Kladno
Pamětní deska Obětem 1. světové války a legionářům
NÁMĚSTÍ SVOBODY
(4.400 m2)
PŘI ROZSÁHLÉ REKONSTRUKCI PARKU
V ROCE 2002 DOŠLO K PŘEDLÁŽDĚNÍ
CHODNÍKŮ, JIMŽ DOMINUJE STŘEDOVÁ
RŮŽICE SE SVĚTOVÝMI STRANAMI. BYLY
INSTALOVÁNY NOVÉ LAVIČKY A OSVĚTLENÍ.
CELÝ OBVOD PARKU JE OSÁZEN KEŘOVÝM
PATREM. CHODNÍKY JSOU LEMOVÁNY
OSAZENÝMI KULOVITÝMI JAVORY
A KVĚTINOVÉ ZÁHONY JSOU PROSTOROVĚ
VYMEZENY PALISÁDOVOU OBRUBOU.
NOVÝM PRVKEM JSOU PERGOLY S PNOUCÍMI
RŮŽEMI. BYL ZDE POSTAVEN PAMÁTNÍK
OBĚTÍ I. SVĚTOVÉ VÁLKY Z KLADNA,
NAHRAZUJÍCÍ PŮVODNÍ LEGIONÁŘSKÉ
SOUSOŠÍ SE SOCHOU T. G. MASARYKA
V JEHO STŘEDU, KTERÝ SE STAL
PŘEDMĚTEM ÚTOKU JAK NACISTICKÉ,
TAK KOMUNISTICKÉ MOCI.
VÝZNAMNÝ MĚSTSKÝ
PARK
Na pamětní desce je zmíněno legionářské sousoší. Původně se jednalo o Pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 28. října 1928 při desátém výročí vzniku republiky. Autorem byl Jan Vítězslav Dušek. Tento autor do svého díla zakomponoval vzpomínku na padlé v 1. světové válce, dále připomněl české legionáře, ale také práci obyčejných civilistů. Celé sousoší doplňovala socha T. G. Masaryka v jeho středu.
Pomník byl poprvé odstraněn během 2. světové války. Poté 28. října 1945 znovu odhalen, ale v noci z 19. na 20. února 1953 byl definitivně odstraněn a následně i zničen.
(zdroj: Zmizelé Čechy - Kladno, PaedDr. Irena Veverková, 2008)
původní Pomník padlým: http://www.kladnominule.cz/front.page/photos/23?gallery=18&photo=560
současný Pomník Obětem 1. světové války: http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4214-kladno/n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%20Svobody/
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska T. G. Masaryk
ŽÁDNÁ KULTURNÍ PRÁCE BY
NEBYLA MOŽNÁ BEZ PRÁCE
UHLOKOPŮ, ŘEKL V TÉTO
BUDOVĚ 29. LEDNA 1900
T. G. MASARYK,
PRESIDENT - OSVOBODITEL,
KDYŽ ZA VELKÉ STÁVKY
HORNÍKŮ OBHAJOVAL JEJICH
SPRAVEDLIVÝ BOJ.
8. BŘEZNA 1936
ZASAZENA BYLA TATO DESKA,
ABY I VÁM HLÁSALA
TUTO SKUTEČNOST.
PÉČÍ MĚSTA KLADNA
A SPOLEČNOSTI PATRIA
OBNOVENO 8.3.2000
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Obětem 2. světové války
ZEMŘELI V OBDOBÍ OKUPACE 1939 - 1945
ALOIS MAYER 24.5.1903 - 18.4.1942
PETR PODRÁZKÝ 6.1.1895 - 20.12.1942
FRANTIŠEK JINDŘICH 14.3.1897 26.7.1942
VÁCLAV ŠANTORA 21.9.1901 - 16.4.1945
ANTONÍN SLEZÁK 13.7.1899 - 16.4.1945
ČEST JEICH PAMÁTCE
Obnovu zrušené desky inicioval a částečně i na vlastní náklady dokončil amatérský badatel, objevitel neznámých míst, průvodce a "kladenský tulák" Jiří Suchomel.
Tvůrcem keramické mozaiky je kladenská umělkyně Gabriela Beranová. Mozaika zobrazuje malý státní znak, který byl platný v roce 1948 (rok odhalení původní pamětní desky). Osazení desky, mozaiky a vytvoření roxorového plůtku si vzal na starosti Milan Iléš.
Od původní myšlenky obnovy k celkové realizaci uplynul rok a půl. Díky různým omezením se žádné oficiální odhalení nemohlo konat, avšak v kruhu pár lidí byla jak pamětní deska, tak mozaika, předána veřejnosti 24.10.2020, tedy 72 let od odhalení původní desky.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°9'46.46'' E14°7'48.88''
Pomník přidal: Jiří Porteš
Pamětní deska Obětem 2. světové války - místo je zrušené
Zastřeleni a umučeni železničáři -
v době nesvobody 1939-1945
ALOIS MAYER
PETR PODRAZSKY
FRANTIŠEK JINDŘICH
VÁCLAV ŠANTORA
ANTONÍN SLEZÁK
Čest budiž jejich památce!
Pamětní deska byla odhalena na budově nákladního nádraží Kladno - Dubí 24. 10. 1948. Deska byla z černého skla a upomínala na oběti z řad železničářů, kteří sloužili na této stanici.
Během sedmdesátých let dvacátého století vznikla zásluhou místního zaměstnance - pan Ježek - mozaika lva. Nad lvem byla rudá hvězda, později přemalovaná na korunku, nakonec opět hvězda.
Existence pamětní desky se uzavírá na začátku roku 2011. Budova nákladního nádraží byla nevyužita a značně zničena a bylo rozhodnuto o její demolici. Pamětní deska byla sundána (měla již ulomený jeden roh) a převezena zaměstnanci do skladu. Měla být opravena a vrácena zpět - nestalo se.
Samotná mozaika lva je zachována dodnes - avšak v hodně špatném stavu. Nicméně existuje snaha o její záchranu a obnovu místním spolkem.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°9'46.2'' E14°7'46.8''
Pomník přidal: Jiří Suchomel
Pamětní deska Rosálie Hajníková
ZDE ŽILA 1874-1951
ROSALIE HAJNÍKOVÁ
ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENKA KSČ NA KLADENSKU
ZASLOUŽILÁ PRACOVNICE REVOLUČNÍHO DĚLNICKÉHO HNUTÍ.
Narodila se 4. září 1874 v Tuchlovicích. Provdala se za komunistu Františka Hajníka a vstoupila do politického a veřejného života. Stala se známou funkcionářkou sociální demokracie. Byla zvolena členkou krajského výboru žen a stala se vedoucí komise pro práci mezi ženami. V prosinci 1913 byla delegátkou XI. Sjezdu Československé sociálně demokratické strany. Po první světové války se dala do propagace Sovětského svazu.Vstupuje do KSČ a za tuto stranu se stává senátorkou. Po příchodu Němců byla okamžitě zatčena gestapem. Později byla propuštěna a zůstala pod dohledem gestapa. Pak byla znovu zatčena a spolu s mládeží ze skupiny „Předvoj“ byla odvezena do Terezína. Na 5. květen 1945 byla stanovena její poprava. Záchrana přišla v poslední chvíli, když do Terezína přijel Červený kříž. Vrátila se domů těžce nemocná. Přesto i nadále politicky pracovala. Prosadila spojení obcí Hnidousy a Motyčín v jednu s názvem Švermov. 4. ledna 1951 zemřela.
© Jaroslav Vykouk ml., 2008
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Stanislav Pítr
Doplnění informací: Jiří Suchomel
Příprava dat: Ing. Jiří Porteš
Pamětní deska Julian Stříbrný
SVOBODA
NAD ŽIVOT
ZDE ŽIL A BYL ZATČEN
RUSKÝ LEGIONÁŘ, BRATR
PLUKOVNÍK JULIAN STŘÍBRNÝ,
ŽALÁŘOVANÝ A POPRAVENÝ
V DRÁŽĎANECH ZA ODBOJ PROTI
NĚMECKÝM VETŘELCŮM.
*9.11.1883 +16.7.1943
ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ V KLADNĚ
1947
Julian Stříbrný se narodil 9. listopadu 1883 v Kladně. Byl československým legionářem za první světové války. Nejdříve byl nasazen na italské frontě a v květnu 1916 pak na východní ruské frontě. 16. července 1916 padl zraněný Julius Stříbrný u vesnice Jagielonky do ruského zajetí. Dostal se z něho 1. srpna 1916 tím, že se přihlásil do dobrovolnického vojska na Rusi. Zde se osvědčil. Na začátku roku 1919 byl jmenován podporučíkem a o rok později nadporučíkem. Armádu neopustil ani po skončení války. Stal se důstojníkem armády Československé republiky, kde dosáhl hodnosti plukovníka. K 1. červenci 1939 byl převeden do výslužby. Po rozpadu republiky a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se vrátil do rodného Kladna, kde měl za úkol likvidovat místní vojenskou posádku. Německou tajnou policií byl zatčen 13. února 1940. Vyslýchán a mučen byl na gestapu v Kladně, v kladenské sokolovně, terezínské Malé pevnosti, v gollnovské věznici a nakonec v Drážďanech, kde jej nacisté 16. července 1943 popravili. © Jaroslav Vykouk ml., 2008
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03326
Pomník přidal: Lubomír Mach
Doplnění informací: Jaroslav Vykouk
Pamětní deska Julián Stříbrný
ČINŽOVNÍ DOMY Č.P. 705, 706
OBA DOMY S HODNOTNOU SECESNÍ
FASÁDOU BYLY POSTAVENY V ROCE 1910.
V Č.P. 705 ŽIL PLK. JULIÁN STŘÍBRNÝ,
RUSKÝ LEGIONÁŘ, ČLEN ORGANIZACE
OBRANA NÁRODA, POPRAVENÝ
ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY NACISTY.
VÝZNAMNÁ PAMÁTKA
MĚSTA
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2109-43261
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Hrob Stanislav Ledvinka
STANISLAV
LEDVINKA
RUSKÝ LEGIONÁŘ
*27.1.1888 +23.4.1952
Ledvinka Stanislav, nar. 27.1.1885, Praha, domovská obec Rozdělov, Kladno. V RU armádě sloužil u 28. pěšího pluku jako vojín. Zajat 14.9.1914, Javorov. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Taganrogu, zařazen 13.7.1917 jako vojín k 8. střeleckému pluku. Demobilizován 9.6.1920. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°8'14.18'' E14°3'26.79'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Porteš, Lucie Ottová
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Hrob Ivan Kraus
RODINA KRAUSOVA
IVAN KRAUS
* 26. 10. 1950 † 3. 6. 1969
Zahynul při vojenské povinnosti
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°8'14.18'' E14°3'26.79'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: David Kosina
Hrob Evžen Bartko
EVŽEN BARTKO
* 2. 8. 1935 † 21. 3. 1956
Němý svědek jiřetínský les, šumí Vám smutnou ?
na svatbu se vojín těší, chladnou smrt mu dali ?
na stáří jediná opora mamince zbyla vzpomínka.
konce 2 řádků z fotografie nelze přečíst
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°8'14.18'' E14°3'26.79'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: David Kosina
