Praha 3

Hrob Zdeněk Košler

Autor: František Nový, 20.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl IX/16, hrob 194-5
Nápis:
ZDENĚK KOŠLER
*25.3.1928 +2.7.1995
Poznámka:

Významný český dirigent. Studoval smíchovské Vančurovo reálné gymnázium, avšak v letech 1944–5 byl vězněn v koncentračním táboře Terezín, takže maturitu skládal až v roce 1947.
(zdroj: Wikipedia)


Souřadnice: N50°4'43.5'' E14°28'16.9'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jaromír Nasavrcký

Autor: František Nový, 16.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 1ob/1, hrob 69
Nápis:
Ing. Jaromír NASAVRCKÝ
*30.5.1961 +25.10.1998
Poznámka:

Absolvent Vysoké vojenské letecký školy v Košicích (obor velitelsko-inženýrský, letecký pilotní). Po jejím ukončení byl zařazen k 11. vrtulníkovému pluku 10. letecké armády. Zde prošel funkcemi staršího pilota, kapitána vrtulníku, velitele vrtulníkového roje a letovoda 2. vrtulníkové letky. V letech 1991-1993 byl náčelníkem štábu vrtulníkové letky Vojenské policie 3. dopravního leteckého pluku a poté nastoupil jako navigátor k 6. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích. Na podzim 1996 se zúčastnil zahraniční operace IFOR a v září 1998 odjel jako velitel vrtulníkové jednotky letecké skupiny 7. mechanizovaného praporu do operace SFOR na území bývalé Jugoslávie. Tragicky zahynul při leteckém neštěstí u obce Stipanjiči západně od Tomislavgradu. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podplukovníka.
(zdroj: https://inmemoriam.army.cz/podplukovnik-memoriam-ing-jaromir-nasavrcky)


Souřadnice: N50°4'45.3'' E14°28'18.1'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Smrkovský

Autor: František Nový, 20.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl IX/2, hrob 57
Nápis:
Smrkovský
Poznámka:

Josef Smrkovský (26.2.1911 – 15.1.1974), politik a funkcionář KSČ během pražského jara 1968, zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR.
Během německé okupace se angažoval v domácím odboji, kde používal krycí jméno Vrba, byl členem levicové organizace Předvoj, která vydávala nezákonně Rudé právo.
V roce 1951 byl zatčen za podezření z činnosti proti tehdejšímu generálnímu tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému. Po zatčení samotného Rudolfa Slánského byl obviněn ze spolupráce s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského, byl odsouzen za vlastizradu a sabotáž na 15 let. 1963 rehabilitován a znovu vykonával stranické funkce.
Po srpnové invazi byl s dalšími odvlečen do Moskvy, kde podepsal Moskevský protokol.
Byl oponentem křídla vedeného Husákem, 1970 vyloučen z KSČ.
Uložit urnu s ostatky v Praze bylo možno až v roce 1990.
(zdroj: Wikipedia)


Souřadnice: N50°4'43.24'' E14°28'6.64'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jaroslav Teplý

Autor: František Nový, 20.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 1ob/10, hrob 70
Nápis:
ŠTÁBNÍ KAPITÁN
JAROSLAV TEPLÝ
*28.VI.1878 +28.VIII.1931

Souřadnice: N50°4'50.6'' E14°28'16.4'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Miroslav Vild

Autor: Petr Kudláček, 14.04.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 1, část 009, odd. 10a, hrob č. 973
Nápis:
MIROSLAV VILD
ZASLOUŽILÝ VOJENSKÝ LETEC ČSSR
Poznámka:

Miroslav Vild (4.9.1915 - 1.4.1972) létal za druhé světové války ve francouzském letectvu a u RAF jako palubní střelec, radiotelegrafista a radarový operátor. Létal po celou válku, přežil tragickou havárii bombardéru a za války nalétal nejvíc letových hodin ze všech čs. letců. Jeho válečné osudy jsou popsány v knize Osud byl mým přítelem.


Souřadnice: N50°4'48.39'' E14°28'13.04''
VPM přidal: Petr Kudláček

Hrob Arsen Čerňavskyj

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/18, hrob 240
Nápis:
Протоієрей
Арсен Чернявський
*2.III.1898 +4.X.1944
Poznámka:

Arcikněz
Arsen Čerňavskyj
*2.III.1889 + 4.X.1944
Podplukovník armády Ukrajinské Lidové republiky (UNR), člen Ukrajinského generálního vojenského výboru na 1. Ukrajinském vojenském kongresu, který se konal ve dnech 5. – 12. 5. 1917, zástupce UHVK při štábu Moskevského vojenského obvodu, byl zakladatelem ukrajinských jednotek v Moskvě. Ředitel oddělení vojenského školení a drilu UHVK, vedoucí odboru vojenských vzdělávacích institucí Ukrajinského generálního štábu Centrální rady, důstojník Ministerstva obrany Ukrajinského státu a Ministerstva obrany UNR.
Po emigraci do Československa se roku 1922 stal docentem geologie, mineralogie a meteorologie Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech. Je autorem spisů o roli S. Petliury v procesu formování ukrajinské armády. Od roku 1939 pak působil jako pravoslavný kněz.
(zdroj: https://hrbitovy-adopce.cz/cv/cv_1622195764.pdf, text je i na informační desce u hrobu)


Souřadnice: N50°4'55.2'' E14°29'33.4'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jan Dörner

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl X/6, hrob 41
Nápis:
JAN DÖRNER
*11.1.1910 +11.3.1935
del. sl. četař

Souřadnice: N50°4'49.69'' E14°28'21.99'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Hajný

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/18, hrob 38
Nápis:
Josef Hajný
+18.2.1946
Poznámka:

Josef Hajný (?? – 18. 2. 1946) byl ruský legionář, přítel brigádního generála Antonína Mikuláše Číly
(zdroj: https://hrbitovy-adopce.cz/cv/cv_16304891861.pdf)
Josef Hajný se narodil 10.1.1886 v obci Velice. Vystudoval gymnázium a Filosofickou fakultu. Působil před válkou jako rolník na Volyni, žil v Trišvici, a při vyhlášení mobilizace odejel do Charkova, kde byl s dalšími Čechy zatčen. Hlásil se společně s bratrem Rábem dobrovolně do Družiny a oba odjeli pak s rostovskými Čechy, v čele s Jiřím Klecandou, do Kijeva. Bratr Hajný byl 18.9.1914 zařazen jako vojín do 2. roty České družiny, s kterou se zúčastnil všech rozvědek. V roce 1916 byl povýšen na praporčíka a přidělen služebně do Svazu čs. spolků na Rusi, který řídil politicky akci na Rusi, a pracoval ve vojenském odboru. Při odchodu čs. vojska z Ukrajiny pracoval ve štábu a později byl ustanoven zástupcem velitele intendantstva na Dálném východě Stanislava Zavadilíka. Byl jedním ze zakladatelů a členem prozatímního představenstva Legiobanky. Po odchodu čs. vojska ze Sibiře byl přidělen k likvidační komisi, která působila ve Vladivostoku i po evakuaci. Podplukovník Hájný se vrátil do vlasti teprve v roce 1922. Vstoupil pak do služeb ministerstva zahraničních věcí, byl jmenován konsulem a svěřena mu péče o ruské studenty. Zapojil se již v počátcích do budování Nezávislé jednoty čs. legionářů a byl místopředsedou odbočky v Dejvicích.
(zdroj: https://legie100.com/krev-legionare/30534/)


Souřadnice: N50°4'54'' E14°28'32.4'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Ivan Kvasnykivskyj, Marjan Levycký a Vasil Popelyšyn

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/18, hrob 118
Nápis:
ВОЯКИ УГА

ІВАН КВАСНИКІВСЬКЙ
+28.2.1941

МАРІЯН ЛЕВИЦЬКИЙ
+24.4.1924

ВАСИЛЬ ПОПЕЛИШИН
+1.4.1924
Poznámka:

Text informačního panelu u hrobu:
Vojáci Ukrajinské haličské armády
Ivan Kvasnykivskyj, Marjan Levycký a Vasil Popelyšyn bojovali v řadách Ukrajinské haličské armády (pravidelné armády západoukrajinské lidové republiky, která se sloučila s ukrajinskou lidovou republikou v jednotný ukrajinský stát). náhrobek z šedého betonu symbolizuje tradiční střelecký kříž.
Životní příběhy Marjana Levyckého a Vysyla Popelyšina bohužel neznáme. Ivan Kvasnykivskyj se narodil roku 1909 ve vsi Jaktoriv v okrese Přemyšl (přemyšlenský okres lvovské oblasti). Jako ukrajinský vlastenec se aktivně účastnil občanského života a zapojoval se do boje proti polské nadvládě. v roce 1938 vstoupil do Karpatské Siče – branné organizace, jež na pozadí zhoršené mezinárodní situace na konci třicátých let měla československým jednotkám pomoci chránit území regionu před maďarskými a polskými útoky. v březnu 1939 po porážce v boji proti maďarské přesile se bojovníci Karpatské Siče stáhli do Rumunska a na Slovensko, kde byli zajati a předáni polské pohraniční stráži. Ivanu Kvasnykivskému se zázrakem podařilo uprchnout a uniknout tak smrti zastřelením. Po dvoutýdenním bloudění v hlubokých sněhových závějích se nakonec dostal do Kolomyje, odkud se později přesunul do Prahy, kde studoval právo na ukrajinské svobodné univerzitě. Zemřel v Praze 28. února 1941 ve věku 32 let.


Souřadnice: N50°4'55'' E14°28'31.2'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Miloš Kirschner

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl X/3, hrob 254
Nápis:
Miloš Kirschner
16.3.1927 – 2.7.1996
adoptivní otec spejbla a hurvínka
Poznámka:

Od roku 1946 studoval mezinárodní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1949 musel studium předčasně ukončit pro protikomunistickou činnost. Začátkem padesátých let byl zatčen a odsouzen za protistátní činnost. Po uplynutí trestu ho zařadili do Pomocných technických praporů
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Miloš_Kirschner)


Souřadnice: N50°4'51.09'' E14°28'22.98'' (hrob)
VPM přidal: František Nový