Praha 3

Hrob Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
EMANUEL SALOMON
FRIEDBERG-MIROHORSKÝ
*18.1.1829 +10.12.1908
náčelník generálního štábu
Poznámka:

Náčelník k. u k. generálního štábu, Polní podmaršálek, Svobodný pán Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Ignaz Waagner

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
IGNAZ WAGNER
K.K.HAUPTMANN
IM 21. INFANTERIE REGIMENT
BARON REISCHACH
GEFALLEN
IN DER SCHLACHT BEI BOHMISH
SKALITZ AM 28. JUNI 1866
Poznámka:

Hejtman Ignaz Waagner, který padl v bitvě u České Skalice v červnu 1866.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Michael Hardtmann

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
Hrob Michael Hardtmann
MICHAEL
HARDTMANN
K.K.Feldwebel des Ludwig von Benedek
28 Infanterie Regiments.
gestorben nach 69 jahriger Dienstzeit
am 13.August 1859

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Alexander Truc

Autor: Petr Kudláček, 25.09.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI, oddělení 10b, hrob č. 77
Nápis:
ALEXANDER TRUC
NADPORUČÍK PILOT - LETEC
*11.4.1895, +12.4.1926.
Poznámka:

Npor. Alexander Truc, zkušební pilot a současně úředník firmy Avia a vojenský letec v záloze, zahynul 12.4.1926 při letecké nehodě u letiště Praha - Kbely. Při akrobacii nevybral vývrtku. Jeho životopis je uveden v knize „Než podmaníme vzduch … Zalétávací a zkušební piloti a letecké výzkumné ústavy“ od Michala Plavce a kol., vydání 2012, str. 103.

V Lidových novinách vyšel dne 13.4.1926 článek: Pád letcův. Správa letiště v Praze oznamuje: Včera o půl 12. hod dopoledne startoval k soukromému letu na letišti v Praze pan Truc. Když dostoupil výše 1200 m, dostal se do letu „na zádech“ a asi ve výši 600 m do vývrtky. Poněvadž neměl dostatečné obratnosti k vybrání letadla z těchto evolucí, narazil na zem na poli u Satalic, při čemž letadlo silně poškodil. Těžce zraněný pilot byl dopraven do nemocnice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Plichta

Autor: Vladimír Štrupl, 21.12.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX, odd. 6, č. hrobu 186-0187
Nápis:
MJR. JAN PLICHTA
KPT. ČSL. LEGIÍ VE FRANCII
*13.9.1891 +31.1.1975

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Jaroslav Horák

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Věra Šebestová, 25.04.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, část 009, odd. 3.b, hrob č. 590
Nápis:
RODINA
HORÁKOVA
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: Jaroslav Horák, *15.8.1925, učeň-elektrotechnik, bydliště Praha XI, Brněnská 1519, ubit 7.5.1945 na Pražačce.
Informaci o tomto hrobu laskavě poskytla p. Věra Šebestová.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Věra Šebestová
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Alexandr Bašek

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2. Obecní hřbitov, odd. 15, 54 uhst.
Nápis:
ALEXANDR BAŠEK
PADL ???
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: * 10. 4. 1923, automechanik, bydliště: Praha XI, Perštýnovo nám. 22, padl 5. 5. 1945, škola na Pražačce.
Pohřben 15.5.1945


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Pavel Vranský

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2. Obecní hřbitov, odd. 7, část 9, hrob 123
Nápis:
*29.4.1921
+24.6.2018

BRIGÁDNÍ GENERÁL V. V.
Pavel Vranský

Účastník čs. odboje na východní a západní frontě,
účastník bojů na Blízkém východě v Sýrii a Tobrúku.
Příslušník 311. československé bombardovací peruti
Royal Air Force.
Nezapomeneme!

Spolek pro zachování odkazu českého odboje
Poznámka:

Pavel Vranský se narodil 29. dubna 1921 v Lipníku nad Bečvou do židovské rodiny jako Pavel Wechsberg. Jeho matka byla matematička a otec byl chemik. Rodina žila ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Absolvoval obecnou školu v Bohumíně, reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě. 5. tříd, vyučený v mlékárenství, 1937-38 odborná mlékařská a sýrařská vyšší škola v Kroměříží, maturita na London University 1945. V letech 1956-59 absolvoval 9., 10. a 11. ročník střední školy pro pracující a v červnu 1959 složil maturitní zkoušku. V témže roce se přihlásil k dálkovému studiu na fakultě ekonomického inženýrství při ČVUT v Praze. Z rodinných důvodů studium nedokončil. V letech 1962 až 1966 studoval při zaměstnání na podnikovém institutu ministerstva dopravy obor provoz a ekonomika letecké dopravy. Absolvované studium v podnikovém institutu bylo podle výnosu ministerstva školství uznáno jako vysokoškolské v oboru dopravy s titulem „diplomovaný technik“. V letech 1966 až 1967 absolvoval kurs mezinárodních vztahů pořádaný ministerstvem zahraničí.
Po skončení války létal s Liberatory mezi Londýnem a Prahou, kdy upravená vojenská letadla sloužila jako dopravní stroje. Demobilizoval v roce 1946 v hodnosti rotmistr, poté pracoval v ČSA jako překladatel z angličtiny, od 1. ledna 1948 létal na domácích linkách. Působil též v organizační funkci. V 55 letech jako zahraniční voják odešel do důchodu, s manželkou pořádal rekreační tábory a školy v přírodě v Jizerských horách (oficiálně jako uklízeč, neboť nesměl působit ve vedoucích funkcích). Je dvojnásobným nositelem Čs. válečného kříže, trojnásobným držitelem medaile Za chrabrost, nositelem medaile Za zásluhy 1. st. a dalších českých i britských vyznamenání.
Dne 8. května 2017 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Vnislav Stačina

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII. obecní hřbitov)
Autor: Martin Václavík, 28.08.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov, odd. VII., hrob VII-17-?
Nápis:
VNISLAV STAČINA,
KTERÝ DNE 5. KVĚTNA PADL JAKO HRDINA
SE ZBRANÍ V RUCE V BOJÍCH O PRAHU NA PRAŽAČCE
V MLADISTVÉM VĚKU DEVATENÁCTI LET
Poznámka:

narozen 22.4.1926, student
další informace:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEdy_na_Pra%C5%BEa%C4%8Dce


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'55.57'' E14°27'51.49''
Pomník přidal: Martin Václavík

Hrob Vilém Vladimír Barth

Autor: Petr Kudláček, 20.05.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 9, oddělení 9, hrob č. 29.
Nápis:
VILÉM BARTH
R.L. POLNÍ PILOT ŠT. KAPITÁN 2 LET.PL
*26.3.1895 ZAHYNUL PŘI LET. KATASTROFĚ
VE KBELÍCH 31.7.1925
Poznámka:

Zástupce velitele LP2 a velitel 1. perutě LP2 pilot škpt. Vilém Vladimír Barth a pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od LP1 zahynuli dne 31.7.1925 při letecké nehodě na letišti Praha – Kbely. Letadlo v zatáčce po startu sklouzlo po křídle, dopadlo na západní stranu plochy letiště a shořelo i s posádkou.
Ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 277 je jeho jméno psáno jako Vilém Vladimír Barth, na náhrobku a v novinách je psáno Vilém Barth, ve smutečním oznámení je psáno Vladimír Barth.

V novinách Pozor ze dne 2.8.1925 je psáno: K pátečnímu leteckému neštěstí ve Kbelích oznamuje ministerstvo NO: Příčina pádu letadla byla konstatována komisionelně a bylo zjištěno, že pilot štkpt. Vilém Barth startoval v prostoru mezi hangárem firmy Aero a min. veř. prací a ve výši pouze asi 40 – 50 m. Aniž minul hranice letiště, zatočil letadlo na levou stranu. Při tom dostal náraz větru, letadlo se naklonilo a v důsledku ztráty rychlosti sklouzlo po křídle. Nepatrná výška nedovolila ani zkušenému pilotovi letadlo včas vyrovnati. Průběh neštěstí byl pozorován ostatními piloty a jejich výpověďmi jest prokázáno, že příčinu neštěstí jest hledati v tom, že posádka nedodržela platných předpisů o startu. Požár vznikl po nárazu letadla o zem a podle polohy těl nešťastných letců a z jejich zranění zjištěno lékařem, že smrt nastala ještě před vzplanutím letadla.
V novinách Pozor ze dne 6.8.1925 je psáno: Slavný pohřeb olomouckých letců v Praze. Praha 5. srpna. Pohřeb tragicky zahynulých letců štbkpt. Viléma Bartha a nadporučíka Vítězslava Kaštila, kteří v pátek minulého týdne uhořeli při leteckém neštěstí ve Kbelích, konal se dnes o 2. hod. odpoledne z divisní nemocnice č.1 na Karlově náměstí v Praze. Rakev obou zesnulých spočívala na společném katafalku, obklopeném četnými věnci a svícemi, jež kromě rodiny darovaly civilní i letecké korporace. Rodinám zesnulých letců tlumočili svou účast četně přítomní hosté, mezi nimiž byli náměstek šéfa generálního štábu, generál Syrový, šéf letectva generál Čeček, posádkový velitel generál Škvára, za ministerstvo veřejných prací inž. Berounský, velitel 1. leteckého pluku podplukovník Smetana a 2. leteckého pluku pplk. Sazima s důstojnickými sbory a deputacemi leteckých pluků a pražské posádky, členové francouzské vojenské mise, kpt. Oubart a Martin, zástupce rumunských letců kpt. Niculescu, za Aeroklub major More a velmi četní přátelé obou zesnulých. Po církevních obřadech vzdal oběma padlým jménem ministra národní obrany a za letecký odbor čest a slávu generál Čeček, který ve svém proslovu zdůraznil obětavost u obou zesnulých důstojníků a ujistil, že čs. letectvo želí upřímně jejich odchodu. Je bolestno, že branná moc i v době míru musí obětovat životy, aby mohla chránit spoluobčany. Vlast jich nezapomene. Padli na poli slávy. Potom rozloučil se s drahými kolegy velitel 2. leteckého pluku pplk. Sazima, štbkpt. Plas, nadporučík Manhalter a za mužstvo Barthovy letky pilot Sokol. Rakve pak byly vyneseny čestnou stráží důstojníků z kaple před budovu divizní nemocnice, kde byly upevněny na ověnčené trupy letadel. Rakve pokryty byly státními vlajkami a připevněny na ně přilbice a šavle padlých důstojníků. Za rakví tvořili čestnou stráž důstojníci s tasenými šavlemi a mužstvo se skloněnou zbraní. Smuteční průvod zahájen byl čestnou letkou čs. leteckého pluku č.1 a hudbou pěš. plukunč.28. Na to uloženy rakve na aeroplány, s jichž boků splývaly četné věnce a kytice. Za smutečními hostmi uzavíraly průvod opět čestné oddíly leteckého pluku č.1. Průvod ubíral se pak Karlovým náměstím, Žitnou ulicí ke kostelu sv. Ludmily, odtud po církevním výkropu pokračováno bylo se zrychlením na Olšanské hřbitovy. Štbkpt. Barth byl pohřben do rodinného hrobu, nadporučík Kaštil zpopelněn. Smuteční průvod sledovalo v ulicích velké množství obecenstva s upřímnou účastí.

Foto a další informace na stránkách Letecké badatelny http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/652/, a na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček