Praha 3

Hrob Jan Nepomuk Steinský

Autor: Petr Megela, 08.04.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy - II
Nápis:
Zde odpočívá
JAN NEPOMUK STEINSKÝ
15.6.1848 31.7.1922
účastník bitvy u Hradce Králové
3. července 1866

Zakladatel
Komitétu pro udržování památek
z války roku 1866

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
EMANUEL SALOMON
FRIEDBERG-MIROHORSKÝ
*18.1.1829 +10.12.1908
náčelník generálního štábu
Poznámka:

Náčelník k. u k. generálního štábu, Polní podmaršálek, Svobodný pán Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Ignaz Waagner

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
IGNAZ WAGNER
K.K.HAUPTMANN
IM 21. INFANTERIE REGIMENT
BARON REISCHACH
GEFALLEN
IN DER SCHLACHT BEI BOHMISH
SKALITZ AM 28. JUNI 1866
Poznámka:

Hejtman Ignaz Waagner, který padl v bitvě u České Skalice v červnu 1866.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Michael Hardtmann

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Megela, 17.10.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
Hrob Michael Hardtmann
MICHAEL
HARDTMANN
K.K.Feldwebel des Ludwig von Benedek
28 Infanterie Regiments.
gestorben nach 69 jahriger Dienstzeit
am 13.August 1859

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Alexander Truc

Autor: Petr Kudláček, 25.09.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI, oddělení 10b, hrob č. 77
Nápis:
ALEXANDER TRUC
NADPORUČÍK PILOT - LETEC
*11.4.1895, +12.4.1926.
Poznámka:

Npor. Alexander Truc, zkušební pilot a současně úředník firmy Avia a vojenský letec v záloze, zahynul 12.4.1926 při letecké nehodě u letiště Praha - Kbely. Při akrobacii nevybral vývrtku. Jeho životopis je uveden v knize „Než podmaníme vzduch … Zalétávací a zkušební piloti a letecké výzkumné ústavy“ od Michala Plavce a kol., vydání 2012, str. 103.

V Lidových novinách vyšel dne 13.4.1926 článek: Pád letcův. Správa letiště v Praze oznamuje: Včera o půl 12. hod dopoledne startoval k soukromému letu na letišti v Praze pan Truc. Když dostoupil výše 1200 m, dostal se do letu „na zádech“ a asi ve výši 600 m do vývrtky. Poněvadž neměl dostatečné obratnosti k vybrání letadla z těchto evolucí, narazil na zem na poli u Satalic, při čemž letadlo silně poškodil. Těžce zraněný pilot byl dopraven do nemocnice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Plichta

Autor: Vladimír Štrupl, 21.12.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IX, odd. 6, č. hrobu 186-0187
Nápis:
MJR. JAN PLICHTA
KPT. ČSL. LEGIÍ VE FRANCII
*13.9.1891 +31.1.1975

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Jaroslav Horák

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. odd.)
    • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část I. obecní hřbitov
      I. obecní hřbitov (Praha 3 – Žižkov) se nachází mezi ulicemi Jičínská, Olšanská, Jana Želivského (ta ho odděluje od II. obecního hřbitova) a Vinohradská. Vznikl r. 1896. Poté, co byl r. 1894 oficiálně zrušen karlínský vojenský a r. 1906 karlínský evangelický hřbitov, byla na tato místa Olšan přenesena řada náhrobků vč. ostatků (IX. hřbitov, odd. 10b a I. ob.).

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Věra Šebestová, 25.04.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, část 009, odd. 3.b, hrob č. 590
Nápis:
RODINA
HORÁKOVA
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: Jaroslav Horák, *15.8.1925, učeň-elektrotechnik, bydliště Praha XI, Brněnská 1519, ubit 7.5.1945 na Pražačce.
Informaci o tomto hrobu laskavě poskytla p. Věra Šebestová.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Věra Šebestová
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Alexandr Bašek

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2. Obecní hřbitov, odd. 15, 54 uhst.
Nápis:
ALEXANDR BAŠEK
PADL ???
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: * 10. 4. 1923, automechanik, bydliště: Praha XI, Perštýnovo nám. 22, padl 5. 5. 1945, škola na Pražačce.
Pohřben 15.5.1945


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Pavel Vranský

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2. Obecní hřbitov, odd. 7, část 9, hrob 123
Nápis:
*29.4.1921
+24.6.2018

BRIGÁDNÍ GENERÁL V. V.
Pavel Vranský

Účastník čs. odboje na východní a západní frontě,
účastník bojů na Blízkém východě v Sýrii a Tobrúku.
Příslušník 311. československé bombardovací peruti
Royal Air Force.
Nezapomeneme!

Spolek pro zachování odkazu českého odboje
Poznámka:

Pavel Vranský se narodil 29. dubna 1921 v Lipníku nad Bečvou do židovské rodiny jako Pavel Wechsberg. Jeho matka byla matematička a otec byl chemik. Rodina žila ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Absolvoval obecnou školu v Bohumíně, reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě. 5. tříd, vyučený v mlékárenství, 1937-38 odborná mlékařská a sýrařská vyšší škola v Kroměříží, maturita na London University 1945. V letech 1956-59 absolvoval 9., 10. a 11. ročník střední školy pro pracující a v červnu 1959 složil maturitní zkoušku. V témže roce se přihlásil k dálkovému studiu na fakultě ekonomického inženýrství při ČVUT v Praze. Z rodinných důvodů studium nedokončil. V letech 1962 až 1966 studoval při zaměstnání na podnikovém institutu ministerstva dopravy obor provoz a ekonomika letecké dopravy. Absolvované studium v podnikovém institutu bylo podle výnosu ministerstva školství uznáno jako vysokoškolské v oboru dopravy s titulem „diplomovaný technik“. V letech 1966 až 1967 absolvoval kurs mezinárodních vztahů pořádaný ministerstvem zahraničí.
Po skončení války létal s Liberatory mezi Londýnem a Prahou, kdy upravená vojenská letadla sloužila jako dopravní stroje. Demobilizoval v roce 1946 v hodnosti rotmistr, poté pracoval v ČSA jako překladatel z angličtiny, od 1. ledna 1948 létal na domácích linkách. Působil též v organizační funkci. V 55 letech jako zahraniční voják odešel do důchodu, s manželkou pořádal rekreační tábory a školy v přírodě v Jizerských horách (oficiálně jako uklízeč, neboť nesměl působit ve vedoucích funkcích). Je dvojnásobným nositelem Čs. válečného kříže, trojnásobným držitelem medaile Za chrabrost, nositelem medaile Za zásluhy 1. st. a dalších českých i britských vyznamenání.
Dne 8. května 2017 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Vnislav Stačina

Autor: Martin Václavík, 28.08.2019
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov, odd. VII., hrob VII-17-?
Nápis:
VNISLAV STAČINA,
KTERÝ DNE 5. KVĚTNA PADL JAKO HRDINA
SE ZBRANÍ V RUCE V BOJÍCH O PRAHU NA PRAŽAČCE
V MLADISTVÉM VĚKU DEVATENÁCTI LET
Poznámka:

narozen 22.4.1926, student
další informace:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEdy_na_Pra%C5%BEa%C4%8Dce


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'55.57'' E14°27'51.49''
Pomník přidal: Martin Václavík