Šumperk

28. října, Anglická, Blanická, Evaldova, Fialova, Gen. Krátkého, Generála Svobody, Hlavní třída, Jesenická, Jiráskovy sady, Kozinova, Langrova, Lidická, Lužickosrbská, Masarykovo náměstí, nám. Jana Zajíce, náměstí Míru, Nerudova, Reissova, Zábřežská

Pamětní deska Jan Zajíc

Autor: Marek Skýpala, 03.09.2017
Umístění: Šumperk, Gen. Krátkého 950, deska na Vyšší odborné škole a střední průmyslové škole Šumperk
Nápis:
JAN ZAJÍC
25.2.1969
Poznámka:

Jan Zajíc byl studentem této průmyslové školy, upálil se na protest proti okupaci vlasti vojsky Varšavské smlouvy.


Souřadnice: N49°58'12.34'' E16°58'33.69''
VPM přidal: Marek Skýpala
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní nápis František Krátký

Autor: Marek Skýpala, 03.09.2017
Umístění: Šumperk, Gen. Krátkého, tabulka na oplocení domu
Nápis:
GEN. KRÁTKÉHO
František Krátký (* 21.února 1893 + 7.května 1942)
Narozen v Kožušanech u Olomouce, čsl. legionář v
Rusku a později velitel 13. pěšího pluku v Šumperku.
Za odbojovou činnost během 2. světové války
popraven v květnu 1942 v Mauthausenu. Je čestným
občanem města Šumperka.

Souřadnice: N49°58'9.09'' E16°58'33.59''
VPM přidal: Marek Skýpala

Pamětní deska vojákům 13. pěšího pluku

Autor: Jaromír Knotek, 15.11.2018
Umístění: Šumperk, Generála Svobody 68, bývalá kasárna, budova firmy Pontis
Nápis:
NA PAMÁTKU
ČESKOSLOVENSKÝM VOJÁKŮM - PĚŠÍ PLUK 13
ZE ŠUMPERKA, ZEJMÉNA TĚM, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
V BOJI U MORAVSKÉ CHRASTOVÉ V ŘÍJNU 1938:

svob. ANTONÍN ČERNÝ
voj. BEDŘICH STUCHLÍK
voj. TOMÁŠ MORÁVEK
voj. ALOIS ŽATKA

MĚSTO
ŠUMPERK 2018
Poznámka:

Pluk byl na podzim roku 1938 připraven bránit severní hranici země před nacistickým Německem.
V důsledku Mnichovské dohody musel pluk opustit jak své pozice, tak i šumperská kasárna a byl postupně přemístěn do vnitrozemí. Pěší pluk 13 přece jen zasáhl do bojů o republiku. Na rozkaz velitele plk. Karla Čejky provedla 11. rota spolu s rotou doprovodných zbraní protiútok na ilegálně německými povstalci zabranou Moravskou Chrastovou. Pluku se podařilo bitvu vyhrát, v boji se sudetoněmeckými jednotkami však padli čtyři příslušníci pluku: svob. Antonín Černý, voj. Bedřich Stuchlík, voj. Tomáš Morávek a voj. Alois Žatka.
(zdroj: https://zpravodajstvi.sumpersko.net )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7111-53889
Souřadnice: N49°58'6.38'' E16°58'20.14''
VPM přidal: Jaromír Knotek

Kameny zmizelých - Karel Heilig

Autor: Jiří Padevět, 21.10.2024
Umístění: Šumperk, Generála Svobody 37/6, v chodniku před vchodem
Nápis:
ZDE ŽIL
DR. KAREL HEILIG
NAR. 1883
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Karel Heilig byl do Ghetta Terezín deportován 30.6.1942 transport AAg, vypraevným z Olomouce. Zahynul 2.8.1942 v Terezíně.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/92599-karel-heilig/ )


Souřadnice: N49°57'58.95'' E16°58'24.73''
VPM přidal: Jiří Padevět

Pomník Josef II.

Autor: Marek Skýpala, 29.12.2017
Umístění: Šumperk, Hlavní třída, litinová socha panovníka, která byla původně umístěna na nádvoří zámku
Nápis:
Císař Josef II.
(1741 - 1790)
V roce 1781 zrušil nevolnictví
vydal řadu reforem

Souřadnice: N49°57'56.3'' E16°58'30.06''
VPM přidal: Marek Skýpala

Kameny zmizelých - rodina Bodanských

Autor: Alexandr Adam Hrivňák, 15.03.2021
Umístění: Šumperk, Hlavní třída 11/7, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL EMIL BODANSKÝ
NAR. 2.3.1875
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA ELSA BODANSKÁ
NAR. 6.11.1888
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI

Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°57'56.95'' E16°58'36.52'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Alexandr Adam Hrivňák

Kameny zmizelých - rodina Kantorova

Autor: Jiří Urban, 11.10.2021
Umístění: Šumperk, Hlavní třída 288/10, v chodniku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
MALVÍNA KANTOROVÁ
NAR. 1886
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE

ZDE ŽIL
EMANUEL KANTOR
NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Poznámka:

Manželé Kantorovi byli deportováni do Ghetta Terezín 4.4.1942 transportem Ah č. 859, odtud 15.10.1942 transportem Bv č. 847 do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byli bezprostředně po příjezdu zavražděni.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/97173-malvina-kantorova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/97141-emanuel-kantor/ )


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°57'56.1'' E16°58'32.93''
VPM přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - rodina Brandlerova

Autor: Jiří Padevět, 21.10.2024
Umístění: Šumperk, Hlavní třída 965/2, v chodníku před vstupem do obchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
KAMILA BRANDLEROVÁ
NAR. 4.7.1868
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE

ZDE ŽIL
LEO BRANDLER
NAR. 26.3.1889
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V BARANOVIČI

Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°57'56.19'' E16°58'27.53''
VPM přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Jan Čičák

Autor: Klára a Roman Ujfaluši, 29.03.2008
Umístění: Šumperk, Jesenická, na peróně nádraží Českých drah.
Nápis:
V DOBĚ POROBY NÁRODA R. 1939 – 1945
BYL UMUČEN V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
ŽELEZNIČNÍ ZAMĚSTNANEC
JAN ČIČÁK
VRCHNÍ OFICIÁL ČSD.
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Poznámka:

Informace poskytl a na VPM upozornil historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-07100
Souřadnice: N49°57'43.69'' E16°58'58.65''
VPM přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Příprava dat: Roman Janas

Pomník Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Autor: archiv Mgr. Drahomír Polách, archiv
Umístění: Šumperk, Jiráskovy sady
Nápis:
1914 - 1918

Die Heimat ihren toten Heldensöhnen
Bedeckt mit Lorbeer
und betaut mit Tränen.
O. Kernstock
Poznámka:

O zřízení pomníku uvažovalo vedení města již od roku 1914 na zasedání obecního zastupitelstva 20. listopadu. Jména padlých měla být vyryta zlatým písmem na pamětní desku, která měla být umístěna na vhodné stěně radnice, případně na pomníku, který měl být postaven v rohu zahrady Kulichovy vily na Chiariho náměstí. Jednání o tom probíhala ještě v první polovině roku 1915. Záměr se se vší pravděpodobností neuskutečnil – asi kvůli možným demoralizujícím účinkům.
Podstatu pomníku tvořil obrovský kámen, který byl v roce 1922 vylomen v lomu v městském lese a dopraven do Schillerova parku (dnešních Jiráskových sadů) na voze taženém šesti páry koní. Na vrcholu kamenného bloku byl v plytké nice umístěn železný válečný kříž s letopočty „1914 1918“. V dolní části byl vytesán hrubý kříž, jehož ráhno tvořilo plochu pro citát rakouského básníka Ottokara Kernstocka: „Die Heimat ihren toten Heldensöhnen Bedeckt mit Lorbeer und betaut mit Tränen. O. Kernstock.
Pomník byl odhalen 30. září 1923. Návrh pomníku zpracoval architekt Georg Berger, práce provedl šumperský kamenický mistr Viktor Kusche.
Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby ve všech šumperských kostelích (katolickém, evangelické a starokatolickém), a také v židovské synagoze. Hlavním řečníkem slavnosti byl starosta města a předseda okrašlovacího spolku Wiltschke, který přivítal hosty, mj. i z Vídně. Hrála městská kapela, zpíval Mužský pěvecký sbor a Dámský chór. Pozdravný dopis k slavnostnímu odhalení pomníku zaslal velitel bývalého šumperského 93. pěšího pluku generál major ve výslužbě Rudolf Klein a další důstojníci pluku.
Pomník byl zničen, zůstala jen hromada kamení.
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Šumperk: AM Šumperka. i. č. 1359, kart. 529; Osobní fond Franze Harrera, i. č. 206, kart. č. 19.
Nordmährische Grenzbote 26., 28. a 30.9.; 3. a 7. (zde podrobný popis slavnostního odhalení). 10.1923.
Benda, J.: Vojsko, ozbrojená střetnutí a války v historii Šumperka. Šumperk 2003, s. 54.
Benda, J., Lešenář, B., Blažek, A.: Památníky obětem první a druhé světové války 1914-1918, 1939-1945 na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk 2007, s. 19-21.
Informace poskytl historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách


VPM přidal: Mgr. Drahomír Polách
Příprava dat: Roman Ujfaluši