Přerov

Pamětní deska Čestmír Sobola

Autor: CEVH MO ČR, 01.01.1111
Umístění: Přerov, Smetanova, ve vchodu do budovy Magistrátu města Přerova (bývalá budova ONV)
Nápis:
JUDR. ČESTMÍR SOBOLA
VĚZNĚN 1941-44 A ZASTŘELEN 2.5.1945
PADLÉMU ČEST A VDĚK!
ONV

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7109-32973
Souřadnice: N49°27'2.3'' E17°27'4.17''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ervín Silný, 11.06.2006
Umístění: Přerov, třída Generála Janouška, park
Nápis:
IN MEMORIAM

W/O 311. SQ R. NĚMEČEK KYSELOVICE +1944
Sgt 311. SQ F. ZAPLETAL JEZERNICE +1940
Sgt 310. SQ J. ZAVADIL PŘEROV +1941
P/O 1. SQ F. BĚHAL ŽELÁTOVICE +1941
Sgt 311. SQ J. LANČÍK PŘEROV +1941
Sgt 311. SQ J. TOMÁNEK PŘEROV +1942
F/O 311. SQ Z. SKOŘEPA MILOTICE +1942
Sgt 311. SQ M. ZAUF BRODEK +1942
W/Cdr 6. MU J. OCELKA DFC N. DVORY +1942
Sgt 311. SQ J. NERADIL H. MOŠTĚNICE +1942
F/Lt 311. SQ B. BABŠ LIPNÍK +1943
S/L 313. SQ J. HIMR VĚROVANY +1943
Sgt 311. SQ R. BARVÍŘ HRANICE +1944
W/O 311. SQ O. BUREŠ SKALIČKA +1945

ČEST JEJICH PAMÁTCE

LETCŮM VÁLEČNÉHO NEBE 1939-45 Z OKR. PŘEROV,
KTERÝM SE KŘÍDLA ZLOMILA A NEDOLETĚLI
K 75. VÝROČÍ ČS. VOJ. LETECTVA,
VĚNUJÍ OBČANÉ PŘEROVSKA, SVAZ LETCŮ, ČSBS.
14.5.1993

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7109-07335
Pomník přidal: Ervín Silný

Pamětní deska Karel Janoušek

Autor: Ervín Silný, 09.07.2007
Umístění: Přerov, třída Generála Janouška
Nápis:
PER ARDUA AD ASTRA
*30.10.1893 PŘEROV +27.10.1971 PRAHA

DIV. GEN. DR. KAREL JANOUŠEK
DOBROVOLNÍK ČS. LEGIÍ, VELITEL ČS. LETECTVA
2. ODBOJE, AVM RAF

VĚNUJÍ PŘEROVANÉ, ČSBS, SDRUŽENÍ ZAHR. LETCŮ,
SVAZ LETCŮ 30.4.1991
Poznámka:

více např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Janoušek


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ervín Silný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ervín Silný, 16.07.2006
Umístění: Přerov, U hřbitova, hřbitov
Nápis:
(deska vlevo)
OBĚTI 2. KVĚTNA 1945
1. JAN SEDLÁK
2. MATYLDA DOKLÁDALOVÁ
3. JAROSLAV DOKLÁDAL
4. JUDr. IN MEM. JOSEF ZAPLETAL
5. RUDOLF KLÍMA
6. LADISLAV KELLNER
13. ANTONÍN KRÁL
14. HYNEK SMOLKA
15. JUDr. ČESTMÍR SOBOLA
16. JAN MACHOVEC
17. JOSEF BEZSLEZINA
18. OTAKAR VALENTA

(deska vpravo)
OBĚTI 2. KVĚTNA 1945
7. HYNEK VLČEK
8. EMIL KOVAŘÍK
9. VÁCLAV ZMEŠKAL
10. FRANTIŠEK VITÁSEK
11. HYNEK KOKOJÁN
12. JAN ŠVEHLÁK
19. JAROSLAV MOTÁŇ
20. KAREL ERTL
21. FRANTIŠEK GREMLICA
22. ADOLF HRABÁLEK
23. MIROSLAV LAURENČÍK
24. JOSEF BENEŠ
Poznámka:

Podrobné informace o obětech:
Bezslezina Josef, mechanik
Dokládal Jaroslav (nar. 30.6.1897), strojvůdce ČSD
Dokládalová Marcela (nar. 30.12.1899), manželka strojvedoucího ČSD
Ertl Karel (nar. 6.3.1908), obchodník
Kellner Ladislav (nar. 13.6.1924), zámečník
Klíma Rudolf (nar. 14.4.1904), malířský mistr
Kokojan Hynek (nar. 29.5.1895), úředník
Kovařík Emil (nar. 13.4.1890), obchodní zástupce
Král Antonín (nar. 5.7.1903), tovární dělník
Machovec Jan (nar. 16.5.1895), profesor reálného gymnázia, stál v čele Národního výboru
Motáň Jaroslav (nar. 24.10.1910), knihař
Novotný Josef (nar. 1912), úředník
Sedlák Jan (nar. 15.5.1895), četnický štábní strážmistr
Smolka Hynek (nar. 28.5.1925), mechanik
Sobola Čestmír, JUDr. (nar. 19.7.1906), komisař politické správy
Švehla Jan (nar. 5.11.1901), nadporučík státní policie
Valenta Otakar (nar. 16.12.1905), typograf
Vitásek František (nar. 22.10.1897), vrchní četnický strážmistr
Vlček Hynek (nar. 23.10.1901), poštovní zřízenec
Zapletal Josef (nar. 10.11.1913), bankovní úředník
Zmeškal Václav (nar. 24.8.1923), zaměstnanec ČSD
(autor snímku)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7109-07169
Pomník přidal: Ervín Silný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Obětí 2. světové války

Autor: Ervín Silný, 18.01.2014
Umístění: Přerov, U hřbitova, hřbitov
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ JSOU PO EXHUMACI V ROCE 1947 ULOŽENY
TĚLESNÉ POZŮSTATKY KARPATSKÝCH NĚMCŮ ZE SLOVENSKA,
KTEŘÍ BYLI SPOLU S ŽENAMI A DĚTMI ZAVRAŽDĚNI
NA ŠVÉDSKÝCH ŠANCÍCH V NOCI Z 18. NA 19. ČERVNA 1945
PŘÍSLUŠNÍKY 17. PĚŠÍHO PLUKU Z PETRŽALKY.

Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní,
pášeme ji sami. J. J. ROUSEAU

AN DIESEM ORT WURDEN NACH DER EXHUMIERUNG IM JAHRE 1947
DIE STERBLICHEN ÜBERRESTE VON KARPATENDEUTSCHEN
AUS DER SLOWAKEI BEIGESETZ. SIE WURDEN MIT FRAUEN
UND KINDERN IN DER NACHT VOM 18. ZUM 19. JUNI 1945
DURCH ANGEHÖRIGE DES 17. INFANTERIEREGIMENTS
AUS PETRŽALKA AUF DER SCHWEDEN SCHANZE ERMORDET.

Wenn wir ein Unreht sehen und dazu schweigen,
dann begehen wir es selbst. J. J. ROUSEAU

JANOVA LEHOTA DREXLERHAU
HORNÝ SPIŠ OBERZIPS
DOBŠINÁ, DOBSCHAU
Poznámka:

Tragédie na Švédských šancích
Těsně po skončení 2. světové války v noci z 18. na 19. června 1945 se odehrál u obce Lověšice na Přerovsku jeden z největších masakrů na Moravě. Tehdy byla skupina 265 karpatských Němců (etnická skupina Slováků, mezi něž patří i bývalý slovenský prezident Rudolf Šuster) povražděna příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky.
Hromadná vražda byla dlouho utajována, přesto byla na jaře 1999 v Muzeu Komenského v Přerově instalována výstava o této události. I dnes jsou tato fakta přijímána s nelibostí a před muzeem v Přerově dokonce vybuchla nálož, která poškodila opěrnou zeď, chránící přístup do budovy. Přínáším vám fakta o této politováníhodné události.
Na švédských šancích mezi Újezdcem a Horní Moštěnicí, šest týdnů po skončení války, přišlo o život 265 karpatských Němců ze Slovenska, převážně žen, dětí a starců, kteří se železničním transportem vraceli do svých domovů ze Šluknovského výběžku, kam byli koncem roku 1944 násilně evakuováni ustupující německou armádou. Stali se obětí horlivých příslušníků 17. pěšího pluku z Petržalky pod vedením důstojníků Karola Pazúra a Bedřicha Smetany.
Karpatští Němci žijí na středním Slovensku od 13. století. V prosinci 1944 dali německé úřady příkaz k evakuaci této německé etnické skupiny, která (v popisovaném případě) obývala obce Kežmarok, Janova Lehota a Mlynica na Spiši. Celkem bylo z uvedených míst evakuováno asi osm set osob. Po skončení 2. světové války se jich vrátilo o tři stovky méně.
Transport karpatských Němců, který čítal osmdesát vagónů, dorazil do Přerova v poledne 18. června 1945. Na přerovském nádraží se tento transport setkal s vojenským vlakem číslo 2059, který byl vypraven z Prahy a přepravoval vojenské jednotky bývalého 1. československého armádního sboru z pražské vojenské přehlídky, která se konala 15. června 1945 na Václavském náměstí v Praze. Mezi těmito vojáky byli i jednotlivci, kteří pocházeli z Dobšiné a některé osoby z transportu znali. Obvinili je ze spolupráce s nacisty i z toho, že v době Slovenského národního povstání pomáhali německým jednotkám v boji proti partyzánům.
Odpoledne 18. června měli již velitelé vojenského vlaku připraveny seznamy karpatských Němců podle jednotlivých vagónů, které pak pozdě odpoledne vyvolávali a kontrolovali jejich doklady. Nakonec je seřadili do skupin, které pak odvedli k obci Lověšice nedaleko Přerova.
Velitelé pěšího pluku z Petržalky navštívili 18. června 1945 po osmé hodině večer Místní národní výbor v Lověšicích a požádali, aby jim představitelé obce dali k dispozici muže, kteří by vykopali pro karpatské Němce hrob. Ten měl rozměry 17x2x2 m a kopalo ho 27 mužů z Lověšic. Karpatští (slovenští) Němci byli přivedeni k vykopanému hrobu ve čtyřstupech. Všichni se museli svléci do spodního prádla, odevzdat šperky, peníze, vkladní knížky a osobní doklady.
Vražedný akt – střelba z pistole do týla – začal 19. června brzy po půlnoci a ve 4.30 h. ráno (dnes těžko pochopitelná) akce pomsty skončila. Společný hrob s 267 zavražděnými starci, ženami a dětmi, z nichž bylo 15 mladších deseti let, byl pak zasypán třiceticentimetrovou vrstvou hlíny.
Ředitel Muzea Komenského v Přerově dr. František Hýbl napsal o této hrůzné události čtyřicetistránkovou publikaci, ve které na straně 8 uvedl (kromě jiného) toto: „Obyvatele Lověšic, okolních vesnic i města Přerova po léta tíží tato temná událost, která byla v mnohém krutější, než nelítostné vypořádání nacistů s obyvateli Javoříčka, Lidic, Ležáků, Ploštiny a jiných českých a slovenských osad.“
14. listopadu 1993 byl na hřbitově v Přerově odhalen karpatským Němcům pomníček starostou města Přerova. Dubový kříž s trnovou korunou má na žulové desce v české a německé řeči tento nápis: „Na tomto místě jsou po exhumaci v roce 1947 uloženy tělesné pozůstatky karpatských Němců ze Slovenska, kteří byli spolu se ženami a dětmi zavražděni na Švédských šancích v noci z 18. na 19. června 1945 příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky.“
Přerovský hřbitov navštěvují od listopadu 1993 pozůstalí popravených karpatských Němců ze Slovenska i z Německa. Necítí nenávist, nechtějí pomstu ani odplatu. Žádají pouze přiznání neviny obětí, připomíná autor publikace „Tragédie na Švédských šancích v červnu 1945“ dr. František Hýbl, který patří k těm, kdož se o vybudování tohoto památníku slovenských Němců zasloužili.
Ladislav Zelina, červen 1999
(zdroj http://www.jirikalab.estranky.cz/clanky/tragedie-na-svedskych-sancich/tragedie-na-svedskych-sancich.html)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7109-07170
Pomník přidal: Ervín Silný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Obětí války 1866

Autor: Ervín Silný, 08.07.2006
Umístění: Přerov, U hřbitova, hřbitov
Nápis:
HIER RUHEN IN GOTT
151
KON. PREUSSISCHE
SOLDATEN
welche währen?
des Feldrudes 1866
in den Lazarets des
1. Armmecorps zu Prerau
verstören sind.

ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ
151
KRÁL. PRUSKÝCH
VOJÍNŮ
ve válce r. 1866
v lazaretech 1. sboru
armádního
v Přerově zemřelých.
Poznámka:

text částečně doplněn ze snímku na portále CEVH MO ČR
Jedná se o pomník přenesený ze zaniklého evangelického hřbitova - pomník 151 královských pruských vojínů zemřelých v bitvě 1866 v Přerově; nachází se za polem "S" (za starým urnovým hájem). (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7109-07321
Pomník přidal: Ervín Silný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Oldřich Vodička

Autor: Ervín Silný, 05.07.2006
Umístění: Přerov, U hřbitova, hřbitov
Nápis:
OLDŘICH VODIČKA
29.IV.1910
DOBROVOLNÍK ČS. ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
NA ZÁPADĚ - ÚČASTNÍK II. A III. ODBOJE
UMUČENÝ 26.V.1949 KOMUNISTICKOU
STÁTNÍ BEZPEČNOSTÍ V PRAZE NA PANKRÁCI

VĚNOVÁNO K JEHO POCTĚ A VŠECH, KTEŘÍ
OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY V BOJI ZA DEMOKRACII
A SVOBODU SVÉ VLASTI - JAKO MEMENTO
PŘÍŠTÍM GENERACÍM

POD PATRONACÍ STAROSTY MĚSTA PŘEROVA
KLUB ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ
KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ
ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU
ČS. OBEC LEGIONÁŘSKÁ
Poznámka:

Vodička Oldřich, nar. 29.4.1910, Vlkoš, okres Přerov. Odveden 14.2.1940, Marseille, Francie, svobodník čs., osobní číslo Z; F-2165.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Oldřich Vodička se narodil 29. dubna 1910 ve Vlkoši u Přerova. Po vyučení provozoval v Přerově na Šířavě živnost jako automechanik.
S nacistickou okupací v březnu 1939 se nesmířil. Již v prosinci 1939 se vydal do Francie. K útěku použil stejnou cestu jako mnoho jiných odhodlaných vlastenců přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Střední východ.
K vojsku byl odveden 14. února 1940 v Marseille. Ve Francii se zúčastnil bojů a po její porážce se dostal do Anglie, kde byl zařazen do motorizovaných jednotek nově vytvořené československé armády.
Na přelomu let 1944/1945 se zúčastnil jako příslušník Československé samostatné obrněné brigády obléhání francouzského přístavu Dunkerque, jenž byl do konce války v držení německých vojáků. Na začátku dubna 1945 byl převelen k symbolické jednotce, která se stala součástí americké 3. armády. Dne 5. května 1945 podporučík Vodička vystoupil v Plzni ze svazku československé zahraniční armády. Od Američanů získal darem automobil BMW, v němž se vrátil do Přerova.
Po válce pracoval v Přerově opět jako automechanik. V ulici Trávník prováděl odborné opravy automobilů, motocyklů, jízdních kol a šicích strojů.
Po únoru 1948 se zejména bývalí vojáci ze západu ocitli v nezáviděníhodné pozici. V době začínající studené války se komunisté báli, že by se bývalí „zápaďáci“ mohli dát do služeb druhé strany. K takovým případům začalo brzy docházet. Někteří vojáci, kteří z obav před perzekucí utekli na západ, se v zahraničí otevřeně angažovali v protikomunistických aktivitách, zejména v posílání „agentů chodců“ (špiónů) do Československa.
Postupně měli důvod k obavám v podstatě všichni účastníci protinacistického odboje. Perzekuce se nevyhnula ani některým účastníkům domácího odboje či řadě příslušníků 1. československého armádního sboru.
Pro Vodičku si přijeli příslušníci komunistické Státní bezpečnosti z Olomouce v polovině května 1949. Z Olomouce byl brzy převezen do pankrácké věznice, kde již 26. května 1949 zemřel. Jako příčina úmrtí byl sice uveden oboustranný zápal plic, nicméně na Pankráci „pracovali“ sadističtí dozorci, kteří Vodičku během výslechu umlátili. Vodičkovi příbuzní o tom nikdy nepochybovali. Pozdější vzpomínky přeživších vězňů tuto smutnou domněnku potvrdily. Pohřeb se konal 1. června 1949 na městském hřbitově v Přerově.
V srpnu 1982 byl Vodičkův hrob zrušen. Po pádu komunistického režimu se z iniciativy Klubu angažovaných nestraníků v Přerově zrodila myšlenka obnovit Vodičkův hrob na městském hřbitově.
Za finančního přispění města a řady spolkových organizací (např. Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Konfederace politických vězňů) byl také postaven nový náhrobník. K jeho odhalení došlo 4. května 1995, v průběhu oslav 50. výročí osvobození od nacismu.
Vodičkovo jméno nefiguruje mezi 242 osobami, které nechal z politických důvodů popravit komunistický režim. Je to pochopitelné, poněvadž nešlo o popravu v pravém slova smyslu. Nicméně i osoby, které byly ubity při výsleších, ve vězeních, v lágrech či zabity při pokusu přejít státní hranice, patří mezi oběti komunistické totality. Na tento fakt se při výčtu obětí často zapomíná.
(zdroj Deník Právo 23.11.2013 - Petr Jirák - Střední a Východní Morava - str. 13)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7109-33098
Pomník přidal: Ervín Silný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Albert Andrášek

Autor: Tafofil, 20.07.2016
Umístění: Přerov, U hřbitova, městský hřbitov
Nápis:
Zde dřímá věčný sen
svobodník pilot leteckého učiliště
V PROSTĚJOVĚ
ALBERT ANDRÁŠEK
který tragicky zahynul 24.X.1928
v mladém věku 21 let.
Poznámka:

Pilotní žák svob. Albert Andrášek zahynul dne 24.10.1928 při letecké nehodě v Přerově.

V Lidových novinách vyšel dne 25.10.1928 tento článek: Přerov 24. října. Dnes odpoledne dostal vojín, 21letý Vojtěch Andrášek, žák pilotní školy pokračovací z Prostějova, který již dokončoval výcvik, rozkaz k orientačnímu letu Prostějov – Hranice a zpět. Pilot odstartoval z prostějovského letiště po půl 16. hodině s dvoumístným válečným pozorovacím letadlem A XI-7. Vzadu, místo pozorovatele, bylo letadlo zatěžkáno přítěží, ježto podle předpisů nesmí žáci létati s pozorovateli. Nad Přerov přiletěl Andrášek podle vyprávění svědků asi 5 minut po 16. hodině. Pilot má v Přerově starou matku, vdovu po železničním zaměstnanci a chtěl asi ukázati svoje umění, létal proti výslovným předpisům asi ve výšce 50 až 100 m, ač podle předpisů má nad městem a vesnicemi létat ve výši 800 až 1000 m. Nad Přerovem Kroužil pilot téměř půl hodiny. Pojednou – jak vypravují svědci – letadlo zakolísalo, naklonilo se a po křídle spadlo do Inderkovy zahrady v Lázeňské ulici čís. 4. Při pádu zachytilo křídlo o větve stromu a vrtule o stodolu. Ihned po pádu vybuchl benzín v nádržce a rozbité letadlo úplně shořelo. Pilot, který pádem utrpěl těžká zranění, měl přeraženy obě nohy, ruce a velkou tržnou ránu na hlavě. Byl přivázán, takže se nemohl z letadla vyprostit a uhořel. Žár kolem hořícího letadla byl tak silný, že strom, který stojí těsně u trosek, je celý ohořelý a také blízké roubení studně se vzňalo, takže hasiči byli nuceni je hasit.

Po půl 19. hodině dostavila se na místo neštěstí komise z Prostějova, vedená majorem Starým, velitelem učiliště, štkpt. Marešem, velitelem pilotní školy elementární, kpt. Grimem, Staňkem, majorem drem Novotným a poručíkem Svítkem. Zjistilo se, že neštěstí bylo zaviněno pilotem, který nedodržel ani nejzákladnějších předpisů při létání. Pilot podle názoru odborníků pozoroval z výše asi 100 m, že mu vysazuje motor a snažil se doklouzávat na vzdálené pole. V posledním okamžiku si musel uvědomit, že přistání je nemožné a proto snažil se s letadlem pokud možno kolmo dostati se k zemi tak, aby dopadl na křídlo. Druhá možnost je, že letadlo v některé z ostrých zatáček, kterých pilot nad Přerovem učinil několik, sklouzlo po křídle. Místo pádu je vzdáleno pouze několik set metrů od betonového mostu přes Bečvu, téměř uprostřed města. Po 23. hodině byla mrtvola shořelého pilota uložena do rakve a dopravena do místní márnice. Trosky letadla, které jsou úplně spáleny, budou dopraveny zítra ráno do Prostějova. Pohřeb se bude konati asi z Přerova v sobotu dopoledne.

Pozn.: V novinách je chyba v křestním jménu pilota.

Další na stránkách Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°27'22.06'' E17°6'48.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Petr Kudláček

Hrob/kenotaf Jan a Karel Hovůrka

Autor: CEVH MO ČR, 02.03.2010
Umístění: Přerov, U Hřbitova, hřbitov
Nápis:
KAREL HOVŮRKA
ČESKOSLOV. PARAŠUTISTA, PŘÍSL. I. ČSL. ARMÁD. SBORU SSSR.
ZASTŘELIL SE 1.X.1941 PŘI ZATÝLÁNÍ GESTAPEM.
JAN HOVŮRKA
POPRAVEN V KAUNICOVÝCH KOLEJÍCH 25.X.1941
OBĚTOVALI SVOJE MLADÉ ŽIVOTY ZA SVOBODU VLASTI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7109-7403
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Hrob Bedřich Písařík - místo je zrušené

Autor: Petr Kudláček, 21.04.2019
Umístění: Přerov, U Hřbitova, Městský hřbitov, brána z křižovatky ul. 9. května a Lančíkových
Nápis:
není znám - hrob zrušen
Poznámka:

Letecký pozorovatel por. Bedřich Písařík a pilot svob. Jaroslav Bureš zahynuli 21.1.1937 při letecké nehodě v Praze - Čakovicích.
Bedřich Písařík pocházel z Újezdce u Přerova (od roku 1976 součást Přerova) a byl v Přerově pohřben 24.1.1937. Smuteční oznámení je uvedeno v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva, díl první, 1918 – 1939, str. 251 (v oznámení je chyba: Újezd u Přerova). Jeho náhrobek byl však již zrušen, a je tam již jméno jiné rodiny.
V novinách Pozor vyšel dne 22.1.1937 tento článek: Letecké neštěstí u Čakovic. Poručík Písařík z Přerova a pilot Bureš mrtvi. Včera při cvičné střelbě na pozemní cíl došlo před 10. hod. dopoledni k havárii vojenského pozorovacího letounu u Čakovic. Posádka poručík Bedřich Písařík a pilot svobodník Jaroslav Bureš při neštěstí zahynuli. Příčinou havárie bylo pravděpodobně to, že pilot špatně odhadl výšku při zasněženém terénu a narazil o zemi. Na místo neštěstí odjela ihned vojenská komise. Poručík Písařík byl stár 26 let a byl příslušný do Újezdce u Přerova. Svobodník Bureš byl stár 22 let a byl příslušný do Chrudimě.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°26'45.52'' E17°27'37.27'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček