ Н.А. 368. КОСТАДЬЯН А.К. 389. КОШАРКИН И.К. 245. КРАВЧУК Г.Т. 358. КРАЛ В.В. 228. КРАСЮК Ф.Н. 69. КРИВОУС Н.К. 227. КРУГЛИКОВ А.И. 162. КУДИНОВ А.А. 213. КУЗЬМИН Н.А. 218. КУЗМИНСКИЙ В.Ф. 62. КУЗНЕЦОВ Ф.К. 194. КУЗОВЛЕВ В.Д. 223. КУЛАКОВ Н.И. 24. КУЛЕЧЕВ Г.И. 140. КУЛЬМИЗЕВ Б.Г. 100. КИРИЛЕНКО И.Я. 162. КУТУЗОВ Г.С. 185. ЛАВРЕНКО И.И. 316. ЛЕБЕДЕВ 202. ЛЕЙКО Ф.К. 60. ЛИННИК В.М. ЛИМОНОВ Н.И. 204. ЛУКАШЕВ И. 291. ЛУКИН И.И. 284. ЛУКИНЫХ И.Ф. 298. ЛУКИНЫХ И.Ф. 28. МАРЕНЧУК Ф.И. 237. МАРФИЧЕВ В.Д. 1. МАТВЕЙЧУК 381. МАХНОВСКИЙ Н.В. 221. МЕДВЕДЕВ В.Н. 296. МИРОНЕЦЪ Н.Е. 329. МОИСЕЕВ П.Х. 332. МОЛЬЧЕНКО Н.И. 181. МУДРИК Л.Д. 215. НАГАРИМОВ И. 331. НЕЧЕПУРЕНКО Г.Р. 336. НИКИТИН А.А. 415. НИКОЛАЕНКО Г.С. 190. НИКУЛИН Ф.Т. 14. НОСДРАЧЕВ М.П. 338. ОВЧАРЕНКО Л.С. 59. ОПАМАН И.С. 25. ОРЛОВ А. 135. ПАРАШЕНКО С.И. 61. ПАХОМОВ К. 431. ПЕТРОВИЧ Ш.А. 335. ПЕТРЮК Н.В. 290. ПИКА Л.Т. 289. ПЛОТНИКОВ Н.Г. ПОДУБНЫЙ П.С. 53. ПОЗВАНОК И.П. 315. ПОЗДНЯКОВ С.М. 205. ПОЗЕЛЮКИН И. 21. ПОКАТИЛО С.В. 328. ПОЛКОВСКИЙ Н.В. 31. ПОПОВ 187. ПОПОВ Д. 378. ПОТАПОВ И.В. 39. ПОЦЕЛУЕВ Д. 200. ПРОХОРОВ И.И. 288. ПЬЯНКОВ А.С. 364. РЕЗНИЧЕНКО С.Г. 277. РОЖКОВ Т.Н. 374 РОМАНЮК В.И. 178. РЫСЫХИН И.Е. 12. РЫЧКОВСКИЙ Г.И. 37. САВОСТИН П.Д. 75. САЛТАНОВ В.С. 15. САПАРБАЕВ М. 226. СОИНИЦКИЙ Н.М. 157. СЕДОВ Н.Д. 375. СЕЛЕЗНЕВ А.М. 363. СЕНОВ Ф.М. 174. СЕРГАШИН И.С. 48. СИЛУТСИС И. 371 СКОРЕЦ Г.С. 274. СМИРНОВ А.М. 275. СМИРНОВ М.И. 371. СМОРОДИН Г.Я. 33. СОКОЛОВ А.А. 180. СОКОЛОВ С.И. 411. СОЛОД 210. СТАДНИЧУК И.Д. 80. СТАРЦЕВ А.М. 318. СТЕПУРА 292. ТАБАЧКИН Г.Д. 171. ТАГИЕВ Г. 22. ТАРАСЕНКО И.И. 228. ТАРАСОВ А.А. 206 ТАТАРИНОВ П.Е. 294. ТИМЧЕНКО В.Г. 11. ТОБИЛКОВ 386. ТОРОВЕЦКИХ И.П. 16. ТРАХИМЕЦ К.С. 295. ТРОЙНЮК Е.К. 16. ТУЛУПОВ А.П. 160. ТУРКОВ Ф.К. 366. ТУХЯЗИНОВ Т. 231. УЛЕЗКО М.П. 305. ФЕДОРИН Ф.М. 423. ФЕДОРОВ А. 382. ФЕНЯК М.Т. 56. ФОМИН 334. ФУРЦОВ М.В. 188. ХАПЧЕНКО 201. ХОМИЧ Н.С. 311. ХОМЯК К.Ф. 307. ХОРУНЖИЙ А.Е. 308. ХРОМОВ Н.И. 151. ХВОСТОВ А.П. 337. ЦАФРУС Е.И. 186. ЦУКАНОВ 193. ЦЫЛЕМВАЛЕНКО Г.П. 43. ЧЕБОТАРЬ С. 327. ЧЕКУШИН В.И. 380. ЧЕМУС А.С. 409. ЧЕРЦОИ А.П. 37. ЧИНЛЕВ Н.Ф. 365 ШАМЯКИН О.Н. 243. ШАНИН А.Е. 320. ШАРИПОВ К. 390. ШАТКИН И.Д. 29. ШВЕЦЪ А.Я. 197. ШЕВЦОВ И.В. 361. ШКАРИНА Е.А. 203. ШПИЛЕВОЙ Б.А. 27. ШУКШИН Д. 143. ШУКШИН С.И. 159. ШУМКА А.И. 38. ШУТКИН В. 4. ЮКИН И.И. 312. КОПРЕЛАНОВ Ф.С. 285. ЯКОВЛЕВ И.П. 239. ЯКУБОВ С. 9. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 14. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 23. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 30. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 41. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 44. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 45. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 74. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 76. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 83. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 84. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 145. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 158. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 196. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 286. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 360. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 367. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 368. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 395. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 396. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 397. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 398. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 399. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 400. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 401. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 402. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 403. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 404. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 405. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 406. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 410. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 412. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 413. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 417. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 418. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 419. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 420. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 421. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 422. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 425. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 426. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 427. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ 429. НЕИЗВЕСТНЫЙ КРАСНОАРМЕЕЦ
Poznámka:

Na skleněné matrice je uvedeno 429 jmen, celkový počet hrobů na pohřebišti, dle databáze CEVH je 462. Toto místo evidujeme jako 429 VPM.

CZE-0003-24246 CZE-0003-24247 CZE-0003-24248 CZE-0003-24249 CZE-0003-24250 CZE-0003-24251 CZE-0003-24252 CZE-0003-24253 CZE-0003-24254 CZE-0003-24255 CZE-0003-24256 CZE-0003-24257 CZE-0003-24258 CZE-0003-24259 CZE-0003-24260 CZE-0003-24261 CZE-0003-24262 CZE-0003-24263 CZE-0003-24264 CZE-0003-24265 CZE-0003-24266 CZE-0003-24267 CZE-0003-24268 CZE-0003-24269 CZE-0003-24270 CZE-0003-24271 CZE-0003-24272 CZE-0003-24273 CZE-0003-24274 CZE-0003-24275 CZE-0003-24276 CZE-0003-24277 CZE-0003-24278 CZE-0003-24279 CZE-0003-24280 CZE-0003-24281 CZE-0003-24282 CZE-0003-24283 CZE-0003-24284 CZE-0003-24285 CZE-0003-24286 CZE-0003-24287 CZE-0003-24288 CZE-0003-24289 CZE-0003-24290 CZE-0003-24291 CZE-0003-24292 CZE-0003-24293 CZE-0003-24294 CZE-0003-24295 CZE-0003-24296 CZE-0003-24297 CZE-0003-24298 CZE-0003-24299 CZE-0003-24300 CZE-0003-24301 CZE-0003-24302 CZE-0003-24303 CZE-0003-24304 CZE-0003-24305 CZE-0003-24306 CZE-0003-24307 CZE-0003-24308 CZE-0003-24309 CZE-0003-24310 CZE-0003-24311 CZE-0003-24312 CZE-0003-24313 CZE-0003-24314 CZE-0003-24315 CZE-0003-24316 CZE-0003-24317 CZE-0003-24318 CZE-0003-24319 CZE-0003-24320 CZE-0003-24321 CZE-0003-24322 CZE-0003-24323 CZE-0003-24324 CZE-0003-24325 CZE-0003-24326 CZE-0003-24327 CZE-0003-24328 CZE-0003-24329 CZE-0003-24330 CZE-0003-24331 CZE-0003-24332 CZE-0003-24333 CZE-0003-24334 CZE-0003-24335 CZE-0003-24336 CZE-0003-24337 CZE-0003-24338 CZE-0003-24339 CZE-0003-24340 CZE-0003-24341 CZE-0003-24342 CZE-0003-24343 CZE-0003-24344 CZE-0003-24345 CZE-0003-24346 CZE-0003-24347 CZE-0003-24348 CZE-0003-24349 CZE-0003-24350 CZE-0003-24351 CZE-0003-24352 CZE-0003-24353 CZE-0003-24354 CZE-0003-24355 CZE-0003-24356 CZE-0003-24357 CZE-0003-24358 CZE-0003-24359 CZE-0003-24360 CZE-0003-24361 CZE-0003-24362 CZE-0003-24363 CZE-0003-24364 CZE-0003-24365 CZE-0003-24366 CZE-0003-24367 CZE-0003-24368 CZE-0003-24369 CZE-0003-24370 CZE-0003-24371 CZE-0003-24372 CZE-0003-24373 CZE-0003-24374 CZE-0003-24375 CZE-0003-24376 CZE-0003-24377 CZE-0003-24378 CZE-0003-24379 CZE-0003-24380 CZE-0003-24381 CZE-0003-24382 CZE-0003-24383 CZE-0003-24384 CZE-0003-24385 CZE-0003-24386 CZE-0003-24387 CZE-0003-24388 CZE-0003-24389 CZE-0003-24390 CZE-0003-24391 CZE-0003-24392 CZE-0003-24393 CZE-0003-24394 CZE-0003-24395 CZE-0003-24396 CZE-0003-24397 CZE-0003-24398 CZE-0003-24399 CZE-0003-24400 CZE-0003-24401 CZE-0003-24402 CZE-0003-24403 CZE-0003-24404 CZE-0003-24405 CZE-0003-24406 CZE-0003-24407 CZE-0003-24408 CZE-0003-24409 CZE-0003-24410 CZE-0003-24411 CZE-0003-24412 CZE-0003-24413 CZE-0003-24414 CZE-0003-24415 CZE-0003-24416 CZE-0003-24417 CZE-0003-24418 CZE-0003-24419 CZE-0003-24420 CZE-0003-24421 CZE-0003-24422 CZE-0003-24423 CZE-0003-24424 CZE-0003-24425 CZE-0003-24426 CZE-0003-24427 CZE-0003-24428 CZE-0003-24429 CZE-0003-24430 CZE-0003-24431 CZE-0003-24432 CZE-0003-24433 CZE-0003-24434 CZE-0003-24435 CZE-0003-24436 CZE-0003-24437 CZE-0003-24438 CZE-0003-24439 CZE-0003-24440 CZE-0003-24441 CZE-0003-24442 CZE-0003-24443 CZE-0003-24444 CZE-0003-24445 CZE-0003-24446 CZE-0003-24447 CZE-0003-24448 CZE-0003-24449 CZE-0003-24450 CZE-0003-24451 CZE-0003-24452 CZE-0003-24453 CZE-0003-24454 CZE-0003-24455 CZE-0003-24456 CZE-0003-24457 CZE-0003-24458 CZE-0003-24459 CZE-0003-24460 CZE-0003-24461 CZE-0003-24462 CZE-0003-24463 CZE-0003-24464 CZE-0003-24465 CZE-0003-24466 CZE-0003-24467 CZE-0003-24468 CZE-0003-24469 CZE-0003-24470 CZE-0003-24471 CZE-0003-24472 CZE-0003-24473 CZE-0003-24474 CZE-0003-24475 CZE-0003-24476 CZE-0003-24477 CZE-0003-24478 CZE-0003-24479 CZE-0003-24480 CZE-0003-24481 CZE-0003-24482 CZE-0003-24483 CZE-0003-24484 CZE-0003-24485 CZE-0003-24486 CZE-0003-24487 CZE-0003-24488 CZE-0003-24489 CZE-0003-24490 CZE-0003-24491 CZE-0003-24492 CZE-0003-24493 CZE-0003-24494 CZE-0003-24495 CZE-0003-24496 CZE-0003-24497 CZE-0003-24498 CZE-0003-24499 CZE-0003-24500 CZE-0003-24501 CZE-0003-24502 CZE-0003-24503 CZE-0003-24504 CZE-0003-24505 CZE-0003-24506 CZE-0003-24507 CZE-0003-24508 CZE-0003-24509 CZE-0003-24510 CZE-0003-24511 CZE-0003-24512 CZE-0003-24513 CZE-0003-24514 CZE-0003-24515 CZE-0003-24516 CZE-0003-24517 CZE-0003-24518 CZE-0003-24519 CZE-0003-24520 CZE-0003-24521 CZE-0003-24522 CZE-0003-24523 CZE-0003-24524 CZE-0003-24525 CZE-0003-24526 CZE-0003-24527 CZE-0003-24528 CZE-0003-24529 CZE-0003-24530 CZE-0003-24531 CZE-0003-24532 CZE-0003-24533 CZE-0003-24534 CZE-0003-24535 CZE-0003-24536 CZE-0003-24537 CZE-0003-24538 CZE-0003-24539 CZE-0003-24540 CZE-0003-24541 CZE-0003-24542 CZE-0003-24543 CZE-0003-24544 CZE-0003-24545 CZE-0003-24546 CZE-0003-24547 CZE-0003-24548 CZE-0003-24549 CZE-0003-24550 CZE-0003-24551 CZE-0003-24552 CZE-0003-24553 CZE-0003-24554 CZE-0003-24555 CZE-0003-24556 CZE-0003-24557 CZE-0003-24558 CZE-0003-24559 CZE-0003-24560 CZE-0003-24561 CZE-0003-24562 CZE-0003-24563 CZE-0003-24564 CZE-0003-24565 CZE-0003-24566 CZE-0003-24567 CZE-0003-24568 CZE-0003-24569 CZE-0003-24570 CZE-0003-24571 CZE-0003-24572 CZE-0003-24573 CZE-0003-24574 CZE-0003-24575 CZE-0003-24576 CZE-0003-24577 CZE-0003-24578 CZE-0003-24579 CZE-0003-24580 CZE-0003-24581 CZE-0003-24582 CZE-0003-24583 CZE-0003-24584 CZE-0003-24585 CZE-0003-24586 CZE-0003-24587 CZE-0003-24588 CZE-0003-24589 CZE-0003-24590 CZE-0003-24591 CZE-0003-24592 CZE-0003-24593 CZE-0003-24594 CZE-0003-24595 CZE-0003-24596 CZE-0003-24597 CZE-0003-24598 CZE-0003-24599 CZE-0003-24600 CZE-0003-24601 CZE-0003-24602 CZE-0003-24603 CZE-0003-24604 CZE-0003-24605 CZE-0003-24606 CZE-0003-24607 CZE-0003-24608 CZE-0003-24609 CZE-0003-24610 CZE-0003-24611 CZE-0003-24612 CZE-0003-24613 CZE-0003-24614 CZE-0003-24615 CZE-0003-24616 CZE-0003-24617 CZE-0003-24618 CZE-0003-24619 CZE-0003-24620 CZE-0003-24621 CZE-0003-24622 CZE-0003-24623 CZE-0003-24624 CZE-0003-24625 CZE-0003-24626 CZE-0003-24627 CZE-0003-24628 CZE-0003-24629 CZE-0003-24630 CZE-0003-24631 CZE-0003-24632 CZE-0003-24633 CZE-0003-24634 CZE-0003-24635 CZE-0003-24636 CZE-0003-24637 CZE-0003-24638 CZE-0003-24639 CZE-0003-24640 CZE-0003-24641 CZE-0003-24642 CZE-0003-24643 CZE-0003-24644 CZE-0003-24645 CZE-0003-24646 CZE-0003-24647 CZE-0003-24648 CZE-0003-24649 CZE-0003-24650 CZE-0003-24651 CZE-0003-24652 CZE-0003-24653 CZE-0003-24654 CZE-0003-24655 CZE-0003-24656 CZE-0003-24657 CZE-0003-24658 CZE-0003-24659 CZE-0003-24660 CZE-0003-24661 CZE-0003-24662 CZE-0003-24663 CZE-0003-24664 CZE-0003-24665 CZE-0003-24666 CZE-0003-24667 CZE-0003-24668 CZE-0003-24669 CZE-0003-24670 CZE-0003-24671 CZE-0003-24672 CZE-0003-24673 CZE-0003-24674 CZE-0003-24675 CZE-0003-24676 CZE-0003-24677 CZE-0003-24678 CZE-0003-24679 CZE-0003-24680 CZE-0003-24681 CZE-0003-24682 CZE-0003-24683 CZE-0003-24684 CZE-0003-24685 CZE-0003-24686 CZE-0003-24687 CZE-0003-24688 CZE-0003-24689 CZE-0003-24690 CZE-0003-24691 CZE-0003-24692 CZE-0003-24693 CZE-0003-24694 CZE-0003-24695 CZE-0003-24696 CZE-0003-24697 CZE-0003-24698 CZE-0003-24699 CZE-0003-24700 CZE-0003-24701 CZE-0003-24702 CZE-0003-24703 CZE-0003-24704 CZE-0003-24705


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-24246, CZE-0003-24705
Toto místo je počítáno jako 429 VPM
Souřadnice: N50°04'57'' E14°28'25'' (střed pohřebiště)
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pohřebiště obětí Pražského povstání

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 08.03.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, II. obecní hřbitov, vých. od pohřebiště rudoarmějců, za pomníkem Čs. letcům
Nápis:
Na jednotlivých kamenech zleva:
VÁCLAV SASKA
FRANTIŠEK ADAM
FRANTIŠEK BALOUS
ANTONIE BROTÁNKOVÁ
JOSEF ČMELÍK
ALOIS DAVID
ILJIČ GLEICH
JAN HÁČEK
VĚRA HÁJKOVÁ
ANTONÍN HANUS
JOSEF HAVELKA
FRANTIŠEK KADLEC
FRANTIŠEK KAŇKA
BEDŘICH KLAUS

Uprostřed:
NA VĚČNOU PAMĚŤ
BOJOVNÍKŮM PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ
PADLÝM V KVĚTNU 1945
V PRAZE 4

Napravo:
FRANTIŠEK KODET
JOSEF KREJČÍ
LADISLAV KULFÁNEK
VÁCLAV MULAČ
JOSEF NĚMEJC
JOSEF NOVOTNÝ
ANTONÍN ONDRÁČEK
JOSEF PLESNIVÝ
JOSEF PŘIBYL
MUDR. MARIE SOUKUPOVÁ
JAROSLAV TAUŠ
FRANTIŠKA TAUŠOVÁ
VÁCLAV VOKNĚRA
NEZNÁMÝ
NEZNÁMÝ
NEZNÁMÝ
NEZNÁMÝ

Na samostatném pomníku úplně vpravo:
BARTOŇ JAN – CHLUPATÝ VÁCLAV – PÁNEK JAN
BEIN VÁCLAV – KLIMAKOVSKÝ VRAT. – PŘIBYL FRANT.
BURDA JAROSLAV – KRYŠTOF ED. – RICHTER ROBERT
HANKA FRANT. – LHOTSKÝ VOJT. – ŘEHÁČEK KAREL
HLAVÁČEK N. – NOVOTNÝ JOS. – SKAROLEK LEOPOLD
SOSNA VÁCLAV – ŠEDA VLADIMÍR – ŠMÍD JOSEF
ZÁRUBA ZBISLAV – ŽUREK MILOSLAV
A 16 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-25057
Toto místo je počítáno jako 29 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Urnový hrob československých letců

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 25.09.2012
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, okraj čestné vojenské části, naproti uličce mezi oddělením 15 a 16
Nápis:
Padli – abychom žili
Dolejš Adolf Sgt. 311. Sqdn. 17/06/15 26 let
Jelínek Václav F/Lt. 5. AOS 21/03/13 29 let
Malý Jaroslav W/C 310. Sqdn. 17/10/05 36 let
Melena Josef IAC 2. SFTS 09/02/18 23 let
Naxera František F/O 311. Sqdn. 15/01/16 28 let
Novák František Sgt. 311. Sqdn. 24/09/13 29 let
Polák Hanuš Sgt. 311. Sqdn. 21/10/22 21 let
Rubín Jiří Sgt. 311. Sqdn. 21/11/19 24 let
Sedlák Zdeněk F/Sgt 311. Sqdn. 29/07/12 33 let
Skřivánek Václav Sgt. 32. Sqdn. 24/09/19 22 let
Stoček Milan Sgt. 311. Sqdn. 10/1018 23 let
Čech Josef Sgt. 311. Sqdn. 07/01/11 31 let
Kauders Walter F/O 311 Sqdn. 18/0418 27 let
Vašata František Sgt. 68. Sqdn. 11/07/17 25 let
Kříž Václav Sgt. 2 SFTS 20/08/17 24 let
Paclík František Cpl. 311. Sqdn. 11/04/16 26 let
Volek Alois Fl/Lt 246. Sqdn. 11/05/16 29 let
Hnilička Walter Sgt. 311. Sqdn. 24/03/24 20 let
Kotiba František W/O 51. OTU 19/04/12 32 let
Maňásek Miroslav Sgt. 311. Sqdn. 01/01/22 22 let
Bartoš Jindřich F/O 312. Sqdn. 16/11/11 30 let
Rajecki Vladimír Sgt. 311. Sqdn. 05/07/20 22 let
Zeinert Stanislav P/O 311. Sqdn. 09/12/15 26 let
Zeman Boris Sgt. 57. OTU 16/10/18 26 let
Sedláček Josef Sgt. 30 Sqdn. 22/02/15 27 let
Mžourek Alois F/O 311. Sqdn. 12/04/15 29 let

plk. ANTONÍN VENDL 313 pilot
9.6.1919 - 2.4.2002
plk ZDENĚK BACHŮREK 312 pilot
20.4.1912 - 8.1.2003
genmjr. ALOIS ŠIŠKA 311 pilot
15.5.1914 - 9.9.2003
plk. LUBOMÍR ÚLEHLA 311 střelec
23.12.1915 - 5.1.2006
genmjr. JIŘÍ HARTMAN 310 pilot
24.10.1917 - 27.3.2006
genpor. FR. FAJTL, DFC 313 pilot
20.8.1912 - 4.10.2006
genmjr. ST. HLUČKA 313 pilot
19.10.1919 - 15.10.2008

VÁM, VÁLEČNÍ LETCI
1939 - 1945
plk. PETR URUBA 311 pilot
15.12.1914 - 1.3.2009
Poznámka:

- dle CEVH MO se jedná o místo s urnami čs. letců (32)
- jména letců zemřelých po skončení byla původně uvedena na hlavní desce, v současné době překryta (viz starší fotografie)
- evidenční čísla: CZE-0003-26186, CZE-0003-26187, CZE-0003-26188, CZE-0003-26189, CZE-0003-26190, CZE-0003-26191, CZE-0003-26192, CZE-0003-26193, CZE-0003-26194, CZE-0003-26195, CZE-0003-26196, CZE-0003-26197, CZE-0003-26198, CZE-0003-26199, CZE-0003-26200, CZE-0003-26201, CZE-0003-26202, CZE-0003-26203, CZE-0003-26204, CZE-0003-26205, CZE-0003-26206, CZE-0003-26207, CZE-0003-26208, CZE-0003-26209, CZE-0003-26210, CZE-0003-26211, CZE-0003-26212, CZE-0003-26213, CZE-0003-26214, CZE-0003-26215, CZE-0003-26216, CZE-0003-26217


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-26186, CZE-0003-26217
Toto místo je počítáno jako 32 VPM
Souřadnice: N50°4'57.24'' E14°28'30.33''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vojtěch Stráník

Kenotaf těch, jejichž hroby se neuchovaly

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy - II, poblíž pravoslavné kaple
Nápis:
RUSKO RUSŮM
Na památku těch, jejichž hroby se neuchovaly.
FOND MÍRU RUSKA A "OBELISK CENTR" 1993

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kenotaf Josef Železný

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
NÁŠ DRAHÝ TATÍČEK
INŽ. JOSEF
ŽELEZNÝ
* 16.6.1889
ZAHYNUL V LEDNU
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
BLECHHAMMER V NĚMECKU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný