Praha 9

Pamětní deska rodina Khodlova

Autor: Vladimír Štrupl, 22.10.2016
Umístění: Praha 9, Kolbenova 16/659
Nápis:
V tomto domě žili obětaví členové sokolského odboje
Emanuel a Václav KHODLOVI
se synem Václavem KHODLEM
spolupracovníci výsadku ANTHROPOID.
Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu.
Poznámka:

Pamětní deska slavnostně odhalena 22.10.2016.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jozef Macej

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 07.07.2017
Umístění: Praha 9, Krátkého 143/1
Nápis:
ZDE ŽIL
JOZEF MACEJ
POLICISTA
NARODIL SE 22.5.1905
ZATČEN 29.9.1951
POPRAVEN 8.8.1952
Poznámka:

Narodil se 22. května 1905 v Košické Belé jako jeden z osmi bratrů. Jeho otec pracoval ve Spojených státech jako dělník a občas se vracel domů. V roce 1915 dokončil Jozef Macej pět obecných tříd a pak až do roku 1925, kdy nastoupil vojenskou prezenční službu, pomáhal doma otci místo matky, která zemřela. V roce 1932 požádal o přeložení do Prahy. Absolvoval policejní kurz, sloužil na Oddělení stráže bezpečnosti, roku 1939 byl přeložen k protektorátní policii na stanici ve Vysočanech. Po válce i nadále sloužil na Okresním velitelství Národní bezpečnosti IX. v pražských Vysočanech, kde i s rodinou bydlel. Roku 1933 se oženil s Annou Antošovou, s níž měl dvě děti. Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Československa.
Se svými kolegy, vrchními strážmistry Josefem Kmínkem, Karlem Strmiskou a dalšími vedli poměrně otevřené debaty o politice, později se začali stýkat i v soukromí, což vyústilo v rozhodnutí Jozefa Maceje zapojit se do odbojové činnosti. Ta spočívala například v šíření časopisu Hlas svobodné republiky, rovněž plánovali sbírku hotovosti a potravinových lístků pro rodiny příslušníků SNB vězněných z politických důvodů, dále pak shromažďovali informace, které přes spojky předávali na zastupitelské úřady západních států. Odtud získávali exilové tiskoviny a korespondenci.
Jozef Macej opsal ze tří tajných protokolů vstupní a krycí hesla SNB do referátů KNV, státních budov a na letiště. Protože Macej byl na OV NB IX. ve Vysočanech také zbrojním referentem, údajně hodlal podle obžaloby v případě invaze ze Západu odejmout pod záminkou čištění příslušníkům služební samopaly a vydat je pouze prověřeným lidem v řadách SNB. Jednou z priorit odbojové skupiny bylo rovněž zprovoznění vysílací stanice. Odbornou obsluhu, která by ji dokázala udržovat ve funkčním stavu, se však nepodařilo najít.
Jozef Macej byl zatčen dne 29. září 1951. V obžalobě mu nejvíce přitížila obzvlášť závažná skutečnost, že by se v případě příchodu cizích vojsk stal údajným zbrojmistrem skupiny.
Státní soud v Praze odsoudil dne 22. prosince 1951 Jozefa Maceje za zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. Macej se odvolal. Rozsudek trestu smrti potvrdil Nejvyšší soud. Vykonán byl 8. srpna 1952. Spolu s Jozefem Macejem byli k trestu smrti odsouzeni a popraveni rovněž Karel Strmiska a Josef Kmínek.
Dne 31. října 1990 rozhodl Vyšší vojenský soud v Příbrami o zrušení původního rozsudku a Jozefa Maceje a ostatní odsouzené plně rehabilitoval.

Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Vladimír Palko, redakčně zkráceno.

(zdroj: http://www.posledniadresa.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Bohumil Modrý a hokejisté

Autor: Marek Lanzendorf, 23.09.2018
Umístění: Praha 9, Modrého 1107/5, na opěrné zdi před domem
Nápis:
NA PAMÁTKU ING. BOHUMILA MODRÉHO (1916–1963),
SKVĚLÉHO BRANKÁŘE HOKEJOVÉ REPREZENTACE, KTERÁ VYBOJOVALA
NA MS V PRAZE V ROCE 1947 PRVNÍ TITUL MISTRŮ SVĚTA, O ROK POZDĚJI NA OLYMPIÁDĚ VE SVATÉM MOŘICI MÍSTO DRUHÉ A V ROCE 1949
VE STOCKHOLMU PODRUHÉ TITUL MISTRŮ SVĚTA.

ZLATÝ START ČESKOSLOVENSKÉHO HOKEJE BYL NÁSILNĚ PŘERUŠEN
V 50. LETECH VE SMYŠLENÝCH POLITICKÝCH PROCESECH. NEPRÁVEM BYLO ODSOUZENO
ZA ŠPIONÁŽ A VELEZRADU SPOLU S BÓŽOU MODRÝM 11 HOKEJOVÝCH REPREZENTANTŮ

GUSTAV BUBNÍK, STANISLAV KONOPÁSEK, VÁCLAV ROZIŇÁK,
VLADIMÍR KOBRANOV, JOSEF JIRKA, ZLATOMÍR ČERVENÝ,
JIŘÍ MACELIS, ANTONÍN ŠPANNINGER, PŘEMYSL HAINÝ,
JOSEF ŠTOCK A HOSTINSKÝ MOJMÍR UJČÍK

SOUČET TRESTŮ BYL 77 LET A 8 MĚSÍCŮ.
Poznámka:

Bohumil Modrý byl spolu s dalšími jedenácti členy hokejové reprezentace v březnu 1950 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu „protistátní skupina Modrý a spol.“ v říjnu 1950. Bohumil Modrý ovšem mezi hokejovou reprezentací nebyl, neboť po šampionátu ve Stockholmu zvažoval ukončení sportovní kariéry a pobýval před plánovaným odletem hokejistů do Londýna na mistrovství světa mimo Prahu.
Bohumil Modrý byl postaven do čela skupiny, obviněn z podněcování k emigraci a poškozování zájmů republiky a odsouzen k 15 letům za velezradu a špionáž. Trest si odpykával ve věznici Bory a po potvrzení výše trestu Nejvyšším soudem v prosinci 1950, pracoval pět let v uranových dolech. V roce 1959, kdy se hokejový šampionát konal v Praze, projevil zájem o setkání s ním kouč sovětské reprezentace. Bohumil Modrý zemřel na následky věznění v 47 letech v roce 1963.
(Zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska rodina Moravcova

Autor: Vladimír Štrupl, 31.05.2018
Umístění: Praha 9, Moravcových
Nápis:
Rodina Moravcových
patřila mezi nejobětavější podporovatele operace ANTHROPOID
Marie Moravcová (*25.8.1898) ukončila svůj život v bezvýchodné situaci 17.6.1942
Alois Moravec (*23.1.1887) se synem Vlastimilem Moravcem (*17.3.1921)
byli nacisty zavražděni v KT Mauthausen 24.10.1942
Druhý syn, Miroslav Moravec (*3.9.1918), pilot 310. čs. stíhací perutě RAF, padl 7.6.1944
Poznámka:

Ulice byla slavnostně pojmenována Moravcových a deska odhalena 24.5.2018 spolu s deskou manželům Strnadovým v ulici Strnadových.
Zdroj: https://www.info.cz/praha/moravcovych-a-strnadovych-ulice-ve-vysocanech-ponesou-jmena-rodin-ktere-pomahaly-odbojarum-30779.html


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska rodina Piskáčkova a Anna Hrušková

Autor: Vladimír Štrupl, 22.10.2016
Umístění: Praha 9, Na Břehu 15/497
Nápis:
V tomto domě a ulici žili
obětaví členové sokolského odboje
Antonie, Jaroslav
a Miroslav PISKÁČKOVI
a
Anna
Hrušková
spolupracovníci výsadku
ANTHROPOID.
Popraveni nacisty 24.10.1942
v Mauthausenu.
Poznámka:

Pamětní deska slavnostně odhalena 22.10.2016.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 20.08.2006
Umístění: Praha 9, Na Harfě 253/5, Vysočany
Nápis:
VODIČKA JOSEF
*13.12.1897 ZATČEN 18.3.1941
ŠTRYCH VILÉM
*28.6.1903 ZATČEN 10.8.1941
POPRAVENI 13.1.1943 V BERLÍNĚ
Poznámka:

Vodička Josef: *13.12.1897 Svépravice. Pekař. 23.9.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (odbojová skupina ilegální KSČ) a 13.1.1943 v Berlíně – Plötzensee popraven.

Štrych Vilém: *28.6.1903 Meziříčko. Bednář. 23.9.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (odbojová skupina ilegální KSČ) a 13.1.1943 v Berlíně – Plötzensee popraven.

(zdroj: https://www.ustrcr.cz/uvod/popraveni-plotzensee/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0009-18159
Souřadnice: N50°6'11.62'' E14°30'6.4''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Arno Glaser

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Archiv DPP, 24.04.2017
Umístění: Praha 9, Na Obrátce 16/102, v areálu tramvajové vozovny Hloubětín, veřejně nepřístupný
Nápis:
HRDINŮM VĚNUJÍ
ZAMĚSTNANCI VOZ. LIBEŇ
FRANTIŠEK MÜNZBERGR
*29.1.1898 +24.10.1942 MAUTHAUSEN
JAROSLAV POSPÍŠIL
*3.12.1904 +8.9.1943 CHARLOTTENBURG
EDUARD GRÖTZBACH
*28.5.1897 +5.5.1945 PRAHA
NEZAPOMENEME!
Poznámka:

Pomníček byl původně umístěn v tramvajové vozovně Libeň, zrušené v r. 1951 a nahrazené vozovnou Hloubětín.
V seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) je uveden Eduard Grätzbach, *18.9.1897, +5.5.1945, zřízenec Elektrických podniků, bydliště Praha VIII Libeň, Ronkova 2/1832, padl v Holešovicích ve Veletržní ulici. Je však pravděpodobné, že se jedná o stejnou osobu.
Fotografie laskavě poskytnuta pracovníky archivu Dopravního podniku hl. města Prahy.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Jiří Porteš, 07.06.2009
Umístění: Praha 9, Na Proseku, Prosek
Nápis:
OBĚTEM OBOU SVĚTOVÝCH VÁLEK,
NEZAPOMENENE,
SPB PROSEK 1960
1939 - 1945
V boji proti fašistickým okupantům
položili své životy občané Proseka.
František Ballík, Josef Borák, Jan Budka, Bohumil Hampl, Bedřich Hanzlík, Rudolf Hlávka, Václav Mavháček, Jiří Petřík, František Maršálek, Vavřinec Pásek, František Rod, Karel Ross, František Střihavka, Maria a Alois Šustovi

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0009-18142
Souřadnice: N50°06'58.6'' E14°29'39.9''
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jan Kincl, 11.12.2013
Umístění: Praha 9, Nad Klíčovem
Nápis:
SAJBL VILÉM
JIRÁČEK JOSEF
padli 6.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0009-18141
Souřadnice: N50°07'00.95'' E14°30'58.79''
Pomník přidal: Jan Kincl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Miloš Doležal, 26.01.2017
Umístění: Praha 9, náměstí Na Balabence, Libeň, park
Nápis:
ZDE PADLI V BOJI ZA VLAST
DNE 5.V.1945
FERDINAND VAJSAR, POLIC. STRÁŽMISTR
VICENC ČERMÁK, POLIC. STRÁŽMISTR
JOSEF VIMMER
ALOIS VODIČKA
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

Vše se odehrálo u železničního náspu nad Turnovskou ulicí, přibližně zde - 50°6'6.3"N, 14°28'50.5"E.
Po válce byl pomníček byl přesunut o velký kus dále - na současné místo - náměstí Na Balabence.

Dne 5.5.1945 byli vysláni na průzkum do okolí hřiště Praga štábní strážmistr Ladislav Rmoutil strážmistr Vincenc Čermák, Ferdinand Vajsar s několika dobrovolníky.
Průzkumná mise se dostala do německých kleští. Z jedné strany se rozvinuli němečtí vojáci z transportu na nádraží Horní Libeň a z druhé strany na ně stříleli příslušníci obrněného vlaku na trati Libeň - Karlín.
Policisté s dobrovolníky (Josef Vimmer a Alois Vodička) se ukryli za kamenné sloupy železničního nadjezdu, kde se bránili do posledního náboje.
Poté byli zajati a vzápětí nacisty povražděni. Pouze strážmistr Rmoutil byl postřelen jen do ruky, svalil se z vysokého náspu, kde zůstal ležet a potom se odplížil do bezpečí.
(zdroj: Marek, Pejčoch, Plachý, Jakl, kniha Padli na barikádách, vydal VHU Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0009-18161
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Tomáš Kejř
Příprava dat: Jiří Porteš