Brno
Kameny zmizelých – František Durďák
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
FRANTIŠEK DURĎÁK
NAR. 11. 7. 1893
ČLEN ZEDNÁŘSKÉ LÓŽE
LUX IN TENEBRIS
V OSTRAVĚ
ODSOUZEN STANNÝM SOUDEM
ZAHYNUL 29. 4 1942
V MAUTHAUSENU
František Durďák byl novinář, beletrista a překladatel. Byl redaktorem Českého slova v Ostravě, spolupracoval i s dalšími moravskými a slovenskými periodiky. Současně byl (od roku 1935) mistrem zednářské lóže Lux in tenebris (Světlo v temnotách) v Moravské Ostravě.
V roce 1941 byl zatčen a 12.12.1941 odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. V Brně je po něm pojmenovaná ulice v k.ú. Černá Pole (od 25.9.1946).
Kámen zmizelého za Františka Durďáka byl 20.10.2023 položen společně ostravskou zednářskou lóží Lux in tenebris a brněnskou lóží Cestou světla.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2374)
Souřadnice: N49°12'2.65'' E16°36'21.85''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
(hlavní sloup)
NAŠIM HRDINŮM
PADLÝM VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1920
Z NÍŽ NÁROD ČESKOSLOVENSKÝ
VYŠEL SVOBODEN
VĚNUJÍ OBČANÉ SLATINŠTÍ
(levá deska)
ADÁMEK FRANTIŠEK 1983–1915, BRYCHTA JOSEF 1881–1915, CIKRLE JAN 1894–1915, DOBEŠ FRANTIŠEK 1894–1917, FIŠER RUDOLF 1888-1918, HÁJEK JAN 1878-1917, HÁJEK LEOPOLD 1885-1917, HONEK JAN 1892-1918, JIRŮŠEK FRANTIŠEK 1893-1916, KEBERLE FRANTIŠEK 1873-1918, KMENT FRANTIŠEK 1875-1917, KOMÁREK ANTONÍN 1886-1914, KOVÁŘ JAN 1897-1916, KRAJCIGR BARTOLOMĚJ 1870-1915, KRAJÍČEK LEOPOLD 1870-1918, KREJČÍ JAN 1896-1917, KROPÁČEK JOSEF 1888-1916, MÁCA THEODOR 1891-1918, MATLACH JAN 1893-1918
(pravá deska)
NOVÁK JOSEF 1882-1916, PEKAŘ JOSEF 1879-1915, PETRŮJ ANTONÍN 1885-1914, POKORNÝ FRANTIŠEK 1984-1915, POLÁČEK JAN 1878-1916, REICHSTÄDTER ANTONÍN 1891-1918, REICHSTÄDTER BOHUMIL 1896-1916, SLÁMA FRANTIŠEK 1888-1914, STREIT FRANTIŠEK 1872-1918, SÝKORA FRANTIŠEK 1865-1918, ŠMAHA JINDŘICH 1875-1917, VANDÍK JAN 1894-1917, VANĚK HYNEK 1899-1918, VAŇÁČEK FRANTIŠEK 1888-1914, VEDRA FRANTIŠEK 1896-1915, VELECKÝ ALOIS 1892-1918, VLČEK JOSEF 1882-1918, VLČEK MAXMILIÁN 1883-1916, WEINLICH RICHARD 1890-1914
(prostřední deska)
ZA NĚMECKÉ OKUPACE
NAŠÍ VLASTI V LETECH
1939 – 1945
OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY
ABYCHOM MOHLI SVOBODNĚ ŽÍT
HEINZ FRANTIŠEK 1941, JEDLA VLADIMÍR 1942, JIRÁNEK VLASTISLAV 1943, JIRÁNKOVÁ MARIE 1942, JOCHMAN JAN 1945, KIKERLE FRANTIŠEK 1944,KŘEHLÍK JAN 1945, LANGER LADISLAV 1943, NEHLEDĚL KAREL 1945, PIVODA JAROSLAV 1945, PŮLPYTEL JAN PPLK. IN MEMORIAM 1944, VESELÝ ONDŘEJ 1944, ZEMAN OLDŘICH 1944
Pomník je uprostřed mezi dalšími, vlevo CZE-6203-34189 (vojákům RA), vpravo CZE-6203-34080 (pilotu US ARMY).
Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-40026, podle seznamu
Souřadnice: N49°10'38.69'' E16°41'28.45''
VPM přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník William L. Kiggins
31. FG/308. FS
PORUČÍK ARMÁDNÍHO LETECTVA U.S.A.
(2/LT. U.S.A.A.F.)
WILLIAM L. KIGGINS
*25. 8. 1923 – Toledo Ohio, U.S.A.
11. 10. 1944
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT
ZA SVOBODU NAŠÍ VLASTI
PŘI BOJOVÉ AKCI U SLATINY
JAKO HLOUBKOVÝ STÍHAČ
V LETOUNU N.A. P-51B MUSTANG
A DO ZÁŘÍ 1946 BYL POHŘBEN
NA MÍSTNÍM HŘBITOVĚ.
(zadní strana)
Zřízeno péčí obce slatinské a sponzorů v roce 2007
Připravená obsluha protiletadlových kanonů, jejich stanoviště bylo ukryto v Tuřanském lese, zasáhla jeden z Mustangů, který měl sériové číslo 43-24854 a na trupu nesl přezdívku Miss Betty. Zřítil se v plamenech nedaleko dnešního civilního mezinárodního letiště. Jeho pilot, jedenadvacetiletý 2nd Lt. (poručík) William L. Kiggins, neměl žádnou naději přežít.
Místo havárie okamžitě začali střežit němečtí vojáci a protektorátní policisté. Ohořelé tělo odvezl na koňském potahu jeden sedlák na příkaz úřadů do márnice v sousední Slatině.
William L. Kiggins, který byl jediným příslušníkem amerických ozbrojených sil, který padl na území Brna v dnešních hranicích, byl ve Slatině pohřben při neveřejném obřadu jako „neznámý anglický letec“. Komise americké armády v září 1946 exhumovala a identifikovala jeho ostatky, které dočasně spočinuly na vojenském hřbitově v Saint-Avold ve Francii, v roce 1949 pak byly převezeny do Kigginsova rodného města Toledo ve státě Ohio.
V roce 2007 při terénním průzkumu organizovaném Moravským zemským muzeem byly nalezeny reduktor, hliníkové plechy, munice a kosterní úlomky, které v lednu následujícího roku převzali zástupci amerického velvyslanectví a U.S. Army Memorial Affairs Activity-Europe.
Díky úsilí skupiny lidí kolem zesnulého Iva Koukoly byla Williamu L. Kigginsovi u kostela Povýšení sv. kříže v Brně-Slatině 13. října 2007 odhalena pamětní deska ve tvaru křídla Mustangu.
(zdroj: Filip Vojtášek, článek https://technet.idnes.cz/utoky-hloubkaru-americanu-na-cr-dni-/vojenstvi.aspx?c=A181010_125134_vojenstvi_mla )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39958
Souřadnice: N49°10'38.81'' E16°41'28.38''
VPM přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Filip Vojtášek
Pomník vojákům Rudé armády
NA JAŘE ROKU 1945
VE SLATINĚ
POLOŽILI SVŮJ ŽIVOT
ZA NAŠI SVOBODU
TITO PŘÍSLUŠNÍCI RUDÉ ARMÁDY:
GARD. STARŠINA P. M. AKIMOV
VOJÍN I. N. BERJOZIN
ML. SERŽANT N. N. CINNIK
GARD. VOJÍN I. A. ČUPROV
ST. SERŽANT A. P. FILIPJEV
SERŽANT A. S. GEVORKJAN
GARD. VOJÍN V. I. GOLOVLEV
ML. SERŽANT V. I. GRIGORJEV
GARD. VOJÍN CH. CHAMRAKULOV
STARŠINA G. A. KAZAKOV
GARD. VOJÍN S. I. KOZJAN
VOJÍN S. M. KURBAN
ML. SERŽANT D. N. MACHATADZE
ML. SERŽANT A. A. MALJUTIN
ML. SERŽANT P. V. NIKOLIN
SERŽANT F. T. OLEJNIKOV
VOJÍN A. I. TĚLEPNEV
VOJÍN F. V. TKALENKO
LETEC PPOR. A. J. VORONCOV
VĚČNÁ JIM BUĎ PAMĚŤ
ODHALENO U PŘÍLEŽITOSTI
65. VÝROČÍ V ROCE 2010
K odhalení pomníku rudoarmějců ve Slatině došlo 24. 9. 2010.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3062 )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34189
Souřadnice: N49°10'38.54'' E16°41'28.21''
VPM přidal: Milan Zachodil
Pamětní deska Jan Matlach
MÍSTNÍMU RODÁKU
JANU MATLACHOVI
* 1892
RUSKÉMU LEGIONÁŘI
PADL 1918
U ISGULOVA NA URÁLE
VDĚČNÁ OBEC
Pamětní deska z umělecké dílny A. Ryba Brno byla na nároží budovy obecné školy odhalena 28.10.1933. V březnu 1939 byla sejmuta a zachráněna J. Novákem, znovu odhalena 28.10.1946.
Za deskou je zazděna schránka s listinou, která zachycuje historii desky. Jsou tam uvedena jména ruských legionářů ze Slatiny, účastníků 2. odboje a obětí okupace 1938–1945.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=593)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-42543
Souřadnice: N49°10'37.11'' E16°41'17.4''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Lípa Republiky
LÍPA K VÝROČÍ REPUBLIKY
2018
Městská část Řečkovice a Mokrá Hora
Souřadnice: N49°14'48.27'' E16°34'44.4''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Pomník odsunutým Němcům
1945
1995
30. KVĚTNA 1945 MUSELI NĚMCI Z BRNA A OKOLÍ OPUSTIT SVOU DOMOVINU. KÉŽ V BUDOUCNOSTI VŠICHNI LIDÉ V EVROPĚ MOHU ŽÍT V MÍRU A S ÚCTOU K LIDSKÝM PRÁVŮM. ZŘÍZENO DOMOVSKÝM SPOLKEM BRŇANŮ BRUNA V KVĚTNU 1995.
AM 30. MAI 1945 MUSSEN DIE DEUTSCHEN AUS BRÜNN UND DER SPRACHINSEL IHRE HEIMET VERLASSEN. MÖGEN IN ZUKUNFT ALLE MENSCHEN IN EUROPA IN FRIEDEN UND UNTER ACHTUNG DER MENSCHENRECHTE LEBEN. ERICHTET VOM HEIMATVERBAND DER BRÜNNER BRUNA IM MAI 1945.
Souřadnice: N49°11'26.94'' E16°35'36.35''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska Obětem holokaustu
PAMÁTCE
9397 ŽIDOVSKÝCH OBČANŮ,
KTEŘÍ BYLI V LETECH 1941 – 1942
Z TÉTO BUDOVY ODVLEČENI
NA SMRT.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54828
Souřadnice: N49°12'28.91'' E16°37'25.72'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ivo Šťastný
Památný nápis ze srpna 1968
ЗАХВАТЧИКИ ДОМОЙ
Nápis „захватчики домой –
okupanti domů“ je připomínkou
odporu občanů města Brna proti
invazi vojsk Varšavské smlouvy
do Československa – tzv. Operaci
Dunaj v noci
z 20 na 21. srpna 1968.
Nezapomeneme!
Pamětní místo s nápisem „ЗАХВАТЧИКИ ДОМОЙ – OKUPANTI DOMŮ“ je jednou z posledních dochovaných památek na spontánní protest obyvatel Brna proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Nápis byl v roce 2024 restaurován konzervátory Muzea města Brna. Ve středu 21. srpna 2024 (u příležitosti 56. výročí invaze) došlo ke slavnostnímu odhalení pamětní desky, jež byla umístěna na zídce vpravo od nápisu. Místo bylo opatřeno také informační tabulí, která připomíná události srpna 1968.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=6440)
Souřadnice: N49°12'33.2'' E16°37'25''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Jenny a Grete Fischl
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
JENNY FISCHL
ROZ. MUNK
NAR. 10. 12. 1870
DEPORTOVÁNA 23. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
VE VARŠAVĚ
ZDE ŽILA
GRETE FISCHL
NAR. 17. 1. 1904
DEPORTOVÁNA 23. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V LUBLINU
Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly v roce 2020 odhaleny před vstupem do prvorepublikového nájemního domu zvaného „Freundschaft“. Tento nájemný malobytový dům byl postaven v roce 1932 pro obecně prospěšné stavební družstvo "Freundschaft", od něhož převzal i své jméno. Má tři bloky, které obklopují ze tří stran zahradně upravené nádvoří. Hlavní vstup do bloku je z Merhautovy ulice průjezdem do nádvoří.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1874)
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°12'14.05'' E16°37'18.05''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
