Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf Karel Drahoš a Zdeněk Tůma

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova

Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Vladimír Frýba

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova
Poznámka:

foto vojáka v uniformě
(více informací: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/35883 )

Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41''
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Zdeňko Hruška

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova
Poznámka:

(zdroj informací: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/55315 )

Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41''
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Antonín a Josef Brožkovi

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova
Poznámka:

(více informací: Antonín Brožek: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/15796 a Josef Brožek: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/15821 )

Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41''
VPM přidal: Petr Palla

Kenotaf Josef Kučera

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova

Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41''
VPM přidal: Petr Palla

Pamětní deska Alexandr Vasiljevič Suvorov

Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Přemysla Otakara II. 97, na fasádě domu

Souřadnice: N49°57'9.96'' E16°9'41.93''
VPM přidal: Petr Palla

Kameny zmizelých - rodina Adlerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Přemysla Otakara II. 185, v chodníku před domem
Poznámka:

Berta, Zdeněk, Jiří a Karel Adlerovi byli do Ghetta Terezín deportováni 9.12.1942 transportem Cg, vypraveným z Pardubic. Berta, Zdeněk a Jiří byli do Auschwitz Birkenau deportováni 6.9.1943 transportem Dl, Karel 23.1.1943 transportem Cr.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/74290-berta-adlerova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/74557-zdenek-adler/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/74404-jiri-adler/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/74428-karel-adler/ )

V patrovém domě na vysokomýtském náměstí žila spokojeně rodina Huga a Berty Adlerových. Hugo byl synem obchodníka ze Džbánova, Berta rozená Adlerová pocházela z Pardubic a svatba proběhla v tamní synagoze v roce 1904. Postupně se do rodiny narodily čtyři děti - Zdeněk (narozen 1909), o rok později Jiří a roku 1917 Karel. Až v roce 1921 se narodila Hanička. Hugo provozoval v přízemí obchod s metráží, v patře rodina bydlela. Nejstarší Karel převzal po smrti otce v roce 1938 vedení obchodu. Vystudoval tkalcovskou školu. Jiří se narodil hluchoněmý a vyučil se krejčím v Praze. Karel byl podle vzpomínek pamětníků velmi pohledný absolvent liberecké obchodní školy. Právě on si nejvíce rozuměl se sestrou – poslouchali jazz, navštěvovali výstavy a biograf. Tyto informace a mnoho dalších drobných rodinných střípků se zachovalo díky Hančiným deníkům.
Starostlivá matka Berta chtěla syny a sebe co nejlépe zaopatřit před nástupem do transportu. V pletárně nechala zhotovit teplé svetry a u ševce pořádně podrazit boty. Pak už je čekala jen strastiplná cesta a osud podobný tisícům jiných. 9. prosince 1942 vyjel jejich vlak z Pardubic směr Terezín.

Osudy:
Berta Adlerová, Zdeněk Adler, Jiří Adler, Karel Adler – všichni zavražděni v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim. Pravděpodobné datum úmrtí bylo 8. března 1944. Neznáme podobu ani jedné z jmenovaných osob.
Hanka se vdala za komerčního inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic a s ním nastoupila do transportu do Terezína, odkud hned v lednu následujícího roku pokračovali do Osvětimi. Oba zde byli zavražděni a od roku 2021 mají v Pardubicích své kameny zmizelých.
(zdroj: Soňa Krátká, Regionální muzeum Vysoké Mýto)

Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°57'10.19'' E16°9'38.32''
VPM přidal: Jiří Padevět
Doplnění informací: Brigita Petrášová

Kameny zmizelých - Regina Mändlová

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Přemysla Otakara II. 187
Poznámka:

V patrovém domě na vysokomýtském náměstí žila rodina Reginy a Ludvíka Mändlových. Regina s manželem převzali po otci prosperující živnost se suknem a jinou metráží. Obchod byl v přízemí domu. Manželům se postupně narodily tři děti – Mařenka a Viktor zemřeli v dětském věku. Jediná se dospělosti dožila nejmladší dcera Božena. Ta vystudovala lékařství a provdala se do smíšeného manželství do nedaleké Litomyšle. Ludvík zemřel v roce 1918 na následky mrtvice a pohřben byl v Praze. Kolem roku 1939 s Reginou bydlela i její sestra Klára.
Regina odešla spolu se synovcem Františkem a desítkami dalších ze svého rodného domu na náměstí transportem na počátku prosince 1942. Po několika dnech v Pardubicích pokračovala do Terezína. Tam se Regina snad potkala se svými sestrami Klárou a Annou. Obě byly deportovány z Kutné Hory. Obě mají v Kutné Hoře své stolpersteiny.

Osud:
Regina Mändlová - z Terezína odešla transportem na konci prosince 1943 do Osvětimi, zavražděna byla pravděpodobně brzy po příjezdu v plynové komoře.
(zdroj: Soňa Krátká, Regionální muzeum Vysoké Mýto)

Souřadnice: N49°57'13.79'' E16°9'42.01'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Brigita Petrášová

Kameny zmizelých - František Berger

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Přemysla Otakara II. 98/I
Poznámka:

František Berger se narodil v Litomyšli a jeho maminka Barbara byla sestrou Reginy Mändlové (také vpm). Maturoval na tamním gymnáziu a ve studiu pokračoval na pražské Karlově univerzitě. JUDr. František Berger se pak přistěhoval do Vysokého Mýta do blízkosti milované tety Reginy. Otevřel si ve městě advokátní kancelář. Ve Vysokém Mýtě u něho často pobývala neteř Věra z Litomyšle. O jeho společenské prestiži může napovědět třeba taneční pořádek Spolku akademiků vysokomýtských z ledna 1936. Je v něm veden jako člen čestného výboru spolu s dalšími vrcholnými představiteli města.
I František obdržel předvoláni k transportu do Pardubic a jeho cesta pokračovala do Terezína.

Osud: František Berger byl na počátku září 1943 deportován z Terezína do Osvětimi. Zavražděn byl v plynové komoře. Jeho podobu neznáme.
(zdroj: Soňa Krátká, Regionální muzeum Vysoké Mýto)

Souřadnice: N49°57'13.79'' E16°9'42.01'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Brigita Petrášová

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Vysoké Mýto, náměstí Vaňorného, mezi kostelem sv. Vavřince a gymnáziem
Poznámka:

Příchod německé armády a léta okupace pronikavě změnil osudy mnoha lidí, a tím i vlastního gymnázia v letech 1939 - 45. Někteří studenti vydávali ilegálně časopis Nesmělé tóny, kde kromě vlastních literárních pokusů zaznívá i antifašistický tón. „Křídla nám svázali, na srdce dali nůž", tehdy napsal student Bohuslav Bárta.
Na přelomu let 1939–40 vznikla ilegální studentská skupina, která se snažila o aktivní činnost – shromažďování tiskovin, politických knih, vlastní školení a protifašistickou agitaci - např. rozmnožování letáků cyklostylem.
Dne 8. 10. 1941 je zatčen ředitel Josef Kolář a 22. 3. 1942 umučen gestapem kvůli své činnosti v České obci sokolské. Nástupce Karel Fink byl přijat i se studentskou deputací protektorátním ministrem školství Kaprasem, který mu sdělil zcela jasně: při protiněmeckých projevech hrozí zrušení středního školství, vězení či smrt viníkům.
V první polovině roku 1942 gestapo zatklo celou řadu lidí podezřelých z ilegální činnosti. Část z nich tvořili i vysokomýtští gymnazisté. Zatčení byli později převezeni z Pardubic do Malé pevnosti v Terezínu, pak přes Prahu do Drážďan a zde je Němci obvinili z:
- přípravy násilného odtržení k Říši patřícího území
- přípravy velezrady sdružováním nebo udržováním takového sdružení
- ovlivňování mas rozšiřováním tiskovin
- nadržování nepříteli během války nebo působení škody válečné moci říši
Po odsouzení studentů v roce 1943 německými soudy se násilně ukončil život Bohuslava Bárty, Miroslava Ella, Jaroslava Jelínka, Adolfa Faltejska, Jiřího Svobody, Miloslava Svobody, Jaroslava Šafky, Jaroslava Vodičky a Jaroslava Vondráčka.
O odvaze odsouzených podal svědectví i jejich učitel - prof. Josef Běhounek, který s nimi byl jistou dobu vězněn v Pardubicích: „...tito lidé šli na smrt statečně, poněvadž věděli, že se obětují za věc spravedlivou..." Po válce byli popravení studenti vyznamenáni válečným křížem in memoriam a jejich památku dodnes připomíná pomník před budovou školy i pamětní deska s jejich jmény. (Zdroj: http://gvmyto.edupage.org/text7/ )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06851
Souřadnice: N49°57'9.08'' E16°9'29.69''
VPM přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Ladislava Tahovská